🔥Osvětlení Sinkor v akci Více zde 02d 18h 09m 28s

Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!

Vše o řasách a jejich růstu! Jak se zbavit řas v akváriu?

V kategorii: Řasy v akváriu

autor: Marcel

 Řasy

Rostliny/řasy rostou skrze proces známý jako fotosyntéza, při němž rostliny/řasy využívají energii ze slunečního záření k přeměně CO2 na jednoduché cukry. Tyto cukry pak slouží jako základní stavební kameny a tvoří hlavní strukturální složku rostlin/řas. Dalšími důležitými prvky nezbytnými pro stavbu buněčného těla rostlin/řas jsou NPK, Fe + ostatní stopové prvky. Větina rostlin/řas vyžaduje k úspěšnému růstu také kyslík rozpuštěný ve vodě, a u rostlin pak také kolem jejich kořenů kvůli respiraci. Rostliny/řasy potřebují ke svému růstu vhodnou teplotu, dostatek vody, světla a živin; jakákoli změna v dostupnosti těchto podmínek se odrazí na jejich růstu. To je nezbytně důležité pochopit, pokud chceme pochopit zákonitosti chování řas.

 

"Pokud řasy potřebují k růstu světlo a živiny,
a i přesto, že to mají v hojné míře, nerostou ...
pak musí být v ekosystému něco,
co jim v tom brání.
Co je to? To zatím nikdo spolehlivě neví."

 

Co o řasách víme (fakta)
1) Řasy jsou v každém akváriu.

2) Řasy jsou velmi různorodá skupina organismů, zahrnující vývojově zcela nepříbuzné linie.

Z toho vyplývá, že zobecnit lze jen málokteré tvrzení týkající se řas (tzn. co platí pro jeden druh řas, nemusí platit pro jiný druh řas; některé řasy vyžadují k růstu hodně světla, jiné mohou růst i ve tmě; některé řasy potřebují k růstu tropické teploty, jiné mohou růst i ve velmi studené vodě; existují dokonce i takové druhy řas, které jsou schopné růst ve vodě extrémně chudé na živiny - např. v kojenecké balené vodě). Sladkovodních řas, které se běžně vyskytují v našich akváriích, je několik desítek druhů (nejčastěji zelené řasy, sinice nebo ruduchy).
3) Řasy jsou přítomné ve vodě obvykle jako (běžným okem neviditelné) vegetativní buňky, které se v případě vhodných podmínek mohou značně rozrůst/přemnožit.

Ve vodě z akvária obvykle nebývají přítomna trvalá stádia řas (cysty, spóry). Proto také nemá příliš velký smysl řešit, co vlastně způsobuje jejich vyklíčení, resp. probuzení ze spánku.

4) V ekosystémech s malým počtem rostlin může vést nadbytek světla a živin (především fosforečnanů a dusičnanů) k přemnožení řas.

Je však důležité si uvědomit, že tento závěr se týká především těch vodních ekosystémů, kde je jen malé (nebo žádné) množství vodních rostlin. V ekosystémech s velkým počtem rostlin tato rovnice obvykle neplatí. Určitou roli přitom může hrát také typ sedimentu/substrátu, a v případě akvárií také filtrace.
5) K "zamoření řasami" dochází v důsledku nerovnováhy v systému (jedná se o reakci na extrémní/nerovnovážný stav).

Tak jako všude jinde, i zde platí, že důležitá je rovnováha ekosystému; je-li v systému nerovnováha, nastupují extrémy (např. přemnožení řas nebo plžů). Extrémy vznikají obvykle jen na přechodnou dobu jako nezbytný prostředek k rychlému nastolení rovnováhy. Přemnožení řas nebo plžů neznamená nic jiného, než že máte v nádrži nerovnováhu, kterou se snaží příroda přemnožením řas nebo plžů rychle odbourat (což se může a nemusí povést).

Co dosud o řasách nevíme
1) Nevíme, co řasy probouzí ze spánku (resp. ze stádia spór, cyst apod.).

Ovšem vzhledem k tomu, že se řasy v tomto stádiu vyskytují jen velmi vzácně, není pro nás odpověď na tuto otázku tolik důležitá. Vyklíčení řas (např. ze spór) může být způsobeno kombinací několika faktorů jako třeba teplota, světlo, živiny, CO2, koncentrace organického materiálu apod.
2) Nevíme, co přesně způsobuje přemnožení řas v rostlinných akváriích (resp. co brání řasám v růstu).

Přestože se v mnoha vědeckých studiích objevuje souvislost mezi množstvím živin (především fosforečnanů a dusičnanů) a přemnožením řas, jedná se o studie ekosystémů, které nelze jednoduše srovnávat s akvarijními nádržemi. Zatímco v systémech s malým nebo žádným množstvím vyšších vodních rostlin (tzv. makrofyt) může vést nadbytek těchto živin k přemnožení řas, bývá to především proto, že v těchto systémech není nikdo další, kdo by nadbytek těchto živin mohl zužitkovat. Ve vodních ekosystémech s velkým objemem rostlinné biomasy vede nadbytek živin spíše k rychlejšímu růstu rostlin než řas (obzlávště pak těch plevelných, rychlerostoucích rostlin).
3) Akvarijními řasami se dosud nezabývala žádná seriózní vědecká studie, takže drtivá většina postřehů, závěrů či doporučení, na které narazíte v časopisech nebo na Internetu, vychází většinou jen z nepodložených domněnek (založených tak maximálně na více či méně důkladném pozorování - praktických zkušenostech jednotlivých akvaristů).

