Ardjuna - 12/10/2012

Auto článku: Marcel - www.akva.wu.cz

Protože ve většině případů problémy s přemnožením řas velmi úzce souvisejí s problémy s CO₂, rád bych se problematice CO₂ věnoval důkladněji. Velká spousta akvaristů (soudě podle opakujících se dotazů na akvaristických fórech) se nemůže zbavit problémů s řasami, přestože mají vhodné osvětlení a rostlinám dodávají dostatek živin. Někteří mají dokonce problémy s řasami i přesto, že mají světle zelené dropchekery a do akvária tak dodávají dostatečné množství CO₂. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že je všechno v pořádku - světlo, živiny i CO₂. Proč se tedy pořád nemohou zbavit invaze řas? Jak si ukážeme, chceme-li mít zdravé a prosperující rostliny bez řas, nestačí nám jen zajistit dostatečné množství CO₂ v nádrži, ale mnohem důležitější (a často i složitější) může být zajištění dokonalého promísení s okolní vodou (resp. rozpuštění) a distribuce po nádrži (tak aby se dostalo ke všem rostlinám). Kromě toho bývá také velmi častým problémem zajištění stabilní úrovně CO₂ v průběhu celé fotoperiody.

Mít v pořádku CO₂ tedy znamená:

Nedostatek v jakékoli z těchto čtyř oblastí může u rostlin vyvolat problémy v příjmu uhlíku, což může vést následně k omezení růstu či oslabení rostlin (částečnému/úplnému) a nástupu řas.

Ať už tedy budete mít příliš málo CO₂, budete ho dodávat v nevhodné konzistenci (např. příliš velké bubliny), nebudete ho vhodným prouděním správně rozvádět po celé nádrži, nebo nebudete schopní zajistit jeho stabilní úroveň po celý den (bez výkyvů a bez ranních deficitů) ... budete se s největší pravděpodobnoší neustále potýkat s řasami (samozřejmě za předpokladu, že bude limitním prvkem v systému právě CO₂).

V čem je obvykle problém?

Nejčastější problémy s CO₂ a jejich řešení:

Příliš nízká koncentrace CO₂.

Nevhodná forma CO₂ (dosažení požadované koncentrace trvá příliš dlouho).

Špatná distribuce CO₂ po nádrži.

Během dne dochází k velkým výkyvům v koncentraci CO₂.

Na vedlejším grafu můžete vidět, jak pomalu může po zapnutí CO₂-setu stoupat hladina CO₂ (v tomto případě trvalo několik hodin, než hladina CO₂ dosáhla potřebné úrovně), a jak velké rozdíly v koncentraci CO₂ mohou být v průběhu dne (20-40 mg/L). To pro rostliny jistě moc dobré není, protože se musí neustále se měnící koncentraci CO₂ přizpůsobovat.

Poznámka: Prudký výkyv v hladině CO₂ kolem 16. hodiny je způsoben přerušením dodávky CO₂ od 14 do 16 hodin (to jen potvrzuje, že přerušování dodávky CO₂ během dne není moc dobrý nápad).

Zdroj: www.barrreport.com

Co by mělo být naším cílem?

Naším cílem by mělo být následující:

1. Nejpozději při zapnutí světel mít už hladinu CO₂ na požadované úrovni.

2. Udržovat během celé fotoperiody konstantní úroveň CO₂ (bez větších výkyvů).

V idálním případě by měla být požadovaná úroveň CO₂ (obvykle 30-50 mg/L) dosažena nejpozději těsně před zapnutím světel (vhodně nadimenzované systémy by měly být schopny toho docílit do 30-45 minut od spuštění). Nejjednodušším způsobem, jak toho docílit, může být použití pH regulátoru, který je schopen velmi rychle napumpovat do nádrže potřebné množství CO₂, a poté v průběhu fotoperiody udržovat jeho relativně konstantní úroveň.

