Akvarijní rostliny jsou tvořeny z 50 %  uhlíkem. Aby mohly růst, musí ho odněkud získat. Zdrojem je rozpuštěný plyn CO₂ v akvarijní vodě. Všechny rostliny bez výjimky budou na přidání CO₂ reagovat kladně. Pokud hodláte založit rostlinné akvárium, kde chcete mít minimum nebo žádnou řasu, je dodávání CO₂ téměř nezbytné.

Proč dodávat CO₂?

Rostliny, které rostou pod slabším osvětlením pod 0,4 W/l mají obvykle dostatek CO₂ i bez umělého přidávání. Pokud je však množství osvětlení vyšší, rostliny porostou pouze do té doby, dokud nespotřebují zbytek CO₂ ve vodě, pak nastupuje řasa a špatný růst rostlin. V obvyklé nádrži bez přidávání CO₂ je jeho hodnota povětšinou okolo 6 mg/l. Obecně tedy platí, že čím více máte světla, tím více potřebujete CO₂. Když přidáte další zářivku, tak porostou rostliny rychleji, ale zároveň rychleji vypotřebují CO₂, které musíme dodat, jinak budete mít v akváriu moc světla a porostou řasy.

Metody dodávání CO₂

Namíchání kvasnic

Je to zřejmě nejlevnější metoda dodávání CO₂ do nádrže, ale bohužel i dosti riziková a navíc nestabilní, jelikož produkce dosti kolísá, což rostliny nemají moc rády. Většinou stačí použít nějakou plastovou flašku z bublinkových nápojů a do víčka vyvrtat dírku, kterou prostrčíme hadičku, která povede do akvária. Do flašky dáme trochu kvasnic, cukru a vody a proces kvašení nám bude vytvářet CO₂. V akváriu bude na konci hadičky nějaký difuzér, který nám pomůže dobře rozpustit plyn. Kdybychom nechali z hadičy pouze unikat bublinky, žádný plyn by se nerozpustil a všechen by unikl do vzduchu. Proto musíme docílit co nejmenších a nejjemnějších bublinek. Více později.

Existují už takto vytvořené CO₂ systémy. Pracují na naprosto stejném principu. Jejich výhodou je snadné založení. Je vhodné přidat do náplně i jedlou sodu.

Doporučuji použít více než jednu flašku, protože tak zajistíme větší stabilitu. O víkendu vyměníme jednu flašku a ve sředu druhou. Dobrou volbou je použít místo pekařských kvasnic pivovarské. Ty nám dodají více alkoholu, a tak i delší trvání kvašení. Nevýhodou samozřejmě zůstává to, že bude množství CO₂ v akváriu kolísat, což se rostlinám příliš nelíbí. Míchat 2x týdně novou náplň je navíc otročina. Z tohoto důvodu většina lidí rychle přejde na CO₂ set:

Tlakové láhve

Další dražší, ale o mnoho pohodlnější metodou je použití tlakové láhve jako zdroje CO2 v akváriu. Na tu je nasazen regulační ventil a umožňuje tak dosáhnout přesného a stabilního dávkování CO₂ přesně dle vaší potřeby. V prodeji jsou samozřejmě i celé složené sety, takže už není potřeba nic dokupovat. Je zde možné také umístit elektromagnetický ventil, který vypne dávkování CO₂ na noc. V noci jej rostliny nepotřebují, a tak jednak ušetříme plyn a za druhé nehrozí nebezpečí poklesu pH a případného otrávení rybek. Další vhodnou pomůckou je počítadlo bublin, kterým si můžeme změřit počet bubl./s nebo bubl./min. Nezbytným je i zpětný ventil, který zamezí natečení akvarijní vody do tlakové láhve. Další položkou je CO₂ difuzor nebo reaktor, který zajistí dobré rozpuštění plynu do vody. Velikou výhodou tohoto zařízení je, že jakmile jej zapojíte, máte na několik měsíců klid.

Dalším možným doplňkem je řídící jednotka pH. Můžete si nastavit, že má udržovat pH na hodnotě 6,5 a jakmile dosáhne této hodnoty, elmag. ventil vypne přívod CO₂ a udržuje tuto hodnotu. Nevýhody této řídící jednotky jsou však větší než výhody. Udržovat pH přesně na určité hodnotě není úplně nezbytné. V přírodě probíhají výkyvy pH daleko vyšší. Příkladem můžou být například kyselé deště. Když bude řídící jednotka neustále vypínat CO₂, bude limitovat rostliny nedostatkem CO₂ a porostou řasy. Představte si, že chcete mít množství CO₂ 30 mg/l, což je ideální množství, ale když bude ve vodě 20 mg/l,CO₂ se vypne, protože bude pH 6,5…

Podrobnosti o CO₂ setech s tlakovou láhví zde: CO₂ z tlakové láhve

Tekutý uhlík

V poslední době se velmi rozmohlo přidávání uhlíku pomocí různých preparátů. Ty obsahují uhlík obsažený např. v C₅H₈O₂. Díky těmto přípravkům bude ve vodě dostatek uhlíku a řasy nebudou mít šanci.

Je to výborná alternativa za jiné CO₂ systémy. Je třeba ale zdůraznit, že sám tekutý uhlík není tak účinný jako v kombinaci s klasickým přidáváním plynu. Je vhodný především do malých akvárií a nano akvárií, kde se jeho cena vyplatí. Více o této zajímavé a účinné metodě v článku o zdroji tekutého uhlíku Flourish Excel.

