🔥Osvětlení Sinkor v akci Více zde 03d 05h 35m 08s

Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!

Rozdíly mezi metodami Estimative index a PMDD

V kategorii: Jak na hnojení akvarijních rostlin

S rozšířením metody Estimative index se v Česku a na Slovensku, které doposud provozovaly nádrže na metodě PMDD, objevily také nepochopení rozdílů mezi těmito dvěma metodami. Abychom pochopili tyto dvě metody (a mnoho dalších, které existují), musíme nejdříve pochopit tzv. Liebigův zákon minima. S ním všechny tyto metody pracují.

Jak už jsme si řekli v minulém článku: Vztah řasy vs. rostliny, abychom se vyhnuli problémům s řasami, musíme zajistit zdravý růst rostlin. Čím lépe a vitálněji porostou, tím méně bude v akváriu přítomno řas. Cest, které vedou ke zdravému růstu rostlin je více, ale všechny jsou závislé na již zmíněném Liebigovu zákonu minima. Pojďme si toto pravidlo tedy vysvětlit.

Jak můžete vidět na přiloženém grafu, rychlost (neplést s vitalitou) růstu rostlin závisí na tom, který prvek je limitující. V Liebigovu zákonu existují tři základní proměnné:

1) světlo
2) CO2
3) živiny - ty se následně dělí na jednotlivé druhy živin. Např.: a) dusičnany NO3
b) fosforečnany PO4
c) draslík K
d) hořčík Mg
e) mikroživiny - Fe a jiné

 

V akváriu může nastat několik situací, které ovlivňují rychlost růstu rostlin. Rostliny můžeme limitovat buď pomocí živin, pomocí CO2 nebo pomocí světla.

Co nám říkají grafy?

První graf ukazuje situaci, kdy je v akváriu dostatek CO2 a světla, ale minimum živin. Živiny jsou tedy v tomto případě limitujícím faktorem růstu a rychlost růstu je úměrná množství živin. Přidáním živin se rychlost růstu rostlin zvýší. Jakmile ale přidané množství živin překročí "světle modré" CO2, stane se novým limitujícím faktorem růstu CO2 a další zvyšování množství živin už nepovede k rychlejšímu růstu - to je ten druhý graf. Pokud zajistíme všeho dostatek, tzn. živin, CO2 i světla, bude rychlost růstu rostlin maximální. Tato situace ale nastane pouze v případě, že bude množství světla 1,5 W/l. Při této síle osvětlení je hranice maximální rychlosti růstu rostlin a silnější osvětlení už nepovede k rychlejšímu růstu.( hodnota 1,5 W/l byla vypočítána a experimenty prokázána Tomem Barrem - www.barrreport.com).

Tyto grafy jsou trošičku zjednodušené. Pokud byste chtěli ještě přesnější vyjádření, můžete si místo fialového grafu "živiny" představit několik dalších grafů s názvy jako PO4, NO3, K apod. Liebigův zákon byl původně zamýšlen jako zákon pro suchozemské rostliny, které mají neomezeně CO2. Ve vodním prostředí je však dostupného CO2 daleko méně, proto i to musíme považovat za proměnnou.

Celou dobu doteď jsme se bavili o rychlosti růstu rostlin, která nemá na řasy až takový vliv. Dobře sami víte, že existuje mnoho akvárií, která produkují týdně kýbel rostlin a stejně v nich rostou řasy. Stejně tak existují akvária, kde rostliny rostou velice pomalu, ale vitálně a řasy zde nejsou. Množství řas tedy nezávisí primárně na rychlosti růstu rostlin, ale na jejich vitalitě růstu.

Jak dosáhnout maximální vitality?

Buď tím, že nebudeme rostliny ničím limitovat (třetí graf) nebo tím, že dosáhneme "vyváženého stavu", který je však velice obtížné dosáhnout a proto se v nádržích akvaristů stále objevuje nespočet různých druhů řas.