To má svá úskalí. Akvaristé, kteří píší o svých zkušenostech s řasami, dělají velmi často závěry, které nemusejí být pravdivé (nemusejí odpovídat skutečnosti). Když se někomu po přidání většího množství živin přemnoží v akváriu řasy, nemusí to ještě znamenat, že za jejich přemnožení mohou opravdu živiny (příp. výlučně jen živiny). Akvaristé často přehlížejí ostatní faktory, které mohou hrát v chování řas nezanedbatelnou roli, a snadno tak činí závěry, které se mohou později ukázat jako mylné či minimálně zavádějící.
4) Nikomu na světě se dosud nepodařilo prokázat, že by se řasy chovaly podle nějakého jednoduchého (černobílého) vzorce.

Naopak! Bylo nesčetněkrát prokázáno, že nic není tak černobílé nebo tak jednoduché, jak bychom si přáli. Čím více budete řasy studovat, tím více si budete uvědomovat, kolik toho nevíte a jak komplikované řasy vlastně jsou. To, co může platit u jednoho druhu, pravděpodobně nebude platit u jiného druhu ... protože na světě existuje několik tisíc druhů řas a jen sladkovodních řas je několik set druhů, přičemž v akváriích běžně žije několik desítek druhů nejrůznějších, druhově velmi odlišných typů řas. Jakákoli zjednodušená tvrzení typu "černá štětičková řasa = málo CO2" nebo "zelená flekovitá řasa = málo fosforečnanů" je tedy nutno brát s rezervou.


Co se o řasách domníváme
- Vzhledem k tomu, že některé nejběžnější druhy řas v našich akváriích potřebují k růstu celkem hodně světla, je pravděpodobné, že jejich růst do určité míry brzdí také zastínění vyššími rostlinami (makrofyty).

- To, že řasy "napadají" chřadnoucí rostliny a živí se na jejich rozkládajících se tkáních (např. okrajích listů), není s největší pravděpodobností pravda. Parazitické chování mezi řasami je celkem vzácné. Řasy se uchytávají na rostlinách především proto, že se prostě potřebují na něčem uchytit a rostliny poskytují jedny z nejvhodnějších povrchů v akváriu. Není také pravda, že by řasy rostlinám škodily přímo (tj. že by z nich "vysávaly" živiny). Rostlinám mohou řasy škodit pouze nepřímo, a to tím, že mohou pokrýt většinu nebo všechny listy rostlin, čímž rostlinám fakticky znemožní fotosyntetizovat. Rostliny tak neodumřou přímo kvůli řasám, ale vlastně kvůli neschopnosti získávat energii z fotosyntézy (řasy tedy vlastně "ukradnou" rostlinám světlo).

- Přemnožení řas v rostlinném akváriu má s největší pravděpodobností na svědomí kombinace několika faktorů (především se mluví o množství světla, živin, CO2, rozpuštěného organického materiálu a rozpuštěného kyslíku ve vodě, a v neposlední řadě může hrát určitou roli také použitý substrát a filtrace), přičemž k nežádoucímu přemnožení řas dochází jen v případě výraznějšího porušení rovnováhy (při výrazném nepoměru) mezi těmito faktory. Pokud tedy k přemnožení řas v důsledku porušení rovnováhy v ekosystému dojde, je jediným vhodným řešením vzájemné sladění všech těchto faktorů.

  • Pokud máte např. silné osvětlení, je třeba tomu přizpůsobit také přísun živin/CO2.
  • Pokud nepřidáváte do nádrže žádné CO2, je třeba tomu přizpůsobit intenzitu osvětlení.
  • Pokud v nádrži chováte velký počet živočichů [ryb, krevetek, plžů], zcela logicky bude akvárium zatěžováno větším množstvím odpadních látek, čemuž musíte přizpůsobit údržbu či filtraci ... atd.
  • Pokud rostliny pravidelně nezastřiháváte, zvýší se časem jejich biomasa, což povede zcela logicky ke zvýšení poptávky po světle, CO2 a živinách ... čemuž je třeba systém přizpůsobit.

V rostlinném akváriu může hrát určitou roli také přítomnost samotných rostlin, kdy řasy mohou určitým způsobem "vycítit", zda jsou kolem nich rostliny a zda jsou tyto rostliny v dobré kondici. To pak může mít vliv na jejich vzorce chování (růst a množení). Toto už je však pouhá spekulace.

Jedním z důvodů, proč se řasy nerozrostou, i když mají k dispozici vše, co potřebují, může být i to, že zdravé rostliny jsou lépe schopné bránit se proti uchycení řas na jejich povrchu. Pokud jsou rostliny zdravé a dobře rostou, může být pro řasy obtížné se na nich uchytit, což je nezbytný předpoklad pro jejich úspěšný růst.

 

Náměty k zamyšlení

Má nadbytek živin skutečně přímý vliv na přemnožení řas?

