🔥Osvětlení Sinkor v akci Více zde 03d 09h 58m 03s

Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!

Sentinelárium - Thajsko

V kategorii: Deníky a diskuze našich

Sentinel - 31/12/2012

Antibiotikům bych se raději vyhnul (alespoň dokud to jde), ale s tím peroxidem je to zajímavý nápad, děkuji. 5ml peroxidu v akva nic neohrozí, zvlášť pokud to dopravím stříkačkou na správné místo.

S tou Rozsivkou, hold ještě počkám. Čistit ty lístky moc nejde, alespoň budu měnit vodu a udržovat čistotu.


milosak - 31/12/2012

Zlikvidovat sinici po založení jsem se v jedný nádrži snažil 3 - 4 měsíce

Stálo mě to hodně času (mech. sběr, velké výměny vody a úpravy poměru fosfor vers. nitro)

Nakonec přišlo rozhodnutí a přeléčení EL Blue exit (antibiotika) potom ihned zatemnění na 3 dni
a výměna 60% vody.Od tý doby sinice ani ťuk.

Z mých pozorování vyplinulo, že příčina byla při rozjezdu AK v mohutném osvětlení a následném
vyčerpání dusičnanů.

Ještě jedna zajímavost tento dlouhý boj se sinicí byl v mojí nádrži podkroví_72 , kterou provozuji
na vodě s Gh kolem 20 st.

V druhé nádrži s pražskou vodou (v práci) Gh stabilně 7 st. pokud se sinice objevila, stačilo vždy
zvednout dávky NO3 a souběžně vysadit na 4 dni fosfor, po 4 dnech naskočila GSA a sinice
zmizela.Dále jsem začal postupně zvedat dávky fosforu a po zmizení GSA bylo vše OK a hlavně
bylo tím dáno konečné dávkování fosforu.Třeba ti to v něčem pomůže-

Pozor, ale tento osvědčený postup mně prostě v AK s tvrdou vodou nefunguje.


Sentinel - 01/01/2013

2 MILOSAK: Díky, s tím Gh je to zajímavé, navíc jsem to posledni dobou moc neměřil, zjistím si to. To osvětlení zase není tak velké - a svítím 8h, takže snad to není špatná dedukce, ale myslím že toho světla tam opravdu mnoho není a možná by zvládlo více světla (třeba i po kratší dobu).

Měřil jsem dnes NO3 a PO4
NO3 - 50,
PO4 - 2
nicméně, ráno jsem přidával hnojení, -dávka mikro a makro, tak to může být trochu zkreslené, schválně to změřím ještě těsně před a po výměně vody.

Každopádně řasám se u mě stále úspěšně daří, pravda stále je to měsíc od restartu takže asi žádné velké výsledky čekat nelze, ale i tak mě ty řasy prudí (spíše takova obava aby se to nezvrtlo jako předchozí pokus)
Na fotce je - řasa na skle, řasa na HC, potom takový prapodivný rozpad některých listů > staré listy jsem vyházel, nechal jen nové, uvidíme, další fotka je sestřižený Eleocharis - ten vypadá že roste, a celkový pohled na akva.


milosak - 01/01/2013

Vidim, že tvoje AK ještě neni dostatečně zaběhlý.

Pokud tam je zelená vl. řasa, tak je evidentně hodně světla.

Osobně to vidim na snížení doby osvětlení na 6 hod.

Teď bych asi zkusil (co u mě nefungovalo :) ) vysadit totálně dávkování fosforu .


Gargamel - 01/01/2013

To bych nedělal.


Sentinel - 02/01/2013

Zelená vláknitá tam není, tak si říkám že to bych možná ubírat nemusel. Zelená GSA je převážně na skle a dekoraci.S tím fosforem také bych ho asi neubíral, možná jen přidával poloviční dávku ale rozhodně ne vynechat. Byť tam mám rybky, které ho vyprodukují po stravě čert ví jak je to stálá hodnota. A jak se potvrdilo i v jiných neakva oborech,.... "Hladem ještě nikdo rozumě nezhubnul"...

no uvidíme co naměřím těsně před a po výměně.

