Ardjuna - 04/03/2013

Před nějakým časem jsem narazil na zajímavou teorii, že přemnožení řas souvisí údajně obsahem cukrů v akvarijní vodě. Jak známo, rostliny vypouštějí do vody přibližně 10% toho, co vyprodukují během fotosyntézy (tj. především cukry, a v menší míře pak i tuky a bílkoviny). Firma Easy-Life na svých stránkách zveřejnila krátký popularizační článek, ve kterém přemnožení řas svádí právě na tyto cukry. Rozhodl jsem se proto v domácích podmínkách udělat [color=#3366ff]malý test[/color], při kterém bylo mým cílem zjistit, co je na tom pravdy. Když už jsem byl v tom testování, tak jsem se rozhodl otestovat, jak rychle se řasy přemnoží ve vodě extrémně bohaté na živiny, a jak dlouho bude trvat, než se přemnoží v obyčejné akvarijní vodě. Tento můj malý test stále ještě běží, ale i tak věřím, že to pro vás bude zajímavé. Najdete ho zde:
https://www.rostlinna-akvaria.cz/rasy.

Zhruba po týdnu mám v plánu k tomu dopsat nějaký závěrečný komentář (po skončení testu). Poté bych chtěl udělat podobný pokus, tentokrát ovšem zaměřený na vodu s různým množstvím živin + rostlin.

Sentinel - 04/03/2013

Těším se na závěr... vypada to zajímavě:)

stafflik - 05/03/2013

Tohle je velmi zajímavý pokus! Výsledek zatím ukazuje spíš na živiny?? S cukrem to asi moc společnyho nemá, pokud ty výsledky čtu správně..

marko41b - 05/03/2013

Pozorne sledujem

Ardjuna - 05/03/2013

No, i podle toho, co jsem o tom četl, tak přítomnost cukrů ve vodě vede ke zvýšení mikrobiální aktivity ... jinými slovy, k přemnožení bakterií a různých jiných mikroorganismů (což je nejlépe vidět na tom videu sacharózy). Vypadá to, že sacharóza bakteriím a prvokům opravdu chutná. Při rozkladu cukrů vzniká kromě jiného i CO2, takže někteří akvaristé přidávají do vody malé množství cukru, aby zvýšili přísun CO2. Je to ale dost riskantní, protože když se to s tím cukrem přežene, tak budete mít do druhého dne mléčně bílou vodu v akváriu (= invaze bakterií a prvoků).

Jinak to, že se ve sklenici s extrémním množstvím živin (60 mg/L NO3, 6 mg/L PO4, 30 mg/L K, 5 mg/L Fe) přemnoží řasy, jsem čekal, protože podobný pokus už jsem dělal. Co mě ale docela překvapilo, je, že ani po týdnu se řasy nepřemnožily v "čisté" akvarijní vodě. V malém množství se tam začínají "dělat" až teď, zhruba po 10-ti dnech. Na tom je celkem dobře vidět, že voda v akvárku (s rozumným množstvím živin) není pro řasy žádné terno, a dokonce i při 4x silnějším osvětlení jim trvá skoro 2 týdny, než se přemnoží do viditelné podoby (a to jsem v testu nepoužíval filtr, který by jim přemnožení asi ještě více zkomplikoval). Na tohle bych se chtěl zaměřit v příštím testu, a zjistit, jak se budou řasy chovat v prostředí s různým množstvím živin, ve kterém budou vs. nebudou rostliny.

Ardjuna - 05/03/2013

Souběžně s tímto testem jsem prováděl ještě jeden pokus, při kterém jsem nalil do velké sklenice pitnou vodu, a do ní jsem přidal také extrémní množství živin + asi 100 ml akvarijní vody + hodně jsem na to svítil. Voda po čase samozřejmě zezelenala (podle očekávání). Co je ale zajímavé, je, že jsem do toho zeleného brčálu asi před třemi dny hodil velkou hrst vodního mechu (Fontinalis antipyretica = 'Willow Moss'). A dnes už je voda v té sklenici téměř průzračná. Krásně se vyčistila. Na druhou stranu se ale ve sklenici objevila zelená vláknitá řasa (spirogyra). Nicméně voda už je docela čistá. No prostě, rostliny jsou v našich přírodních akváriích důležité. Chtěl bych podobný pokus ještě zopakovat a udělat k tomu zase pár fotek.

Alcide Nikopol - 05/03/2013

Pekna laborator :D za nedlouho si vsimne CEZ podezrele vysokeho odberu elektriny prez den a poslou ti tam policejni komando jako na vietnamske pestitele travy :D

Sentinel - 05/03/2013

Trochu jsem večer ještě přemýšlel a napadly mě tyhle fakta/otázky/postřehy

- když se zkoumají různé kultury bakterii atp. tak se tuším také dávají do nějakého cukrového roztoku (což jsi myslím napsal v #5)

- bylo by zajímavé udělat test s akvarijní vodou ze slepé hladiny - nevím jeslti si pamatuju správně, ale říkal jsi že je to nějaká organická bílkovina? .. a ta se mi objevuje až v momentě, když kytky mají CO2 -> tzn čekal bych že jim je lépe než bez CO2.

- zakládání akva: častější výměny vody na začátku by tedy omezovali množsví sacharidů, a tím pádem limitovali přísun pro řasy, v momentě, kdy kytky teprv zakořeňují (než se rozjedou)

- jeslti si pamatuju správně, v nějakém článku mluvilo o vazbě NH3/4 a řasách - jako o startovacím prvku, nemůže mít právě souvislost i s množstvím sacharidů?

Doufam že to nejsou úplně zcestné nesmysli.. :)

Ardjuna - 05/03/2013

O pěstování bakterií toho zatím moc nevím, ale vzhledem k tomu, jak jim cukr chutná, bych věřil tomu, že se v živných roztocích pro jejich kultivování asi bude nějaký cukr používat.

