Low-tech rostlinné akvárium bez přidávání CO₂

Autor: Sudeep Mandal

Překlad: Marcel

Zakládání rostlinného akvária může být napoprvé docela skličující zážitek. Na Internetu se sice dá najít spousta informací, ale návody typu "Vše, co potřebujete vědět", které by obsahovaly všechny důležité informace na jednom místě, se hledají špatně. Navíc přestože existuje spousta skvělých internetových fór zaměřených na rostlinná akvária, budete se nevyhnutelně setkávat se spoustou často protichůdných informací, díky čemuž si budou začátečníci připadat ještě více zmatení. A i když existuje pár skvělých knih určených pro příznivce rostlinných nádrží (v angličtině), obyčejný člověk obvykle nemá tolik času, aby si je celé před založením akvária přečetl. Tohle všechno mě motivovalo k vytvoření tohoto návodu.

I já sám jsem byl ještě před nějakým časem začátečníkem a několik měsíců jsem trávil pročítáním různých internetových fór, studiem knih a dalších zdrojů, abych se v tom všem vyznal. Tento článek jsem sepsal, abych si utřídil své znalosti a vše, co jsem se naučil, a také proto, abych pomohl lidem jako já ... takovým, kteří začali fušovat do světla rostlinných akvárií. V tomto článku byste měli najít všechno, co potřebujete k pochopení podstaty rostlinných akvárií a k založení svého vlastního rostlinného akvária bez přidávání CO₂, ve kterém se nebudete muset trápit s řasami. Tento článek postupem času výrazně narostl, a proto jsem na začátek doplnil obsah pro snazší navigaci.

Obsah

1. Úvod
1. Výhody rostlinných akvárií bez přidávání CO₂
2. Nevýhody rostlinných akvárií bez přidávání CO₂
2. Základní fakta o rostlinných akváriích
3. Na co si dávat pozor
4. Jak založit rostlinné akvárium bez přidávání CO₂
1. Substrát: Výběr správného substrátu pro vaše rostlinné akvárium
2. Osvětlení: Vhodné osvětlení pro akvária bez přidávání CO₂
3. Rostliny: Jak osadit vaši rostlinnou nádrž při jejím zakládání
4. Filtr: Výběr vhodného filtru pro dobrou cirkulaci vody
5. Ryby: Kdy je vpustit do nádrže
6. Hnojení: Týdenní dávkování hnojiv pro udržení rostlin v dobré kondici
7. Údržba: Věci, které je potřeba pravidelně provádět
5. Poděkování
6. Komentáře a dotazy

1. Úvod

Tzv. low-tech nádrže označují rostlinná akvária, do kterých není aktivně přidáván oxid uhličitý (CO₂), a proto také nevyžadují všechno to komplikované vybavení/náčinní, které je s používáním CO₂ v nádržích spojeno. V těchto nádržích se používá slabší osvětlení, než v tzv. hi-tech nádržích, a rostliny zde rostou obvykle výrazně pomaleji (5-10x pomaleji) než v nádržích, kam je dodáváno CO₂. To, zda si vyberete low-tech nebo hi-tech metodu, závisí na řadě faktorů, především pak na vaší motivaci nebo cíli, kterého chcete u své nádrže dostáhnout, stejně jako množství času a zdrojů, které tomu chcete věnovat. Každá metoda má svá pro a proti.

Níže uvedený článek popisuje, co všechno budete potřebovat znát, abyste si mohli úspěšně založit low-tech rostlinnou nádrž, a také zde popíšu rozdíl mezi hi-tech nádržemi.

1.1 Výhody rostlinných akvárií bez přidávání CO₂

1. Není třeba provádět žádné testování a žádné výměny vody
   (Bez potíží! To znamená, že svoji nádrž můžete nechat 1-2 týdny bez povšimnutí, a pořád bude vypadat dobře.)
2. Mnohem nižší frekvence zastřihávání rostlin kvůli jejich pomalejšímu růstu
3. Velmi nepatrné dávky hnojiva, a jen občas
4. Žádné riziko předávkování CO₂ a otravy (udušení) ryb
5. Pokud dojde v nádrži k vychýlení rovnováhy (ať už v důsledku živin, mikroprvků, náhlého nárůstu koncentrace amoniaku nebo rozkládající se rostliny nebo krmiva), růst řas je mnohem pomalejší než v hi-tech nádržích, díky čemuž máte mnohem více času na vyřešení tohoto nerovnovážného stavu