Přestože se v řadě vědeckých studií dává přemnožení řas do určité souvislosti s vysokou koncentrací živin, především pak dusičnanů a fosforečnanů (a případně ještě železa), některé studie prokázaly, že přímá souvislost mezi nadbytkem živin a přemnožením řas neexistuje (alespoň pokud jde o ekosystémy s větším množstvím rostlin). To konec konců potvrzuje i řada praktických pokusů některých akvaristů, kteří zkoušeli po několik měsíců až let přidávat do svých rostlinných akvárií poměrně vysoké koncentrace živin, aniž by u nich došlo k přemnožení řas.

Do rostlinných akvárií se doporučuje dodávat týdně následující množství živin: 20 mg/l NO3, 30 mg/l K, 3 mg/l PO4, 10 mg/l Mg, 0.5 mg/l Fe. [Pokud jde o vápník (Ca2+), ten u běžné vodovodní vody není třeba obvykle řešit; pouze u vody velmi měkké nebo vody z reverzní osmózy (RO) se doporučuje přidávat tzv. "GH Booster" nebo jiný komerční re-mineralizátor (Sera Mineral Salt nebo Dennerle Osmose ReMineral+), abychom docílili tvrdosti kolem 3-4°dGH.] Toto doporučení stojí v přímém rozporu s tvrzením, že "akvárium bez řas = akvárium s omezeným množstvím živin". Filosofie rostlinných akvárií nám totiž říká, že lepší je nadbytek než nedostatek, resp. že rostlinám je třeba dodat tolik živin, aby se nikdy nestalo, že budou mít něčeho nedostatek. Na tom je také založena metoda hnojení Estimative Index (EI), která přidává do akvária každý týden o něco více živin, než je skutečně potřeba. Pokud by byla pravda, že nadbytek živin způsobuje přemnožení řas, pak by řasy musely být snad v každém akváriu, které je přihnojováno metodou EI. Praktické zkušenosti akvaristů však tento předpoklad vyvracejí. Např. zkušený akvarista vystupující na fóru ukaps.org pod přezdívkou ceg4048 dodává do svého akvária následující množství živin: 1x týdně 10 mg/l PO4 + 60 mg/ NO3 + další nezbytné makro a mikro živiny; do akvária navíc pouští stlačené CO2 a osvětlení má 0.79 W/l. Clive (ceg4048) zkoušel dokonce přidávat do svého akvária po dobu 6 měsíců následující množství živin: 4x týdně 50-60 mg/l NO3 + 6-9 mg/l KH2PO4 + několikanásobné dávky mikroprvků – s týdenními výměnami 50% vody z RO. Druhým příkladem budiž zanícený akvarista a biolog Tom Barr (barrreport.com), který v rámci svých pokusů používal po dobu 2 let následující recept: 3x týdně 5 mg/l PO4 + 15 mg/l NO3, světlo: 0.53 W/l - to vše v akváriu s neonkami a tetrami. Oba dva (a zdaleka nejen oni) neměli nikdy sebemenší problémy s přemnožením řas! Tyto pokusy dokazují, že přemnožení řas s množstvím živin přímo nesouvisí. Vysoké koncentrace živin (které se ve vydatně přihnojované nádrži za týden nahromadí) nejsou samy o sobě spouštěčem přemnožení řas a nevadí dokonce ani většině živých organismů v akváriu (rybám, krevetkám, plžům nebo rostlinám). Kromě amoniaku a dusitanů (které jsou prokazatelně smrtelně toxické i v malých dávkách) začnou být ostatní živiny opravdu toxické většinou až při koncentracích nad 100 mg/l.

 

Jsou řasy opravdu naším nepřítelem?

Řasy jsou organismy jako každé jiné, které se snaží růst a rozmnožovat, pokud k tomu mají vhodné podmínky. Není třeba se jich bát. Naprostá většina z nich (s výjimkou cynobakterií) nejsou nijak toxické, a většina z nich je navíc jedlá (podobně jako vyšší rostliny). Jedním z mála případů, kdy mohou být řasy pro rostliny nebezpečné, je, když se přemnoží a pokryjí u rostlin veškerý povrch listů. Tím rostlinám v podstatě znemožní fotosyntetizovat, a ty pak odumřou (z tohoto důvodu je vhodné listy kompletně pokryté řasou odstranit). Řasy mohou být nebezpečné i tím, že v případě přemnožení mohou díky svému velmi krátkému životu vyprodukovat velké množství odumřelé organické hmoty, která se začne rychle rozkládat. A jelikož při rozkladných procesech spotřebovávají nitrifikační bakterie velké množství kyslíku, může při rozkladu velkého množství organické hmoty dojít k vyčerpání veškerého rozpuštěného kyslíku ve vodě. Bez dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě pak mohou začít ve velkém umírat akvarijní živočichové i rostliny. K tomu však může dojít jen v případě extrémního přemnožení řas. V takovýchto situacích je třeba manuálně odstranit co největší množství řas (vč. organického odpadu) a provádět časté výměny většího množství vody.

