Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Základy CO2 v akváriu

V kategorii: CO2 - oxid uhličitý

Základy CO2 v akváriu

 

Akvarijní rostliny jsou tvořeny z 50%  uhlíkem. Aby mohly růst, musí ho odněkud získat. Zdrojem je rozpuštěný plyn CO2 v akvarijní vodě. Všechny rostliny bez výjimky budou na přidání CO2 reagovat kladně. Pokud hodláte založit rostlinné akvárium, kde chcete mít minimum nebo žádnou řasu, je dodávání CO2 téměř nezbytné.

 

nature aquarium

 

Proč dodávat CO2?

 

Rostliny, které rostou pod slabším osvětlením pod 0,4W/l mají obvykle dostatek CO2 i bez umělého přidávání. Pokud je však množství osvětlení vyšší, rostliny porostou pouze do té doby, dokud nespotřebují zbytek CO2 ve vodě, pak nastupuje řasa a špatný růst rostlin. V obvyklé nádrži bez přidávání CO2 je jeho hodnota povětšinou okolo 6 mg/l. Obecně tedy platí, že čím více máte světla, tím více potřebujete CO2. Když přidáte další zářivku, tak porostou rostliny rychleji, ale zároveň rychleji vypotřebují CO2, které musíme dodat, jinak budete mít v akváriu moc světla a porostou řasy.

 

Metody dodávání CO2

 

Namíchání kvasnic

 

Je to zřejmě nejlevnější a nejpopulárnější metoda dodávání CO2 do nádrže. Většinou stačí použít nějakou plastovou flašku z bublinkových nápojů a do víčka vyvrtat dírku, kterou prostrčíme hadičku, která povede do akvária. Do flašky dáme trochu kvasnic, cukru a vody a proces kvašení nám bude vytvářet CO2. V akváriu bude na konci hadičky nějaký difuzér, který nám pomůže dobře rozpustit plyn. Kdybychom nechali z hadičy pouze unikat bublinky, žádný plyn by se nerozpustil a všechen by unikl do vzduchu. Proto musíme docílit co nejmenších a nejjemnějších bublinek. Více později.

 

diy yeast

 

Existují už takto vytvořené CO2 systémy. Pracují na naprosto stejném principu. Jejich výhodou je snadné založení. Je vhodné přidat do náplně i jedlou sodu.

 

Doporučuji použít více než jednu flašku, protože tak zajistíme větší stabilitu. O víkendu vyměníme jednu flašku a ve sředu druhou. Dobrou volbou je použít místo pekařských kvasnic pivovarské. Ty nám dodají více alkoholu, a tak i delší trvání kvašení.

 

Tlakové láhve

 

Další dražší, ale o mnoho pohodlnější metodou je použití tlakové láhve. Na tu je nasazen regulační ventil a umožňuje tak dosáhnout přesného a stabilního dávkování CO2 přesně dle vaší potřeby. Je zde možné také umístit elektromagnetický ventil, který vypne dávkování CO2 na noc. V noci jej rostliny nepotřebují, a tak jednak ušetříme plyn a za druhé nehrozí nebezpečí poklesu pH a případného otrávení rybek. Další vhodnou pomůckou je počítadlo bublin, kterým si můžeme změřit počet bubl./s nebo bubl./min. Nezbytným je i zpětný ventil, který zamezí natečení akvarijní vody do tlakové láhve. Další položkou je CO2 difuzor nebo reaktor, který zajistí dobré rozpuštění plynu do vody. Velikou výhodou tohoto zařízení je, že jakmile jej zapojíte, máte na několik měsíců klid.

 

CO2 set

 

Dalším možným doplňkem je řídící jednotka pH. Můžete si nadstavit, že má udržovat pH na hodnotě 6,5 a jakmile dosáhne této hodnoty, elmag. ventil vypne přívod CO2 a udržuje tuto hodnotu. Nevýhody této řídící jednotky jsou však větší než výhody. Udržovat pH přesně na určité hodnotě není úplně nezbytné. V přírodě probíhají výkyvy pH daleko vyšší. Příkladem můžou být například kyselé deště. Když bude řídící jednotka neustále vypínat CO2, bude limitovat rostliny nedostatkem CO2 a porostou řasy. Představte si, že chcete mít množství CO2 30 mg/l, což je ideální množství, ale když bude ve vodě 20 mg/l, CO2 se vypne, protože bude pH 6,5…

 

Podrobnosti o CO2 setech s tlakovou láhví zde: CO2 z tlakové láhve

 

Tekutý uhlík

 

V poslední době se velmi rozmohlo přidávání uhlíku pomocí různých preparátů. Ty obsahují uhlík obsažený např. v C5H8O2. Díky těmto přípravkům bude ve vodě dostatek uhlíku a řasy nebudou mít šanci.