1.2 Nevýhody rostlinných akvárií bez přidávání CO₂

1. Pomalejší růst rostlin může být pro některé akvaristy nudný. Pokud patříte mezi lidi, kteří mají rádi časté zastřihávání a předělávání vzhledu akvária nebo přesazování rostlin, pak si asi tuto metodu příliš neužijete.
2. Některé světlomilnější druhy rostlin, které mají vyšší nároky na množství CO₂, může být obtížnější pěstovat. Nicméně většinu rostlin je možné pěstovat i v těchto typech nádrží, včetně tzv. "kobercových" rostlin jako Glossostigma nebo Hemianthus callitrichoides (HC).

Pokud chcete pěstovat rostliny bez starostí a jste dostatečně trpěliví, abyste si počkali o něco déle, než se vám rostliny rozrostou do požadované podoby, pak pokračujte ve čtení! Pokud byste ale místo toho dali přednost zlaté střední cestě (mezi low-tech a hi-tech nádrží), pak si můžete přečíst můj článek o rostlinných nádržích s přidáváním tekutého uhlíku.

2. Základní fakta o rostlinných akváriích

Ještě než se pustíme do popisu samotného zakládání rostlinného akvária bez přidávání CO₂, stručně ještě zmíním několik faktů o této metodě. Hned na začátek bych měl uvést, že většina tohoto článku se zakládá na vynikající práci Toma Barra a jeho zkušenostech s rostlinnými akvárii. Na konci tohoto článku v oddíle "Poděkování" jsem uvedl pár odkazů na relevantní vlákna z jeho webových stránek.

Nedostatek většího množství CO₂ v low-tech nádržích v podstatě znamená, že zde bude docházet k mnohem pomalejšímu růstu rostlin (oproti hi-tech nádržím). Kvůli tomuto nižšímu tempu růstu je automaticky nižší/pomalejší i příjem živin. V důsledku toho, podobně jako u nádrží Diany Walstad, mohou někdy rostliny přežívat čistě jen z živin dodávaných do systému rybami a rozkládajícím se krmivem. Nevýhodou živin z živočišných výkalů a nespotřebovaného krmiva je to, že poměr živin (NPK = dusík, fosfor, draslík) v těchto zdrojích není obvykle dobře vyvážený, což může z dlouhodobého hlediska vést k nerovnováze mezi jednotlivými živinami. To pak může mít u některých rostlin za následek zakrnělý růst, nebo potíže s pěstováním rostlin, které jsou zvlášť citlivé na přítomnost jednoho či více těchto chybějících prvků.

Abychom se těmto problémům vyhnuli, můžeme NPK a mikroprvky do vody cíleně přidávat v malém množství a jen občas (1x za 1-2 týdny). Abychom předešli nahromadění těchto živin, můžeme vždy jednou za dva měsíce hnojení na pár dní vynechat, tak aby rostliny všechny přebytečné živiny z vodního sloupce odčerpaly. Tímto způsobem můžeme celkem polehlivě udržovat v nádrži nelimitní množství živin, které všem rostlinám umožní bezproblémový růst.

Je důležité zmínit, že vysoká hladina NPK, Fe a stopových prvků NEZPŮSOBUJE řasy. Tom Barr tohle obsáhle testoval a dokázal, že to prostě není pravda. Na druhou stranu i malé množství amoniaku (důvodem jeho nárůstu může být nějaký mikro-cyklus, hnijící rostliny, přerybnění nebo nedostatečný počet rostlin) nebo kolísající hladina CO₂ (proměnlivá hladina CO₂ funguje podle všeho pro spóry řas jako signál k vyklíčení a růstu) může růst řas spustit. V low-tech akváriích jsou také rostliny i řasy limitovány nízkým množstvím CO₂. Při slabším osvětlení a nelimitním množství živin se rostliny dokáží těmto podmínkám přizpůsobit mnohem lépe než řasy. Je tedy důležité mít v nádrži velké množství rostlinné biomasy, tak aby rostliny co nejrychleji zrecyklovaly jakýkoli amoniak, který se v systému objeví z rozkládajícího se krmení nebo rybích exkrementů.

