Problémy s řasami

Tyto rady jsou zaměřeny především na akvária hnojená systémem Estimative index.

Černá štětičková řasa BBA (black brush algae)

Popis: Obvykle roste na krajích listů pomalu rostoucích rostlin, kořenech či na technice v akváriu. Často také roste v místech, kde je velké proudění vody v nádrži. Má podobu černých chomáčů velkých asi 0.5 cm.

Příčina: Ve vysoce osvětlených nádržích se objevuje v případě, že nedodáváte dostatek CO2, hodnota CO2 během dne kolísá nebo nemáte v akváriu dostatečný proud vody kolem rostlin. V málo osvětlených nádržích je příčinou kolísání hodnoty CO2 během dne.

Odstranění: V akváriích s dostatkem světla musíte zvýžit dodávaného CO2 nebo zlepšit proud v akváriu přídavnými čerpadly. Nejdříve se ji snažte odstranit mechanicky a poté zvyšte hodnotu CO2 ke 30 mg/l nebo více, ale hlídejte ryby, zda nelapají na hladině po vzduchu. Přesvědčte se, že proud v akváriu je dostatečný a hladina se jemně vlní. Přidání čerpadla by mělo pomoct. V méně osvětlených nádržích bez přidávání CO2 pomůže neměnit vodu. Je tomu tak, protože kohoutková voda obsahuje velké množství rozpuštěného CO2 a to způsobuje kolísání hodnot CO2. Na to ale zareaguje řasa o mnoho rychleji než rostliny. Parmičky siamské jsou známy jako požírači této řasy. Přehnojení přípravkem Flourish Excel řasu odstraní také, ale pokud neodstraníte příčinu růstu řasy, znovu se objeví.

Sinice BGA (blue green algae)

Popis: Ve skutečnosti to není řasa, ale bakterie, která je schopná fotosyntézy. Pokrývá všechno modrozeleným slizovitým povlakem. Snadno ji lze sloupnout, ale velice brzy naroste znovu. Běžně se vyskytuje na substrátu a především podél předního skla.

Příčina: Velice často je způsobena nízkou hodnotou dusičnanů. Často se vyskytuje u předního skla, odkud se šíří po celé nádrži. Často se také vyskytuje po založení, kdy se ve vodě vyskytuje amoniak. Dalším důvodem jejího výskytu jsou špinavé filtry, znečištěný substrát a nedostatečný proud v akváriu.

Odstranění: Zatemnění nádrže je nejlepší volbou. Nejprve odstraňte co možná nejvíce řasy a vyměňte 30-50% vody. Pokud máte v akváriu nedostatek dusičnanů, přidejte dusičnan draselný až k hodnotě 20 mg/l. Vypněte CO2, světlo a pokryjte celou nádrž dekou, aby se do akvária nedostalo žádné světlo. Deku po 4 dny neodkrývejte a nekrmte ryby, bez problémů tuto dobu vydrží bez krmení. Po odkrytí znovu vyměňte 30-50% vody anainstalujte CO2 a světlo. V tuto chvíli přihnojte dusičnany. Ujistěte se, že filtr a substrát není špinavý a že máte v akváriu dostatečnou cirkulaci vody. Pokud se objevuje na substrátu u předního skla, můžete toto místo přelepit černou páskou.

Cladophora

Popis: Cladophora je rozvětvená nitkovitá řasa.

Příčina: Nízká hodnota CO2. Málo živin.

Odstranění: Často je těžce odstranitelná. Ujistěte se, že hnojíte dostatečně a že vaše hodnoty CO2 jsou dost vysoké. Mechanicky ji odstraňujte dokud nepřestane růst. Zároveň zajistěte dostatečný průtok vody. Přehnojení hnojivem Flourish excel by mělo pomoci. Krevetky ji někdy spásají taky.

Hnědá řasa

Popis: Tvoří hnědé skvrny na skle, substrátu a listech rostlin.

Příčina: Často se vyskytuje v nově založených nádržích, kde se vyskytuje amoniak. Bakterie ve filtrech a substrátu se zatím nevyvinuly a proto je zde místo pro amoniak.

Odstranění: Lze snadno setřít pomocí čehokoliv. Většinou zmizí, jakmile se zaběhnou bakterie ve filtru. Otocinclus vás jí dokáže zbavit taky.

Zelená prachová řasa GDA (green dust algae)

Popis: Vyskytuje se na skle a sklo vypadá jako poprášené zeleným práškem. Někdy je jí tolik, že nejde ani pořádně vidět do akvária.