Ještě taková šalamounska otázka. jak dlouho může trvat ustálení akva mojí velikosti?


milosak - 02/01/2013

Je to divný, pakliže je GSA máš nedostatek fosforu a GSA se dá hravě a velmi rychle
zbavit mírnym zvýšením jeho dávek.

Tvoje testování ukazuje na dostatek fosforu ??

Můj osvědčený poměr Dusíku/fosforu je 30/0,5 a potom se nemusí přesně hlídat světlo + CO2
co jsem zde viděl (na foru) tak se používají i větší dávky fosforu a vše je OK


Sentinel - 02/01/2013

Jo, divný to je.... jestli nejsem barvoslepej :) což snad nejsem.. tak fosforu je tam dokonce více. pokud je idealní 30/0.5 a já mám po přidání hnojiva 50/2.. a to přidávám jen Po4, K a Mg.. a samozřejmě mikro. No3 je jednak v kohoutkové vodě 18 mg/l ..a zbytek dodají rybky.. a podle testu docela dostatecně... no prostě je mi to zahada.. uvidím co řekne další měření.


Gargamel - 02/01/2013

GSA = málo PO4 v poměru k NO3. To znamená, že buď přidej PO4 nebo uber NO3. Můžeš třeba lehce snížit dávky KNO3, ale jemně, ne skokově, to by moc rostlinám nepomohlo. Třeba každý týden snižuj dávkování NO3 o 4 mg/l.
Druhá a snazší možnost je jednoduše přidat ještě víc PO4.


Sentinel - 05/01/2013

Očištěno sklo, odkaleno
Výměna vody sobota: 40% (obdobně jako ve středu)
zelená sinice se nějak výrazně nerozmáhá, skoro bych řekl že ustupuje.

Naměřené hodnoty po výměně vody:
NO3 - 50mg/l
PO4 - 1mg/l (spíš jedna a něco)
kH - 3
gH - 11.5
pH - 6.4

namíchána nová dávka hnojiv:
dodávám týdně 2.6mg/l PO4
28mg/l K
5mg/l Mg
NO3 nepřidávám

Mikroprvky, PMFE 5ml/deně
CO2 Dropchecker - světle zelená.

Dnesk konečně vyměněn polský el-mag venil za denerle.
Výhledově chybí jen vyměnit jehlový ventyl (a vyhodit ten polskej shit)

Eleocharis se docela chytá, HC stále moc ne,
Do toho se povedlo ancistrusovy vyhravat díru takže pár kuliček osmocote jsem musel zatlačit zpět do vody - naštěstí jsem si toho všiml před výměnou.

Nerozumím jedné věci.
Pokud poměr NO3:PO4 má být 16:1, pak moc nerozumím tomu proč v článku o estimative index je doporučená koncentrace NO3 20mg/l a PO4 3mg/l .. to zmíněnému poměru neodpovídá, nebo to chápu nějak špatně?


Ardjuna - 05/01/2013

[color=#990000]Redfield's ratio: že by další velmi rozšířený mýtus?[/color]

Jedná se o tzv. Redfield's ratio (Redfieldův poměr), což je poměr atomových hmotností uhlíku, dusíku a fosforu v hlubokých oceánech (= velmi stabilní prostředí), který často odpovídá i poměru mezi těmito prvky v mořském fytoplanktonu. Tento poměr C:N:P = 106:16:1 (ve skutečnosti však může tento poměr v praxi kolísat mezi 6:1 až 60:1). Jak už ale bylo řečeno, jedná se o poměr těchto prvků v oceánech, a nikoli ve sladkovodních systémech a vyšších rostlinách! Kromě toho se jedná o poměr atomových hmotností, nikoli objemových hmotností! Takže poměr atomových hmotností C:N:P = 106:16:1, je v přepočtu na objemovou hmotnost roven [color=#3366ff]41:7:1[/color] (C:N:P) či [color=#006600]13:10:1[/color] (C:NO3:PO4).