 

flourish excel

 

Je to výborná alternativa za jiné CO2 systémy. Je třeba ale zdůraznit, že sám tekutý uhlík není tak účinný jako v kombinaci s klasickým přidáváním plynu. Je vhodný především do malých akvárií a nano akvárií, kde se jeho cena vyplatí. Více o této zajímavé a účinné metodě v článku o zdroji tekutého uhlíku Flourish Excel.

 

Kvasnice jsou sice velice levné na založení, ale po čase vás příjde cukr dráž než plyn. Je zde šance, že otrávíte ryby a dodávky CO2 jsou velmi nestabilní, což způsobuje řasu, která stále čeká na příležitost. Nevýhodou je také častá údržba (namíchávání nových náplní) a pro velké nádrže bychom potřebovali velké množství flašek.

 

Pokud se rozhodnete pro tlakovou láhev, budete mít stabilní hodnotu CO2, takže rostliny krásně porostou a řasa nebude mít šanci. Množství CO2 je snadno kontrolovatelné a údržba spočívá pouze v občasném naplnění bomby (většinou několik měsíců, někdy až let- záleží na velikosti bomby, nádrže a množství rostlin). Na začátku je to vyšší investice, která se ale časem vrátí, protože nebudete muset kupovat cukr, který je dnes drahý. Nehrozí také předávkování, protože stačí pouze otáčet kohoutkem a kontrolovat množství proudícího plynu do akvária.

 

CO2 z hasicího přístroje

 

Je to velmi dobrý kompromis, pokud chcete ušetřit nějakou korunu a trošku si zakutit. Více v článku CO2 z hasicího přístroje

 

Množství CO2 v akváriu

 

Doporučené množství CO2 se v akváriu pohybuje okolo 25 až 35 mg/l. Je důležité, aby zůstalo toto množství konstantní, protože kolísání této hodnoty způsobuje růst řas. Vyšší množství je vhodné použít pro boj s řasou. Je známo, že hodnoty okolo 40 mg/l zastavují rozmnožování buněk řas. Je však nutné sledovat ryby, kterým může takto vysoká hodnota způsobovat potíže. Pokud však budete dostatečně čeřit vodu, budou mít dostatek kyslíku a budou v pohodě. Sice tím unikne trocha CO2, ale stačí trochu přidat.

 

Jedním z důsledků přidávání CO2 je vznik kyseliny uhličité, která způsobí, že klesne pH. Pro většinu rybek je to však vhodné, protože v tropech je voda povětšinou kyselejší.

 

drop checker

 

Někteří lidé používají pro měření hodnoty CO2 Tillmannovu tabulku. Je to však naprosto nepřesné. Povětšinou začnou vycházet nesmyslná čísla blížící se 100 mg/l. Je tomu tak, protože voda obsahuje i mnoho jiných kyselých substancí, dokonce i dusičnany a fosforečnany způsobují tyto nepřesnosti. Nejvhodnější metodou měření CO2 je použití metody drop checkeru. Více o tomto snadném způsobu se dočtete zde: Drop-checker a měření CO2 v rostlinných akváriích

 

Pohyby pH během dne

 

Během dne klesá hodnota pH, protože světlo svítí a my dodáváme CO2, což způsobí zvýšený obsah kyseliny uhličité a následný pokles pH. Večer nám elektromagnetický ventil vypne přívod CO2 a pH začne zase stoupat.

