Terčovci a skaláry

Pokud se rozhodnete v přírodním akváriu chovat velké cichlidy jako skaláry a terčovce, je třeba jim zajistit velké akvárium s velkými a výkonným filtrem. Není to pouze z důvodu jejich velikosti, ale hlavně z důvodu jejich požadavků na stravu. Jedí totiž hodně a často se dokrmují i živými červy. Pokud by byla nádrž malá a filtry slabé, brzy by se voda začala kazit a ztratila by svou průzračnost. Pamatujte si, že čím větší nádrž je, tím snadněji se udrží dobrá kvalita vody.

Také dostatek rostlin přispívá ke správné kvalitě vody. Jsou to v podstatě takové malé filtry. Větší množství rostlin v layoutu je výhodou a ryby se budou také cítit lépe. Je třeba mít na paměti i to, že tyto ryby vyžadují velký prostor na plavání, proto tomu uzpůsobte i layout. V takovém případě je vhodné užít Echinodory nebo Microsorum, které se nemusí příliš často stříhat a navíc si budou terčovci a skaláry připadat jako v jejich domovině v Amazonii. Velké Echinodory také přispívají k lepší a čistější vodě.

Kvalita vody v nádrži na obrázku:

• Teplota vody: 25°C
• pH: 7.0
• NH4: 0 mg/l
• NO3 1mg/l
• PO4 0.2 mg/l

(je důležité zajistit rostlinám vždy alespoň trochu NO3 a PO4, nikdy nedopusťte, aby se dostaly tyto dvě hodnoty na nulu)

Druhy terčovců

Existují stovky pestrobarevných druhů terčovců. Původní divoké formy terčovců jsou dvě – S.discus a Symphysodon aequifasciatus. Tyto formy se dělí do poddruhů, které se od sebe liší pouze svým vzhledem a oblastí výskytu – terčovec červený, terčovec zelený, terčovec hnědý a terčovec modrý. Šlechtěním z těchto forem vznikly další různé barevné varianty terčovců.

Barvy terčovců jsou závislé také na jejich náladě a denní době.

Terčovci jsou cichlidy, dochází tedy mezi nimi k bojům o revíry. Ryba, která boj o revír vyhrála, září krásnými jasnými barvami. Poražená ryba ukazuje světlé barvy a pruhy. Během námluv je pár ryb vybarven jasnými zářivými barvami. Je-li terčovec nemocný, ztmavne a zvýrazní se jeho pruhy.

Ráno, po zapnutí osvětlení akvária, jsou terčovci světlí. Jejich barva nabude na intenzitě asi po hodině.

Nejznámější druhy terčovců:

Symhysodon aequifasciatus haraldi – terčovec modrý

Základní zbarvení terčovce modrého je hnědavé. Na rozdíl od terčovce hnědého má terčovec modrý silné modré podélné pruhování přes hlavu, břicho a záda. Barvu oka je sytě červená.

V přírodě žije terčovec modrý nejčastěji v oblasti Letitia a Benjamin Constant.

Symphysodon aequifasciatus axelrodi – terčovec hnědý

Základní barva terčovce hnědého je žlutohnědá až tmavohnědá s devíti tmavými pruhy přes tělo. Nejvýraznější je pruh vedoucí přes oko. Na hlavě a hřbetních a břišních ploutvích je podélně světle modře pruhovaný. Barva očí je červená nebo žlutá.

Hlavním místem výskytu je oblast v okolí města Belem. Terčovec hnědý je atraktivní ryba na prodej.

Symphysodon aequifasciatus aequifasciatus PELLEGRIN – terčovec zelený

Barva terčovce zeleného je zelenavá s devíti téměř stejnými příčnými pruhy. Na hlavě a ploutvích je jasně zeleno-modře pruhovaný. Některé formy mohou být zeleno-modře pruhované po celém těle. Barva očí je žlutá, jantarová nebo červená. Mláďata terčovců zelených jsou nevýrazná, ale když ryby dospějí, vybarví se do krásných jasných barev.

