butontop Akvarijní rostliny IN-VITRO XXL!

Jsou dusičnany (NO3) a čpavek (NH4) toxické?

Akvarijní testy vody
obrazek pod

autor překladu: Gargamel

Čpavek je ve vodě zcela nepochybně při vyšších koncentracích toxický (a to nejen pro živočichy, ale i pro rostliny). Několik uskutečněných studií zabývajicích se toxicitou čpavku na sladkovodní flóru (rostliny) prokázalo, že koncentrace čpavku vyšší než 2,4 mg/l brzdí fotosyntézu rostlin a spouští řasy. (zdroj: World Health Organization 1986). Při experimentech se prokázalo, že při tomto výskytu čpavku byla délka kořenů rostlin značně zkrácena. (zdroj studie: Stanley 1974; Litav and Lehrer 1978).

V naprosté většině vod je čpavek při koncentracích nad 2 mg/l pro živočichy v nich toxický, ale záleží to druh od druhu. (zdroj: Mueller and Helsel 1996).

Trošku jiná situace nastává u dusičnanů (NO3). Ty jsou totiž relativně neškodné (viz. dále). Špatně na ně však reagují jikry, kdy i 5-50 mg/l může být smrtících. V menší míře jsou tyto běžné koncentrace nebezpečné i pro potěr pstruhů a lososů. (zdroj: Kincheloe et al. 197)

Tyto druhy se zdají být na výskyt dusičnanů nejnáchylněnější (stejně tak jako většina mořských druhů ryb). Pokud jsou ryby schopny se při určité koncentraci NO3 rozmnožovat a odchovat potěr, je potom velmi pravděpodobné, že na ně tato určitá koncentrace NO3 nemá vliv. Z toho vycházejí všechny tyto studie.

Bavili jsme se však o potěru ryb. Nyní se zaměříme na vliv NO3 přímo na ryby. Podle této studie: Marco 1999 mohou být koncentrace dusičnanů (NO3) nad 400 mg/l z dlouhodobého hlediska škodlivé pro sladkovodní ryby. (pozn. překladatele: nyní je v textu odkaz na další švédskou studii, ovšem odkaz na ni již nefunguje, takže nepřekládám)

skalára amazonská

Jak můžete vidět, koncentrace dusičnanů, které začínají působit na ryby nepříznivě, jsou překvapivě vysoké. Při přesném aplikování metody Estimative index se koncentrace NO3 nedostane přes 50 mg/l, takže k 400 mg/l je ještě opravdu velká rezerva.

Mnoho lidí mi stále tvrdí, že dusičnany jsou škodlivé pro ryby již při 50 mg/l. Když se jich zeptám proč, nepředloží narozdíl ode mne žádnou studii. Jedinné, co od nich slyším je:

1) Tvrdí, že menší koncentrace je vždy lepší (nikdy však neřekli, jaká)

2) Nemají nic z jejich domněnek podloženo studiemi

3) Místo studií odkazují na amatérská akvaristická fóra

4) Citují studie vlivu NO3 na člověka, nikoliv na ryby, což je podstatný rozdíl (např. limit v EU pro vodovodní vodu je 50 mg/l)

5) Jejich tvrzení nemají podložené jejich vlastními zkušenostmi (což je dost smutné, když mnohokrát brání svůj názor až do krve)

6) Tvrdí, že se chování ryb mění (jak se tohle měří?)

Důkazy ze studií však všechny hovoří proti těmto kritikům. Já jsem své hypotézy podložil vědeckými studiemi. Mohou to samé říci i tito kritici?