Způsob, jakým se atomová hmotnost (g/mol) přepočívá na objemovou hmotnost (např. mg/L), je uveden níže.

C:N:P = 106:16:1 (tzv. Redfield's ratio = Redfieldův poměr)
Atomová hmotnost C:N:P = 12:14:31
Atomová hmotnost C:N:P podle RR = (106*12):(16*14):(1*31) = 1272:224:31
Hmotnostní poměr [color=#3366ff]C:N:P[/color] = (1273/31):(224/31):(31/31) = [color=#3366ff]41 : 7.2 : 1[/color]

Atomová hmotnost C:NO3:PO4 = 12:62:95
Atomová hmotnost C:NO3:PO4 podle RR = (106*12):(16*62):(1*95) = 1272:992:95
Hmotnostní poměr [color=#006600]C:NO3:PO4[/color] = (1272/95):(992/95):(95/95) = [color=#006600]13.4 : 10.4 : 1[/color]

Když to celé rozšíříme i o draslík, dostaneme objemový poměr N:P:K = 7:1:8. A když to přepočteme na NO3:PO4:K, dostaneme poměr 30:3:8 = 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4 a 8 mg/L K, což jsou +- doporučené hodnoty metody hnojení Estimative Index.


Sentinel - 06/01/2013

Díky...
skoro si říkám že je to tak pěkně napsáno že je škoda že to zůstane jen u mě na deníku.

Ještě přemýšlím, neprohodil jsi v posledním příspěvku na konci draslík a NO3 ..... ? V článku https://www.rostlinna-akvaria.cz/metoda-hnojeni-estimative-index-ei-10 je draslíku 30.


Ardjuna - 06/01/2013

Neprohodil.

Nicméně Redfieldův poměr CNP (resp. NPK) platí jen pro hluboké oceány a mořský fytoplankton, nikoli pro sladkovodní systémy a vyšší vodní rostliny! Když už se toho chce ale někdo držet (a vztahovat to na sladkovodní systémy), tak by to správně mělo být 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4 a 8 mg/L K.

Podle mě ty mnohem vyšší koncentrace draslíku se na Internetu objevily proto, že když jako zdroj dusičnanů použiješ KNO3, tak při koncentraci 30 mg/L NO3, dostaneš do vody zároveň 19 mg/L K ... proto se asi často píše 30 mg/L NO3 + 20 mg/L K (podle Redfieldova poměru by to ale mělo být jen 8 mg/L K). Jak už jsem ale psal, je otázkou, zda lze Redfieldův poměr "beztrestně" vztáhnout i na sladkovodní systémy jakými jsou naše akvária (podle mě nelze, protože hluboké oceány jsou velmi stabilní a přirozené systémy, zatímco naše akvária jsou velmi "nepřirozené" systémy, které v přírodě v podstatě nemají obdobu ... a s oceány se rozhodně nedají srovnávat). My máme v akváriu v přepočtu na jednotku plochy obrovské množství rostlinné biomasy (celé dno je většinou hustě zarostlé rostlinami), což v přírodě není častý jev.

Tohle je velmi častá chyba, kterou (nejen) akvaristé dělají ... totiž že si někde něco přečtou a myslí si, že to automaticky platí všude. Vzpomeň si na dodnes rozšířený názor, že "živiny způsobují řasy". I tenhle blud vznikl proto, že si někdo přečetl pár vědeckých studií, které se týkaly přemnožení řas v eutrofních vodách, ale zcela nekriticky přehlédl, že se tyto studie týkaly výhradně jen systémů s velmi malým množstvím rostlinné biomasy. Pokud by se podobná studie prováděla v nějakém systému s hustou rostlinnou biomasou, výsledkem nadbytku živin by nebylo přemnožení řas, ale zrychlení růstu rostlin (PS: O jedné takové studii vím).