Terčovec hnědý se vyskytuje především v Lago Tefé. Divoká forma terčovců zelených s jasně červenými body na břišní straně pochází z jižní Kolumbie z oblasti kolem Letitia.

Symphysodon discus Heckel – terčovec červený

Základní barva terčovce červeného může být od fialové přes žluto-hnědou až po bledě modrou. Přes celé tělo mají podélné vlnovité linie se světle modrým až tyrkysovým leskem. Barva na hlavě a ploutvích je výraznější. Uprostřed těla vede výrazný široký černý pruh. Jejich oči jsou žluté nebo jantarové, vzácně mohou být i červené.

Nejčastěji se vyskytují u Ria Negro. Chov těchto terčovců je náročný, protože mají vysoké nároky na kvalitu vody a ihned na každé zhoršení její kvality reagují.

Terčovci a skaláry v přírodním akváriu

Chov terčovců

Nejdůležitější pro úspěšný chov terčovce je udržované a správně fungující akvárium se stabilizovanou biologickou rovnováhou. Terčovci jsou náchylní na výkyvy teploty a chemického prostředí vody. I menší výkyvy jim mohou způsobit nevyléčitelná onemocnění nebo i smrt.

Velikost a vybavení akvária

Akvárium pro chov terčovců by mělo rybám poskytnou dostatek prostoru k plavání. Na jednoho terčovce by mělo připadat minimálně 80 litrů vody při výšce akvária nejméně 50 centimetrů.
Terčovci mají radši tlumené světlo, proto je dobré rybám poskytnout stín například pomocí plovoucích rostlin. Substrát na dně akvária by neměl být příliš zrnitý, aby potrava nezapadávala mezi větší kamínky a následně nehnila. Velikost zrnek by měla být 2 až 4 milimetry. Akvárium osaďte dostatkem rostlin a doplňte kořeny, které budou rybám poskytovat úkryt a místo k odpočinku.
Ryby uvítají, pokud jim do vody budete přidávat rašelinový výluh, který obsahuje třísloviny a huminy a dá vodě lehký nahnědlý nádech, stejně jako v jejich přirozeném prostředí.

Terčovci a stres

Terčovci jsou klidné ryby a časté změny v akváriu je stresují. Nejlépe se v novém akváriu aklimatizují, pokud si koupíte terčovce velké maximálně 8 centimetrů. Dbejte na to, aby ryby vypadaly zdravě – byly čilé a správně vybarvené. Pokud již v akváriu nějaké ryby máte, nechte terčovce v samostatném akváriu v karanténě a postupně mu k vodě z akvaristiky dolévejte vodu z vašeho akvária, aby si přivykl na pH vody v akváriu, do kterého bude přesunutý. Důležité to je především, pokud je hodnota pH ve vodě z akvaristiky výrazně odlišná.
Terčovci jsou hejnové ryby a proto byste jich měli chovat několik kusů. Samozřejmě v závislosti na velikosti akvária. Ideálně 4 až 7 kusů. Ve větším hejnu se terčovci cítí bezpečněji a nepropadají v takové míře stresu, který je jednou z hlavních příčin nemocí terčovců.
Proto jsou k terčovcům vhodné především klidné a neagresivní druhy ryb se stejnými nároky na prostředí v akváriu – tetry, klidné druhy cichlid, skaláry vysoké, krunýřovci nebo například pancéřníci.

Parametry vody v akváriu

Teplota vody v akváriu by se měla pohybovat mezi 28 až 30°C. PH vody by mělo být 6 až 7. Každý týden je v nádrži potřeba vyměnit 20 až 25% obsahu vody. Čistou vodu v akváriu pomůže zajistit filtr s průtokem 2x větším, než je objem nádrže.