Zdroj: www.barrreport.com

Náměty k zamyšlení

"Dostatečný" není totéž co "stabilní"

Spousta akvaristů žije v domnění, že pokud jim drop checker ukazuje světle zelenou barvu, mají CO₂ v naprostém pořádku. Tím ale mohou snadno zaměnit kvantitu za kvalitu. Jak po přečtení tohoto článku doufám zjistíte, dostatečná úroveň CO₂ nemusí automaticky znamenat i zdravé rostliny a akvárium bez řas. Problematika CO₂ je jedna z nejsložitějších věcí, s níž se akvarista ve svém životě setká. Jakmile ale zvládnete problematiku CO₂, zvládnete úspěšně vyřešit drtivou většinu problémů s řasami. Jak už jsem řekl, zelený drop checker ještě neznamená, že máte dostatek CO₂ po celé nádrži. Kromě toho drop checker není v mnoha případech příliš spolehlivý ukazatel koncentrace CO₂. Neměří totiž úroveň CO₂ přímo, ale ukazuje pouze jeho přibližnou hodnotu odvozenou od hodnoty pH/KH. Drop checker nám tedy neříká nic o tom, jestli je CO₂ rozváděno po celé nádrži (ukazuje nám jeho přibližnou úroveň na jednom jediném místě v akváriu). A co je rovněž důležité, drop checker reaguje na změny v koncentraci CO₂ velmi pomalu (v řádu hodin). Kromě toho bývají drop checkery umístěny většinou těsně pod hladinou, což nám neříká nic o tom, zda je dostatek CO₂ i v nižších patrech akvária. V některých nádržích může "dostatečná" úroveň znamenat koncentraci kolem 30 mg/L, zatímco v jiných nádržích to může být i 50-70 mg/L (a cokoli nižšího bude znamenat problémy s řasami). Hodně přitom bude záležet na intenzitě osvětlení, množství živin a množství rostlinné biomasy + účinnosti a stabilitě celého systému CO₂.

Difuzér, atomizér nebo reaktor?

Protože jedním z problémů při zásobování našeho akvária oxidem uhličitým může být i příliš pomalé rozpouštění tohoto plynu, je vhodné věnovat pozornost také výběru vhodného hardwaru, který se o rozpouštění CO₂ stará. Je propastný rozdíl mezi tím, zda CO₂ pouštíme do své nádrže v podobě velkých bublin nebo miniaturních bublinek. Velké bubliny zcela nevyhnutelně okamžitě zamíří k hladině, zatímco miniaturní bublinky mohou být velmi snadno unášeny proudem, díky čemuž budou mít mnohem větší šanci se dostat k rostlinám v nádrži, a také déle času na to se ve vodě rozpustit. Jde tedy v první řadě o efektivitu celého systému. Čím jemnější bublinky a sofistikovanější proudění (které je roznáší po nádrži), tím větší užitek z toho rostliny budou mít ... a tím méně CO₂ budeme muset do nádrže přidávat. V tomto smyslu samozřejmě platí, že čím větší proud, tím větší efektivity dosáhneme. Zvýšením proudu dojde obvykle automaticky i ke zvýšení koncentrace rozpuštěného CO₂ ve vodě (aniž bychom museli zvyšovat jeho přísun). Při větším proudu totiž dojde k rozpuštění většího množství CO₂, které by jinak uniklo k hladině.*

* Přestože někteří akvaristé odmítají proud ve své nádrži zvýšit v obavě, že by to mohlo vadit rybám, pravý opak bývá pravdou. Větší proud (samozřejmě všeho s mírou) znamená pro ryby něco podobného jako "cvičení", které je bude udržovat v lepší kondici. Kromě toho vede větší proud u rostlin ve zvýšené míře také k tzv. perličkování, které bývá neklamným znakem jejich dobrého růstu.

Difuzér je nejběžněji používaný hardware pro rozptýlení CO₂ ve vodě. Mezi difuzory se řadí také často používaná lipová dřívka. Plyn (oxid uhličitý) se při průchodu vhodným umělým či přírodním materiálem (např. plátkem lipového dřeva) rozmělní na malé bublinky, v nichž je plyn lépe přístupný rostlinám (a snáze se rozpouští). Někteří akvaristé ve snaze o vytvoření ještě jemnějších bublinek tento systém různě modifikují - např. umísťují difuzér pod vývod z filtru (nebo přímo do rostřikovací rampy), kde stoupající bublinky strhává silný proud. V proudu se pak bublinky rozbíjejí na mikro-bublinky (některé z nich se v proudu dokonale rozpustí, jiné zůstanou ve formě miniaturních bublinek). Difuzory je možné v případě zanesení/znečištění ponořit na pár hodin do (koncentrovaného) roztoku Sava. U lipového dřívka stačí odříznout nebo obrousit horní znečištěnou vrstvu.