Příčina: Málo CO2, živin. Běžná po založení akvária.

Odsranění: Snadno odstranitelná magnetickou stěrkou. Objevuje se ale rychle znovu. Nechte řasu vyrůst po celý její cyklus, tzn. po 3 týdny. Bude to vypadat nevzhledně, ale vydržte to. Poté ji odstraňte mag. stěrkou a udělejte velkou výměnu vody.

Zelená flekovitá řasa GSA (green spot algae)

Popis: Vyskytuje se jako zelené skvrny na skle a starších listech rostlin.

Příčina: Při hnojení metodou EI je důvodem nedostatek fosforečnanů. Také je to způsobeno nedostatkem CO2 a nedostatečným prouděním. Příliš dlouhá doba osvětlení řase také vyhovuje.

Odstranění: Zvyšte hodnotu fosforečnanů na 2-3 mg/l a zkontrolujte množství vody a proud v akváriu. Odstraníte ji ze skla pomocí žiletky nebo dobré magnetické stěrky. Doba osvětlení by se měla pohybovat okolo 9-10 hodin. Pokud hnojíte pomocí metody PPS – Pro, tak bude stačit úprava poměru dusičnanů ku fosforečnanům.

Zelená voda

Popis: Je to jednobuněčná řasa. Voda je zakalená do zelena. Někdy má pouze zelený odstín, jindy vypadá jako hrachová polévka.

Příčina: Amoniak je nejčastějším viníkem. Stačí i malé, testem nezachytitelné množství. Další možností je nerovnováha mezi dodávanými živinami nebo málo CO2.

Odstranění: Velké výměny vody obvykle nepomáhají. Pokud je ve vodě nerovnováha mezi živinami, často zákal odezní sám. Pro odstranění doporučuji 3-7 denní zatemnění následované velkou výměnou vody (ještě větší zásah dostane, pokud vyměníte vodu i před zatemněním). UV lampa vás této řasy zbaví bezpečně, je to ovšem nejnákladnější způsob. Často pomůže i přidání rychle rostoucích rostlin či plovoucích rostlin. Nezaměňujte tuto řasu s mléčným zákalem-příčina výskytu je úplně jiná!

Vláknitá řasa

Popis: Je to velmi obecné jméno pro široké množství různých vláknitých řas.

Příčina: Způsobuje ji málo CO2, málo živin a nadbytek amoniaku. Nezpůsobuje ji nadbytek železa, jak se často uvádí.

Odstranění: Lze ji odstranit namotáváním na špejli nebo zubní kartáček. Přehnojení hnojivem Flourish excel čato pomůže. Krevetky si na ní někdy pochutnají.

Oedogonium

Popis: Vypadá jako chloupky rostlin.

Příčina: Málo CO2, málo živin.

Odstranění: Zkontrolujte množství CO2, přidejte živiny. Flourish excel by měl pomoct. Krevetky ji jedí taky.

Rhizoclonium

Popis: Vlákno zelené až nahnědlé řasy, které je měkké a slizovité.

Příčina: Nedostatek CO2 a špatná cirkulace vody. Nedostatek živin. Obecně se vyskytuje v akváriích, kde je zanedbaná údržba.

Odstranění: Zvyšte dodávky CO2 a zkontrolujte množství živin. Dobře nádrž vyčistěte. Flourish excel a krevetky pomohou také.

Spirogyra

Popis: Pramen zelené řasy, často velmi dlouhý. Slizovitý na dotek. Pod mikroskopem má spirálový tvar, podle něj má i jméno.

Příčina: Objevuje se několik týdnů po prorývání substrátu, což způsobí nadměrné množství amoniaku. Stejně tak jako nezpozorovaná mrtvola ryby.

Odstranění: Když už se jednou objeví, je velmi těžké se jí zbavit. Nejdříve jí odstraňte co nejvíce, vypněte CO2 a světlo. Proveďte velkou výměnu vody. Zatemněte avárium a výměnu vody opakujte. Po výměnách vody a zapnutí světel a CO2 přihnojte makro živinami (dusičnany, fosforečnany). Pomůže Flourish excel. Snažte se také zredukovat intenzitu osvětlení. Další možností je snížit hnojení na množství 1/4 až 1/8 původních dávek při metodě Estimative index po několik týdnů. Tato metoda se mi osvědčila.

