Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Metoda hnojení Estimative index (EI)

V kategorii: Jak na hnojení akvarijních rostlin

 

Metoda hnojení Estimative index (EI)

Hnojení práškovým hnojivem

Finanční úspory při hnojení estimative index

Stále se nepřestávám divit, kolik lidí má strach hnojit své nádrže práškovým hnojivem. Z nějakého důvodu jsou lidé přesvědčeni, že je pro ně pohodlnější utrácet velké částky za komerční hnojiva, které jsou stejně namixovány z těchto chemických prášků. Jen pro představu, po prohlédnutí pár webových stránek s hnojivy jsem zjistil, že se tyto hnojiva dodávající dusík skládají z 1,5 % rozpuštěného dusíku a 2 % rozpuštěného draslíku. To bezpodmínečně znamená, že je hnojivo složeno přibližně z 96,5 % vody. Tento produkt se vyrábí z dusičnanu draselného (KNO3) přidaného do destilované vody. Zde přináším svou hrubou kalkulaci:

1 kilogram (1 litr) typického komerčního tekutého hnojiva obsahuje 10,5 gramu rozpuštěného dusíku z práškového hnojiva (chemikálií) a 20 gramů rozpuštěného draslíku ze stejného zdroje. To nám průměrně dá cenu 800,-Kč. Za stejnou cenu bychom však mohli koupit 5000 gramů dusičnanu draselného (KNO3) v prášku. To znamená, že si můžete namíchat 200 litrů tohoto hnojiva sami a stále vám zbude dost KNO3 na dalších 5 let.

 

Strach z chemikálií

Moho lidí je nerozhodných a zdráhají se používat tyto chemikálie, protože jsou pro ně chemické názvy zastrašující a evokují hrůzné zážitky ze střední, kdy propadali z chemie. Výpočty množství dodávaných chemikálií pro ně také působí nejasně ajsou proti dodávání takových „svinstev“ do svých akvárií. V tomto článku se budu snažit utišit tento strach a ukázat, že tyto hrůzné představy jsou ve skutečnosti ten nejlehčí způsob jak získat nejlepší výsledky s minimálními investicemi vašich pěněz a času.

Prvním krokem je na chemikálie přestat pohlížet jako na toxické „svinstvo“ ale jako potravu pro naše rostliny.

Dokonce ani těm nejcitlivějším druhům živočichů vůbec nevadí přidávání těchto chemických hnojiv a budou sppokojeni a zdraví, protože akvárium bude mít správné parametry vody a bude prosperovat.

 

Teorie hnojení metodou estimative index

Estimative index není jen komerční fráze. Index určuje množství „jídla“ (našich chemikálií) vyžadovaného jistým souborem rostlin, aby nebyly nijak omezeny při růstu. Toto množství živin pro maximální růst rostlin je tedy index a estimate (odhaduje), kolik živin rostliny budou potřebovat.

Účelem EI je tedy zajistit dostatek živin rostlinám, aby nikdy neměly nedostatek „jídla“. Nejčastější slovní spojení používané při vyslovení slova estimative index je „Neomezený“. Znamená to, že nikdy nesmí nastat situace, kdy budou rostliny požadovat určitou dávku živin, která nebude přítomna v akváriu. Další běžná fráze je „Příjem“. Rostliny jsou jako sítko, voda proudí jejich membránami a ony filtrují živin z vody a přijímají je. Proto také vytáhnou živiny z vodního sloupce a ze substrátu a pokud nejsou tyto živiny nahrazeny, padá jejich koncentrace ve vodě na nulu. Toto vytáhnutí živin z vody je příjem živin. Množství živin takto vyjmutých z vody za určitou dobu je „rychlost příjmu živin“. Pokud dodáme do vody určité množství chemikálie, ta se rozpustí a vytvoří určitou koncentraci v nádrži. 1 miligram chemikálie (prášku) rozpuštěného v jednom litru vody nám dává koncentraci 1 mg/l. Je o mnoho snažší hovořit o koncentraci než o množství miligramů prášku v nádrži, protože každé akvárium je jinak velké. 1 mg/l v 80litrovém akváriu je naprosto stejných jako 1 mg/l v tisícilitrovém akváriu, ikdyž je v něm rozpuštěno mnohonásobně víc chemikálie (protože je v ní i mnohonásobně víc vody). Pokud změříme koncentraci rozpuštěné chemikálie v pondělí v poledne a bude 10 mg/l, tak pokud bude tato hodnota v úterý 8 mg/l, bude „rychlost příjmu živin“ 2 mg/l za den.

