Tento návod by měl zmírnit strach lidí z používání tlakových lahví v akvaristice. Zpočátku může někomu přijít nápad mít v domě tlakovou láhev hrůzostrašný, tento článek by vám měl odpovědět na nejčastější dotazy týkající se používání CO₂ setů a jednotlivých komponentů CO₂ systémů.

V tomto článku se nebudeme zabývat výhodami a nevýhodami používání kvasnic oproti tlakovým láhvím. Více o této problematice najdete zde: Základy CO₂ v rostlinných akváriích

Když lidé mluví o hnojení pomocí CO₂, nejčastěji se skloňují výrazy jako tlaková láhev a regulační ventil. Kvalitní CO₂ set se však skládá z více komponent.

Zde jsou základní části CO₂ systému:

1) Tlaková láhev

Tlakové láhve se prodávají v nejrůznějších velikostech jako např. 0,5 kg, 1 kg, 2kg nebo 6 kg.

Je třeba se dívat na velikost uzávěru, abyste mohli bez problémů napasovat na láhev regulační ventil. Hodně lidí nakoupí malé 1 kg láhve, někdy dokonce 0,5 kg, které se používají při hraní paintbalu a myslí si, jak ušetřili. Je to ale omyl. Za chvíli utratí daleko více peněz za znovunaplnění, které stojí pro malé láhve daleko více a nelze opomenout ani náklady na cestu do plnírny, která bude častější, než v případě velké láhve. Pokud máte dostatek místa, pořiďte si co největší láhev. Potom stačí láhev naplnit jednou ročně a máte klid. (samozřejmě záleží na objemu akvária a množství pouštěného plynu)

2) Regulační ventil

Úkolem regulačního ventilu je převzít vysoký tlak z bomby (obvykle 50 bar) a snížit jej.

Obvykle hledáme regulační ventily se dvěma budíky. První (vysokotlaký) měří tlak v láhvi (např. tím zjistíme množství CO₂, které ještě zbývá v láhvi). Druhý budík (nízkotlaký) nám ukazuje tlak na výstupu k akváriu. Čím vyšší tlak je na tomto výstupu, tím více pouštíme do akvária plynu a tím více bude na bublinkoměru bublinek (více později).

Nejdůležitější však je zvolit takový regulační ventil, který bude pasovat na láhev. Na každé láhvi a regulačním ventilu je velikost závitu napsána. V podstatě dva jedinné používané závity (jak na talkových láhvích tak na redukčních ventilech) jsou W21.8 a G3/4.

3) Jehlový ventil

Jehlový ventil je velice důležitou součástí celého systému. Převezme již snížený tlak od regulačního ventilu a tento tlak ještě jemně doladí tak, aby docílil požadovaného pouštění plynu do akvária. V akvaristice tomuto již konečnému tlaku říkáme průtok bubl./s, který měří bublinkoměr (více později).

Jehlový ventil omezuje průtok plynu přes malou jehlu (odtud název) a čím více ho zavřeme, tím menší tlak projde do akvária. Čím kvalitnější ventil je, tím snadnější je nastavit požadovaný průtok. (znamená to, že pokud ventil jednou otočíte a z jedné bublinky za sekundu se změní průtok na 10 bubl./s, je ventil horší a dá vám velikou práci nastavit např 3 bubl/s. Pokud však na jiném ventilu při jedné otáčce zvýšíte průtok z 1 na 2bubl./s, dosáhnete daleko přesnějšího dávkování plynu.

Dobrá kvalita tohoto ventilu je nezbytná. Toto je rozhodně část systému, na které se nevyplatí šetřit.

Volitelné části systému

Předcházející části byly pro fungování systému naprosto nezbytné. Bez následujících komponent se obejdete, jejich použití je ale velice vhodné.

Jsou jimi:

4) Elektromagnetický ventil

5) Počítadlo bublinek

6) Difuzér

7) Drop checker

8) Zpětný ventil, hadička

9) A ještě luxusnější – pH řídící jednotka

Pojďme začít s elektromagnetickým ventilem

4) Elektormagnetický ventil

Elmag. ventil je už podle názvu magnet a pokd jím jde proud, nechává ventil otevřený a CO₂ proudí do akvária. Pokud je však vypnutý, do akvária se žádné CO₂ nedostane a zůstává v tlakové láhvi.

Nejlepší je zapojit ho do spínacích hodin, které nastavíme tak, aby se zapínaly každé ráno a večer vypnuly. To způsobí, že bude CO₂ proudit do akvária jen přes den (v noci rostliny CO₂ stejně nepotřebují). Ušetříme tím tak plyn a odložíme naši návštěvu v plnírně.

5) Počítadlo bublinek

Díky počítadlu bublínek lze snadno spočítat množství proudícího plynu do akvária. Abychom nemuseli složitě počítat výstupní tlak za jehlovým ventilem pomocí nejrůznějších fyzikálních jednotek, které už si stejně nikdo nepamatuje, lze použít počet bublinek za sekundu.

Počítadlo bublinek je obyčejná nádobka naplněná kapalinou (voda, glycerín, ..) – glycerín se používá, protože bublinky pomaleji stoupají k hladině, a tak je snažší počet bublinek spočítat. Navíc se neodpařuje jako voda, kterou musíme občas dolévat. Z hadičky od jehlového ventilu proudí na dno nádobky plyn. Aby mohl pokračovat v cestě do akvária, musí překonat vodu nebo glycerín v nádobce. Tím se vytváří malé bublinky, které můžeme počítat a podle nich doladit množství pouštěného plynu. Jednoduchým spočítáním bublinek vyšlých za minutu a vydělením šedesáti nám vyjde počet bubl./s.

