Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Měření CO2 pomocí drop checkeru

V kategorii: Jak hnojit CO2 v akváriu

Aplikace CO2 je nejdůležitější komponentou asociovanou s rostlinnými akvárii. Většinou jeho nedostatek a nedostatečná distribuce po nádrži způsobuje růst řas. Často hledáme problémy jinde (speciálně platí pro metodu Estimative index), ale problém je právě v CO2. Je to především proto, že ostatní živiny lze v akváriu změřit, protože víme, kolik jich dodáváme. CO2 však ne a pokud ano, nelze se na toto měření 100% spolehnout. Pokud je ho v nádrži nedostatek, rostliny trpí a řasa bují. Navíc na rozdíl od ostatních živin je nadměrné množství CO2 pro ryby škodlivé, protože se můžou udusit.

Proč je tak složité udržovat vhodné množství CO2?

Představme si nasycené nápoje jako pivo či colu. Pokud otevřeme láhev, bublinky CO2 jsou stále uvnitř, jestliže je však necháme otevřené v ledničce, časem bublinky vyprchají. Když je necháme postavené na stole, bublinky budou pryč ještě rychleji. Je to proto, že vyšší teploty podporují únik plynu z kapaliny. Je to naprosto odlišné oproti dávkování chemikálií do akvária (když dáme cukr do horkého čaje, rozpustí se rychleji). Složité je to proto, že se snažíme udělat sodovku z vody, která má teplotu jako v tropech.

Co nám řeknou drop checkery?

Drop checkery nejsou nic víc, než obyčejný pH test a to navzdory tomu, že je na obalech majestátný nápis „dlouhodobý test CO2“. Většina akvaristů vlastní pH testy, které při modré barvě indikují zásaditou vodu (> pH7), zelená neutrální (=pH7) a žlutá kyselou (<pH7). Je tomu tak, protože činidlo je tvořeno látkou zvanou Bromothymol blue. Účelem je, aby pH, které máme v nádrži, bylo díky dostatku CO2 ve vodě takové, aby uspokojilo růst rostlin a zároveň bylo nižší, než aby bylo škodlivé pro naše živočichy. Obecně se tvrdí, že by se hodnota CO2 v akváriu měla pohybovat okolo 30 mg/l.

Vztah mezi CO2, pH a KH

Čím více CO2 ve vodě rozpustíme, tím nižší bude pH.

Pokud pH stoupne ze 6 na 7, indikuje, že je CO2 ve vodě méně, jestliže však klesne z 6 na 5, koncentrace CO2 ve vodě se zvyšuje.

KH neboli uhličitanová tvrdost je v podstatě množství uhličitanu ve vodě. Jeho účelem je neutralizovat kyselost ve vodě. Uhličitany jsou proto jakýmsi štítem, který udržuje hodnotu pH vyšší i při přihnojování CO2. Z tohoto důvodu je kH také známé, jako míra zásaditosti vody (zásaditost = vysoké pH).

Proto bude mít akvarista „A“, jehož voda z kohoutku má hodnoty pH 7.2 a kH 10 (vysoké množství uhličitanu) po zvýšení CO2 na 30mg/l pH snížené jen na 7.0.

Zatímco akvarista „B“, jehož voda bude mít hodnoty pH 7.2, ale kH 6 (v jeho vodě se může utvořit více kyselosti, protože má v jeho vodě méně uhličitanu) bude zvýšení na 30mg/l CO2 znamenat pokles pH až na 6.8.

Pokud by akvarista „B“ do své vody přidal jedlou sodu, jeho kH by stouplo. Neztratilo by se žádné CO2, v akváriu by měl stále 30mg/l CO2, ale soda by navázala více kyselosti ve vodě a akvarista by viděl, jak mu stoupá pH. Přesně tato vlastnost jedlé sody nám pomáhá v boji proti žaludečním kyselinám, když se přejíme.

