Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Jakou metodu hnojení u velkého akvaria

V kategorii: Hnojení

Ardjuna - 08/11/2012

#18: No máš pravdu, že Echinodory budou asi potřebovat trochu vyšší vrstvu ... jinak budeš mít dno samý kořen. Já Echinodory moc nepoužívám. Je to takový plevel, co ti proroste celé dno a jen těžko se ho pak zbavíš.


grunda - 10/11/2012

dno klidně 20 cm, echinače to ocení, jinak ani dno vysoké 20cm s kobercovkama není problém, detrit se nedostane moc hluboko a i kdyby ano, tak denitrifikace funguje i anaerobně, takže žádný problém


grunda - 10/11/2012

dno klidně 20 cm, echinače to ocení, jinak ani dno vysoké 20cm s kobercovkama není problém, detrit se nedostane moc hluboko a i kdyby ano, tak nitrifikace funguje i anaerobně, takže žádný problém


Ardjuna - 11/11/2012

Jen připomenu nevýhody anaerobních procesů: Při anaerobních procesech dochází ve zvýšené míře k produkci toxických plynů a někdy i k uvolňování těžkých kovů! V anaerobním prostředí také rapidně klesá Redox. Každý, kdo se zabývá trochu více substráty, ví, že pro rostliny je vhodný Redox kolem +70-120mV (viz http://akva.wu.cz/index.php?id=walstad). Takže anaerobní prostředí nemusí být v našich podmínkách zrovna moc výhodné a žádoucí (rostliny [resp. kořeny] jsou pak nuceny používat k získávání energie velmi neúčinný proces fermentace). Viděl jsem už několik akvárií, kde po čase docházelo k zahnívání substrátu ADA Aqua Soil Amazonia i Malaya. Substrát byl plný plísně a řas. Rostliny nad substrátem sice řasou v takovém případě být zaplaveny nemusejí, ale jsem přesvědčený o tom, že to není zrovna ideální prostředí (obzvlášť pak v případě, že substrát navíc obsahuje nějaké těžké kovy).


danyboy77 - 11/11/2012

A je mozne udelat, ze kdyz chci vysoke kopce, ale nechci aby zahnivaly. Tak ty mista kde budou kopce vypodlozim treba polystyrenem a pak vse zasypu substratem ve vrstve 5cm? Vysledek bude vypadat tak jak chci,ale nebude tam tak velka vrstva aby to zahnivalo. Co myslis Marceli?


Ardjuna - 11/11/2012

Tohle já bohužel nevím. Riziko zahnívání substrátu je určitě větší, čím je vrstva substrát tlustší a čím méně rostlin v něm koření. Kořenový systém rostlin totiž také v určité míře vpravuje do substrátu kyslík ... proto se také užitečné bakterie (jak už tady bylo párkrát zmíněno) vyskytují především kolem kořenů, kde mají dostatek kyslíku. Jakmile bude v substrátu kyslíku nedostatek, promění se v anaerobní prostředí (se všemi negativními důsledky). Nápad s "vypodložením" dna nějakými předměty může v tomto ohledu pomoct ... ale spíše než polystyren bych možná použil raději nějaké kameny.

Na druhou stranu ve spoustě nádržích ADA (a nejen ADA) jsou vrstvy substrátu vyhnané do několika desítek centimetrů a rostliny jim v tom prosperují. Bylo by ale možná zajímavé získat nějaké detailní fotky toho substrátu (zda je v hlubších částech pořád hezky čistý nebo zařasený a plesnivý). Je otázkou, jestli ta plíseň a řasa, kterou jsem v některých nádržích se substráty ADA viděl, byla způsobena špatnou údržbou nebo zda k tomuto problému dochází i při sebelepší péči => pokud je substrát příliš tlustý/vysoký. Škoda, že pan Amano nezveřejňuje na svých stránkách také detailní fotky substrátu + detailní fotky rostlin (možná bychom zjistili, že né všechno vypadá v detailu tak pěkně, jak se to jeví na fotce pořízené z větší vzdálenosti).


danyboy77 - 11/11/2012

No tvuj druhy odstavec mi taky vrta hlavou :) Byl jsem se kouknout v showroomu v prirodni-akvaria.cz kde maji akvaria zalozene na ADA substratech. A ptal jsem se jich,jak vypada udrzba prvni mesic pri zalozeni nadrze. Kdyz vidim na youtube Amanova zakladani nadrzi a pak tam jsou fotky po tydnech jak akva zarusta a rostlinky prosperuji,tak mi to vrtalo hlavou jaka je tam v prvnich tydnech pece o akva. Tak mi rikali,ze hodne casto meni vodu. Taky mi povidali,ze byli na nejakem ADA skoleni v polsku a dozvedeli se,ze treba v Nigate Nature Aquarium,cele dopoledne zamestnanci puliruji akvaria tak aby byli v naproste cistote nez se otevre jejich showroom pro verejnost. Treba by mohl tuhle informaci potvrdit nebo vyvratit Adam Votava,kdyz tam osobne byl.


tommate - 12/11/2012

"Taky mi povidali,ze byli na nejakem ADA skoleni v polsku a dozvedeli se,ze treba v Nigate Nature Aquarium,cele dopoledne zamestnanci puliruji akvaria tak aby byli v naproste cistote nez se otevre jejich showroom pro verejnost."

ty o tom pochybuješ?


danyboy77 - 12/11/2012

Ne nepochybuji :D Jen mi to tak trosku uz prijde,ze se clovek stane dennim otrokem akvaria. Myslim ze by to melo byt hlavne o radosti z akvaria. Ale je mi jasne,ze v pripade ADA showroomu jde hlavne o business.