Atomizér funguje na podobném principu jako difuzér, jen s tím rozdílem, že použitý materiál, skrze který plyn prochází, je mnohem jemnější. Díky tomu musí být také CO₂ do atomizéru pouštěno pod mnohem větším tlakem než u difuzoru (z tohoto důvodu je obvykle možné používat atomizéry jen v kombinaci s tlakovými lahvemi CO₂). Např. pro správnou funkci atomizéru Atomic CO2 Diffuser je třeba tlaku nejméně 2 bary (30 psi); běžný CO2 set je přitom pod tlakem cca 50 barů. Výsledkem jsou pak mnohem jemnější bublinky (tzv. mikro-bublinky). Na první pohled vypadá proud bublinek vypouštěný z atomizéru jako mlžný opar či mléčný zákal. Někteří akvaristé právě z estetických důvodů atomizéry nepoužívají. Nicméně způsob, jakým atomizér CO₂ upravuje, patří mezi vůbec nejefektivnější. Atomizéry bývají dokonce efektivnější než reaktory, a to díky tomu, že rostliny podle všeho preferují CO₂ spíše ve formě mikro-bublinek než ve formě ve vodě zcela rozpuštěného plynu (přestože nutno dodat, že tento závěr nebyl nikdy vědecky ověřen a vychází tak z čistě subjektivního pozorování/sledování rostlin). Hlavní nevýhoda atomizéru spočívá v použitém materiálu, který se v případě zanesení/znečištění hůře čistí, a také v poměrně vysoké ceně (kolem 1 tisíce Kč).

Reaktor funguje na jiném principu než oba předchozí typy hardwaru. Reaktor je nejčastěji válec naplněný několika umělohmotnými předměty, do kterého ústí přívod CO₂. Z jedné strany je pak do reaktoru přiváděn proud vody, který CO₂ rozbíjí o tyto předměty, čímž ho v podstatě kompletně rozpustí. Z druhé strany válce pak vychází voda s již rozpuštěným plynem. CO₂ se tedy v reaktoru mechanickým způsobem (v silném proudu vody hnaném přes dostatečně členité překážky) doslova rozbije na miniaturní bublinky, které se záhy zcela rozpustí ve vodě. Díky tomu z reaktoru nevychází obvykle žádné viditelné bublinky, neboť veškerý plyn se v něm stihne dokonale rozpusit (ještě než ho opustí). Někteří akvaristé si reaktory upravují, tak aby se v nich všechno CO₂ nerozpustilo (takové reaktory se pak podobají atomizérům). Výhodou těchto reaktorů je velmi snadná údržba. Podstatnou nevýhodou reaktorů je jejich cena, která bývá několikanásobně vyšší než u difuzérů či atomizérů (obvykle se pohybuje v řádu několika tisíc Kč).

Tip: Vyrobte si vlastní reaktor podle Toma Barra.

pH regulátor – ano či ne?

Vladik - 13/10/2012

Moc pěkný článek.

LaXo - 13/10/2012

Pekný článok, ten graf to musela byť teda fuška.
Osobne preferujem po viacerých skúsenostiach difúzor. Podľa mňa dokáže najlepšie dodať CO2 do vody, aj keď to vyznie paradoxne v neprospech reaktoru, mne sa táto varianta dodávania CO2 do vody javí ako najúčinnejšia.

Ardjuna - 14/10/2012

Ahoj Laxo,
co vím, tak T.Barr a spol. dělali pár experimentů s rychlostí růstu rostlin s použitím různým metod rozpouštění CO2 ... a zjistili, že asi nejlépe rostliny reagují na kombinaci zcela rozpuštěného CO2 (reaktor) + mikro-bublinek (atomizér). Z tohoto důvodu pak T.Barr vymyslel nový typ reaktoru, který z větší části CO2 rozpustí, ale částečně ho také rozmělní na opravdu miniaturní bublinky - viz odkaz "reaktor podle Toma Barra" dole v článku. Je to opravdu vychytaná věcička. Bohužel jsem zatím neměl čas si ho postavit. Jakmile se k tomu dostanu, popíšu to přesněji. Každopádně spousta akvaristů to používá a jsou s tím maximálně spokojení. Podle všeho rostliny upřednostňují CO2 v plynné podobě (tj. jako bublinky), protože pak mají méně práce s jeho zpracováním (resp. stojí je to méně energie). Ovšem je také důležité si uvědomit, že CO2 ve formě bublinek (tj. v podstatě nerozpuštěné) má tendenci rychle unikat z vody do atmosféry, což je obrovská nevýhoda této formy CO2 ... nedokážeme ji udržet příliš dlouho ve vodě (= tento způsob distribuce není příliš efektivní => velké ztráty). Platí, že čím menší bublinky, tím hůře dokáží vzdorovat proudu ... a tím déle je může proud roznášet po nádrži. Velké bublinky se i v silnějším proudu "proderou" rychle k hladině ... aniž by si na nich rostliny stihly "pochutnat".