Krmení terčovců

O správném krmení terčovců akvaristé diskutují již několik desetiletí. Terčovci jsou velmi žravé ryby vyžadující pestrou stravu. V přírodě se živí živočišnou i rostlinnou potravou.

V při odchovu v zajetí jsou základem jejich potravy granule, vločky, živé nebo mražené pakomáří larvy, artémie, korety, vajíčka garnátů atd. Každý týden je také potřeba krmení nebo vodu v akváriu obohacovat o vitamíny a minerály.

Hovězí srdce ano nebo ne?

Akvaristé se neshodují v tom, zda terčovci vyžadují krmivo bohaté na bílkoviny. Asijští chovatelé terčovce krmí především krmivem s vysokým obsahem bílkovin - larvami pakomárů, nitěnkami a směsí krmiva z čerstvě namletého hovězího srdce, krevet a mušlí.

Evropští chovatelé jsou v krmení masem z teplokrevných zvířat a hovězím srdcem opatrnější. Hovězí srdce se i v Evropě přidává do sušených krmných směsí pro terčovce. Směsi však obsahují také vysoký podíl zeleniny, vlákniny a dalších složek, které rybám zajistí potřebnou výživu. V takovéto formě je hovězí srdce pro terčovce dobře stravitelné a poskytuje jim hodnotný zdroj bílkovin. V žádném případě by se terčovci neměli krmit samotným hovězím srdcem - nedokázali by ho strávit, ucpali by se jim střeva a rozmnožili střevní paraziti.

Krmení mladých a dospělých terčovců

Při volbě krmení pro terčovce byste měli zohlednit, že u dospělého jedince probíhají metabolické procesy pomaleji a stačí mu tedy menší množství bílkovin, než mladé rybě. Mladí terčovci by měli být krmeni živou nebo sušenou potravou bohatou na bílkoviny. Než rybky dorostou do délky 10 centimetrů, měly by být krmeny 3 krát za den. Pokud jim nejste schopni krmení v pravidelnou dobu zajistit, výborně vás zastoupí automatické krmítko automatické krmítko. Dospělí terčovci by měli být krmeni dvěma druhy krmiv - jedním krmivem s vyšším obsahem bílkovin a druhým krmivem s převládající rostlinnou složkou.

Rozmnožování terčovců

Terčovci se třou na pevný podklad, například na drenážní trubku nebo květináč. Jiker kladou 100 až 150 kusů. Plůdek se z nich vylíhne přibližně za 60 hodin. Pokud se teplota vody v akváriu blíží 30°C, doba líhnutí se zkracuje. Když se rybka rozplave, živí se sekretem z těla rodičů.

Bílé výkaly terčovců

Jednou z nejčastějších nemocí terčovců je napadení vnitřními parazity - hlísticemi Capillaria a střevními bičíkovci Spironucleus a Hexamita. Pokud terčovec hubne a má bílé výkaly, pravděpodobně je napaden některými z těchto parazitů.

Hlístice Capillaria

Hlístice Capillaria jsou až 1 centimetr dlouzí červi žijící ve střevech ryb, ze kterých se provrtávají do tělní dutiny. Napadení terčovci nežerou a hubnou. Terčovci mají bílé výkaly a může dojít i ke zvětšení objemu jejich břicha. Pokud nemocné ryby nezačnete včas léčit, uhynou.

Bičíkovci

Bičíkovci jsou součástí střev ryb, kde fungují jako užitečné bakterie a živí se strávenou rybí potravou. Problém nastává až ve chvíli, kdy se bičíkovci přemnoží. Aby střeva ryb obsahovala optimální množství bičíkovců, udržujte akvárium čisté, se stabilní teplotou, měňte co největší objem vody a ryby krmte dostatečně, ale nepřekrmujte. K přemnožení bičíkovců jsou náchylnější stresovaní a oslabení jedinci. Mezi první příznaky patří světlé delší výkaly, ryby nežerou, jsou pohublé a mohou mít poruchy plavání. Bičíkovci mohou způsobit u ryb i erozi hlavy a boční linie.