 

Řasy, živiny, substrát a filtr

Při povídání o řasách a živinách v rostlinných akváriích se často přehlíží dva velmi podstatní hráči: substrát a filtr. Jak známo, není substrát jako substrát (a totéž platí o filtru, resp. filtračních médiích). Substráty (a potažmo i filtrační náplně) tvořené jílovitými granulemi, mají vysokou sorpční kapacitu (tzv. CEC) - to znamená, že na sebe dokáží navázat velké množství živin. Kromě toho tyto porézní materiály slouží také jako vhodná plocha pro činnost užitečných bakterií. Díky těmto vlastnostem může hrát vhodný substrát a filtrační náplně celkem významnou roli v koloběhu živin ... a s tím související problematikou přeměny rozkládající se organické hmoty na živiny a/nebo přemnožení řas. Vysoká sorpční kapacita substrátu a/nebo filtračních médií může také značně zkreslovat výsledky měření koncentrace živin ve vodním sloupci, na což je třeba při takovém měření pamatovat.

Příklad: Pokud přidáte do vody hnojivo, které má zvýšit koncentraci fosforečnanů (PO4) na 3 mg/L, a po několika hodinách změříte koncentraci této látky ve vodě pomocí nějakého akvarijního testu, může se vám klidně stát, že ve vodě nenaměříte téměř žádné (nebo jen velmi malé) množství fosforečnanů. Jak je to možné? Copak rostliny dokáží během několika hodin spotřebovat tak velké množství živin? Kam se ty fosforečnany ztratily? Odpověď může být až překvapivě jednoduchá: fosforečnany do sebe natáhl substrát a/nebo filtrační náplně. Fosforečnany v substrátu jsou velmi žádoucí, neboť tím pádem nebudou přístupné řasám (které čerpají živiny výhradně z vodního sloupce). Fosforečnany ve filtračním médiu už ale tak užitečné nejsou, protože zde se k nim rostliny nedostanou a nevhodné filtrační média tak vlastně mohou z vody nepozorovaně odčerpávat živiny, které do vody pracně dodáváme. V jistém smyslu tak může filtr v podstatě konkurovat rostlinám (neboť s nimi bude soutěžit o živiny).

Pokus: Pokud si nejste jisti, zda váš filtr neobsahuje nějakou nevhodnou filtrační náplň, můžete část této náplně nasypat do nádoby s vodou, ve které bude předem známá koncentrace živin (např. 3 mg/L PO4); nádobu uzavřete a důkladně protřepte; po několika hodinách pak změřte koncentraci sledované látky => pokud se koncentrace nezměnila, filtrační médium danou látku neabsorbovalo; pokud ale koncentrace výrazným způsobem poklesne, znamená to, že příslušné filtrační médium do sebe větší část této látky absorbovalo (v takovém případě se dá předpokládat, že živiny, které přidáváte do vody, nekončí ani tak u rostlin, jako spíše ve filtru).

 

Proč řasy nerostou, když všechno mají?

Řasy dokáží přežít (a růst) téměř v jakémkoli prostředí - narozdíl od rostlin. K růstu stačí řasám asi 1000x méně živin než rostlinám. Pokud však rostliny a řasy "jí" takříkajíc ze stejné "misky" (= akvária), co jim potom brání v tom, aby vyčerpaly všechny živiny a převálcovaly rostliny? Řasy přece dokáží růst mnohem rychleji než rostliny, takže by přece klidně mohly všechny živiny rostlinám sníst. Proč to ale neudělají? Co jim v tom brání? Jedním faktorem by mohlo být světlo: některé druhy řas potřebují k růstu větší množství světla než rostliny, takže v akváriu nemají dostatek světla na to, aby se mohly tak rychle rozrůst a zkonzumovat všechny živiny. Druhým faktorem by mohla být vyšší koncentrace CO2, která by mohla řasám (avšak nikoli rostlinám) nějakým způsobem vadit nebo na ně alespoň působit tlumivě. Praktická pozorování potvrzují, že při vyšších koncentracích CO2 řasy obvykle ustupují. Proč? Souvisí to skutečně s rostlinami nebo s něčím jiným (např. samotnou přítomností CO2 nebo s nižším pH ...)? Jinými slovy: působí na řasy CO2 přímo (skrze vyšší úroveň uhlíku ve vodě) nebo zprostředkovaně (skrze zdravý růst rostlin či nižší pH)? Otázkou ovšem zůstává, jak to, že se řasám nedaří také v některých nádržích bez umělého přidávání CO2? Buď tedy hraje roli POMĚR např. mezi světem a CO2, nebo jsou v tom ROSTLINY. Musí být něco, co mají různé nádrže společné (např. právě rostliny nebo "rovnováhu" něčeho - ale čeho přesně?). ... Pokud by řasy dokázaly úspěšně konkurovat vyšším, složitějším organismům (= rostlinám), neměli bychom za chvíli v akváriích nic jiného, než řasy. Musí tedy existovat něco, co ty vyšší/složitější organismy dělají (když zdravě rostou), a díky čemu řasy nemohou tak dobře růst, přestože jim v tom na první pohled nic nebrání. My jen nevíme, co to je. Naším cílem by tedy mělo být zajistit, aby tyto vyšší/složitější organismy (= rostliny) nebyly ničím kromě světla limitovány, a příroda, ať se postará o zbytek.