Kvasnice jsou sice velice levné na založení, ale po čase vás příjde cukr dráž než plyn. Je zde šance, že otrávíte ryby a dodávky CO₂ jsou velmi nestabilní, což způsobuje řasu, která stále čeká na příležitost. Nevýhodou je také častá údržba (namíchávání nových náplní) a pro velké nádrže bychom potřebovali velké množství flašek.

Pokud se rozhodnete pro tlakovou láhev, budete mít stabilní hodnotu CO₂, takže rostliny krásně porostou a řasa nebude mít šanci. Množství CO₂ je snadno kontrolovatelné a údržba spočívá pouze v občasném naplnění bomby (většinou několik měsíců, někdy až let- záleží na velikosti bomby, nádrže a množství rostlin). Na začátku je to vyšší investice, která se ale časem vrátí, protože nebudete muset kupovat cukr, který je dnes drahý. Nehrozí také předávkování, protože stačí pouze otáčet kohoutkem a kontrolovat množství proudícího plynu do akvária.

CO₂ z hasicího přístroje

Je to velmi dobrý kompromis, pokud chcete ušetřit nějakou korunu a trošku si zakutit. Více v článku CO₂ z hasicího přístroje

Množství CO₂ v akváriu

Doporučené množství CO₂ se v akváriu pohybuje okolo 25 až 35 mg/l. Je důležité, aby zůstalo toto množství konstantní, protože kolísání této hodnoty způsobuje růst řas. Vyšší množství je vhodné použít pro boj s řasou. Je známo, že hodnoty okolo 40 mg/l zastavují rozmnožování buněk řas. Je však nutné sledovat ryby, kterým může takto vysoká hodnota způsobovat potíže. Pokud však budete dostatečně čeřit vodu, budou mít dostatek kyslíku a budou v pohodě. Sice tím unikne trocha CO₂, ale stačí trochu přidat.

Jedním z důsledků přidávání CO₂ je vznik kyseliny uhličité, která způsobí, že klesne pH. Pro většinu rybek je to však vhodné, protože v tropech je voda povětšinou kyselejší.

Někteří lidé používají pro měření hodnoty CO₂ Tillmannovu tabulku. Je to však naprosto nepřesné. Povětšinou začnou vycházet nesmyslná čísla blížící se 100 mg/l. Je tomu tak, protože voda obsahuje i mnoho jiných kyselých substancí, dokonce i dusičnany a fosforečnany způsobují tyto nepřesnosti. Nejvhodnější metodou měření CO₂ je použití metody drop checkeru. Více o tomto snadném způsobu se dočtete zde: Drop-checker a měření CO₂ v rostlinných akváriích

Příklady CO₂ testů naleznete zde.

Pohyby pH během dne

Během dne klesá hodnota pH, protože světlo svítí a my dodáváme CO₂, což způsobí zvýšený obsah kyseliny uhličité a následný pokles pH. Večer nám elektromagnetický ventil vypne přívod CO₂ a pH začne zase stoupat.

Distribuce CO₂ do vody

Když dodáme CO₂ do vody pomocí kvasnic nebo tlakové láhve, musíme ho tam nějak udržet. Plyn CO₂ má tendenci rychle z vody utéct do vzduchu. K tomu, aby zůstal ve vodě nám pomáhají nejrůznější difuzéry a reaktory. Účelem je udržet bublinky CO₂ pod vodou co nejdéle, aby se rozpustily. Nejjednodušší způsob je obrátit zavařovací sklenici dnem vzhůru a pouštět zde CO₂, kde se časem rozpustí. Populárnější metodou jsou skleněné difuzéry a atomizéry. Alternativou je potom doma vyrobený difuzor na CO₂.

Ve větších kváriích je vhodné použít reaktory. Často lze napojit reaktor na hadici vyývodu z filtru, zde je přiváděno CO₂ z tlakové láhve a v reaktoru se dokonale rozpustí díky různým materiálům, které zajistí, že se CO₂ jen tak snadno ven nedostane.

Velice snadnou metodou je dávkovat CO₂ do nasávání filtru. Bublinky musí projít celým filtrem, takže se dokonale rozpustí. Nevýhodou je, že bude filtr hlučnější.

CO₂ a vztah s dalšími hnojivy

Máme tedy dostatečné osvětlení s dostatečným množstvím CO₂ okolo 25-35 mg/l. Rostliny teď mají vše až na živiny. Ty musíme v dostatečné míře dodat ve formě hnojiv. Pokud jich opět bude málo, rostliny budou chřadnout a začne bujet řasa. Speciálně pokud máte dostatek rychle rostoucích rostlin (stonkových), je dostatek živin nutností. Proto hnojte dostatečně a pravidelně. Dosttatkem živin nic nepokazíte. Jak na to zjistíte např. v našich článcích: Estimative index metoda nebo The method of conrolled imbalances

Přidávání CO₂ do akvária vašim rostlinám a boji proti řase rozhodně pomůže. Je lepší dodávat alespoň málo CO₂ než žádné.

Článek přeložen z www.ukaps.org

Zdroje obrázků:

www.aquarium-aquascapes.blogspot.com

www.somethingedible.com

www.brandondement.com

www.arowana-im.com.ua

www.aquariumplantsandsupplies.com