Léčba

Terčovce zbavíte parazitů nasazením vhodných léčiv. U všech léčiv je nutné dodržení správného postupu a dávkování. Během léčby a následující 3 až 4 týdny po léčbě terčovce krmte pouze suchým krmivem, abyste rybám nezatěžovali trávící systém.

Příčina nemoci

Terčovci jsou vnitřními parazity napadeni obvykle v důsledku špatných podmínek v akváriu a nevhodného krmení. Nevhodné jsou pro ně nitěnky, špatně zpracované hovězí srdce a patentky, u kterých je riziko, že byly špatně skladované.

Prevence

Zajistěte terčovcům pestrou stravu s potřebným množstvím minerálů a vitamínů a vhodné prostředí nejen v akváriu, ale také v jeho okolí. Terčovci potřebují klid, protože stres velmi špatně snášejí. Jsou-li delší dobu stresu vystaveni, změní své chování i zbarvení. Nedojde-li k nápravě, ryba uhyne.

Hovězí srdce terčovcům připravujte sami, ať víte, co jim krmíte. Srdce dobře odblaňte a najemno namelte. Pokud rybám kupujete mražené krmení, po rozmrazení ho znovu nezmrazujte. Každé další mrazení výrazně snižuje kvalitu potravy a zvyšuje riziko vzniku nemocí.

Chov skalár

Skaláry jsou velké ryby vyžadující prostorná a vysoká akvária s velmi čistou vodou. Aby ryby dobře rostly a vyrostly jim krásné a nepřehlédnutelné ploutve, mělo by být akvárium vysoké minimálně 50 centimetrů. Akvárium pro větší druh skalár - skaláry vysoké, by mělo být vysoké minimálně metr. Akvárium osaďte rostlinami u jeho zadní strany. Vepředu nechte volný prostor, aby rybky měly dostatek místa k plavání.

Parametry vody

Skaláry nejsou náročné na složení vody. Vyhovuje jim měkčí až polotvrdá voda s neutrálním pH. V kyselé vodě by během krátké doby došlo k onemocnění ryb krupičkou. Ideální teplota vody v akváriu je kolem 24 až 27°C.
Vhodné je do vody přidat výživný rašelinový výluh, který vodu zabarví lehce do hněda, podobně, jako jsou zbarvené vody v Amazonii.
Čistotu vody zajistí výkonná filtrace. Ideální jsou dvě filtrační jednotky umístěné na protilehlých stěnách akvária. Nezapomínejte každý měsíc vyčistit filtrační náplň.

Povaha skalár

Skaláry jsou klidné ryby vyžadující klidné prostředí bez rušivých faktorů. Skalára amazonská je velmi lekavá a náchylná na vyšší hlučnost až do té míry, že stresem z leknutí může uhynout.
Se skalárami můžete chovat stejně klidné druhy jiných akvarijních ryb – například pancéřníčky, krunýřovce, cichlidy nebo větší druhy teter.

Krmení skalár

Skaláry mají rády pestrou a masitou stravu tvořenou živými nebo mraženými nitěnkami, patentkami, komářími larvami nebo perloočkami. Součástí jejich stravy by měly být také granule nebo vločky. Příležitostně jim můžete dopřát i kousek salátu.

Rozmnožování skalár

Skaláry amazonské jsou všežravci. Preferují živočišné krmivo, ale je potřeba zajistit jim rozmanitou stravu, ve které budou zastoupeny všechny potřebné složky.

Nejlepší krmivo pro skaláry je tedy kombinace živé či mražené potravy a suchého krmiva. Vločkové nebo granulované krmení pro skaláry má vyvážené složení uzpůsobené potřebám cichlidovitých ryb. Jako krmivo pro skaláry můžete použít živé či mražené patentky, nitěnky, komáří larvy, perloočky, dafnie, buchanky, žábronožky, náletový hmyz a menší živočichy. Skaláry si rády pochutnají také na salátu nebo okurce.