Léty testování byly odhaleny souvislosti s nedostkem určitých proměnných a přítomností určitých řas. Zde je výčet nejznámějších z nich:
vláknitá řasa - objevuje se v podstatě vždy, když jsou rostliny limitovány CO2
sinice - objevuje se většinou (ne vždy) jakmile je limitujícím prvkem NO3.
černá štětičková řasa (BBA) - objevuje se vždy, pokud je limitujícím prvkem CO2 (a také jeho kolísání během doby osvětlení)
zelená tečkovaná řasa (GSA - green spot algae) - objevuje se vždy, pokud je limitujícím prvkem PO4
Více informací o těchto řasách a proměnnou, která je způsobuje se dočtete v článku: Problémy s řasami

Všimněte si, že žádnou z řas NIKDY nezpůsobuje světlo ( můžete si to ověřit i zatemněním vašeho akvária na týden a uvidíte, jak čisté a bez řas najednou bude). Znamená to tedy, že ideální je, aby limitujícím prvkem bylo světlo. Toto je i případ metody Estimative index - živiny a CO2 nesmí být limitující a limitujícím se stane světlo. Pokud tedy máte s řasami problémy, i když provozujete metodu Estimative index, je u vás limitujícím prvkem CO2. Proto musíte buď zlepšit CO2 nebo ubrat světlo (nebo obojí). Je to snadné, ve třetím grafu prostě musí být světlo nejníže z těch tří proměnných.

Někteří však namítnou, že lze provozovat akvárium i bez metody Estimative index a mít akvárium naprosto bez řas. Jde to? Samozřejmě, že jde. Je na tom založená metoda PMDD a PMDD+PO4. Limitující proměnnou se při této metodě stávají živiny (konkrétně je to PO4). Jak je ale možné, že se při této metodě nespustí řasy jako např. GSA - zelená tečkovaná řasa? Většinou se spustí a s ní i mnoho jiných druhů řas souvísejících s nedostatkem živin. Ne ale vždy. Pokud dosáhnete tzv "rovnováhy", dosáhnete VITÁLNÍHO růstu rostlin se současnou pomalou rychlostí růstu. Jako příklad uvedu toto polské akvárium o kterém vím, že je provozováno právě na metodě PMDD+PO4: akvárium (uživatel diki)

Dlouhé testování

V Česku je většina pěkných akvárií také provozováná na metodě PMDD. Jsou to akvária na prvních místech v žebříčcích na portálech jako akvarko.cz. Všechny tyto akvária dosáhly této "rovnováhy". Zpět k našemu konkrétnímu příkladu - polskému akváriu:
Jako substrát byl použit klasický štěrk bez jakéhokoliv zásobního hnojiva. Osvětlení je 0,7 W/l T5 zářivky. Průtok filtru pouze 0,6 objemu nádrže za hodinu. Ačkoli je toto v rozporu se všemi doporučeními na těchto stránkách, vitalita rostlin je famózní a řasy nikde. Akvárium je totiž v "rovnováze", protože je v rukou zkušeného machra, který ví, jak tuto rovnováhu nastolit. Než se mu ji však podařilo vytvořit, strávil hodiny a hodiny testováním živin akvarijními testy a zažil mnoho problémů s řasami. Pokud totiž limitujete vitalitu rostlin něčím jiným než světlem, hranice pro chyby a rozpuk řas je velice tenká a vy se do ní musíte trefit.

Pokud nebudete fosforečnanů přidávat dostatek, objeví se špatná vitalita rostlin a následné řasy související s nedostatkem PO4. Pokud naopak budete přidávat PO4 moc, dostanete se do stavu druhého grafu, kdy bude limitujcím CO2, vitalita rostlin opět upadne a objeví se jiné řasy související s nedostatkem CO2. Jak tedy zjistíte, kdy nastala "rovnováha" a kdy je koncentrace PO4 optimální? Musíte se spoléhat na nepřesné akvarijní testy a zkoušet a zkoušet. Nepochybně během této cesty mnohokrát upadnete do boje s řasami a pokud nevíte, co děláte, nikdy nad nimi nezvítězíte. Skoro všechny dotazy v akvaristických fórech jsou od lidí, kteří stále zkouší a testují a hledají "rovnováhu". Mnoho z nich po čase ztratí trpělivost a s akvaristikou seknou. Znovu se podívejte na žebříčky nejhezčích akvárií na akvarko.cz, rybicky.net apod. Uvidíte, že jen velice malé procento akvárií se udržuje stále na prvních místech. To jsou ti lidé, kteří tuto rovnováhu našli a vědí, jak ji udržet a nastolit. Znají tyto základní principy. Spousta dalších se objeví s parádním akváriem a po čase přestanou přidávat fotky a propadají se pořadím. Dosáhli totiž "rovnováhy" nevědomky a nějakou úpravou (změna osvětlení, CO2, hnojení) ji zničili. Neví však, jak ji nastolit zpět a proto se plácají beznadějně v boji s řasami. V horším případě dokonce na akvaristiku zanevřou a akvárium prodají.