Gargamel - 06/01/2013

Po přidání velkého množství živin formou hnojiva v tropech na Floridě se mnohonásobně zvedl objem rostlinné masy a řasy naopak ustoupily. (bohužel odkaz na studii nemám).
Stejně tak se se mnou jeden akvarista hádal, že v jeho akváriu s rostlinami musí snižovat množství živin, aby mu nerostly sinice a řasy. Údajně mu to poradil nějaký odborník na sinice, který je hubí v českých přehradách. Podmínky v akváriu jsou ale spíš jako v tropech, proto tady nejde aplikovat stejné postupy jako v přehradě/rybníce z mírného pásu!


Sentinel - 06/01/2013

Tak jak jsi to napsal, tak to asi chápu, resp výpočet, i jak se přišlo na ten draslík. Ale jsem teď trošku zmatenej kolik tedy vlastně přidávat živin do akvária. (a to jsem si i chvíli myslel že už těm dávkováním rozumím :-D .. no co )

Redfield: poměr objemových hmotností 13:10:1 (C:NO3:PO4). a když se to přepočte s draslíkem tak by to mělo tedy vyjít 30:3:8 .. .ok.. přesně nevím kde jsme vzali to rozšíření draslíkem, nemyslím atomové číslo, ale toho násobitele, ale to asi není v tuto chvíli podstatné.

Podstatný je můj špatný poměr NO3 vs PO4, takže když porovnám +-hodnoty EI a hodnoty z webu.

Porovnání hodnot webu vs EI
NO3: 20mg/l vs 30mg/l
PO4: 3mg/l v obou případech.
K: 30mg/l vs 8mg/l

kterých hodnot bych se měl držet, resp kterého poměru? (ne že bych nechtěl přidávat "směs" popsanou v článku o EI, ale snažím se nad tím přemýšlet a nedávat tam něco co tam je.)

Doposud jsem se snažil přidávat jen draslík a PO4, protože NO3 mám dle Sera testů dostatek (dle vodárny je ve vodě 18mg/l, a něco mě dodají ryby) většinou dle testu mám v nádrži kolem 40-50, a PO4 mezi 1-2mg/l ... drasliku jsem se snažil doposud dodávat zmíněných 30,

Možná je odpověď jednoduchá, ale nějak jsem se do toho asi trochu zamotal, nebo jsem prostě natvrdlej, ale ten poměr mi jasnej není. :)
Díky za osvětu.