Jak rozmnožit terčovce a skaláry?

Rozmožení terčovců

Terčovci se začínají pářit přibližně od 16 měsíců věku. Můžete počkat, až terčovci sami vytvoří pár nebo si pár zvolit. Pár odlovte a přesuňte do chovné nádrže o velikosti 50 x 50 centimetrů a výšce 40 až 50 centimetrů.

V akváriu rybám vytvoříte pomocí větví a kořenů příjemné prostředí s dostatkem úkrytů, aby ryby měly klid. Velmi důležitý je správný chemismus vody s malou vodivostí. Pomocí chemikálií, UV zářiče, ozonizátorů či výtažků z rašeliny, snižte počet choroboplodných zárodků a bakterií, které by mohly napadnout a usmrtit jikry.

Ryby se třou obvykle po tom, co vyměníte v akváriu větší množství vody a dojde k ochlazení vody v akváriu o 2 až 3°C. Konstantní teplota vody v akváriu by měla být 30°C. Teplota vody ovlivňuje dobu líhnutí larev.

Filtrace by měla být zajištěna molitanovými filtry, které nemohou nasát malé rybky. Filtr musí být od skla akvária dostatečně vzdálen, aby v mezeře mezi sklem a filtrem rybky neuvízly.

K vytření můžete terčovcům přichystat obrácené květináče nebo vytírací kužele. Než se ryby vytřou, místo velmi pečlivě vyčistí. Samička řadu za řadou klade jikry a sameček je průběžně oplodňuje. Najednou naklade 150 až 250 jiker. Ryby krmte častěji v malých dávkách.

Abyste zabránili terčovcům v sežrání jiker, ochraňte je drátěným košem. Plůdky se z jiker vylíhnou asi po třech dnech. Po 4 až 5 dnech se plůdek rozplave. Než se plůdky rozplavou, drát odstraňte. Rodiče se o ně starají, ovívají je a často je přenášejí. Ze začátku se rybky živí kožním sekretem rodičů, později je potřeba dokrmovat je například čerstvě vylíhlými artémiemi (žábronožkami solnými) a krmivem, které je přímo určené pro malé terčovce. Potrava podporuje růst. Proto ryby krmte, kdykoliv je to možné. Nesmíte však ryby překrmovat, zbytky potravy by znečišťovaly a kazily vodu.

Když rybky dorostou do délky dvou centimetrů, můžete je opatrně odlovit a přemístit do akvária se stejným chemismem vody, jak v původním akváriu.

Rozmnožení skalár

Dobu vhodnou pro rozmnožování skalár poznáte podle změn v jejich chování. Rybí pár si vybere místo pro nakladení jiker, které začne čistit. Pár odlovte a přesuňte do vytíracího akvária. Udržujte v něm teplotu 27 až 28°C, pH 6 až 6,5 a tvrdost vody 6 až 9°dH.
Během 2 až 3 týdnů samička naklade 300 až 1 000 velkých šedohnědých jiker na list rostliny, stěnu akvária, plochý kámen nebo kousek dřeva a samec je oplodní. O jikry se starají oba rodiče a průběžně odstraňují jikry, které se nevyvíjejí.

Potěr se vylíhne za 2 až 4 dny. Rybky je potřeba dobře krmit, aby nedocházelo k tomu, že si budou vzájemně okusovat ploutve. Pokud skaláry nejsou stresované, své čerstvě vylíhnuté potomky nežerou a mohou tedy s nimi zůstat v akváriu až do doby, než se potěr rozplave, k čemuž dojde za 3 až 7 dnů po vylíhnutí. Poté je potřeba dospělé skaláry odlovit, aby rybky nesežraly. Ve vícedruhových akváriích hrozí, že jikry a potěr sežerou ostatní ryby.