 

Zdroj: Tom Barr, Barrreport.com July: http://www.barrreport.com/showthread.php/3267-NO3-NH4-toxicity-test-on-plants-and-critters

 

K překladu jsem vybral ještě jeden příspěvek z prestižního britského fóra ukaps.org moderátora ceg4048. Velice rozumně zde vysvětluje rozdíl mezi škodlivostí NO3 a ostatních N-látek, respektive proč to vypadá, že za problémy mohou dusičnany, když je vlastně viníkem něco jiného:

 

Produkce dusičnanů (NO3) je naprosto přírodní proces. Příroda se tak snaží detoxikovat a zbavovat se škodlivých látek přeměnou na relativně bezpečné dusičnany. V akváriu nejsou škodlivé dusičnany, nýbrž čpavek, který vzniká rozpadem organického odpadu v akváriu. Ten užitečné bakterie zpracovávají na méně škodlivé dusitany (NO2) a následně na relativně neškodné NO3. Pouze NO2 a čpavek jsou v akváriu zabijáky. Nikoliv NO3. Tento proces přeměny bakteriemi navíc spotřebovává velké množství kyslíku, které ke svému životu potřebují užitečné bakterie, takže jej vlastně krade rybám.

Chovatelé ryb krmí své ryby častokrát velkým množstvím proteinů, které obsahují obrovská množství dusíku. Výkaly ryb tak následně produkují velké množství čpavku. Tady cyklus startuje. Proto je nutné měnit velká množství vody, aby byly tyto škodliviny odstraněny. Tyto výměny vody zabraňují hromadění N-látek a čpavku a ryby po těchto výmenách vody vždy ožijí. Po výměně vody se samozřejmě sníží i množství NO3, které mezitím bakterie vyprodukovaly detoxikací části odpadních látek. Akvaristé tak nabývají dojmu, že výměnou vody jsme snížili dusičnany, a tím se zlepšila kondice ryb. Ve skutečnosti jsme se však zbavili hlavně čpavku a NO2, proto ryby ožily. Pokud je v akváriu vlivem nitrifikace (proces přeměny čpavku na dusičnanu vlivem bakterií) velké množství NO3 (dusičnanů), musí se tam logicky hromadit i čpavek a organický odpad, jinak by dusičnany nemohly vznikat.

Pokud tedy přidáváte do vody dusičnany pro rostliny ve formě hnojiv (např. KNO3), nemusíte se škodlivosti obávat. Dodáte totiž jen čisté dusičnany, nikoliv to, z čeho vznikají v přírodě - škodlivý čpavek a NO2. Bakterie navíc nekradou z vody důležitý kyslík. Pokud tedy hnojíte metodou Estimative index a máte hodnoty NO3 ve vodě 50 mg/l, není se čeho bát. Důležité je však často měnit vodu z důvodu odstranění čpavku a NO2. Ty nevznikají jen výkaly ryb, ale i rozpadem vegetace v akváriu, což je další důvod k hnojení - rostliny lépe porostou a nebudou se rozpadat a způsobovat čpavek.

Autor fotografie z článku: Oliver Knott (http://www.pbase.com/plantella/image/87271130)


Estimative index
PRODEJ PMDD
Facebook
NÁHODNÁ VIDEA
NÁHLED NÁZEV VIDEA ZHLÉDNUTÍ
James Findley James Findley 29.07. v 22:56 4648x
IAPLC 2009 Top 27 Aquascapes IAPLC 2009 Top 27... 06.04. v 00:47 1982x
Planted tank 15.5 weeks Planted tank 15.5... 19.04. v 20:19 1982x
River Wild - May 2011: Roseline Sharks (Puntius Denisonii) Feeding Frenzy! River Wild - May ... 13.05. v 23:39 1982x
Nature Aquarium by Mark Evans Nature Aquarium b... 08.10. v 18:03 1982x
SERIÁL ČLÁNKŮ
rasy
 

Máte zájem abychom Vás informovali o nových článcích na webu, nových trendech v akvaristice a slevách? Tak se přihlašte do odběru novinek.

Table 'rostlinn_eshop2.fusion_errors' doesn't existTable 'rostlinn_eshop2.fusion_errors' doesn't exist