Někteří odborníci i laici (akvaristé) se kloní k teorii, že tím, co by mohlo řasám bránit v přemnožení, by mohla být tzv. alelopatie, což je nepříznivý vliv jednoho organismu na druhý způsobený produkty látkové výměny. Jinými slovy se jedná o stav, kdy jeden organismus ovlivňuje negativně druhý organismus svými chemickými látkami, které vypouští do prostředí. Alelopatie ve vztahu k rostlinám a řasám by tedy představovala vztah, kdy rostliny vypouštějí do svého okolí chemické látky (alelopatika), které mají negativní účinky na růst řas.

Proti této teorii však stojí skutečnost, že oxid uhličitý případné (alelopatické) chemikálie ve vodě "ruší". Kromě toho v rostlinných akváriích velmi často rostliny zastřiháváme, ostraňujeme listy, měníme poměrně velké množství vody a přidáváme živočichy, kteří se řasami živí. Tohle všechno by mělo na vylučování alelopatických chemikálií značný negativní vliv. Kromě toho by pak koncentrace těchto alelopatických látek měla být tím vyšší, čím méně budeme podobných zásahů v akváriu provádět, takže nevyšší koncentrace těchto látek by pak logicky měla být v akváriích, kde se neprovádí žádné výměny vody ani žádné zastřihávání rostlin. Z praktických zkušeností však víme, že i v takovémto prostředí může dojít (a dochází) k přemnožení řas - obzvláště při silnějším osvětlení.

Mnohem pravděpodobnější teorií se zdá být domněnka, že dobře rostoucí zdravý list není vhodným místem, na kterém by se řasy uchytily. Když ale v ekosystému začnou být problémy s přísunem nebo stabilní úrovní CO2, pak možná rostlina přestane "bránit" tento list, a i když ten list neodumře a je stále živý, rostlina z něj začne přesouvat většinu živin do nových výhonků (což jinými slovy znamená, že ho už vlastně odepsala). Tento oslabený list se tím pádem stane vhodným místem pro růst řas. To by také vysvětlovalo, proč se řasy objevují především na starších listech. Pokud tedy zajistíte dostatečný a zároveň stabilní přísun CO2 a budete se dlouhodobě dobře starat o svou nádrž, všechny listy budou zdravé a vitální ... a bez řas.

 

Teorie signálů neboli "quorum sensing"

Quorum sensing je mechanismus mezibuněčné komunikace, který umožňuje jednobuněčným organismům (bakteriím, a potažmo i řasám) vnímat a reagovat na změny v densitě organismů v daném okolí. Podle dosavadního výzkumu se zdá, že každý typ buňky má své vlastní schopnosti, jak "vnímat" své okolí. Pokud se v oblasti nachází pouze několik buněk, nic se nestane. Pokud se ale jedná o mnoho buněk, vyměšované chemikálie jsou ve vyšší koncentraci, což způsobuje u buněk specifické chování. Malý počet buněk se bude chovat jinak než stejný počet buněk ve větším prostoru. Nezáleží přitom na typu buněk nebo schopnostech jejich "cítění"; obecnou souvislostí je vztah mezi velikostí buňky a velikostí prostředí.

Tato teorie by mohla (přinejmenším částečně) vysvětlovat, proč se řasy v některých případech nerozrostou, přestože mají mít k dispozici dostatek světla i živin (tedy zdánlivě ideální podmínky k růstu). Pokud prostředí s množstvím prosperujících rostlin (makrofyt) není z nějakého důvodu pro růst řas příliš vhodné, řasy mohou přítomnost zdravých rostlin "poznat", což pro ně může být signál k tomu, aby se držely zpátky.

Černá štětičková řasa (BBA) a CO2

Někteří akvaristé popisují následující zkušenost:

Když poklesne úroveň CO2, objeví se BBA. Když je CO2 na stabilní (a nelimitní) úrovni*, není v nádrži žádná BBA. Když CO2 klesne, a stane se tím pádem limitním prvkem, rostliny můžou i přesto růst, ale objeví se BBA.
* U CO2 je důležité, aby byla při zapnutí světel jeho koncentrace na maximu a v průběhu dne se udržovala na stejné úrovni (což může být těžké docílit bez regulace = pH regulátoru). U běžné CO2 sady bez pH regulátoru se při zapnutí CO2-sady může koncentrace oxidu uhličitého ve vodě zvyšovat pomalu, a navíc tak, že zpočátku ho bude málo a v průběhu dne se jeho koncentrace bude postupně zvyšovat (což není ideální). Ideální je, aby už v okamžiku, kdy se zapínají světla, bylo v nádrži dostatek (maximum) CO2. Pokud rostliny nebudou mít od samého začátku k dispozici dostatek CO2, může to mít negativní dopad na jejich kondici. Více o tom, co znamená dostatečný a stabilní přísun CO2, najdete v samostatném článku.
Podobné testy zkoušela opakovaně řada akvaristů se stejnými výsledky.

"Pokud poznáte příčinu problému, budete znát i lék."