Dejvwa - 23/10/2012

Ahoj, chtěl bych se zeptat na pár věcí, který mi ještě nejsou úplně jasný. Nedávno jsem četl moc hezkej článek od Toma Barra s názvem : "Metody zaměřené na kontrolu řas vs. pěstování rostlin". Píše tam taky o metodě PMDD, kterou používám a zaměřil se tam také na snížení PO4 jako možnou z metod omezení růstu řas. Píše zde, že světlo ovlivňuje u rostlin potřebu CO2 a CO2 potom potřebu živin. Jinde jsem se zase dočetl, že je důležité mít CO2 v rovnováze s PO4. To mě vede k zamyšlení, zda můžu nějak rostlinám uškodit tím, že přidám vysoké množství CO2. Musím si nějak pohrát s množstvím přidaného PO4 pokud přidám více CO2? Protože hledání takové rovnováhy musí být obtížné. Nedělá mi problém přidat mnohem více CO2, než dokáží spotřebovat rostliny, protože z důvodu omezení řas mám osvětlení na 0,3W/l 10h denně a do 120l nádrže pouštím 2.5 bubl./s do nasávání filtru a proud mi zvyšuje přídavné čerpadlo. Ale hledání nějaké rovnováhy mezi CO2 a PO4 by mi rpoblém jistě dělalo. Používám metodu PMDD+KNO3+KH2PO4, takže vlastně limitujícím prvkem PO4 pravd. nebude, přestože metoda PMDD funguje na limitním PO4. Denně přidávám do 120l nádrže 5ml makro a 2 ml mikroprvků. Myslíte si, že mám PO4 přestat přidávat, nebo mi stačí ponechat nízkou intenzitu osvětlení a pouze přidat CO2 a nemusím se bát komplikací? Nebo jiné nápady, snížit dobu osvětlení, popř přidat živin? Do dna ještě hnojím kapsle NPK. Moje metoda, jak hnojím se potom možná trochu blíží EI.

Předem díky za rady.

Ardjuna - 23/10/2012

Je třeba si uvědomit (a nezapomínat na to!), že vztah "světlo-CO2-živiny" se řídí "Liebigovým zákonem minima". To zjednodušeně řečeno znamená, že rostliny přizpůsobí svůj růst tomu prvku, kterého je v systému nejméně (tzv. limitujícímu prvku). Pokud bude limitujícím prvkem světlo, můžeme pumpovat do vody kvanta CO2 a živin, a na růst rostlin to nebude mít téměř žádný vliv. Pokud bude limitujícím prvkem CO2, můžeme pumpovat do systému kvantum světla nebo živin, a na růst rostlin to nebude mít téměř žádný vliv. Pokud budou limitujícím prvkem živiny, můžeme do systému pumpovat kvanta světla a CO2, a na růst rostlin to nebude mít skoro žádný vliv.
=> viz také https://www.rostlinna-akvaria.cz/akvarijni-rostliny

Aby mohly rostliny dobře růst, potřebují mít "světlo, CO2 a živiny" v určité rovnováze. Pokud něco z toho bude limitující, stane se to automaticky brzdou růstu. Nejekonomičtější je, aby bylo limitujícím prvkem v systému světlo, protože světlo se nejlépe ovládá => chceme-li ho ubrat, stačí světlo trošku zvednout nad nádrž.

Teď k dotazu: Komplikace mohou nastat kdykoli, pokud systém nebude v rovnováze. Důležité tedy bude zjistit, který prvek je limitním u tebe. V případě hnojení metodou PMDD bývá obvykle limitním některá živina (nejčastěji PO4, ale může to být i jiná => záleží na tom, kolik mg/L toho kterého prvku do nádrže týdně dávkuješ). Každopádně přestat přidávat PO4 (nebo kterýkoli jiný prvek) bych rozhodně nedoporučoval. Rostliny ho potřebují. V podstatě bych řekl, že pokud si se rozhodl hnojit metodou PMDD (nebo PPS Pro), tak jsi odkázán na poměrně složitou cestu pokusů a omylů při zjišťování přesného množství živin a hledání poměrně křehké rovnováhy. Osobně proti tomuto způsobu nic nemám, ale také ti v tom nepomůžu, protože to je časově hodně náročné.