 

Toto je základní výpočet při jakémkoli hnojení a je velmi důležité pochopit význam slov rychlost příjmu živin a koncentrace. Koncentraci lze přirovnat k množství rozpuštěného cukru v čaji.

Rychlost příjmu živin rostlinami je určována hlavně intenzitou světla dopadajícího na povrch listů. Více světla tvoří větší požadavky na množství živin. Pokud mají rostliny růst a prosperovat, musí dostat na talíři dostatek každé živiny. Pochytají si z vody svými listy živiny a dají si je sobě na talíř. Hodně světla způsobí, že si rostliny na talíř stále přidávají. Pokud tedy nebudou živiny (jídlo) do vodního slouce dodány, bude následovat konec růstu rostlin a nástup řas.

Rychle rostoucí stonkové rostliny budou růst opravdu rychle a vitálně pouze pokud jim bude dodávano dostatek živin.

Pokud bude mít vaše nádrž objem 80 litrů a bude osvětlena jen 20 watty, bude rychlost příjmu živin rostlinami malá, řekněme 1mg/l deně. Znamená to, že musíme zajistit, aby v akváriu bylo stále nejméně 1 mg/l živin, proto musíme denně dodávat 1 mg/l. Pokud přidáme dalších dvacet wattů, potřeba živin se zvýší řekněme na 2 mg/l a růst rostlin bude samozřejmě rychlejší, proto musíme zvýšit denní dávku přidaných živin na 2 mg/l. Kdybychom pořád pokračovali v přidávání 1 mg/l denně, růst rostlin se zastaví a nastoupí řasy. Při přidání světla se také zvýší požadavky na CO2.

 

Proto při objevování metody Estimative index akvaristé zkoušeli stále zvyšovat množství světla, aby rostliny přijímaly více živin a tím i rychleji rostly. Zjistili, že existuje limit množství světla, kdy rostliny už více živin nepřijímají. Tento limit je 1,5 W na litr. To znamená, že pokud do 80litrového akvária nainstalujeme zářivky 120 W a více, růst rostlin bude maximální a bude stejně rychlý jako při osvětlení 119 W. Rostliny tedy nemohou přijímat více živin, než bylo vypočítáno na osvětlení 1,5 W na litr, nenastane tak nikdy nedostatek živin. Hodnoty živin, které musíme týdně dodat do akvária jsou následující:

Dusičnany (NO3) 20 mg/l týdně

Draslík (K) 30 mg/l týdně

Fosforečnany (PO4) 3 mg/l týdně

Hořčík (Mg) 10 mg/l týdně

Železo (Fe) 0,5 mg/l týdně

Jednotlivá čísla se můžou lehce lišit a různí zkušení akvaristé doporučují přidávat různá množství. Nám se osvědčila tato množství: ESTIMATIVE INDEX balíček

Tato čísla nám zaručují, že rostliny budou mít neustále dostatek jídla (živin), dokonce i když bude naše nádrž osvětlena 2 W na litr (což je stejně zbytečné). Méně světla tedy způsobí, že rostliny chtějí méně živin. Znamená to, že pokud máme nádrž osvětlenou jen 0,2 W na litr, rostliny spotřebují méně živin, než které jsou výše uvedeny. Problém je však v tom, že nevíme o kolik méně, protože nebyl testován každý stupeň intenzity osvětlení. Dobrá zpráva je, že nám to může být jedno. Když má nádrž nižší osvětlení než 1,5 W na litr, neexistuje šance, že bude někdy v nádrži nedostatek živin. Pokud budeme nějakou dobu testovat a pozorovat, jak nádrž prosperuje, můžeme živin i ubrat (proto se metoda jmenuje estimative (přibližný), ovšem není to nutné a dávky napsané výše můžeme bez obav nechat.