 

Distribuce CO2 do vody

 

Když dodáme CO2 do vody pomocí kvasnic nebo tlakové láhve, musíme ho tam nějak udržet. Plyn CO2 má tendenci rychle z vody utéct do vzduchu. K tomu, aby zůstal ve vodě nám pomáhají nejrůznější difuzéry a reaktory. Účelem je udržet bublinky CO2 pod vodou co nejdéle, aby se rozpustily. Nejjednodušší způsob je obrátit zavařovací sklenici dnem vzhůru a pouštět zde CO2, kde se časem rozpustí. Populárnější metodou jsou žebříkovité difuzéry, kdy bublinka musí překonat mnoho pater a projít přes velké množství příček, což způsobí, že zůstane ve vodě dlouho, a tak se dokonale rozpustí. Alternativou je potom doma vyrobený difuzor na CO2.

 

CO2 difuzer

 

Ve větších kváriích je vhodné použít reaktory. Často lze napojit reaktor na hadici vyývodu z filtru, zde je přiváděno CO2 z tlakové láhve a v reaktoru se dokonale rozpustí díky různým materiálům, které zajistí, že se CO2 jen tak snadno ven nedostane.

 

Velice snadnou metodou je dávkovat CO2 do nasávání filtru. Bublinky musí projít celým filtrem, takže se dokonale rozpustí. Nevýhodou je, že bude filtr hlučnější.

 

CO2 a vztah s dalšími hnojivy

 

Máme tedy dostatečné osvětlení s dostatečným množstvím CO2 okolo 25-35 mg/l. Rostliny teď mají vše až na živiny. Ty musíme v dostatečné míře dodat ve formě hnojiv. Pokud jich opět bude málo, rostliny budou chřadnout a začne bujet řasa. Speciálně pokud máte dostatek rychle rostoucích rostlin (stonkových), je dostatek živin nutností. Proto hnojte dostatečně a pravidelně. Dosttatkem živin nic nepokazíte. Jak na to zjistíte např. v našich článcích: Estimative index metoda nebo The method of conrolled imbalances

 

Přidávání CO2 do akvária vašim rostlinám a boji proti řase rozhodně pomůže. Je lepší dodávat alespoň málo CO2 než žádné.

 

Článek přeložen z www.ukaps.org

 

Zdroje obrázků:

 

www.aquarium-aquascapes.blogspot.com

 

www.somethingedible.com

 

www.brandondement.com

 

www.arowana-im.com.ua

 

www.aquariumplantsandsupplies.com


Dejvwa - 08/04/2013

Ahoj, jak dlouho před světly je dobré zapínat CO2? Mám 120l nádrž, CO2 (1,5 bub./s), rozpouštěno vnitřním reaktorem, proud - 2 čerpadla (400 a 750 l/h). Popř. je možné vypnout CO2 už třeba hodinu než zhasnou světla?


Ardjuna - 08/04/2013

Na tvůj dotaz není podle mě možné nějak obecně odpovědět. Záleží totiž na rychlosti odplynění CO2 ve tvém akváriu (tj. rychlost proudění vody, intenzita čeření hladiny + zda používáš vzduchování). Pokud ti bude voda v akváriu cirkulovat pomalu, nebudeš používat vzduchování, ani čeření hladiny, tak se ti nebude CO2 z vody příliš odplyňovat, a tím pádem se ti bude ve vodě postupně hromadit. To znamená, že ti bude jeho koncentrace plynule stoupat např. od 15 mg/L (ráno) až po 80 mg/L (večer). Pokud ale používáš non-stop vzduchování a intenzivně čeříš vodní hladinu, tak budeš mít hladinu CO2 přes den více méně konstantní (třeba na 30 mg/L). Přesná hladina CO2 bude ale záviset právě na té míře provzdušnění vody (= na jeho odplynění). Proto není možné takto jednoduše říct, kolik bublinek za sekundu máš přidávat, ani jak dlouho před světly máš přísun CO2 zapínat. Já jsem sice dříve z neznalosti také druhým radil, kdy CO2 zapínat a vypínat, ale teď už bych si to nedovolil (především s ohledem na zdraví ryb).

Když tak se zkus podívat na http://www.prirodni-akvarium.cz/index.php?id=co2ph. Tam je toho o tom napsáno víc.


stafflik - 08/04/2013

Marceli a pokud je to tak jak píšeš, není pak jednodužší nechat COčko nonstop? Vim že je to opruz pro živočichy, ale to do toho teť nebudem zahrnovat. Zatím se mi totiž zdá, co ho nechávám puštěny furt, nemusím tak moc dávkovat přes den a checker je víceméně pořád stejně zelený.