Já hnojím metodou EI, abych tyhle problémy nemusel ve svých nádržích řešit. Světlo udržuji na hodnotě 50-60 umol PAR, abych měl jistotu, že mi budou všechny rostliny dobře růst. Živin mám díky metodě EI dostatek, takže jediné, na co se mohu soustředit, je koncentrace a distribuce CO2. Při této filozofii je přidávání CO2 naprosto žádoucí a jediné, co může přidání CO2 v mojí nádrži způsobit, je ... eliminace řas.

Dejvwa - 23/10/2012

Já vím, že metoda EI je určitě snazší, ale když jsem vybíral metodu hnojení, tak jsem samozdřejmě hleděl na to, která bude nejlevnější, proto PMDD. Takže to chci s PMDD zkusit, když se mi to nebude stále dařit, nezbyde mi, než přejít na EI. Denně tedy přidám do asi z 40% zarostlého akvária zhruba:
1.2 mg/l NO3
0.3 mg/l PO4
1.2 mg/l K
0.2 mg/l Mg
+ doporučovanou dávku mikroprvků dle PMDD

Myslel jsem, že při nízkém osvětlení jako mám já 0,3W/l , za předpokladu, že dodám dostatek CO2 by limitující mohlo být právě světlo i při hnojení PMDD. Mohlo by se to stát, že i při jiné metodě než je EI bude limitujícím faktorem světlo? Ovšem když potom světla přidám, což v budoucnu plánuji, a to na dvojnásobek, tak asi budu muset znovu hledat rovnováhu mezi jednotl. faktory, pokud ji vůbec najdu, je to tak že?
Co mě teď hlavně zajímá je, jestli můžu něco pokazit přidáním CO2 za předpokladu, že ponechám množství hnojiva a světla? I když vím, že ho budu třeba přidávat úplně zbytečně. Bojuji stále s řasou a jako další krok, chci právě zvýšit CO2, proto se radím s Váma zkušenýma než udělám zase nějakou další pitomost.

Marceli, díky moc za reakci ;)

Ardjuna - 23/10/2012

1) Abych dokázal posoudit, jestli máš dostatečně intenzivní osvětlení, potřeboval bych vědět, jak vysoko máš světlo nad substrátem (tj. vzdálenost od substrátu k zářivkám).

2) Potřeboval bych vědět, jakým způsobem ti proudí voda v nádrži. Dokázal bys nakreslit nějaké jednoduché schéma, ze kterého by bylo poznat, kde máš umístěný vývod z filtru a jakým směrem ti proudí/cirkuluje voda v nádrži (+ kde máš umístěný difuzor)?

Dejvwa - 23/10/2012

Takže, svítím zářivkama 2x T8 - OSRAM LUMILUX L 18W/31-830 bez refl. pouze bílý nátěr. Trubice jsou umístěny v uzavřené skříni akvária a na krytech akvária na přední a zadní stěně jsou nalepeny po celé ploše alobalové kryty (používají se jako izolace v budovách)
Vzálenost trubic T8 od hladiny je 19cm a výška vodního slouce je 32cm. Tj celkem vzdálenost 51cm trubic ode dna. Svítím 10h/den od 12 - 14 pauza. CO2 spouští hodinu před světly. Jinak difuzor jsem měl 20mm pod vývodem silnějšího filtru, ale když jsem dal hadičku přímo do nasávání filtru, bublinky byly mnohem menší a lépe distribuovány po nádrži. Nádrž 120l. [img]https://www.rostlinna-akvaria.cz/forum/netherlands-battle-with-algae-634-0#post_180445[/img]

Ardjuna - 24/10/2012

Podle mých měření bych odhadoval intenzitu osvětlení ve tvé nádrži přibližně v rozmezí 15-35 umol PAR (15 umol v rozích, 35 uprostřed nádrže). To by ovšem platilo v případě použití kvalitních reflektorů. Těžko říct, jak na tom budou v porovnání s tím tvoje zářivky s bílým nátěrem na pozadí. Otázkou tedy je, jestli je takové osvětlení pro některé rostliny dostatečné.