3. Na co si dávat pozor

Nezvyšujte intenzitu osvětlení! Vyšší míra osvětlení spolu s nízkou hladinou CO₂ vytváří podmínky, kterým se umí řasy mnohem lépe přizpůsobit. Rostliny se na vysokou míru osvětlení s nízkou hladinou CO₂ přizpůsobují obtížněji, zatímco řasám se v těchto podmínkách daří mnohem lépe. To je také důvod, proč se dají problémy s řasami v raném stádiu vyřešit často jednoduchým snížením intenzity osvětlení nebo zkrácením fotoperiody.

Dbejte také na to, abyste NEPROVÁDĚLI žádné výměny vody! Důvodem je to, že pitná voda z kohoutku bude ve srovnání s akvarijní vodou ve vaší nádrži obsahovat odlišné množství rozpuštěného CO₂. Pokud tedy budete provádět pravidelné výměny vody, budete tím fakticky zapříčiňovat kolísání hladiny CO₂ ve vaší nádrži, což bude vytvářet dokonalé prostředí pro řasy. Jediné, co můžete, je doplňovat odpařenou vodu. (Upozornění: Pravidlo "neprovádět žádné výměny vody" platí jen pro nádrže s velkým množstvím rostlin. Pokud máte nádrž, která je osázená jen decentně, a nemáte v plánu tam mít více rostlin, pak je lepší vyměňovat každý týden 25% vody. Bez výměn vody se můžete obejít jen v případě, že máte dostatek rostlin, které vám pomohou recyklovat živiny v nádrži a udržovat dobrou kvalitu vody. Totéž platí i pro přerybněné nádrže. I když malé množství řas v důsledku častějších výměn vody riskovat můžete, zdraví ryb by mělo být prioritní, a nedostatek rostlinné biomasy může vést k náhlému nárůstu hladiny amoniaku nebo dusitanů, což by mohlo uškodit rybám.) Po jakémkoli větším předělávání vzhledu akvária, při němž přesazujete rostliny ze substrátu a přesouváte dekorace, proveďte výměnu velkého množství (60-70%) vody. To proto, abyste odstranili všechny toxické látky a/nebo amoniak, které se mohou při všem tom přesazování uvolnit ze substrátu. Rovněž podobné předělávky a přesazování neprovádějte častěji, než jednou za 3-6 měsíců.

4. Jak založit rostlinné akvárium bez přidávání CO2

4.1 Substrát

Velmi důležitý je i výběr správného substrátu. Pro tuto techniku je obvykle vhodný jakýkoli porézní substrát s vysokou hodnotou CEC (angl. Cation exchange capacity = kationtová výměnná kapacita), jako například Flourite, Eco-complete, Onyx-sand apod.* Na dno nádrže se obvykle doporučuje přidat hrst rašeliny. Nebo ještě lépe můžete místo rašeliny použít Leonardite (např. od firmy Diamond Black). Ten by měl být stabilnější než rašelina a nezpůsobovat pokles pH tak jako rašelina, v případě, že přijde do styku s vodou (třeba při přesazování rostlin, kdy se může dostat na povrch část spodní vrstvy substrátu). Rovněž, pokud je to možné, přidejte do nového substrátu trochu kalu z nějaké již založené nádrže a vyždímejte do něj filtrační náplně ze zaběhnutého filtru. Tím se v novém substrátu urychlí vznik kolonií užitečných bakterií.

* V ČR je většina výše uvedených substrátů nedostupná. Podobné vlastnosti ale mají třeba substráty Fluval Plant Stratum, JBL Manado nebo Akadama.

Přestože někteří lidé dávají přednost půdním substrátům (angl. soil substrates), a tyto jsou zcela jistě vhodným řešením, je třeba si být vědom určitých rizik, která s tím mohou být spojena. Hlavním problémem je, že si obvykle nemůžeme být jistí tím, co přesně v daném substrátu (který si dáváme do nádrže) je. Mohou tam být toxické látky nebo parazité, pokud je jimi půda infikována/zamořena. V řadě případů se také může z půdních substrátů uvolňovat do vodního sloupce velké množství amoniaku, což může vést k zamoření řasami, stejně jako k úhynu ryb. I když tyto substráty bývají bohaté na živiny, po čase se živiny v nich obsažené vyčerpají, takže je vhodné doplnit do substrátu nějaké dodatečné hnojivo. Ať tak či onak, použití zeminy jako části vašeho substrátu je definitivně dobrý nápad, ale než tak učiníte, zjistěte si o daném substrátu všechny důležité informace nebo se o jeho použití poraďte se zkušenějšími akvaristy. Co je nejdůležitější, zvažte všechna rizika a podnikněte všechny preventivní kroky, abyste zabránili případným negativním dopadům na ryby či celou nádrž.