Nejsnazší způsob, jak eliminovat řasy, je snížit osvětlení nebo zvýšit CO2. Pokud se někomu při hnojení metodou Estimative Index (= nadbytek živin) objevují řasy, pak musí být na vině buď příliš hodně světla v kombinaci s nedostatkem CO2, nebo problémy se zajištěním stabilního přísunu CO2. Co působí problémy, není dávkování hnojiva, ale vyvážení CO2 a používání správného osvětlení. Rostlinám trvá delší dobu (někdy i několik týdnů), než zareagují na změny v CO2 ... Rostliny se umí přizpůsobit určité úrovni CO2, a pokud se tato úroveň často mění, výsledkem je špatný růst. Já například vím, že pokud se zaměřím na potřeby rostlin, nemám řasy, ale (popravdě) nevím proč. Naším cílem (a také faktorem, který způsobuje problémy s řasami) by tedy měla být dobrá péče o rostliny.

 

Jeden příklad za všechny:

Mně se nakonec podařilo boj s BBA vyhrát, a jak už bylo mnohokrát řečeno, nejpravděpodobnější příčinou jejího výskytu byl problém s kolísáním hladiny CO2. Můj postup byl následující: Pomalu jsem po několik dní zvyšoval přísun CO2, dokud se mým rybám výrazně nezrychlilo dýchání. Tento stav představoval nejvyšší hladinu CO2, jaké bylo možné za normálních podmínek dosáhnout. I přesto však BBA na vybavení, substrátu a zadním skle nepřestávala růst. Zkoušel jsem proto snížit osvětlení, zapínat CO2 dokonce ještě dříve před světly ... ale bez úspěchu. Protože jsem měl tou dobou také problémy s mastnotou na hladině, namířil jsem čerpadlo Koralia (které používám ke zvýšení proudu v nádrži) směrem k hladině, abych se mírným čeřením hladiny této mastnoty zbavil. Vzápětí nato jsem si všiml, že se rychlost dýchání u mých ryb snížila, a barva dropcheckeru přešla ze žlutavé spíše do zelené. Zvýšil jsem tedy přísun CO2, tak aby byl dropchecker opět více do žluta, a během následujících týdnů jsem si všiml, že poté, co jsem BBA manuálně odstranil, se už nevrátila.

Co z toho plyne? Až budete mít úroveň CO2 na nejvyšší možné úrovni, která bude ještě bezpečná pro vaše ryby, zvyšte čeření hladiny, a pokud se v důsledku toho vaše ryby zase zklidní, zvyšte ještě o trochu přísun CO2. Sledujte přitom pohyby žaber (zrychlené dýchání) u vašich ryb. Jakmile se dýchání zrychlí, zvyšte čeření hladiny. Když rychlé dýchání u ryb ustane, přidejte zase o kousek CO2. Jako výchozí bod můžete použít dropchecker, a k doladění pak ryby. Přesné nastavení tedy proveďte pomocí jehlového ventilu v kombinaci s čeřením hladiny. Mějte na paměti, že ryby se dokážou vyšší koncentraci CO2 přizpůsobit, takže než dáte do nádrže nové ryby, vyměňte předtím 50% vody. Za 1-2 dny si nové ryby na koncentraci CO2 zvyknou.

Ryby snesou více CO2, pokud bude ve vodě více rozpuštěného kyslíku. To (jak už bylo zmíněno) je možné docílit buď pomocí čeření hladiny nebo s použitím mokro-suchého filtru (angl. wet/dry filter), který patří v rostlinné akvaristice mezi vůbec nejúčinnější filtrační zařízení.

 

"Pomocí světla, CO2 a živin je možné se zbavit jakéhokoli druhu řas."

 

Pokud nevíte, kvůli čemu u vás došlo k přemnožení řas (nebo máte pochybnosti o tom, že v tom může hrát roli kolísání hladiny CO2) ... a opravdu chcete přijít na to, co za tím je, musíte na to jít z druhé strany. Musíte si založit nádrž bez řas (nebo stávající nádrž od řas vyčistit) a různými způsoby v ní zkoušet řasy uměle vyvolat. Pokud se vám v nádrži po nějakých testech se světlem, CO2 nebo živinami objeví nějaká řasa, zkuste nádrž od této řasy co nejdůkladněji vyčistit, a poté zkuste navodit opět stejné podmínky. Následně podmínky (tj. světlo, CO2, živiny) upravte a sledujte, zda se daná řasa znovu objeví. Tímto způsobem se o chování konkrétních řas v konkrétních podmínkách dozvíte nejvíc. Mně se například opakovaně daří většinu řas (především pak BBA nebo Staghorn*) "vyvolat", když při silnějším osvětlení snížím přísun CO2. Množství živin přitom podle mých zkušeností nehraje skoro žádnou roli. Pokud mám dostatek CO2, řasy se neobjeví, ani když do nádrže přidávám týdně opravdu velké množství živin (např. 50 mg/L NO3, 15 mg/L PO4 nebo 2 mg/L Fe).

 

Černá štětičková řasa (angl. BBA) = lat. Audouinella
Parůžkatá řasa (angl. Staghorn) = lat. Compsopogon

 

Praktický postup, jak řešit přemnožení řas

Odstranění příčin:

Nejčastějším důvodem přemnožení řas bývá málo CO2 v poměru ke světlu/živinám. Řešením je tedy obvykle zvýšení CO2 (= přidání většího množství a/nebo zlepšení jeho distribuce a/nebo zajištění stabilního/nekolísajícího přísunu) nebo snížení intenzity osvětlení*.