Ardjuna - 06/01/2013

Tvoje zmatení je naprosto pochopitelné (nejsi zdaleka sám). Bohužel na tvojí otázku podle mě neexistuje jednoznačná odpověď. Pokud někdo tvrdí, že ví, jak přesně by se mělo hnojit ve sladkovodním akváriu (tj. jaký by měl být ideální poměr mezi jednotlivými živinami NPK, resp. jaké množství by se mělo týdně dodávat do akvária), tak si s největší pravděpodobností vymýšlí. Nerad bych někoho obviňoval neprávem, ale osobně nevím o nikom (snad jen kromě T.Barra), kdo by prováděl nějaká solidní měření. Tom Barr zjistil, jaké množství je pro drtivou většinu vodních (akvarijních) rostlin nelimitní. Toto nelimitní množství se může pohybovat v rozmezí 5-30 mg/L NO3, 1-3 mg/L PO4, 10-30 mg/L K, 0.5 mg/L Fe (přesné množství závisí na konkrétních podmínkách, množství rostlinné biomasy, skladbě rostlin, způsobu distribuce živin, intenzitě osvětlení, množství CO2 apod.) => někdy může být nelimitní 5 mg/L NO3, jindy i 25 mg/L může rostliny limitovat. Bylo by fajn, kdyby se někdo odhodlal k tomu něco podobného otestovat v laboratorních podmínkách. Pokud by někdo chtěl zkoumat, kolik jakých živin rostliny v jeho akváriu za týden spotřebují, musel by eliminovat všechny proměnné, které mohou výsledek ovlivnit => především by bylo nutné měřit spotřebu živin v nádrži s nějakým inertním substrátem (který do sebe nemůže živiny "natáhnout" => takový substrát by totiž ovlivnil měření). Otázkou je také použití filtru, protože i některá filtrační média dokáží údajně některé živiny z vody odčerpávat, resp. denitrifikační bakterie v nich je redukovat. Kromě toho by bylo nutné používat nějaké opravdu spolehlivé testy (ideálně nechat dělat laboratorní rozbory). Další nezanedbatelný problém spočívá v tom, že každý druh rostlin má odlišné nároky na množství živin. I když tedy naměříte nějakou týdenní spotřebu živin v testované nádrži, bude výsledek platit jen pro konkrétní (v testu použité) druhy rostlin + jejich vzájemný poměr. Jakmile skladbu rostlin změníte, změní se i výsledek. Pomocí by mohli být testy, které provádějí výrobci vodních hnojiv (pokud vůbec nějaké provádějí). Bohužel ti se o své výsledky s nikým nedělí. Další možností je hnojit podle určitého výchozího odhadu, a na základě pečlivého sledování příznaků u rostlin upravovat dávky hnojiva tak, až docílíme určitého vhodného (nelimitního) poměru/množství => to ale bude specifické pro konkrétní typ nádrže (s konkrétní skladbou rostlin); nebude z toho možné vyvozovat nějaké obecné závěry platné pro všechny ostatní nádrže.

Sorry za rozvláčný příspěvek. Snad se mi ale trochu povedlo nastínit problematiku hnojení v akváriích.


Sentinel - 06/01/2013

Jo, chápu. Díky.. :-)
Ohledně poměrů NPK.. které doporučuje EI.. tzn když vyzkouším 30:3:20 tak jsem v limitu a můžu to pozorovat.

Ptal hlavně z důvodu nepoměru N a P jak mam tu GSA na skle. no uvidíme, dam tomu čas.


Sentinel - 07/01/2013

tak už po 4. za 4 dny mi ancistrus přeryl dno za kořenem nebo pod dropcheckerem... kdyby tam neměl schovky tak bych to chapal...ale nechapu když tam jsou, proč má potřebu hrabat se pod kořen. tak jsem vyměnil pul vody upravil jeden šutr tak aby tam byla jako schovka. a snad to pomůže. Hold prostě parmičky a mřenky.. je pro rostlinne akvarko lepší volba.


milosak - 07/01/2013

S ancíkama jsem se v dávný minulosti rozloučil, stačí pozorovat krevety (Japonicy)
jak dokážou sesunout substrát , když má člověk vyrobené velké převýšení svahu. :(

Někdy mám chuť ty živočichy všechny vypráskat z AK :D


Sentinel - 18/02/2013

Retrospektiva
Po delší odmlce přidávám další příspěvek a pokusím se shrnout své poznatky a omyly.

1. Delší dovolená akváriu neprospívá
Po návratu z dovolené jsem mohl jen konstatoval, že ryby přežili. Z rostlin jen Eleocharis, trochu ožraný echinodor, zbytek buď pohltila hnědá řasa, nebo se rozpadly listy (v průběhu nepřítomnosti došlo CO2 což byla moje chyba, měl jsem přepnout na plnou láhev..) Překrmované ryby a náhodou odpojený filtr tomu také moc neprospěl .. no poučen pro příště lépe předat instrukce a hlavně zakázat manipulaci s kabeláží.