Poznámka: Pokud chcete použít substrát AquaSoil (AS) Amazonia od firmy ADA, pak ho musíte nejprve dopředu zaběhnout, aby se z něj uvolnil amoniak. To proto, že neustálé výměny vody, které je třeba u tohoto substrátu provádět, by zde mohly způsobit problémy s řasami.

AquaSoil je vynikající substrát a rozhodně patří mezi nejlepší a nejvýživnější komerční substráty na trhu. Jelikož je doslova nadupaný živinami, obejdete se u low-tech akvária pravděpodobně i bez hnojení, případně jen s občasným doplňováním stopových prvků. Jakmile se ale časem živiny v substrátu přece jen vyčerpají, budete muset začít makro prvky znovu dodávat.

4.2 Osvětlení

Osvětlení hraje extrémně důležitou roli v každém rostlinném akváriu. Je to síla, která řídí rychlost fotosyntézy u rostlin. V případě low-tech akvárií (bez přidávání CO₂) je třeba zajistit, abyste to s osvětlením nepřehnali. Neudělejte tu chybu, abyste si mysleli, že s větší intenzitou světla a delší fotoperiodou budou vaše rostliny růst lépe a rychleji. Jediné, co byste tím pravděpodobně podpořili, by byly řasy (nic jiného). I když je pravidlo "watty na litr" dost zjednodušené, jako základní vodítko funguje. U této techniky tedy dbejte na to, abyste nikdy nešli nad 0.5 wattů na litr (= 2 W/G), přičemž ideální je hodnota kolem 0.4 W/L (= 1.5 W/G).* Rovněž pamatujte na to, že mluvíme o wattáži fluorescenčních žárovek/zářivek (nepoužívejte obyčejné žárovky ... nikdy! A nikdy také nepoužívejte pro tento typ výpočtu "efektivní" wattáž úsporných žárovek). Pamatujte také na to, že úsporné žárovky (angl. Spiral CFL = compact fluorescent lamp) mají nižší účinnost, takže v jejich případě byste měli volit wattáž spíše 0.5-0.7 W/L (2.0-2.5 W/G). Naproti tomu zářivky T5 jsou extrémně účinné a vyzařují intenzivní světlo, takže v jejich případě byste měli volit wattáž kolem 0.3 W/L (1.2 W/G). U rostlinných nádrží byste měli používat žárovky o teplotě světla 5500-8000K. Velmi oblíbenou volbou je 6500K.

* Podle řady zkušených akvaristů je vhodné udržovat intenzitu osvětlení u low-tech akvárií kolem 30-40 µmol PAR.

Při zabíhání akvária bývá také rozumné udržovat délku fotoperiody jen kolem 6 hodin. Po několika týdnech ji pak můžete zvýšit na 8-9 hodin. Nad tuto délku už byste asi jít neměli. Je také dobré si pořídit automatický spínač (který se dá v hypermarketech sehnat za pár desítek až stovek korun), abyste rostlinám zajistili každý den pravidelnou dávku světla. Pokud budete některé dny svítit 10 hodin a jiné dny 6 hodin, může to vést k problémům s řasami a rostliny to může "vykolejit" z rovnováhy.

4.3 Rostliny

Rostliny jsou velmi důležité - Dbejte na to, abyste akvárium VELMI hustě osázeli od samého začátku. Velmi hustě znamená, že když se seshora podíváte na dno akvária, tak byste neměli vidět více než 10-15% substrátu. Zbytek dna by měl být kompletně pokryt rostlinami. Tento počin může být trochu drahý, ale rozhodně to stojí za to. Pořiďte si spoustu levných, rychle rostoucích stonkových rostlin, a jednoduše je zapíchejte do substrátu. Snažte se, aby alespoň 50% vašich počátečních rostlin byly rychle rostoucí druhy. Ty vám pomohou odčerpávat z vody živiny, a zaběhnout akvárium rychlou recyklací amoniaku z rybích výkalů a rozkládající se organické hmoty. Jakmile se všechny rostliny uchytí a začnou dobře růst, můžete je začít pomalu nahrazovat (vyměňovat) jinými, které chcete pěstovat. Vždy dbejte na to, abyste měli velké množství zdravé rostlinné biomasy. Drastické zastřihávání/přesazování může vést k přemnožení řas v důsledku náhlé změny množství zdravé rostlinné biomasy v nádrži. Pokud se budete řídit těmito doporučeními, budete mít akvárium dlouhodobě bez (viditelných) řas.