* Upozornění: Intenzitu osvětlení není vhodné snižovat pod hranici 35 μmol PAR, neboť takto nízká intenzita osvětlení může být pro některé rostliny již zcela nedostatečná.

Odstranění důsledků:

Přemnožené řasy je třeba v maximální možné míře odstranit z nádrže (jinak se budou neustále množit a růst), a vhodnou úpravou/změnou podmínek zajistit, aby se již dále nemnožily.

1) Zkontrolujte poměr mezi světlem, CO2 a živinami. V případě, že jste používali středně-silné osvětlení (> 50 μmol PAR), zkuste zvýšit přísun CO2 a zlepšit jeho distribuci po nádrži (vč. zajištění jeho stabilní úrovně během dne). Zajistěte nelimitní množství živin.

2) V případě, že se jedná o zelené řasy, dočasně omezte intenzitu osvětlení (3 dny úplně bez světla, poté 1 týden svítit jen 4-5 hod.). U ruduch (které nejsou tolik závislé na světle) nemá tento krok valný význam.

3) Ošetřete všechny napadené rostliny a dekorace/hardware: Řasy, které je možné manuálně odstranit (především zelené řasy), odstraňte - ať už ručně nebo třeba pomocí kartáčku. Napadené předměty, které je možné vydnat z nádrže, důkladně vyčistěte nebo vyvařte (příp. namočte do roztoku Sava). Silně napadené rostliny nebo jejich části (listy) bez váhání odstraňte. Rostliny, které je možné zastřihnout, zastřihněte ... aby mohly znovu vyrašit nové výhonky. Rostliny, které jsou okrajově napadené ruduchami (BBA, Staghorn), můžete ošetřit pomocí lokální dávky* tekutého uhlíku (EasyCarbo/Excel) nebo H2O2.

* Do injekční stříkačky naberte dvojnásobnou dávku přípravku (než jakou doporučuje výrobce pro běžné použití), vypněte filtr (aby voda v nádrži stála), a poté stříkačku opatrně přiložte k napadené rostlince/listu a pomalu na ní chemikálii vypusťte. Poté pomalinku vyndejte ruku z vody (tak abyste nerozvýřili vodu a dávka chemikálie zůstala na svém místě) a přípravek nechte 10-15 minut působit. Poté opět zapněte filtr. V případě potřeby pak můžete celou proceduru druhý den zopakovat. Řasa začne obvykle odumírat už po aplikaci první dávky (např. černá štětičková řasa obvykle do druhého dne zrůžoví a po čase se rozpadne).

Upozornění: Rostliny je také možné z akvária vyndat a ponořit je do předem připravené lázně (s přídavkem tekutého uhlíku). Při tomto způsobu ošetření dbejte na to, abyste do vody nepřidali větší než dvojnásobné množství doporučené výrobcem pro běžné použití. Jinak vám přípravek může rostliny poškodit! Já jsem takto jednou použil lázeň o přibližně 30-násobné koncentraci (než je doporučená denní dávka pro dané množství litrů), a některým křehčím rostlinám poté opadaly listy, takže byly na odpis.

Chemikálie na hubení řas (různé algicidy, algoly a řasobijce) se snažte používat jen ve výjimečných případech, protože ty obvykle obsahují sloučeniny mědi, rtuti, zinku či jiných těžkých kovů, které kromě řas mohou spolehlivě zahubit i většinu užitečných bakterií ... a ve větších koncentracích mohou být značně toxické i pro rostliny či živočichy.

4) Pečlivě odkalte dno, důkladně vyčistěte nádrž a odstraňte všechny zbytky krmiva nebo rozkládajících se organických nečistot.

5) Zvyšte frekvenci výměn vody (1-3x týdně) a měňte minimálně 50% objemu nádrže.

6) Pečlivě sledujte růst rostlin => pokud se na nových výhoncích objeví znovu řasy, pak je to neklamné znamení, že je stále někde chyba (s největší pravděpodobností bude v nádrži pořád nedostatek CO2). 

Pamatujte na to, že aby mohly začít vodní řasy růst, potřebují se nejprve přichytit na nějaký povrch. V akváriu jsou pro řasy v podstatě jen 2 typy povrchů: živé (rostliny) a neživé (dekorace/hardware), přičemž náchylnější na uchycení řas bývají obvykle rostliny. Z tohoto důvodu pomáhá, když jsou rostliny v dobré kondici, protože se pak řasy na nich nemohou tak snadno usídlit. Jakmile ale začnou rostliny strádat, začnou v důsledku nedostatku CO2/živin obvykle "odepisovat" starší listy (= přesouvat z nich nedostatkové živiny do nových výhonků ... protože je světlo nutí k dalšímu růstu) ... a tyto odumírající listy se pak stanou vhodným povrchem pro usídlení/kolonizaci řas. Chceme-li tedy zabránit tomu, aby se staly rostliny magnetem na řasy, je třeba o ně dobře pečovat (zajistit jim dostatek CO2/živin v poměru k dostupnému světlu) ... a jakýkoli "plevel", který se v akváriu objeví, okamžitě odstranili (ať už z rostlin nebo dekorací/hardwaru).