Kolac - 08/04/2013

odpoviem za Marcela. Ako kedy a ako pre koho. Ak mas vecer pred vypnutim svetiel 50 mg/l co2, je dost pravdepodobne, ze do rana bude koncetracia uz pre ryby kriticka. Riesenim by mohlo byt trochu ubrat co2 cez den a tym padom rano by ta koncetracia bola pre ryby este v norme. Lenze aj tu existuje ALE. Ubrat co2 cez den moze viest k problemom s riasami a to hlavne pri silnom osvetleni.
Inak podla mna pri mensich nadrziach je vyhodnejsie nechat co2 pustene nonstop. jednak nemusi sa kupovat elektromag.ventil a jednak nekolise az tak ph.
pri vacsich nadrziak je asi vyhodnejsie to na noc skrtit, inak by museli chodit stale plnit bombu.


Ardjuna - 08/04/2013

Jednodušší a možná i praktičtější to určitě je. Když nastavíš nějaké rozumné množství (např. 1/2 bublinky za sekundu), tak ti bude pomalinku stoupat jeho koncentrace v nádrži, až se ustálí na určité hladině (viz Graf č.4 na těch mých stránkách). Takže jde jen o to, abys vychytal to množství, tak aby se ti to ustálilo třeba na 20-30 mg/L. Počítej ale s tím, že ten náběh (než se ti to ustálí) bude velmi pomalý. Když jsem to zkoušel ve svém 60L akvárku, tak trvalo skoro 20 hodin, než se CO2 vyšplhalo na cca 14 mg/L. Má to akorát jeden háček: Pokud se ti udělá mastná hladina, tak ti to tu stabilní koncentraci nabourá (budeš totiž muset použít buď vzduchování, větší čeření hladiny nebo skimmer ... a díky tomu se ti bude více provzdušňovat voda a vyprchávat CO2). Já osobně, když už bych nechával CO2 běžet non-stop, tak bych to asi zkombinoval s intenzivním čeřením hladiny (a případně i non-stop vzduchováním), protože tím tvorbě mastné hladiny předejdeš (většinou). A protože ti čeření a vzduchování rapidně sníží koncentraci CO2 ve vodě, tak bych nastavil vyšší přísun CO2 (např. 2-4 b/s), a zároveň bych intenzivně čeřil vodní hladinu (non-stop). Díky tomu čeření ti koncentrace CO2 sice klesne, ale zato bude stabilní (= pořád stejná). A když to nastavíš rozumně (třeba na těch 15-20 mg/L), tak by to nemělo rybám moc vadit (i když to budou mít nepřetržitě = non-stop). Správné nastavení CO2 opravdu není žádná sranda. Nebo spíš, sranda to je, pokud máš pH metr a postupuješ opatrně. Já jsem třeba po půl roce zjistil, že jsem pouštěl do akvárka rybám [alespoň teoreticky] skoro 80 mg/L (a možná i víc) - viz Graf č.1 na mých stránkách. Rasborky i otíci to zvládali docela dobře (alespoň na první pohled), ale krevetky to odnesly. Pokud mají ryby dost kyslíku, tak ty vysoké koncentrace CO2 snášejí údajně lépe. Každopádně to pro ně asi nebude to pravé ořechové. Je mi samozřejmě jasné, že spousta lidí to nebude řešit a budou tam i nadále pouštět CO2 od oka (podle různých doporučení) a bude jim jedno, že jim bude CO2 v průběhu den stoupat do nebezpečných úrovní. Já to ale takhle dělat nechci. Kromě toho si myslím, že je pro ryby určitě lepší, když si mohou [alespoň přes noc] od CO2 odpočinout. Ale jak už jsem řekl, pokud bude ta koncentrace rozumná (kolem 15-20 mg/L), tak třeba budou dlouhodobě zvládat i non-stop zvýšenou koncentraci CO2.


Ardjuna - 08/04/2013

Ono se to trochu špatně vysvětluje takhle písemně.