4.4 Filtr

Udělejte vše pro to, abyste měli dobrý filtr s dostatečným prouděním (který přečerpá objem nádrže alespoň 10-15x za hodinu), a podobně také zajistěte, aby vodě proudící z výstupu filtru zpět do nádrže nestálo nic v cestě, a mohla tak v nádrži bez problémů cirkulovat. To pomůže rovnoměrně distribuovat živiny mezi rostliny a zabránit vzniku oblastí se stojatou vodou, kde se nebudou k rostlinám nedostávat živiny, a ony tak začnou odumírat a dávat prostor řasám. Mějte také na paměti, že spousta akvaristů s rostlinnými akvárii nepoužívá ve svých filtrech aktivní uhlí, protože to může z vody odčerpávat některé živiny. Kdykoli je to možné, snažte se ve své nové nádrži použít již nejméně několik týdnů zaběhnutý molitan/biomédia z jiné nádrže.

4.5 Ryby

Po založení akvária počkejte tak 1-2 týdny, abyste viděli, jak se bude chovat, a jestli se rostliny uchytily a začaly růst. Rovněž se ujistěte, že jsou parametry vaší vody v pořádku. Pokud tomu tak je, a POUZE v případě, že je akvárium opravdu hustě osázené, můžete přidat do nádrže několik řasožravců. Řasožravci jsou opravdu užitečnými pomocníky, kteří budou vaši nádrž udržovat v čistotě a bez řas, a o to více pak v nádrži, kde řasy rostou velmi pomalu a řasožravci s nimi snadno udrží krok. Za jedny z nejlepších ryb živících se řasami jsou považovány otíci (otocinclus), přestože existují i jiné ryby či bezobratlí, které si můžete pořídit (např. SAE nebo krevetky). Někteří akvaristé mohou být proti přidávání ryb do "nezaběhnutého" akvária, ale pravdou je, že pokud máte hustě osázenou nádrž se zdravými a vitálními (dobře rostoucími) rostlinami, ty se účinně postarají o odčerpání amoniaku, který v systému vzniká. Po 2-3 týdnech, pokud půjde všechno hladce a vašim rostlinám se bude dobře dařit, můžete přistoupit k přidání ostatních ryb. Rybí osádku může být v některých případech vhodné přidávat po malých skupinkách v průběhu několika týdnů, přestože někteří akvaristé přidávají do akvária všechny ryby naráz, aniž by vedlo k nějakým problémům.

4.6 Hnojení

Podle doporučení Toma Barra je vhodné dávkovat živiny 1x za 1-2 týdny.
Pro 100L nádrž jsou určeny následující týdenní dávky (pokud máte jinak velkou nádrž, dávky si podle toho přepočítejte):

Místo komerčních produktů (jako např. Easy-Life) můžete použít i sypké chemikálie (např. KNO₃, KH₂PO₄ a CSM+B nebo Tenso cocktail). Mějte také na paměti, že pokud vaše hnojiva neobsahují vápník a hořčík, budete muset tyto prvky (živiny) dodat do nádrže jiným způsobem. Pro výpočet přesného množství hnojiva a dodaných živin můžete použít i některé webové kalkulačky . 

Upozornění: Výrobci komerčních hnojiv obvykle nezveřejňují přesné složení svých výrobků (hnojiv), takže se ve většině případů budete muset spolehnout na jejich doporučení uvedené na etiketě. Pokud byste chtěli vědět, co přesně a v jakém množství si prostřednictvím některých komerčních hnojiv do akvária lijete, museli byste si nechat udělat laboratorní analýzu.

Je důležité zde poznamenat, že jelikož nebudete v tomto akváriu provádět výměny vody, je vždy lepší cílové dávky živin raději trochu snížit, abyste předešli postupnému hromadění živin v systému. Pokud budete dávkovat o něco méně hnojiva a všímat si případných známek nedostatku živin, můžete v případě potřeby dávku hnojiva o kousek zvýšit. Rovněž nezapomeňte jednou za měsíc až dva týdenní dávku hnojiva vynechat. Tím rostlinám umožníte vyčerpat všechny přebytečné živiny, které by se mohly časem ve vodě nahromadit (protože množství živin, které rostliny potřebují, je z naší strany přece jen pouhým odhadem) a efektivně tak systém "zresetovat" (alespoň pokud jde o živiny).