 

Pokud podle měření máme dodávat 20 mg/l dusičnanu týdně, můžeme předpokládat, že příjem živin rostlinami je 20 mg/l 7 dní v týdnu = 3 mg/l denně (více méně).Mohli bychom hnojit 3 mg/l denně, ale vynálezce této metody rozhodl, že rozdělí 20 mg/l do tří dnu v týdnu. To znamená 7 mg/l třikrát týdně – např. pondělí, středa, pátek. Tyto dny rozhodně nejsou pravidlem, které je vytesáno do kamene, lze ho upravovat podle vašeho času. Chemikálie byly rozpočítány tak, aby daly požadované množství koncentrace. Zde je příklad toho, jak by mohlo být hnojeno vaše akvárium:

Vyrobíme si 2 roztoky, které budeme dávkovat třikrát týdně:

(pro lidi, kterým se nechtějí shánět chemikálie a vše si propočítávat jsme do eshopu zařadili balíčky se vším potřebným včetně návodu: ESTIMATIVE INDEX balíček)

Makro živiny:

33 g dusičnan draselný (KNO3)

7,2 g fosforečnan draselný (KH2PO4)

250 ml vody

Mikro živiny (železo atd.):

20 g tenso cocktail nebo 10 g CSM+B (stopové prvky)

250 ml vody

V sobotu vyměníme min. 50 % vody a injekční stříkačkou odměříme z nádobky, kde jsou rozpouštěné chemikálie 5 ml makroživin na každých 50 litrů vody

V neděli odměříme 2,5 ml mikroživin na 50 litrů vody v akváriu z druhé nádobky

V pondělí opět 5 ml makroživin na 50 litrů akvarijní vody

V úterý znovu 2,5 ml mikroživin na 50 litrů vody v akváriu

Ve středu zase 5 ml makroživin na 50 litrů akvarijní vody

A ve čtvrtek naposledy 2,5 ml mikroživin na 50 litrů vody v akváriu

V pátek nic nepřidáváme, protože v sobotu měníme 50 % vody

A tohle se opakuje neustále dokola

Pokud máme měkkou vodu, přidáváme i MgSO4.

 

 

Jestliže vynecháte dávkování, zahráváte si s ohněm. Na druhou stranu málokdo používá osvětlení 1,5 W na litr, takže bývá ve vodě živin spíše nadbytek. Hodně lidí si dělá starosti s tím, že mají v akváriu mnoho živin a ty budou způsobovat řasy, což je naprostý nesmysl, který je bohužel na českých fórech velmi rozšířený. Opravdu to nevadí, dokonce nám to může pomoci, pokud zapomeneme jeden den přihnojit, protože ve vodě bude stále dostatečná koncentrace živin.

Mnoho lidí si říká, že se velké výměny vody (50 %) provádějí právě kvůli odstranění přebytku živin. Není tomu ale tak. Hlavním důvodem je znečištění od ryb a organický odpad z rostlin. Účelem těchto výměn vody je právě eliminace organického odpadu a deritu, který právě způsobuje růst řas, řasy nejsou důsledkem přebytku živin.

Některé rostliny jako Echinodory mají při provozování této metody až brutálně velké listy a snadno brzy spolknou celou nádrž. Pořádné protrhávání, případně i osekávání kořenů je nezbytné.

A co testy vody?