"Lepší špetka prevence
než tisíc doktorů."

Prevence:

Důležité faktory pro zdravý růst rostlin a omezení řas (klíče k úspěchu):

1) Světlo (50 μmol PAR)

2) CO2 (nelimitní a stabilní množství ve vhodné formě => nad 25 mg/L)

3) Živiny (nelimitní množství)

4) Dostatek rostlin (čím více, tím lépe)

5) Dostatečný proud/cirkulace vody (důležité pro distribuci CO2/živin)

6) Výkonná biologická filtrace

7) Dostatek rozpuštěného kyslíku ve vodě (důležité pro užitečné bakterie a ryby) => čeření hladiny nebo mokro-suchý (angl. wet/dry) filtr

8) Stejný objem rostlinné biomasy (pokud se rostliny v nádrži rozrostou, je třeba buď úměrně tomu zvýšit světlo, CO2 a živiny ... nebo rostliny pravidelně zastřihávat, aby v systému panovala rovnováha; více biomasy = zvyšující se nároky na světlo:CO2:živiny; kromě toho větší množství biomasy může začít překážet dobré cirkulaci vody!)

9) Přiměřený počet živočichů, kteří se živí řasami => např. Krevetka japonská (Caridina multidentata, angl. Amano shrimp), různé druhy Krunýřovců, např. jednopruhý nebo stužkovitý (Otocinclus sp.), Parmička černopruhá (Crossocheilus siamensis, angl. SAE), plži Clithon nebo Neritina.

Tito živočichové likvidují řasy (náš "zahradní plevel") hned v zárodcích, takže bývají právem považováni za nezastupitelné pomocníky každého dobrého "zahradníka".

10) Pravidelná údržba nádrže a péče o rostliny (čištění, zastřihávání, výměny vody)


"Naprosto dokonalý květ je vzácný,
člověk ho může hledat celý život
a přece to nebude ztracený čas."
"Všechny květy jsou dokonalé."

 

Dokonalé akvárium

Troufám si tvrdit, že tím největším nepřítelem každého akvaristy nejsou řasy, ale marná honba za dokonalostí. Spousta akvaristů (a u roslinných akvárií to platí dvojnásob) žije v naprosto klamné představě, že řasy jsou jejich nepřítel a že naším cílem je snažit se je za každou cenu dokonale vyhubit. Důležité je si ale uvědomit, že řasy jsou zcela legitimní součástí každého přírodního ekosystému, a mají tedy své místo i v našich akváriích. Jediné, co má smysl řešit, je jejich případné přemnožení, které signalizuje nějaký problém v ekosystému (nejčastěji nepoměr mezi světlem a živinami/CO2, příp. rozpuštěným organickým materiálem). Dokonalé akvárium je akvárium s kvalitním substrátem, dobrou filtrací, prosperujícími rostlinami, dostatečným osvětlením, přiměřeným počtem ryb a vyváženým poměrem živin. Pokud jsou všechny tyto věci v určitém přípustném rozsahu, v akvarijním ekosystému bude panovat rovnováha. Pokud ale některý faktor překročí výrazným způsobem určitou mez, dojde k narušení celého ekosystému, což mívá nejčastěji za následek přemnožení organismů, které z této nerovnováhy profitují nebo jsou alespoň schopné se jí lépe přizpůsobit (např. řasy nebo plži).

Shrnutí
I když toho o akvarijních řasách zatím příliš mnoho nevíme, tušíme, že určitou roli při jejich přemnožení hraje buď nerovnováha mezi světlem a živinami (vč. CO2) nebo přítomnost něčeho, co řasám v růst brání (např. zdravých rostlin). Invaze řas postihuje ekosystém zpravidla jen v případě nějaké výrazné nerovnováhy nebo v případě, že v ekosystému je hodně živin a zároveň málo rostlin (nebo přítomné rostliny špatně rostou). V tomto smyslu jsou řasy velmi užitečné, protože fungují jako jakýsi ukazatel celkového zdraví daného ekosystému. Pokud dojde k přemnožení řas, je důležité najít a odstranit především příčinu problému v našem ekosystému (tj. pokusit se nastolit rovnovážný stav, případně udělat všechno proto, aby se lépe dařilo rostlinám). Likvidovat řasy bez vyřešení příčiny jejich přemnožení nepovede nikdy k vytouženému cíli. [Je to podobné, jako bychom chtěli zlikvidovat všechen alkohol, ale místo toho, abychom zavřeli továrnu, budeme donekončna rozbíjet jen láhve, které tato továrna vyprodukuje.]

Získejte výhody

Přidejte se na naši Facebookovou stránku a získejte slevy, informaci o nových článcích a návodech, praktické tipy, inspirace a mnoho dalšího

Přidat se můžete zde

Jsme i na INSTAGRAMU

Na náš Instagram, stejně jako na naši FB stránku, pravidelně každý den přidáváme zajímavý obsah, jako slevy, tipy, videa a mnoho dalšího. Přidejte se i na náš IG a nic Vám neunikne.

Přidat se můžete zde