Nevím přesně, jaký test máš na mysli (když tak to trochu rozveď a já popřemýšlím, co by se s tím dalo udělat)? Co jsem četl a trochu i pozoroval, tak "mastnota" (odborně "neuston") na vodní hladině je v podstatě slabá vrstvička nějakých organických látek (obvykle tam bývají bílkoviny, curky a/nebo tuky), kde se samozřejmě velmi daří drobným mikroorganismům (obvykle bys tam našel prvoky a bakterie [občas také sinice, které rovněž patří mezi bakterie]). To, že se tato mastnota vytváří více v akváriích s přidaným CO2, by podle mě mohlo mít souvislost s tím, že CO2 podporuje/zlepšuje růst rostlin = rostliny rostou rychleji. Hlavním produktem fotosyntézy je (jak známo) cukr - údajně prý hlavně jednoduchá glukóza. Rostliny prý ale vypouštějí do vody přibližně 10% toho, co si při fotosyntéze "vyrobí". Pokud rostou rostliny pomalu, tak produkují mnohem méně cukrů a 10% z toho mála, co se uvolní do vody, je asi zanedbatelné množství, aby to bylo někde vidět. Když ale růst rostlin podpoříme přidáním CO2, tak se růst rapidně zrychlí, a tím pádem se mnohonásobně zvýší i produkce cukrů. Těch 10%, které pak vypouštějí do vody, pak bude dělat mnohonásobně větší objem organických látek než při o mnoho pomalejším růstu. Tím si vysvětluju, proč se může mastná hladina začít vytvářet až poté, co začneme přidávat CO2 (nebo více hnojit). Samotné CO2 (nebo hnojiva) na to těžko můžou mít vliv - to jsou anorganické látky. Mastnota na hladině je ale organická, takže jejím původcem musí být něco živého (s největší pravděpodobností rostliny, resp. produkty jejich fotosyntézy, které uvolňují do vody). Navíc v případě, že jsou rostliny z nějakého důvodu ve stresu (např. když na ně pouštíme příliš hodně světla, ale zároveň jim nezajišťujeme také dostatek CO2 a/nebo živin), tak podle všeho začnou rostliny do vody uvolňovat mnohem více těchto organických látek ... a navíc se jim mohou začít rozkládat listy, což opět přispěje k mnohem větší produkci organických látek. Z nich se pak část uvolněných cukrů/tuků/bílkovin dostane pravděpodobně na hladinu (např. tuky jak známo plavou, takže když se z rostlin nějaké uvolní, je logické, že skončí u hladiny), kde se na ně vrhnou mikroorganismy ... a díky dostatku potravy se tam pak vesele množí => vzniká "mastná" hladina. Jak už jsem zmiňoval, mastný povlak (biofilm) není nic škodlivého a v určité míře vzniká na všech vlhkých nebo mokrých površích (i ryby mají na svém těle slizovitý povlak, který je chrání). Je to něco naprosto normálního. Problémem se to stává teprve v případě, kdy to přesáhne určitou hranici a vodní hladině se stane neprostupnou => přestane tam fungovat výměna plynů. V běžném případě stačí mírně čeřit hladinu a slabá vrstva mastnoty se tím budu permanentně rozbíjet. Pokud ale už ani čeření mastnotu nerozbije, pak je vhodné zamyslet se nad tím, proč vzniká v akváriu tolik organického odpadu a by se s tím dalo dělat. Nejdůležitější je samozřejmě sladit intenzitu osvětlení s množstvím živin a CO2, a také provádět důkladnou a pravidelnou údržbu akvária (při výměně vody se snažit odkalit z vody nebo ze dna co nejvíce organických zbytků + odstraňovat všechny staré, poškozené a uhnívající listy apod.).

Pokud jde o limitování řas při zakládání akvária, tak tam (jak vyplývá z testu) cukry asi nebudou řasy tolik zajímat. Cukry budou zajímat především prvoky a bakterie (nikoli řasy). Přemíra cukrů v akváriu tedy povede především k mléčným zákalům a "mastnotě" na hladině (+ možná by to mohlo přispět k přemnožení sinic, což jsou také bakterie). S tím souvisí i odpověď na další otázku ohledně vztahu NH3, cukrů a řas. Když přidáš do akvária opravdu velké množství amoniaku (a nebudeš tam mít moc rostlin), tak tím docílíš zeleného zákalu. Jedná se o přemnožení mikroskopických druhů řas rodu Euglena a/nebo Chlorococcum. Co přesně funguje jako spouštěcí signál pro řasy, se bohužel zatím neví. I když amoniak by v tom mohl hrát určitou roli. S největší pravděpodobností to bude ale více faktorů, které musí být splněny, aby řasám "přeskočilo" a začali se nekontrolovaně množit. Kromě toho, různé druhy řas budou mít zcela jistě odlišné sady "spouštěčů".

Sentinel - 05/03/2013

Myslel jsem vzít přímo vodu ze slepé hladiny. a dat to do nadrže kde je méně cukru - třeba tak co se projevila po 10 dnech.. a zkouknout jeslti se něco změnilo.

A potom jsem přemýšlel, jeslti nevyzkoušet reálnější stav .. dát na dno sklenice trochu substratu, na to trochu štěrku .. jako reálnější prostředí. Minimálně by to mohlo mít vliv na sinici, protože je to bakterie.

Gargamel - 05/03/2013

Pěkný a zajímavý pokus.
Pro naše rostlinná a přírodní akvária je ale důležitější, jaký je vztah, když jsou v ekosystému ještě rostliny. To ale není až tak snadné nasimulovat. Pokud se o to budeš pokoušet tak už se na to opravdu těším.