butontop Akvarijní rostliny IN-VITRO XXL!

Podložené fakty o síle osvětlení

Osvětlení akvária
obrazek pod

Tento článek byl sepsán zdejším uživatelem Marcel, který je rovněž autorem tohoto vynikajícího webu: www.akva.wu.cz - DOPORUČUJI

 

Osvětlení

Nic není v akvaristice důležitější než světlo! Přesto drtivá většina akvaristů výběru vhodného osvětlení nevěnuje příliš velkou pozornost, a tak je jenom logické, že se spousta z nich pak potýká s celou řadou problémů - růstem rostlin počínaje a řasami konče.

Abychom si mohli vybrat správné osvětlení, musíme vědět, kolik světla rostliny potřebují ke svému růstu. Všechny rostliny mají své potřeby (především pokud jde o světlo), a pokud jim tyto potřeby nenaplníme, budou naše rostliny strádat a my se pak budeme potýkat s řasami.

K osvětlení akvárií se používají většinou fluorescentní zářivky, ať už starší T8 nebo novější T5. Pro každý typ takové zářivky obvykle platí, že napětí/proud je po celé její délce stejný, takže zářivka dlouhá např. 90 cm má přibližně dvojnásobný výkon než 45 cm (40 W vs. 20 W). Jas obou zářivek je však přibližně stejný - s tím rozdílem, že delší zářivka osvětluje větší (delší) plochu. Zářivka dlouhá 90 cm svítí stejně jako dvě zářivky dlouhé 45 cm zapojené za sebou. Pokud však tyto zářivky nezapojíte za sebou, ale vedle sebe (pár centrimetrů od sebe), intenzita osvětlení se tím zdvojnásobí.

Poznámka: Tohle je důležité vědět i pro případ, že by vás náhodou napadlo shánět výkonější zářivku do vašeho krytu. S největší pravděpodobností neuspějete, protože stejně dlouhé zářivky budou mít vždy přibližně stejný výkon (tzv. wattáž). A i kdyby se vám náhodou podařilo někde sehnat zářivku o stejné délce ale s vyšším výkonem než je pro tuto délku obvyklé, můžete si být téměř na 100% jisti, že tím nic nezískáte, protože v krytu máte zcela jistě předřadníky, které si s vyšším výkonem neporadí - takže i když do nich zapojíte výkonnější zářivku, ta automaticky sníží svůj výkon podle kapacity předřadníku (pokud tedy budete mít štěstí a nestandardní zářivka vám rovnou nepraskne).

Intenzita osvětlení se vzdáleností od zdroje klesá, takže na rostliny u dna (např. mladé rostlinky, nové výhonky nebo "kobercové" typy rostlin) bude dopadat mnohem méně světla než na vzrostlé rostliny, jejichž vrcholky dosahují až k hladině. Kromě toho intenzita osvětlení prudce klesá také s množstvím překážek (např. v důsledku zastínění jinými rostlinami nebo předměty). To všechno je třeba brát v úvahu při výběru vhodného osvětlení nebo zkoumání vlivu světla na růst rostlin.

Dnes už víme, že množství světla (měřeno v jednotkách PAR* u substrátu), které vám umožní bez problémů pěstovat prakticky všechny vodní rostliny, se pohybuje kolem 40-50 μmol.m2.s. Aby se v těchto podmínkách dařilo i tzv. "světlomilným" rostlinám, budete jim muset zajistit dostatečný přísun CO2, ale rozhodně nebudete potřebovat více světla. Pokud tedy budete do akvária přidávat CO2, hodnota 40-50 μmol PAR je určitě dostačující. Více světla znamená rychlejší růst, který však vyžaduje více CO2 a více hnojení, díky čemuž budete muset rostliny častěji zastřihávat, jinak se nádrž rychle přeplní kvantem rostliné masy. Pokud se vám při silnějším osvětlení nepodaří zajistit tolik CO2 a hnojiva, kolik rostliny potřebují, zaplaví brzy vaši nádrž řasy.

*PAR = zkr. Photosynthetically active radiation (fotosynteticky aktivní záření/radiace) - udává se v jednotkách μmol.m2.s;
Pozor: Dříve se pro vyjádření doporučené intenzity osvětlení používal orientační přepočet "watt na litr" (W/l), což bylo jednak značně zjednodušující pojetí a jednak bylo možné tento přepočet používat pouze pro zářivky T12 (dnes již téměř nepoužívané). Pokud byste stejný přepočet (resp. stejná doporučení ohledně ideální hodnoty W/l) aplikovali i na moderní zářivky T5, dostanete se k naprosto zavádějícím číslům.

