Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Metoda hnojení PPS Pro

V kategorii: Jak na hnojení akvarijních rostlin

Jak jsem slíbil, pokusil jsem se popsat tuto zajímavou metodu hnojení a snažil jsem se vysvětlit základní rozdíly mezi PPS a EI.

Jaký je rozdíl mezi PPS Pro a Estimative index?

Hned na začátku bychom si měli ujasnit, zda hnojíte pomocí EI (Estimative index) nebo pomocí PPS Pro. Dalo by se říci, že přístup těchto dvou metod je diametrálně odlišný. Jedno však mají společné - snaží se zajistit rostlinám všechny potřebné živiny k růstu, protože při vitálním a zdravém růstu rostlin nejsou v akváriu nikdy přítomny řasy.

Rozdíl je však v tom, jakým způsobem živiny do akvária tyto dvě metody dodávají. Zatímco EI poroučí přidávat týdně takové množství živin, které nebudou rostliny téměř nikdy schopny beze zbytku spotřebovat, PPS Pro se snaží nepřidat navíc ani gram. Výsledek bude v podstatě stejný - rostliny budou mít všeho dostatek a krásně porostou, ovšem při použití EI bude ve vodě dusičnanů, fosforečnanů a draslíku více, což nemusí úplně vyhovovat některým citlivým živočichům.

Hlavní nevýhoda PPS Pro je však v tom, že si nemůžeme být 100% jisti, že jsme živin dodali dostatek. Dávky jsou totiž nižší než u EI a tak se snadno může stát, že v zarostlém akváriu budou všechny živiny vyčerpány a rostliny začnou hladovět. Při této metodě je tedy důležité čas od času testovat vodu akvarijními testy a případně dávky vhodně upravit. U EI toto řešit nemusíte a můžete si být jisti, že bude živin vždy dostatek.

Pojďme si shrnout hlavní výhody a nevýhody těchto dvou metod

PPS Pro

Výhody

  • množství přebytečných živin v akvarijní vodě je velmi nízké a není tak problém chovat ani ty nejcitlivější druhy živočichů
  • pomalejší růst rostlin (někdy výhoda, někdy nevýhoda)
  • lepší vybarvení rostlin
  • nemusíme tolik sytit vodu pomocí CO2 a není třeba tak kvalitního proudu
  • není podmínkou měnit velká množství vody, ačkoliv je to rozhodně prospěšné jak pro ryby, rostliny tak proti růstu řas

Nevýhody

  • nutnost testovat vodu, protože máte před sebou neustálou hrozbu, že rostliny vyčerpaly veškeré živiny
  • rostliny nejsou tak velké a rostou pomaleji
  • při náběhu řas vyžaduje jejich odstranění více přemýšlení a nestačí pouze k jejich odstranění přidat CO2 jako u EI - souvisí právě s prvním bodem, tzn. nemůžeme si být jisti, že mají rostliny všechny živiny a to může spustit růst řas

Estimative index

Výhody

  • není třeba testovat vodu, protože si můžeme být jisti, že živin je ve vodě dostatek
  • pokud se objeví řasy, velice snadno je odstraníme pouhým přidáním vyššího množství CO2 a zlepšením proudu vody
  • řídit se podle EI je velmi snadné a dokáže to téměř každý

Nevýhody

  • vyšší koncentrace dusičnanů, fosforečnanů a draslíku ve vodě
  • nutnost měnit pravidelně týdně 1/2 vody v akváriu
  • nutnost mít kvalitní proud a dostatek CO2
  • rychlejší růst rostlin a nedokonalé vybarvení


Jak vidíte, každá metoda má svá pro a proti. Každému vyhovuje něco jiného - někdo preferuje dokonalou barvu rostlin, jiný zase snadnost a účelnost a nelze tedy říct, která metoda je lepší.

Přejděme tedy k podrobnějšímu popsání metody PPS Pro

Množství přidaných živin a hnojení

Týdně bychom při této metodě měli do akvária dodat:

  • dusičnany (NO3) - 7 mg/l
  • fosforečnany (PO4) - 0,7 mg/l
  • draslík (K) - 9 mg/l
  • hořčík (Mg) - 1,4 mg/l
  • železo (Fe) - 0,5 mg/l

Jak můžete vidět, jsou dávky oproti Estimative index zhruba třetinové, takže se může stát, že nějaká živina bude vyčerpána a její nedostatek tak bude blokovat příjem jiných živin. To se u EI nestane.

Jak tyto živiny do akvária dostat?

Uvedu příklad, jak hnojiva namíchat přesně tak, abychom dosáhli koncentrací uvedených výše:

1. Připravte si dvě jednolitrové nádoby.

Do první nasypte tyto množství hnojiv:
  • 65 gramů KNO3 (dusičnan draselný)
  • 6 gramů KH2PO4 (dihydrogenfosforečnan draselný)
  • 59 gramů K2SO4 (síran draselný)
  • 80 gramů MgSO4x7H2O (heptahydrát síranu hořečnatého)
Do druhé nádoby nasypejte toto:
  • 80 gramů tenso cocktail nebo zhruba polovinu (tzn. 40 g) pokud používáte CSM+B.

2. Do obou nádob nalijte 1 litr vody, důkladně protřepejte a nechte to přes noc rozpustit.

3. Dávkování:

Hnojte každý den 1 ml z každé nádoby na 40 litrů akvarijní vody.