Naše polské akvárium tedy nepotřebuje silný proud a stačí mu přefiltrovat nádrž jednou za dvě hodiny. CO2 a jeho dodávky proudem totiž nejsou podstatné, protože limitujícím jsou živiny a ne CO2. Stále ale balancuje na hraně a určitě se sem tam stává, že se objeví nějaký ten rozpuk řas, protože stačí malá chybka v přidání PO4 a rovnováha je v háji. Stejně tak se to může stát i při metodě Estimative index. Je však velice snadné případnou chybu napravit (přidat CO2, přidat čerpadlo pro lepší proud). Při metodě PMDD to ale tak snadné není. Viz dále.

Myslím, že už teď pochopíte rozdíl mezi metodami jako PMDD, Estimative index apod.

Estimative index

Pro ještě lepší pochopení si přečtěte oba články, jak ten týkající se PMDD, tak článek pojednávající o Estimative index:
Obě metody jsou založeny na limitování růstu nějakou z výše uvedených proměnných. PMDD na limitaci pomocí PO4 a EI na limitaci sílou osvětlení. Hlavní chybou metody PMDD je to, že je třeba nalézt optimální "rovnováhu" a to je především pro začátečníky neskutečně obtížné a provozování akvária na této metodě vyžaduje nejenom zkušenost machra, ale také hodiny a hodiny testování. Výsledkem sice může být opravdu fungující akvárium bez řas a s vitálním růstem rostlin, cesta k němu bude však velmi trnitá.

Naproti tomu při použití metody Estimative index bude limitující proměnnou světlo. Podle toho, jak budete přidávat nebo odebírat intenzitu osvětlení budete zvyšovat/snižovat RYCHLOST růstu rostlin za současné maximální VITALITY růstu. Není tedy třeba dosahovat nijak složitě "rovnováhy". Pokud tedy dodržíte třetí graf a zajistíte k dostatku živin i dostatek CO2, bude vitalita rostlin maximální a řasy se neobjeví ani v minimálním množství. Tato metoda nevyžaduje téměř žádné zkušenosti a stačí jet pouze podle návodu. Je proto vhodná pro všechny a začátečníci ji obvzlášť ocení.

Je mnohem snažší kontrolovat závislosti proměnných pomocí světla (Estimative index) než pomocí přidávaných živin (PMDD), protože při vypnutí zářivky víme, kolik jsme ubrali. Při ubrání hnojiva je to však složitější, protože zde hrají další parametry jako vstupní voda, výkaly ryb apod., navíc bychom potřebovali přesné testy, které v akvaristice nekoupíme.

Osobní názor

Osobně si myslím, že PMDD+PO4 je výborný systém za předpokladu, že použijeme vyhnojené dno. To nám umožní větší prostor k chybám, protože pokud se např. stane, že špatně přihnojíme, máme stále rezervu ve vyhnojeném dnu, odkud si rostliny vezmou kořeny potřebné živiny. Pokud by dno vyhnojeno nebylo, rostliny by okamžitě začaly hladovět a spustily by se řasy. U EI se toto nestane, protože bude ve vodním sloupci stále dostatek živin, proto vyhnojovat dno při používání EI je v podstatě zbytečné.

Tento článek je částečně i odpovědí na vynikající Horácův článek: Řasy, světlo a živiny, který byl ve své době opravdovým pokrokem a pomohl spoustě lidem se alespoň částečně zorientovat. Čas však plyne a s ním přibývají i nové poznatky. Proto jsem jeho článek ještě doplnil a přepracoval zde některé nepřesnosti, které jsou v něm k nalezení.

Pokud uvidíte někoho bezmocně bojovat s řasami a špatným růstem rostlin, odkažte ho na tento článek a věřím, že mu pomůže. Případné dotazy a připomínky směřujte do komentářů pod článkem.

Gargamel

Použity grafy z fóra www.ukaps.org uživatele spider72 - jeho nádrž k nahédnutí zde: Nádrž Macieka Michalskiho

Získejte výhody

Přidejte se na naši Facebookovou stránku a získejte slevy, informaci o nových článcích a návodech, praktické tipy, inspirace a mnoho dalšího

Přidat se můžete zde

Jsme i na INSTAGRAMU

Na náš Instagram, stejně jako na naši FB stránku, pravidelně každý den přidáváme zajímavý obsah, jako slevy, tipy, videa a mnoho dalšího. Přidejte se i na náš IG a nic Vám neunikne.

Přidat se můžete zde