Existují nejrůznější druhy bublinkoměrů. Někdo preferuje komerčně prodávané díky jejich lepšímu vzhledu, ale lze si je i udělat. V zásadě budou plnit všechny stejnou funkci.

6) Nejrůznější druhy difuzorů

Čím efektivnější bude rozpouštění plynu v akváriu, tím méně musíte CO₂ dodávat a nemusíte tak často měnit náplň. Pokud totiž plyn přivedete hadičkou do akvária, velice rychle se pomocí bulinek dostane k hladině, kde unikne do vzduchu.

Existuje mnoho způsobů, jak zajistit efektivní rozpuštění plynu do vody. Základním předpokladem pro kvalitní rozpuštění je délka pobytu plynu ve vodě. Čím déle bude ve vodě, tím lépe se rozpustí a zamezíme tak jeho zbytečným ztrátám. Zde jsou nejběžnější difuzory:

a) Vzduchovací kamínek – je to poměrně neefektivní způsob rozpouštění. Produkuje docela velké bublinky, které velice rychel míří k hladině.

b) Umístění hadičky vývodu CO₂ do sání filtru – funguje velice dobře. Je zde však veliká nevýhoda – filtr je při tomto použití hlučný.

c) Komerčně dostupné „žebříky“ – pracují na tom principu, že se bublinky musí dostat přes mnoho příček, a tak zůstanou ve vodě velmi dlouho a rozpustí se. Jsou však docela objemné a nepůsobí příliš esteticky.

d) Keramické skleněné difuzory – jsou to skleněné difuzéry, které obsahují keramický disk. Ten umožňuje díky jeho jemným pórům vytvoření velice jemných bublinek, které mnohdy ani nedosáhnou hladiny, a tak se dobře rozpustí. Jako první je začala vyrábět ADA (Aqua Design Amano).

e) Vnější CO₂ reaktor – Je to reaktor, který je umístěn na hadici filtru, která přináší vodu a zde se dávkuje CO₂. Velice dobře se plyn rozpustí. Zřejmě nejdokonalejší metoda. Jinak se jim také říká vnější atomizéry.

7) Drop checker

Je to nejlepší způsob měření množství rozpuštěného CO₂ v akvarijní vodě. Na trhu existuje spousta druhů, ale všechny fungují stejně. Sepsali jsme o něm speciální článek: Měření CO₂ pomocí drop checkeru

8) Nezbytné doplňky

a) Zpětný ventil

Je to velice důležitá část CO₂ sytému. Zamezuje nasáknutí vody z akvária a natečení skrz hadičku až k tlakové láhvi, kterou by mohl zničit.

Plastové zpětné ventily budou pracovat dobře, po čase ale ztvrdnou a stanou se křehkými, což je učiní zbytečnými. Je dobré investovat do mosazných, které nemají tendenci křehknout jako jejich plastové protějšky.

b) Hadička

Samozřejmě, bez hadičky bychom nedopravili plyn z tlakové bomby do akvária.

Na druhu hadičky nezáleží. Někteří tvrdí, že používání obyčejných silikonových hadiček způsobuje ztráty plynu. Na tak malou vzdálenost a nízký tlak však postačí i obyčejné hadičky.

9) Luxusní doplňky

ph řídící jednotka

Díky řídící jednotce lze nastavit určité pH, řekněme 6.5. Jakmile poklesne pH na 6.4, řídící jednotka napojená na elmag. ventil vypne přívod plynu a pH opět stoupne.

Pokud vašim problémem nejsou peníze, pak je vhodná pro vás.

Hotové CO₂ sety versus vámi sestavený set

Na trhu je dnes velké množství různých hotových CO₂ setů. Některé jsou kvalitnější, jiné méně. Hodně lidí si stěžuje, že jehlový ventil propouští. Je to díky špatné konstrukci ventilu a levnému materiálu. Při pořízení setu však ušetříte nemalé peníze.

Sestavení svého vlastního setu je pracnější a dražší. Pokud si však ověříte kvalitu a dáte si práci se seznámení se s nejrůznějšími značkami, bude kvalita lepší a při koupi na eBay můžete dokonce ušetřit.

Jak na sestavení

Sestavte jednotlivé komponenty v tomto pořadí:

1) Tlaková láhev -> 2) Regulační ventil -> 3) Elektromagnetický ventil -> 4) Jehlový ventil -> 5) Počítadlo bublin -> 6) Difuzor

Více na obrázku:

Dávejte si pozor, aby všechny komponenty měly stejný závit. Při koupi setu tento problém odpadá.

Na závěr vyzkoušejte pomocí mýdlové vody těsnost celého systému. Bylo by zbytečné nechat někde unikat plyn.

Jak spustit set?

1) Dříve než otevřete tlakovou láhev, ujistěte se, že je regulační ventil zavřený. Hodně lidí jej nechá otevřený a zničí si tím tak nízkotlaký budík.

2) Zavřete jehlový ventil. Ne úplně, trocha plynu musí projít.

3) Teď můžete otevřít kohoutek pro spuštění tlakové láhve. Na vysokotlakém budíku se vám ukáže tlak v láhvi.

4) Lehce otevřete regulační ventil – druhý budík ukáže už zredukovaný tlak.

5) Následně dolaďte požadovaný počet bublinek za sekundu pomocí jehlového ventilu a kontroly na počítadlu bublinek.

Vynikající instruktážní video najdete zde: Sestavení CO₂ setu

Teď máte na dlouhou dobu (podle velikosti tlakové láhve a akvária) od CO₂ klid.

Volně přeloženo z www.barrreport.com