Dobré je také vědět, že je-li zdroj světla přímo nad vodní hladinou, je rozdíl mezi intenzitou světla u hladiny a u dna mnohem větší, než když je zdroj světla výše nad hladinou. Z tohoto důvodu, aby rozdíly v intenzitě světla směrem ode dna k hladině nebyly tak velké, se doporučuje umístit zdroj světla přibližně 30-60 cm nad vodní hladinu, a vybrat takový zdroj, který u dna poskytne hodnotu 40-50 μmol PAR.

Vaughn Hopkins shromáždil údaje z měření intenzity světla (PAR) od několika akvaristů a s využitím svých vlastních údajů pak sestavil následující graf, podle kterého si můžete ověřit, jak silné je právě to vaše osvětlení, případně si podle toho své osvětlení upravit.

Graf č.1:
osvetleni

Graf č.2:
osvetleni1
Zdroj: Vaughn Hopkins

 

Příklady různě kvalitních reflektorů:
Kvalitní typ reklektorů: Nepříliš efektivní typ reflektorů
(nereflexivní nátěr nebo příliš malá plocha):
Bez reflektoru:

 

 

reflektory reflektory1 reflektory2 reflektory3

Jak si vyložit údaje z výše uvedených grafů? Dejte tomu, že máte akvárium o rozměrech š=80 x h=35 x v=50 cm (čistý objem zhruba 100 litrů), ve kterém máte 10 cm vrstvu substrátu, a k jeho osvětlení používáte 2 moderní zářivky T5HO s kvalitními reflektory o výkonu 2x 28 W. Výška od povrchu substrátu (ode dna) ke světelnému zdroji (zářivkám) je tedy asi 40 cm (~ 15 palců). Pokud se podíváte do grafu, uvidíte, že intenzita osvětlení u substrátu (vzdáleného 15 palců od světla) je přibližně 120-140 μmol PAR, což už je opravdu extrémně silné osvětlení. Ale pozor! Hodnoty uvedené v grafu platí pro 1 zářivku. Pokud tedy používáte dvě zářivky (jako v našem příkladu), bude intenzita osvětlení u substrátu dosahovat neuvěřitelných 240-280 μmol PAR!!! To je 5-násobek toho, co rostliny potřebují ke svému růstu. Pokud tedy k úspěšnému pěstování "světlomilných" (příp. kobercových) rostlin musíte při osvětlení 40-50 μmol PAR přidávat ještě dostatek CO2, kolik CO2 (a živin) byste asi museli přidávat při 5-násobně silnějším osvětlení?

Nezapomeňte při tom na to, že zde mluvíme o intenzitě světla u substrátu. To znamená, že uprostřed nebo dokonce u hladiny nádrže budou tyto hodnoty několikanásobně vyšší! Protože světlo řídí poptávku po CO2, a CO2 zase řídí poptávku po živinách, bude v takto silně osvětlené nádrži poptávka po CO2 a živinách extrémní. Pokud nedokážeme tuto poptávku uspokojit (tj. nedáme rostlinám dostatek CO2 a živin), rostliny budou zcela logicky strádat a my se budeme potýkat se špatným růstem rostlin, což bude nahrávat řasám. Pokud navíc budeme mít v akváriu citlivé živočichy (např. krevetky apod.), je možné, že koncentraci CO2 jednoduše nebudeme moci zvýšit natolik, abychom uspokojily potřeby rostlin. Jediným řešením pak bude snížit intenzitu osvětlení.

Tabulka:

Zdroj: Pat

 

Zkratky označující účinnost/výkon zářivek T5: NO = Normal Output (normální výkon) HE = High Efficiency (vysoká účinnost) => v podstatě totéž jako "NO" HO = High Output (vysoký výkon)


Podle výzkumů Toma Barra a na základě testů mnoha jiných akvaristů přestavuje hodnota 28-35 μmol PAR (měřeno u dna) dostatek světla pro většinu druhů akvarijních rostlin (u tzv. kobercových rostlin je pak naprosto dostačující hodnota kolem 50-60 μmol PAR). Tvrzení, že je třeba používat zářivky T5 o intenzitě 0.8-1 W/l je tedy značně přehnané. Podle všeho je hodně i 0.5 W/l (2 W/gal), a to dokonce i na vzdálenost 1 metr! Nejnižší doporučovaná hodnota pro rozumně rychlý růst jakékoli rostliny je podle Toma Barra kolem 0.2 W/l (0.8 W/gal). Proč tolik plýtváme světlem a přiděláváme si starosti? Pokud použijeme méně světla, nemusíme si pak dělat takové starosti s CO2/živinami. Spousta lidí však takovému doporučení nevěnuje pozornost, a tak aniž by si to sami nějak ověřovali, říkají všem kolem sebe víc, než sami vědí. Doufám tedy, že proti tomuto mýtu (totiž že je vhodné/nutné používat silné osvětlení), který působí víc škody než užitku, se postaví další lidé.