Existují 3 věci, které nemám rád na akvaristice. První je čištění akvária, druhá výměna vody a třetí je testování vody. Jako začátečníky v akvaristikách nás většinou upoutají testy vody. Proto si myslíme, že jsou nedílnou součástí akvaristiky. Někteří lidé jsou proto šokováni, když jim radím, aby vyhodili své testy do popelnic. Zde vysvětluji důvody, proč jsou testy zbytečné:

1. Akvarijní testy jsou nepřesné. To však není nejhorší, ony jsou kolísavě nepřesné. To znamená, že jeden den bude test jen minimálně nepřesný a další den se hrubě netrefí.

2. Testy jsou drahé. Čím přesnější, tím dražší. Jde sehnat i relativně přesné testy, ty jsou však desetkrát dražší než běžné.

3. Neřeknou vám nic jiného, než co víte podle vašeho schématu hnojení. Pokud ráno dodáte 7 mg/l dusičnanů a víte, že vaše rostliny denně spotřebují 3 mg/l, je jasné, že vám v akváriu zbudou 4 mg/l. Při metodě Estimative index hledíte pouze na to, aby byl v akváriu vždy alespoň 1 mg/l od každé živiny uvedené výše. Pokud máte více, tak super, ale protože víte podle schématu nahoře, že máte živin dostatek, testy vůbec nepotřebujete.

4. Typ řasy, který se v našem akváriu vyskytuje nám řekne, které živiny je nedostatek a tu přidáme.

EI proto nevyžaduje testování vody, protože přesně známe množství živin dodávaných do nádrže a tím eliminuje jakékoli nejasnosti. Samozřejmě, pokud testujete rádi, testujte, ale buďte si vědomí záludnosti testů.

 

Nebude takové množství živin způsobovat řasy?

Je třeba být si vědom i toho, že existuje několik možností, kdy budou společně s rostlinami růst i řasy. Toto jsou důvody:

1. Málo CO2

2. Malé proudění vody akváriem

3. Zanedbaná údržba (nečištění filtrů, neodkalování)

4. Překrmování

5. Nadměrné přerývání substrátu

Tyto faktory mají jedno společné, všechny způsobují přítomnost čpavku ve vodním sloupci. V  1. a 2. případě amoniak způsobují samy rostliny. Díky hladovění a nedostatku živin (v tomto případě málo CO2) jim opadávají listy a způsobují uvolňování čpavku a organického odpadu. To je důvod, proč začnou řasy napadat rostliny. To samé způsobuje i nedostatek živin dodávaných hnojením. Ve 3. a 4. případě je čpavek produkován rozkladem tohoto odpadu, protože jsme ho neodstranili. V pátém bodě je nadbytek čpavku způsoben faktem, že v substrátu jsou milióny bakterií, které přeměňují čpavek na dusitan a další bakterie jej přemění na neškodný dusičnan. Pokud se v substrátu často hrabeme a přesazujeme rostliny, všechen tento organický odpad se uvolňuje do vodního sloupce a čpavek společně se světlem způsobí rozšíření řas. Jakékoli přerývání substrátu by měla následovat výměna vody.

 

Pokud chceme být úspěšní při metodě Estimative index a i jiných metodách a mít krásné rostlinné akvárium, musíme konečně začít ignorovat zažité mýty, že řasy způsobuje nadbytek živin.

Článek o EI by nemohl být úplný, pokud se nebudeme pořádně věnovat CO2, které je při metodě Estimative index klíčové. Proto si o něm rozhodně přečtěte tento článek: Měření CO2 drop checkerem

 

Dostatečně osvětlená nádrž (stačí i 0,4 W na litr) bude při dodržování předešlých pravidel a dodávání dostatku CO2 a kvalitního proudění vody akváriem vytvářet přátelské prostředí pro ryby i rostliny, bez přítomnosti řas a rostliny budou dosahovat rychlosti růstu o jaké se vám ani nesnilo..

Článek byl volně přeložen z ukaps.co.uk