Ardjuna - 13/11/2012

Stačí, když si pročtete jejich časopis Aqua Journal. To, jakým způsobem oni provádějí údržbu svých nádrží, je buď pro lidi, kteří jsou v důchodu (a mají na to čas) nebo pro firmu, která si na to může najmout zaměstnance na plný úvazek. Podle toho, co říkal Adam Votava (ptal se na to v galerii firmy ADA v Niigatě), tak provědějí údržbu akvárií 2-3x týdně. A to tím stylem (alespoň podle toho, co píšou v tom časopise), že pečlivě kontrolují každou rostlinku v nádrži a odstraňují "nepohodlné" (= nevzhledné) listy, odnože nebo i celé rostlinky. Potrpí si prostě na dokonalost. Uhnívající nebo vadnoucí listy ve spodních patrech některých rostlin jsou pro ně prostě nepřekonatelnou vadou, kterou je třeba ihned odstranit. Tímto přístupem není vůbec divu, že jejich nádrže vypadají jako "ze škatulky". Bohužel běžný smrtelník, který chodí pravidelně do práce a doma ho ještě čeká manželka s dětmi, si podobný luxus prostě nemůže dovolit. Většina lidí je ráda, když zvládne nějakou základní údržbu s výměnou vody provést tak jednou týdně.

Podle mě nemá moc velký smysl se hodit za dokonalostí typu "ADA" (pokud nejste v důchodu).


grunda - 13/11/2012

anaerobní filtrace bych se nebál: Pomalu tekoucí filtry
I když je tento způsob filtrace starší, je v akvaristice dost neznámý a používá se velmi zřídka. Mnoho konečných produktů takového filtru jsou bez kyslíku.

Produkty pomalu tekoucího filtru (hrubá skica):

Organické nečistoty -> biochemická přeměna -> H2O, CO2, N2, S2-, Fe2+ a pod.


K bezproblémovým koncovým produktům filtru (kromě vody a kysličníku uhličitého) patří i dusík, který se nachází v plynném stavu. Dusík může snadno uniknout z vody do dusík obsahujícího vzduchu. Pomalu tekoucí filtr neprodukuje žádný nitrát. Může dokonce pomoci s jeho odbouráváním.
Sulfidy (S2-) rychle po opuštění filtru v akvarijní vodě bohaté na kyslík oxidují na sulfáty (SO42-), čímž vzniká stejný produkt jako u rychle tekoucího filtru.

Železo ve své dvoumocné formě a řada dalších minerálů a stopových prvků existuje v redukované formě. Tak je železo ve vodě rozpustné a může být od organických látek obsažených ve vodě chelatizováno a je k dispozici k výživě rostlin.
Také v pomalu tekoucím biofiltru, stejně jako v rychle tekoucích filtrech, probíhá v podstatě biochemická oxidace organických znečistění. Také zde nestačí obsah kyslíku ve výchozích látkách, aby proces mohl kompletně proběhnout. I zde bakterie odebírají potřebný kyslík z protékající vody. Pokud tam je. A tady je podstatný rozdíl od rychle tekoucích filtrů: u pomalu tekoucích filtrů voda přivádí příliš málo kyslíku, následkem toho se mnohé látky neoxidují na nejvýše možný stupeň a vznikají typické konečné produkty pomalu tekoucích filtrů, jako například Fe2+ nebo N2.
Pokud voda přivedená do pomalu tekoucího filtru obsahuje jednoduché sloučeniny kyslíku, jako je například nitrát, může v bezkyslíkových zónách filtru dojít k denitrifikaci. To znamená že bakterie vytrhnou, aby mohly nabízené organické sloučeniny oxidovat, k tomu potřebný kyslík O2 např. z nitrátu NO3- a redukují ho. Nitrát NO3- může být dále redukován přes nitrit NO2- a kysličník dusíku NO až k rajskému plynu N2O nebo dále k dusíku N2, z nichž oba mohou uniknout do atmosféry.
Takto lze odstranit nitrát beze zbytku z akvarijní vody. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že k denitrifikaci jsou nutné jak anaerobní podmínky tak i dostatečná nabídka oxidovatelných organických sloučenin. Což je případ akvária bohatě osázeného rybami, pokud nečistoty nejsou odstraněny současně běžícím rychle tekoucím biofiltrem. Také pomalu tekoucí biofiltr spotřebovává kyslík i když méně než rychle tekoucí filtr.

Postup se ukazuje na příkladu rozkladu bilkovin:



Uhlík C 50g -> -> CO2 183g

Kyslík O 25g -> -> je opět vázán !

Dusík N 17g -> -> plynný dusík N2 17g

Vodík H 7g -> -> voda H2O 63g

Síra S 1g -> -> sulfid S2- 1g

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celkem bílkovin 100g -> převedeno -> nové látky 264g



Typickým znakem pomalu tekoucích filtrů jsou: průtok vody je tak pomalý, že pokud voda obsahuje dostatečné množství organických substancí mohou se ve filtru vytvořit anaerobní zóny (bez kyslíku). Důležité minerální látky a stopové prvky jsou v redukované formě a jsou tím pádem rozpustné ve vodě a dosažitelné pro rostliny. Filtrace probíhá bez kyslíku.
Pomalu tekoucí filtry nepotřebují žádnou zvláštní techniku. Hodí se v podstatě všechny druhy filtrů, u kterých obsah kyslíku může poklesnout hodně nízko. K tomu patří např. běžné vnitřní, vnější a půdní filtry, ale ne silně aerobně pracující skrápěcí filtry. Objem filtru musí být tak veliký a průtok vody tak nízký, že u normálně zatíženého akvária je obsah kyslíku u výstupu z filtru maximálně 1,0 mg/l.


Předchozí stránka