Každopádně to, jaký je tedy vhodný rozsah intenzity světla, záleží do velké míry také na úrovni CO2. Máte-li dostatek CO2, nepotřebujete tolik světla. Na druhou stranu určitě všichni víte, že to, co pohání růst rostlin a s tím potom související poptávku po živinách, je světlo. Čím více světla, tím větší poptávka. Pokud tato poptávka nebude uspokojena, nastoupí problémy s růstem/kondicí rostlin a/nebo řasami.

Mezi světlem a CO2 je velmi křehká rovnováha. Málo světla s hodně CO2 je více než v pořádku, ale hodně světla s málem CO2 = problémy. Kdykoli tedy použijete více světla, musíte zvýšit také CO2. Pokud nemůžete zvýšit CO2, pak není možné používat více světla.

 

Dělení nádrží na základě intenzity osvětlení (měřeno u substrátu) podle Toma Barra:
Slabé osvětlení = 25-40 μmol PAR Střední osvětlení = 40-60 μmol PAR Středně/silné osvětlení = 60-80 μmol PAR Silné osvětlení = 80-120 μmol PAR

Pro většinu nádrží podle všeho stačí mít u dna 40-50 μmol PAR (střední osvětlení). U stonkových rostlin, které časem povyrostou do vyšších pater, se samozřejmě bude se vzdáleností ode dna zvyšovat i hodnota PAR. Takže na je jejich vrcholky bude dopadat světlo kolem 100-140 μmol PAR.

Problém je, že si vysadíme do akvária všechny možné druhy rostlin a očekáváme, že nám všechny bez problémů porostou. U většiny to možná nebude takový problém, ale těžko nám všechny porostou dokonale (každá rostlina má totiž trochu jiné nároky na světlo, CO2 a živiny).

Podobně také nelze očekávat, že nám rostliny porostou, když je budeme extrémně silným osvětlením nutit k překotnému růstu, aniž bychom jim byli schopní zajistit extrémní přísun CO2.

26. nejlepší akvárium na světě

Výše uvedená doporučení ohledně bezproblémového pěstování i těch nejnáročnějších akvarijních rostlin pod osvětlením 40-50 μmol PAR potvrzují konec konců i provedá měření u 7 akvárií ADA na soutěži Aqua Forest (2008), kde Tom Barr se svým kolegou naměřili u všech výstavních nádrží hodnoty kolem 35-40 μmol PAR (u substrátu, přední strana nádrže), a kolem 50-50 μmol PAR (u substrátu, zadní strana nádrže blíže k oknu orientovanému na sever, měřeno v poledne). Ve těchto nádržích přitom bez jakýchkoli problémů rostly rostliny jako Glossostigma elatinoides, Hemianthus callitrichoides, Eleocharis tennellus, lišejníky apod.

osvetleni6

Někteří po něm chtěli, aby změřil intenzitu záření v nádržích, kde byly červeno-listé rostliny (které jsou známé svými zvýšenými nároky na intenzitu osvětlení), ale všechny měřené nádrže vykazovaly kupodivu shodné výsledky. U všech Tom Barr zaznamenal stejný trend: 30-50 μmol PAR u dna a kolem 150 μmol PAR u hladiny. Bez ohledu na to, jestli se jednalo o nádrž dlouhou 180 cm, 120 cm, 90 cm, 60 cm nebo 45 cm, všechny do jedné se řadily do kategorie slabě osvětlených nádrží.

Velkým problémem spousty akvaristů je, že pro spoustu nepodstatných věcí přehlížejí to nejdůležitější. Je až s podivem, kolik lidí dnes utrácí peníze za testy na měření úrovně NO3, PO4, K+, Fe apod., ale přitom by udělali líp, kdyby je investovali do PAR-metru nebo kvalitního přístroje na měření CO2, což jsou vůbec nejdůležitější ukazatele pro zdárný růst rostlin a akvárium bez řas. Za drtivou většinou problémů s růstem rostlin stojí špatné (většinou příliš silné) osvětlení a/nebo nedostatečná úroveň CO2. Jinými slovy, v drtivé většině případů nebývá limitujícím faktorem světlo, ale CO2.