Jinak tvoje akvárko se mi moc líbí (esteticky) ... ale prakticky bude při takovém rozvržení rostlin velmi obtížné zajistit kvalitní cirkulaci vody (= CO2 + živin) po celé nádrži. Rostliny ve tvé nádrži totiž vytváří v podstatě neprostupné bloky, takže i když na ně namíříš vývod z čerpadla/filtru, proud se ti o první shluk rostlin rozbije a nebude pokračovat dál => nevytvoří se ti v akváriu "smyčka" (otáčející se válec). Na pohled je to moc pěkné, ale takovýhle styl prostě zůstane magnetem na řasy (kvůli špatné distribuci živin/CO2).

Všimni si, že lidé, co nemají problémy s řasami, mají obvykle celkem jednoduchý layout ... kde jim rostliny neblokují proud. Pokud si zvolíš složitý layout (resp. styl džungle), tak musíš zajistit opravdu kvalitní cirkulaci, což je při tomto stylu obtížné. Cílem by přitom mělo být, aby ti CO2(+živiny) putovalo po dně a odtud směrem nahoru.

Dejvwa - 24/10/2012

To měření PAR na tvém webu sleduju pravidelně a porovnávám nový měření se svým osvětlením, takže podobnou hodnotu jsem si odecetl z grafu, docela mě překvapilo, že je ta intenzita tak nízká, ale vzhledem k tomu, ze El. parvula mi téměř neroste, tak to tak nejspíš bude. Asi by stálo vyzkoušet reflektory. Jinak akvárium dnes už vypadá jinak, ale zadní stěna je pořát zarostlá hlavně tedy Hyg. polysperma a Rotalou rotundifolia. To, že budu mít problém s cirkulací mi už včera psal Gargamel. Takže ten layout pravďepodobně změním, nebo pořídím na zadní stěnu rozstřikovací rampu, jak mi radil Gargamel. Až přijedu domů, zkusím pořídit současnou fotku aqua a zkusím udělat něco s tou cirkulací. Jsem moc rád, že jsi mě na tu cirkulaci a taky nejspíš nízkou intenzitu osvětlení uporoznil, věřím, že je těžký vyvozovat závěry jen z fotek a mých popisů, ale myslím, že tyhle dvě věci by to mohly posunout k lepšímu.

Takže ještě jednou díky moc.

jtoman - 25/10/2012

chlapi nevite z ceho by se dal udelat ten reaktor nebo spise kde sehnat ty veci k tomu?

Pepis - 25/10/2012

mrkni na http://akva.wu.cz/index.php?id=co2reaktor
Věci se dají sehnat v OBI, BAUMAX, BAUHAUS atd..
Neno jsou dobré návody na You Tube.

jtoman - 25/10/2012

no prave v obi a bauhausu jsem nic nenasel.

Ardjuna - 26/10/2012

Já jsem ten CO2 reaktor podle toho návodu bohužel také zatím nedělal, ale už jsem se díval v pražském Hornbachu, a tam myslím většinu dílů měli (v sekci "zahrada" => tam, kde mívají hadice a rychlospojky). Nebo mě ještě napadlo, že by se to možná dalo sehnat i v nějakém obchodě typu "voda-topení-plyn".

jtoman - 26/10/2012

jo na vodo-topo-plyn se koukam na internetu a tam to jde sehnat ale problem je v te pruhledne trubce,ta tam asi neni a tu jsem nasel minimalne za 500,- metr a min ti neprodaji.No budu hledat a kdyz neco najdu tak poslu info.

Ardjuna - 26/10/2012

Místo té průhledné trubky můžeš použít i plnou (neprůhlednou). Ve finále bude plná lepší, protože průhledná je sice super ze začátku ... když máš ještě chuť sledovat, co se uvnitř děje, ale za čas tě to na 100% omrzí a šrumec uvnitř reaktoru ti začne spíše vadit.

jtoman - 26/10/2012

No to mas pravdu,asi to udelam z nepruhledne trubky protoze 500,- se mi nechce davat a tak jak rikas je to jedno z ceho to je dulezity bude vysledek.

Ardjuna - 27/10/2012

Chtěl jsem se zeptat (jestli jsi se na ty jednotlivé díly už díval), jestli nevíš, jak se říká tomu dílu č. 3 (vypadá to jako zátka nebo průchodka s otvorem, ve kterém je 1/2" závit)? Ať hledám, jak hledám, nemůžu pořád nic podobného najít. Byl jsem ve dvou prodejnách "voda-topení-plyn", ale všude na mě koukali jako na marťana.

Další stránka