2. Layout
Oproti předchozí verzi Sentinelária I. je současný layout znatelně "vzdušnější", ale opět jsem se dopustil pár chyb. Jednou z nich je podcenění svahu. Bohužel se mi to sesouvá, a ještě k tomu dopomáhají mřenky žlutoploutvé (jejich jeskyni to trochu zasypalo a tak to prostě vyhrabali ven). Tzn verze tři kterou budu řešit až nakoupím světla tak trochu více rozmyslím.

3. Rosliny
Eleocharis jsem pravděpodobně zasázel daleko od sebe. Jednotlivé trsíky docela fungují, už dvakrát jsem zastřihával ale zatím nemohu říci že by houstnul. Spíše se setkávám s problémem že nová stébla jsou více u substrátu a čas od času si s nimi pohrají ryby. 4 trsy zlikvidoval ancistrus svým hrabošením - smůla. Ancistrus asi opravdu do takto koncipovaného akvárka nepatří, nebo minimálně ne když není hustě osázené dno. Nevím proč jsem poslední týden našel dalších pár trsů na hladině jeslti to dělají SAE nebo někdo jiný.

HC nepřežil - nepodařilo se vyhnout hnědé řase. Té se u mě vůbec nějak dobře daří. Tzn furt opakuju nějakou chybu jen přijít na to jakou.

Poznámka: rozměrově je opravdu 30cm hloubka a 40cm výška málo a určitě to není vhodné pro vyšší rostliny.

4. Filtrace a pohyb vody
Eheim 2217 celkově proudění vody a filtraci zvednul, bohužel musím konstatovat, že je to nutné minimum. Napojení dvou rozstřikovacích tyčí za sebe sice vytvoří válec po celé délce akvária (1m), ale proud rozstřiku nemá moc velkou sílu. Do budoucna zřídím hydor coralia, pod který nechám ústit difuzor tzn proud strhne CO2 bublinky. Ještě jeden postřeh.

Aktuálně
Pokračuji v záchraně zbylých rostli a následků po dovolené - skoro bych řekl že půl roku práce v tahu. Vodu jsem neměřil (po návratu by se naměřené hodnoty nevešli ani do té nejodvážější stupnice) takže jsem rovnou přistoupil k výměně 80% vody, dekontaminaci filtru a pravidelným týdenním výměnam 50% vody. Pravidelně doplnňuju hnojivo a doufám že se rostliny i ryby umoudří.
Sinice u předního skla likviduji pomoci injekční stříkačky a peroxidu - nechci to zakřiknout, ale zdá se že to funguje.

Výhledově
Musím koupit lepší světla. Přijde mi že ty bludičky T8 byť i s reflektory nejsou ideální, zvláště pak svou vysokou intenzitou u hladiny a nízkou intenzitou u dna.

Otázky závěrem
a) neřešil jste někdo zavěšení světel od stropu delší než jeden metr? co mám info z e-shopu tak prý lanka mají 80-100cm - což při mém akváriu které má i s podstavcem né více než 80 cm (40 podstavec 40 akva) a strop je 2.6m tak nevystačí. Nevíte dají se lanka jednoduše vyměnit. (záložní řešení je tvorba něco jako ada stolku a konstrukce na světlo)

b) furt mi vrtá hlavou ta hnědá řasa. Téměř v každém akva jsem ji měl a nedá se říci že bych s ní úspěšně bojoval. Otázkou je jestli je to hnědá řasa nebo něco jiného. Zkusím ji nějak lépe vyfotit.


Předchozí stránka

Další stránka

Získejte výhody

Přidejte se na naši Facebookovou stránku a získejte slevy, informaci o nových článcích a návodech, praktické tipy, inspirace a mnoho dalšího

Přidat se můžete zde

Jsme i na INSTAGRAMU

Na náš Instagram, stejně jako na naši FB stránku, pravidelně každý den přidáváme zajímavý obsah, jako slevy, tipy, videa a mnoho dalšího. Přidejte se i na náš IG a nic Vám neunikne.

Přidat se můžete zde