Poznámka k nákupu hnojiv: Velmi důrazně bych doporučoval, abyste si namísto komerčních produktů (např. Easy-Life, Tropica nebo Dennerle) kupovali spíše sypké chemikálie, jako je dusičnan draselný (KNO₃) a dihydrogenfosforečnan draselný (KH₂PO₄). Nákupem sypkých chemikálií totiž ušetříte hromadu peněz, neboť sypká hnojiva za pár stovek korun vám vydrží celou věčnost! Jediný komerční produkt, který bych mohl s klidným svědomím doporučit pro doplňování stopových prvků a vápníku s hořčíkem, je Seachem Equilibrium.* Je to především proto, že jeho použití je jednodušší než dávkování 2-3 různých sypkých hnojiv pro dodání všech potřebných stopových prvků, včetně vápníku a hořčíku.

* Seachem Equilibrium se bohužel nedá v ČR běžně sehnat.

Sypké chemikálie si můžete objednat třeba z následujících stránek:

• rostlinna-akvaria.cz
• fichema.cz (nejlevnější, ale minimální množství chemikálií = 500 g)
• akvarista.cz (pouze KNO₃ a KH₂PO₄)
• akvar.eshop-zdarma.cz (KNO₃, KH₂PO₄ a Tenso cocktail)

K přímému dávkování sypkých chemikálií (hnojiv) do nádrže lze použít sadu malých odměřovacích lžiček (odměrek). Já mám třeba sadu odměrek na 1/64, 1/32, 1/16, 1/8 a 1/4 čajové lžičky (1 čajová lžička = 5 ml = cca 5-6 gramů chemikálie, podle hrubosti).** Není také dobré dávkovat makro (NPK) a mikro živiny (stopové prvky) do nádrže ve stejný okamžik/den, protože by spolu mohly zreagovat. Je proto jistější je do nádrže dávkovat v jiné dny. Pokud jste opravdu líní (tak jako já), můžete je zkusit dávkovat ve stejnou chvíli, ale na protějších koncích nádrže (příp. alespoň s nepatrným časovým odstupem).

** U nás (v ČR) se bohužel podobné odměrky nedají běžně sehnat. Nejmenší odměrky, které jsem našel, začínaly na 1/4 čajové lžičky. V zahraničních e-shopech se však dají pořídit i menší odměrky (např. na Amazonu).

4.7 Údržba

Údržba v low-tech nádržích bez přidávání CO₂ je poměrně nenáročná, a zahrnuje především následující činnosti:

1. Dávkování hnojiv 1x za 1 - 2 týdny
2. Občasné vynechání hnojení za účelem vyčerpání přebytečných živin v systému
3. Občasné zastřižení rostlin za účelem udržení dobré cirkulace vody v nádrži
4. Jemné odkalování nečistot v substrátu za účelem odstranění detritu (nikdy neprovádějte hloubkové odkalování)
5. Každodenní krmení ryb
6. Provádění výměn velkého množství vody (60 - 70 %) po každém větším zásahu do akvária
   (stříhání nebo přesazování většího počtu rostlin, přesouvání dekorací nebo hýbání se substrátem)

Tak to je asi všechno. Jak můžete vidět z obrázku na začátku tohoto článku, pomocí této techniky je možné vytvořit úžasnou akvascenérii, pokud pro to máte cit a trpělivost. Kromě toho je k tomu z vaší strany zapotřebí věnovat mnohem méně péče a času. Doufám, že vám tento článek pomůže s údržbou krásného a nenáročného low-tech akvária s minimem problémů. Hodně štěstí na vaší cestě za rostlinnými akvárii!

5. Poděkování

Většina obsahu tohoto článku vychází z užitečných informací, které jsem posbíral při procházení fóra na stránkách Toma Barra, www.barrreport.com. Je to on, kdo si zaslouží veškeré uznání. Já jsem to jen poskládal dohromady na jedno místo a přidal pár vlastních zkušeností, aby byl tento článek srozumitelný i pro naprosté začátečníky.

6. Komentáře a dotazy

Doufám, že pro vás byl tento článek přínosný. Pokud budete mít jakékoli komentáře nebo dotazy, přejděte na můj blog. Pokusím se vám odpovědět hned, jak to bude možné.