Obrázek: Důkaz, že dokonce i Hemianthus callitrichoides může krásně růst i ve slabě osvětlené nádrži (za předpokladu, že této rostlině zajistíme dostatek CO2.
"Kobereček" z Hemianthus callitrichoides při slabém osvětlení

Více světla = více CO2 = více živin. Toto pravidlo platí bez ohledu na metodu. Nádrže bez přidávání CO2, s použitím tukutého uhlíku (Excel, EasyCarbo) nebo s přidaným CO2; nádrže se slabým, středním nebo silným osvětlením; nádrže bez přihnojování, s mírným přihnojováním nebo s přehnojováním. Ne, nic z toho se od sebe zas tak moc neliší; v žádné z nich neběhají nějací skřítci nebo trpaslíci, kteří tam vykouzlí neuvěřitelné divy. Jediné, v čem je rozdíl, je intenzita osvětlení a úroveň CO2. Tyto dvě věci mají totiž dramatický vliv na míru příjmu živin, což také vysvětluje, proč některým akvaristům rostliny tak rychle všechno vyčerpají a proč si rostliny v jiných nádržích vystačí s málem. Tohle neříkám jako kritiku, protože spousta z nás na tom byla v začátcích stejně. Naším cílem by mělo být vytvořit nějaký obecný model, který by vysvětloval, proč všechny metody fungují, a jakým způsobem to, co dělají částečně jinak, ovlivňuje poptávku po světle, CO2 a živinách, a jak to nakonec ovlivňuje i rychlost růstu (rostlin a řas). Pokud tohoto cíle dosáhneme, zvládneme pak poradit každému, ať už bude usilovat o cokoli.

Na čem opravdu záleží, nejsou nějaké rádoby zázračné substráty typu Power Sand, lahvičky se zázračnými přípravky, tablety obohacené o železo, ani tekutá hnojiva či různé poměry mezi prvky ... ale vždy to bylo, je a bude dostatek světla, CO2 a živin. A pokud bude toho světla méně (slabší osvětlení), snáze pak uspokojíte poptávku po CO2 a živinách (ať už bude zdrojem těchto živin cokoli).

50 μmol PAR u substrátu:

50 μmol PAR u substrátu

Pokud se ptáte, jak je možné, že jsou akvária ADA (Tahashi Amano) tak překrásná, a jak je možné, že se v nich tak dobře daří všem rostlinám, i když nepoužívají žádná pomocná čerpadla ani rozstřikovací rampy na zlepšení cirkulace vody, ani výkonější filtry nebo reaktory na dokonalé rozpouštění CO2, ale místo toho si i ve velkých nádržích vystačí s obyčejným difuzorem a tzv. lilly pipes ... pak odpověď na tuto otázku najdete právě u světla. Jak už bylo řečeno, slabší osvětlení vytváří nižší poptávku po CO2 a živinách. Pokud tedy použijete u své nádrže slabší osvětlení (jak to dělá firma ADA), vystačíte si (resp. vaše rostliny) i s málem. Jak se tedy ukazuje, slabší osvětlení je lepší.


Zdroj: How to gauge lighting for the planted aquarium, PAR vs Distance, PAR Data - Selecting a T5HO Ligh, PAR across the world, Massaged PAR Data for T5HO lights, ADA lighting at Aqua Forest and nice low PAR values, The high light requirement myth, Do we really need high light for red plants?


Prodej osvětlení za super ceny!
PRODEJ PMDD
Facebook
NÁHODNÁ VIDEA
NÁHLED NÁZEV VIDEA ZHLÉDNUTÍ
The Power of ADA - 60-P Nature Aquarium The Power of ADA ... 09.04. v 16:41 15540x
ADA Competition Entry by Mark Evans ADA Competition E... 02.02. v 21:55 3321x
Iwagumi for beginners by Oliver Knott Iwagumi for begin... 08.02. v 00:12 3361x
testing the Canon 16-35mmf2.8. testing the Canon... 07.02. v 23:33 2022x
Aquarium video Aquarium video 07.02. v 23:55 2022x
SERIÁL ČLÁNKŮ
rasy
 

Máte zájem abychom Vás informovali o nových článcích na webu, nových trendech v akvaristice a slevách? Tak se přihlašte do odběru novinek.

Access denied for user ''@'localhost' (using password: NO)Access denied for user ''@'localhost' (using password: NO)Table '8038-eshop2.fusion_errors' doesn't existTable '8038-eshop2.fusion_errors' doesn't existTable '8038-eshop2.fusion_errors' doesn't existTable '8038-eshop2.fusion_errors' doesn't exist