 

Proč se nepoužívá voda z nádrže v drop checkeru?

Pokud by bylo rozpuštěné CO2 jediným zdrojem kyselosti v akváriu, bylo by velmi snadné změřit pH v akváriu, a z něj následně vyčíst množství CO2 obsaženého ve vodě. Bohužel tomu tak ale není. Ve vodě je mnoho dalších zdrojů kyselosti jako například močovina, čpavek, či fosfáty, které do vody přidáváme sami jako hnojivo. Proto je samotné měření CO2 pomocí pH velmi nepřesné, protože nám neodhalí přesné množství kyselosti vytvořené právě rozpuštěním oxidu uhličitého (CO2).

Z tohoto důvodu musíme drop checker naplnit destilovanou vodou, protože přesně známe hodnotu kH této vody – 0°. Tato voda v kombinaci s obyčejným činidlem na měření pH se v drop checkeru vůbec nedostane do kontaktu s vodou z nádrže. Avšak díky bublině pod drop checkerem se vypaří CO2 do drop checkeru a tím bude plyn CO2 reagovat s našim činidlem uvnitř drop checkeru. Abychom poznali, že má naše voda v akváriu obsah CO2 udávaných 30 mg/l, musíme upravit naši destilovanou vodu v dropcheckeru z 0° na 4° dkH. Pokud bude mít voda v drop checkeru tuto hodnotu, při množství 30 mg/l CO2 ve vodě se naše kapalina v drop checkeru zbarví světle zeleně (pH bude na hodnotě 6.6). Pokud by činidlo nemělo hodnotu 4° dkH, ale 5°, světle zelená barva by nám indikovala množství CO2 v nádrži na 38 mg/l. Toto činidlo o hodnotě 4° dkH si lze namíchat pomocí destilované vody a špetky jedlé sody, avšak lze jej i koupit v akvaristikách.

Jak lze drop checker sestavit a jsou všechny dropcheckery stejné?

Drop checker lze zakoupit či si jej vyrobit v různých tvarech a vyrobený z mnoha materiálů jako např. ze skla či plastu. Pokud se rozhodnete koupit drop checker, je dobrou volbou např. checker od JBL. Je naplněn pH činidlem (Bromothymol Blue).

Následující obrázek ukazuje JBL drop checker soupravu, která se skládá z černé přísavky, průhledné nádobky, z které rozpoznáme barvu činidla a Bromothymol Blue (který paradoxně není modrý). Vzadu je láhev obsahující roztok s hodnotou 4° dkH.

 

Při instalace se řiďte návodem uvnitř soupravy.

Měl bych na noc vypínat CO2?

Není povinné CO2 na noc vypínat, avšak doporučuje se to. Lidi k tomu vede hned několik důvodů. Prodloužíme interval výměny plynu v láhvi, neohrožujeme živočichy a můžeme dávkovat více plynu přes den, kdy jej rostliny potřebují (v noci jej nevyužijí, protože dýchají a spotřebovávají pouze kyslík). Budete však potřebovat elektromagnetický ventil a spínací hodiny.

 

Z nuly na 30 mg/l

Barva drop checkeru se mění během dne na základě následujících skutečností. Když se ráno zapnou světla, drop checker vám ukazuje koncentraci CO2, která byla v nádrži asi 2 hodiny před zapnutím světel. Je třeba brát v úvahu, že než se dostane CO2 přes bublinu drop checkeru do indikátoru, může uplynout značná doba (záleží na velikosti bubliny). Změna může být patrná klidně i po 4 až pěti hodinách. Je třeba být trpělivý, pokud ztratíte nervy, bude kapalina ukazovat stále tmavě zelenou barvu, vy přidáte plyn a udusíte své ryby. Teprve až bude po všem, checker vám ukáže žlutou barvu. Jakmile začnou ryby lapat po dechu, uberte CO2. Ryby musí být v pohodě. Jen při optimálním dodávání CO2 bude nádrž čistá, rostliny budou prosperovat a řasy nebudou mít šanci.

