Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Je pro akvarijní rostliny důležitá celková tvrdost vody?

V kategorii: Jak na čištění, odkalování, údržbu akvária

Možná jste si již všimli, že si mnozí akvaristé vyrábějí vodu do akvária přes tzv. reverzní osmózy. Proč to dělají? Jednoduše pro to, aby si vyrobili měkkou vodu. Měkká voda je totiž velmi vhodná a někdy dokonce nutná pro pěstování mnohých náročnějších akvarijních rostlin nebo ryb. Rostliny a ryby z tropů totiž povětšinou pocházejí z velmi měkkých vod a při přesunu do tvrdé vody se jim nikdy nemůže dařit tak dobře jako v měkké vodě.

Je tedy nezbytně nutné mít v akváriu měkkou vodu?

Ano i ne. Pro někoho to může být zbytečné nebo dokonce nežádoucí. Záleží na tom, za jakým účelem jste si akvárium pořídili a co v něm chcete pěstovat/chovat. Pokud je Vašim cílem chov běžných tropických ryb ve společenském akváriu a nemáte ambice ryby množit, bude pro Vás výroba nebo shánění měkké vody zcela zbytečná.

Stejně tak pokud hodláte mít klasické společenské akvárium s nenáročnými rostlinami typu Vallisneria, Anubias, Microsorum, Cryptocoryne, Echinodorus a nebudete do něj příliš svítit, naprosto si vystačíte s běžnou tvrdostí vodovodní nebo studniční vody.
Existují však případy, kdy se bez měkké vody jednoduše neobejdete nebo kdy je její použití přinejmenším vhodné.

Kdy se mi tedy vyplatí shánět/vyrábět měkkou vodu?

Je to v případě, kdy pěstujete náročné stonkové nebo kobercové akvarijní rostliny a jiné světlomilné rostliny. Při použití velmi měkké vody totiž tyto rostliny vypadají daleko lépe – mají lepší přírůstky a jsou celkově podstatně vitálnější a vybarvenější. A jak jste již jistě poznali, když se daří rostlinám, celé akvárium je podstatně zdravější, čistější a nerostou řasy. Samozřejmě lze tyto rostliny pěstovat i v tvrdé vodě, ale jejich vzhled nebude nikdy tak krásný jako ve velmi měkké vodě.

Jaká voda je již příliš tvrdá?

Jistě jste se již v akvaristikách střetli s testy na tvrdost. Konkrétně testy s označením GH (celková tvrdost) a KH (uhličitanová tvrdost). Rostliny mají velmi rády, pokud je v akváriu GH a KH pod 5 stupni. Pokud je voda v rozmezí 5-10 stupňů, stále ještě dokážete pěstovat i ty nejnáročnější rostliny, nicméně jejich vzhled již nebude většinou špičkový. Při hodnotách nad 10 nebo dokonce nad 15 stupňů (v některých oblastech ČR je skutečně celková tvrdost takto vysoká) již s pěstováním těch nejnáročnějších rostlin raději příliš nepočítejte a spokojte se s méně náročnými rostlinami, které jsem uvedl výše. Obě hodnoty lze změřit akvarijními testy na celkovou tvrdost GH a uhličitanovou tvrdost KH.

Jak mám snížit tvrdost vody?

Existuje v podstatě jen jediná možnost, jak snížit tvrdost a sice při výměnách vody používat měkkou vodu. Můžete si ji buď někde sehnat – např. nákupem destilované vody (ta má totiž GH a KH 0 – neobsahuje totiž žádné soli) nebo používáním vody dešťové, která sice tvrdost nemá 0, ale vždy to bude určitě do 5 stupňů.

Nejpoužívanější a nejpraktičtější metodou je však domácí výroba pomocí reverzní osmózy (jedná se v podstatě o výrobu destilované vody, kterou lze používat i do ostřikovačů apod.). Není to nic jiného, než plastový korpus, ve kterém je jsou filtry (především tzv. membrána). Do osmózy napojíte vodu z vodovodu, která má vysokou tvrdost. Voda bude procházet membránou a ta bude zachycovat všechny minerály (soli) a nečistoty (právě minerály způsobují celkovou tvrdost). Z osmózy tak vedou dva vývody – z jednoho teče zcela čistá voda s tvrdostí 0 a z druhého voda odpadní s vysokou tvrdostí.

Vodu s tvrdostí 0 použijeme v akváriu nebo ji smícháme s vodou vodovodní pro snížení tvrdosti. Např. ve 100l akváriu chceme vyměnit 20 litrů vody. Voda z vodovodu má tvrdost 8 stupňů. 10 litrů vody si tedy vyrobíme a nalijeme do akvária. Zbylých 10 litrů napustíme přímo z vodovodu. Jelikož smícháme 8 a 0 stupňovou vodu, získáme tvrdost v akváriu 4 stupně. (v akváriu budou samozřejmě 4 stupně až po několikáté výměně vody).

Odpadní vodu z osmózy buď vylijeme nebo používáme na zalévání pokojových květin apod.

Jaké výhody a nevýhody má použití vody z reverzní osmózy?

Další výhodou, kromě již zmíněného zlepšeného růstu rostlin, je to, že ze vstupní vody odstraníte i nechtěné látky, které mohou podporovat růst řas. Vaše vstupní voda totiž může např. obsahovat mnoho křemičitanů způsobujících růst hnědé řasy nebo třeba látky podporující růst černé štětičkové řasy. V takovém případě (nebo v případě velmi tvrdé vstupní vody) je vhodné používat při výměně vody 100% vody z reverzní osmózy. V takovém případě je ale nutné přidat do ní trochu minerálů, aby voda nebyla zcela mrtvá. Zvedněte GH na cca 3 stupně (nebo TDS na cca 120 ppm) pomocí nějakého přípravku pro úpravu vody z osmózy jako je např. Equilibrium.

Nevýhodou zůstává, že je výměna vody o něco pracnější (záleží na tom, kolik máte doma místa). Pokud bydlíte v bytě, je nutné před výměnou do vany umístit osmózu (velikost cca 40 cm), odmontovat sprchu a napojit ji na ni místo sprchy. Do kbelíků si přefiltrujete potřebné množství vody a provedete výměnu. Pokud máte k dispozici více místa, můžete napojit osmózu přímo na baterii (přímo v balení je k tomu vše potřebné) a vodu přímo chytat do sudu/kýble. V takovém případě již s osmózou není třeba ani manipulovat.

Cena základní osmózy (zcela dostatečné) je již od 1300,-Kč. Pokud někdy kupujete i destilovanou vodu do auta, můžete místo ní použít tu z reverzní osmózy). Vodu z osmózy používá většina známých nádrží z internetu a dokonce i mnoho nádrží z japonské výstavní haly ADA. Všechny nádrže na vodě z osmózy jedou v maďarském GreenAqua.hu, kde mají desítky nádrží v japonském stylu. Sami osmózu rovněž používáme a i přes pracnější výměnu vody jdou výsledky jednoznačně vidět.