V podstatě CO2 se chová tak, že když ho do akvárka pouštíš málo (např. 1/2 bubliny za sekundu), tak ti jeho koncentrace bude plynule stoupat (= hromadit se). Když bys měl tedy ráno (před zapnutím CO2) ve vodě např. 5 mg/L, a zapneš CO2 (půl b/s), tak ti bude pomalinku stoupat koncentrace třeba až k 15 mg/L. Než ti to stoupne na těch 15 mg/L, to může trvat i celý den! Jakmile to dosáhne těch 15 mg/L, tak už to dál stoupat nebude a na této koncentraci ti to už zůstane (pokud se něco nestane).

Teď, pokud bys zvýšil přísun CO2 z půl bubliny za sekundu třeba na 2 bubliny za sekundu, tak ti koncentrace CO2 bude stoupat mnohem rychleji! Z těch 5 mg/L (ráno) ti třeba už za 2 hodiny stoupne na 35 mg/L. Opět platí, že existuje určitá hranice, na které se ti to zastaví. Jaká tato hranice bude, závisí především na několika věcech: především na míře provzdušňování vody v akváriu! Čím rychleji bude voda v akvárku cirkulovat, čím více budeš čeřit hladinu a čím intenzivněji budeš vodu provzdušňovat (třeba pomocí vzduchovacího kamínku), tím více CO2 ti bude z vody unikat. A tady je jedna důležitá věc, kterou je třeba vědět: CO2 ti bude z vody unikat vždy v určitém konstantním množství. Jinými slovy: Ty cpeš do akvárka určité množství CO2, a určité množství CO2 ti zase bude z vody vyprchávat díky provzdušňování. Dejme tomu, že kdybys vodu neprovzdušňoval (tj. nečeřil vodní hladinu a nepoužíval žádné vzduchování), tak by koncentrace CO2 ve vodě dosáhla nakonec třeba 70 mg/L. Když ale budeš určitým způsobem čeřit hladinu a používat vzduchování, tak ti ta koncentrace klesne třeba na 35 mg/L ... a na této úrovni už to zůstane (dokud nevypneš CO2 nebo nepřestaneš čeřit hladinu či používat vzduchování).

Takže platí, že čím více CO2 do akvárka pouštíš, tím rychleji se jeho koncentrace zvyšuje, tím rychleji dostáhne určité hranice (stability), ale na druhou stranu: tím vyšší koncentrace budeš ve vodě mít => což samozřejmě není dobré, protože se to může snadno vyšplhat i k 80-100 mg/L.

Na druhou stranu, čím více budeš vodu provzdušňovat (např. pomocí čeření hladiny, rychlejší cirkulace vody nebo vzduchování), tím více CO2 ti z vody vyprchá ... ALE nikdy ti nevyprchá úplně všechno CO2. Pokud bys vodu provzdušňoval nějak extrémně, tak ti koncentrace CO2 klesne až na 2-3 mg/L (níž to jít nemůže, protože tohle je rovnovážný stav). Při menším provzdušňování ti klesne koncentrace CO2 ve vodě méně, při větším provzdušňování pak více. Cílem by tedy mělo být najít určitý rozumný kompromis mezi množství přidávaného CO2 a intenzitou provzdušňování, tak abys dosáhl výsledné konstatní (stabilní) úrovně kolem 20-35 mg/L. To ale v žádném případě nejde odhadnout nějak od oka. Nejlepší způsob, jak toho dosáhout, je měřit pH v průběhu dne a množství CO2 i množství provzdušňování nastavit tak, aby se výsledné koncentrace (= pH) ustálila na hodnotě kolem 20-35 mg/L.

Pokud se ti to povede, tak máš problém s CO2 pravděpodobně vyřešený (alespoň do doby, než se něco stane = než do toho něco zasáhne).


stafflik - 08/04/2013

Momentálně zkouším co to udělá nechat puštěný COčko nonstop. Jde mi právě o to že nejsem schopný dosáhnout dostatek CO2 už ráno při najetí světel. Pouštěl sem COčko už 4 hodiny předem a stejně to bylo na prd. Navíc sem ho musel pouštět dost velky množství (nedaly se bublinky ani spočítat) teť už sem sakramensky musel ubrat. I teť mám checker spíš žlutý než zelený, takže to zase budu muset přiškrtit. Hladinu moc nečeřím. Mám sice rozstřikovací rampu a hladina se tedy hýbe, ale ne že bych ji nějak extra čeřil, sou na ní sotva patrny vlnky..


tonof - 08/04/2013

Marcel opäť skvelá práca s testovaním. Zaujal ma graf č.4 podľa ktorého ide aj moje akva. Zaujíma ma len prečo si nepokračoval v teste č.4 aj ďalej po vytvorení mastnej hladiny. Dokedy by CO2 klesalo a na akej hodnote by zostalo aj bez vzduchovania a silného čerenia ďalšie dni ?