Drop checker používejte rozumně a trpělivě. Je dobré si vyhradit víkend a pozorovat checker doma, jak se během dne mění jeho barva. Najděte ideální koncentraci (světle zelená). Pokud bude barva příliš tmavá, přidejte CO2. Ryby tolerují koncentraci světle zelenou, se žlutou už mají problémy. Je třeba zmínit, že pokud budete dostatečně čeřit hladinu, dostane se do vody více kyslíku a vy můžete přidat CO2. Pokud bude v nádrži CO2 dostatek, můžete nastavit hodiny tak, aby se plyn vypínal 1 - 3 hodiny před zhasnutím světel, protože se jej během dne ve vodě nahromadilo dostatek. Při správném načasování můžete ušetřit mnoho CO2 z tlakové láhve. Je důležité, aby byla koncentrace CO2 dostatečná už při rozsvícení světel.

První obrázek ukazuje ideální koncentraci CO2 ve vodě, druhý zobrazuje stav, kdy je plynu moc.

Jak často mám měnit činidlo uvnitř drop checkeru?

Standartně se kapalina uvnitř mění při výměne vody, tzn. jednou týdně.

Další faktory ovlivňující dostupnost CO2 rostlinám

Když teď můžeme vizuálně kontrolovat množství CO2 v nádrži, zjistíme, že hladina CO2 je v různých místech akvária různá. Rostliny, které jsou v proudu vody mají daleko lepší přístup k CO2 než ty, které jsou mimo proud. Proudění v nádrží a distribuce CO2 je často opomíjená, ač je stejně důležitá jako množství bublin za sekundu dávkovaných do nádrže. Proto se udává, že by měla být voda v nádrži přefiltrována 3 - 5 krát za hodinu (reálný průtok). Problémem však je, že neexistuje filtr, který by tohle zvládl a byl zároveň naplněn filtračními hmotami. Proto musíme proud zajistit buďto více filtry nebo ke svému stávajícímu filtru přikoupit vodní čerpadlo či dvě. Měřil jsem reálný průtok svého filtru a při jeho udávaných 1700 l/h jsem naměřil reálný průtok jen 800 l/h. Měli bychom tedy počítat, že reálný průtok je zhruba 50 % udávaného, proto by měl součet průtoků čerpadel a filtrů dosahovat průtoku vody v nádrži 6 - 10 krát za hodinu. Uvažujme akvárium o objemu 200 l. Voda v něm by měla být přefiltrována 3krát za hodinu, tzn. Že by jeho filtr měl mít reálný průtok 600 l/h. Měli bychom tedy koupit filtr a čerpadlo o celkovém průtoku 1200 l/h.

 

Rozstřikovací rampy vs. Lilly Pipes – Mám tendenci se vyhýbat Lilly Pipes a upředňostňovat rozstřikovací rampy, protože Lilly Pipes vypouští vodu přímo před sebe a po stranách nádrže je nedostatečný proud. Je to ideální v menších nádržích, ovšem ve větších je proud po krajích a v rozích velmi slabý, a tak se zde nedostane CO2. Rostliny mají v těchto místech příznaky nedostatku světla, ale jejich neduživost je důsledkem právě nedostatečného proudu, potažmo nedostatku CO2. V delších nádržích doporučuji rozstřikovací rampu na zadní stěně (přip. dvě), která bude vytvářet proud směrem k přednímu sklu, ten se bude odrážet ke dnu a následně k zadnímu sklu (vír). To zajistí maximální pokrytí a dostatek CO2 ve všech koutech akvária. Proud je optimální, pokud se rostliny kymácejí v proudu.

Pokud bude v nádrži dostatek CO2 a proud bude dostatečný, rostliny porostou velice vitálně a po řasách nebude ani památky.

Článek byl volně přeložen z www.ukaps.co.uk