Příklady:

  • 40 litrové akvárium - 1 ml z první nádoby a 1 ml z druhé nádoby každý den
  • 200 litrové akvárium - 5 ml
  • 400 litrové akvárium - 10 ml

Na rozdíl od EI je dobré hnojit každý den, protože se snažíme docílit co nejmenšího přebytku živin ve vodním sloupci.

CO2

Na rozdíl od EI nejsou nutné tak vysoké koncentrace. U EI se doporučuje koncentrace okolo 30 mg/l, u PPS Pro budou dostačující koncentrace okolo 20 mg/l a proud nemusí být tak kvalitní. Doporučuje se nevypínat CO2 přes noc. Hodnoty CO2 jsou totiž nižší a nehrozí tak otrava ryb plynem. Každopádně se však doporučuje sytit CO2 pomocí tlakové láhve, protože kvasnice nejsou schopny udržovat stálou hodnotu CO2, což je důležité u všech metod.

Substráty

Tento odstavec považuji za opravdu důležitý. Při EI není zásobní substrát s hnojivem až tak důležitý, protože mají rostliny veškeré živiny k dispozici ve vodním sloupci. U PPS je tomu však jinak. Jak už jsem napsal, může se snadno stát, že budou živiny přidané hnojivem vyčerpány, nastane hladovění rostlin a následný růst řas. Proto potřebujeme nějakou zásobu živin, které si můžou rostliny při nedostatku živin ve vodním sloupci vybrat kořeny. Zde je na místě pořádně vyhnojené dno, které má pouze samé výhody. Rostliny z něj budou čerpat vždy, když budou potřebovat a zmenšíme prostor pro chyby v hnojení do vodního sloupce. Jamile zapomeneme nějaký den přihnojit, vůbec nic se nestane, protože si rostliny vezmou živiny kořeny.

Není nijak důležité mít v akváriu drahá dna v řádech tisíců korun. Stačí klidně použít jen hnojící kapsle. Je však klíčové použít ty s přídavkem NPK. Bohužel na trhu takovéto kapsle nejsou příliš k dostání a jediná firma o které vím, že toto vyrábí, je Dennerle. Použití hnojivých kapslí a kuliček bez přídavku N,P,K je samozřejmě dobré, protože dodáme alespoň mikroživiny a K, ale při vypotřebování dusičnanů - N a fosforečnanů - P jsme takříkajíc nahraní. Proto jednoznačně doporučuji vyhnojit dno i těmito makroživinami.

Výměny vody

Není nutné provádět výměny vody typu 1/2 nádrže týdně. PPS je založena na tom, že co dodáme rostlinám, to také spotřebují, takže není nutné akvárium tzv. resetovat. Výměny vody jsou však velmi vhodné a mají jen samá pozitiva. Jak pro živočichy, tak pro rostliny a působí take velmi dobře v boji proti řasám. Ačkoliv jsem provozoval tuto metodu, zůstal jsem při výměně poloviny vody v nádrži týdně a rozhodně to akváriu prospělo. Není to však nutnost jako u EI.

Osvětlení

Obecně platí, že čím více svítíte, tím větší jsou požadavky rostlin na živiny. Pokud tedy budete svítit opravdu silně, rychle budou dodané živiny vyčerpány a pokud nebude vyhnojeno dno, začnou rostliny hladovět. Buď je potom tedy nutné zvýšit dávky hnojiva nebo omezit svícení. Tato metoda přichází i s různými závislostmi intenzity osvětlení na době osvitu. Rozhodně bych se tím neřídil jako nějakým přesným návodem a použil bych to pouze jako vodítko:

  • 0,53 W/L 12 hodin
  • 0,58 W/L 11 hodin
  • 0,63 W/L 10 hodin
  • 0,71 W/L 9 hodin
  • 0,79 W/L 8 hodin
  • 0,90 W/L 7 hodin
  • 1,06 W/L 6 hodin

Jak můžete tedy vidět, premisou PPS Pro je poskytnout dostatek všech živin rostlinám, ovšem s minimálním odpadem živin. Jinak řečeno - co do akvária dodáme, to musí také rostliny zužitkovat. Není to jako v případě EI, kdy si přečteme návod a jedeme podle kuchařky. Při této metodě je třeba nakoupit testy vody (rozhodně ty dražší, protože ty levné spíš jen matou) a přizpůsobovat dávku přesně vašemu akváriu, aby ve vodě nezůstávaly zbytečně živiny nebo aby nějaké nechyběly. Výše uvedené koncentrace jsou tedy jen orientační a každý si musí najít ten svůj optimalní poměr. Jedna nádrž může mít spotřebu NO3 třeba 3 mg/l a druhá intenzivně osvětlená a zarostlá třeba 20 mg/l. Při přesném použití by se tak ta druhá zcela jistě zařasovala, protože by koncentrace NO3 byla nula a rostlinám by chybělo nějakých 13 mg/l NO3 týdně.


Jako zdroj jsem použil především stránky: http://sites.google.com/site/aquaticplantfertilizer/home/pps-pro

Ty koncentrace týdně přidaných živin se samozřejmě liší v různých návodech. Je to však celkem jedno, protože jak už jsem napsal, žádná nádrž nespotřebuje stejně živin. Tady šlo pouze o ten princip, dávkování si už musíte upravit sami, toto je jen vodítko, jak začít.

Obrázky použity od aquascapera Jasona Balibana z jeho webu www.projectaquarium.com, který nádrže také provozuje na této metodě.
K PPS Pro už se rozběhla diskuze ve zdejším fóru, takže další otázky směřujte rovnou tam: téma ve fóru k PPS

Gargamel