Ardjuna - 08/04/2013

Test jsem přerušil, protože už to začínalo mít negativní vliv na rostliny. Moje anubiasy už byly pokryté souvislou vrstvou řas a různého organického bordelu + ve vodě začínal být bílý zákal (přece jen akvárko týden bez řasožravců a ještě k tomu s neustále se měnícím přísunem CO2 není nic moc dlouhodobě udržitelného). Rád bych to ještě s tou mastnou hladinou zkusil (samotného mě to zajímá), ale nejdřív se z toho musí akvárko zase trochu vzpamatovat. Také chci zjistit, jaký je rozdíl mezi vzduchováním a čeřením hladiny (resp. co má větší vliv na odplynění CO2). Momentálně monitoruju moje druhé akvárko (chci měřit pH/CO2 po několik dní za sebou, abych viděl, jakou to bude mít tendenci, a jestli se graf bude nějak měnit).


Ardjuna - 12/05/2013

Tak jsem dělal další testy s měřením pH (resp. CO2) v jednom svém akvárku. Co by vás mohlo zajímat je, že vzduchování pomocí vzduchovacího kamínku nemá na odplynění CO2 prakticky žádný vliv. To znamená, že klidně můžete nechat non-stop běžet vzduchovací kámen v akváriu a s koncentrací CO2 to prakticky nehne. Co má ale na odplynění CO2 velký vliv, je intenzivní čeření vodní hladiny.


stafflik - 12/05/2013

Safra tak tomu nerozumim, jak to že pohyb hladiny jo a vzduchováni ne?? Přece bublinky dělají solidní poyb vody, vždyť tak funguje i čerpadlo (mamutka), navíc při dotyku s hladinou jak prasknou tak rozstřikují vodu až na krycí sklo, tam musí docházet k odplynění COčka jako bejk. Páni tak toto je mě nejaky divny. Tipoval bych to uplně naopak než si změřil.. Jóóó, mýty se hold drží dlouho...


Ardjuna - 13/05/2013

Neplést si vzduchování s pohybem hladiny! Samotné vzduchování podle mých zkušeností s koncentrací CO2 nehne. [Na druhou stranu mi ale vzduchování pomáhá proti mastné hladině (a to velmi účinně).] Bublinky ze vzduchovacího kamínku stoupají hrozně rychle nahoru, kde "prasknou" a zmizí. Aby CO2 z vody účinně vyprchávalo, tak musí být voda (kde je to CO2 rozpuštěné) v co největším kontaktu se vzduchem. A zdaleka největší plochou, kde přichází voda se vzduchem do kontaktu, je vodní hladina. Když navíc tu hladinu "zvlníš" (čeřením), tak se její plocha několikanásobně zvětší. U vzduchování (pomocí vzduch.kamínku) by možná docházelo k něčemu podobnému, pokud bys měl to vzduchování po celém dně (prostě kdyby bylo akvárko jedna velká vzduchovačka), ale jeden malý kamínek toho opravdu moc nezmůže (viz Graf 2 vs Graf 3 na mých stránkách => jsou v podstatě totožné). Je ale pravda, že spousta akvaristů si dodnes myslí, že vzduchování jim vyhání CO2 z vody. Mně to bylo divné už dřív, když jsem měl zapnuté non-stop vzduchování a barva drop checkeru se prakticky nezměnila. Tak teď jsem si to potvrdil i tím měřením.


stafflik - 14/05/2013

Nepletu si vzduchování a pohyb hladiny. Jen tam píšu o pohybu vody právě vzduchováním. Nevím jaký kamínek máš, ale pokud je to klasická kostka tak ta bublá celkem fest. Ten pohyb vody tam podle mě bude docela velký, proto je mě divny že to nemá na COčko vliv. Netvrdím že bys neměl pravdu, tys to měřil, já ne, jenom je mě to divny..