Staghorn

Popis: Roste v chumáčích a větví se. Často vypadá jako jelení parohy. Je černá až šedá a někdy má červený odstín.

Příčina: Nedostatek CO2 a špatná cirkulace vody. Vyskytuje se v akváriích, kde se překrmují ryby a akumuluje se špína. Objevuje se také v nádržích s nedostatečnou výměnou vody a zanesenými filtry.

Odstranění: Zkontrolujte CO2 a zajistěte dostatečný proud v akváriu. Dělejte pravidelné výměny vody s odkalováním a nepřekrmujte ryby. Flourish excel pomáhá.

Poznámka:

Nedostatečná a kolísavá distribuce CO2 v akváriu je obvykle pramenem problémů s rostlinami v dostatečně osvětlených nádržích. Měření CO2 je však velmi problematické a zkreslující. Existují 3 běžné metody pro měření hodnot CO2.

Nejběžnější metodou je porovnávání KH s pH pomocí Tillmanovy tabulky. Většinou ale podává nepřesné informace, obvzlášť, pokud máte v akváriu dřevo. Ve výsledku se vám budou ukazovat astronomické hodnoty CO2, klidně přes 100 mg/l, ikdyž skutečná hodnota CO2 bude hluboko pod optimálními 30 mg/l.

Metoda drop checkeru je velmi používaná. Do roztoku vody o hodnotě 4 dKH přidáme několik kapek roztoku na měření pH. Když je barva zelená, CO2 je v pořádku (30 mg/l), pokud je modrá, je ve vodě CO2 málo, jestliže je žlutá, je ho zde příliš a může způsobit potíže rybám. Více o metodě drop checkeru v tomto článku: Měření hodnoty CO2 pomocí drop checkeru

Pokud vypínáte CO2 na noc, měli byste jej zapnout 2 hodiny před rozsvícením světel, protože potřebujeme, aby byla hodnota CO2 po celou dobu světelné periody stabilní. Zkontrolujte množství CO2 ráno a večer. Je třeba mít hodnotu CO2 stabilní po celý den!

Další důležitou věcí je dostatečný proud v akváriu. Snažte se dosáhnout přefiltrování vašeho akvária 10x za hodinu (je to udávaný výkon- ten co je napsán na filtru, nikoliv reálný). Podstatou je, aby se bublinky CO2 roznesly do každého rohu nádrže, ke každmu lístku rostliny a ty pak nebudou trpět nedostatkem CO2. Pokud vidíte, že se všechny vaše rostlinky jemně kymácejí v proudu, je proudění v pořádku.

Pokud si pořídíte Seachem Flourish excel nebo Easylife easy carbo, které dodávají CO2, zasadíte řase tvrdou ránu, protože se toto CO2 dostane všude v nádrži. Pokud však budete mít dostatečné hodnoty CO2, nebude kolísat a v akváriu bude dostatečný proud, jsou tyto preparáty pouze doplňkem. Každopádně když už je řasa přemnožená, pomůžou velice dobře, pak už jen stačí odstranit příčinu a řasa už se nevrátí.

Přeloženo z www.theplantedtank.co.uk

budulinecek - 06/06/2011

Velmi pěkné. V podstatě to odpovídá tomu co je uvedeno k metodě hnojení MCI zde:http://www.aquaticplantcentral.com/forumapc/algae/69737-method-controlled-imbalances-summary.html
Jen mě tady ty obrázky řas přijdou lepší k porovnání s tím s čím se můžeme setkat v našich akváriích.

administrator - 06/06/2011

Jo jo, velmi zajímavá metoda hnojení v tom odkazu. Připravujeme menší seriál o různých metodách hnojení akvárií, takže bude i překlad. ;)

Gargamel - 18/01/2012

Já si myslím, že to snížení dávek doporučuje autor z tohoto důvodu: Snížením hnojení se stane novým limitujícím prvkem růstu rostlin namísto CO2 PO4 a NO3 a tím se z limitujícího CO2 stane CO2 optimální. Vláknité řasy jsou většinou způsobeny nedostatkem CO2 a autor článku tak nedostatek CO2 vyřeší místo přidáním CO2 snížením nároků na CO2, takže v konečném důsledku to znamená, jako bychom CO2 přidali.
Kdyby se mi objevila v akváriu tato řasa, udělal bych toto: Začal bych s častými výměnami vody aspoň 2x týdně, přidal bych ještě na CO2 a použil easycarbo nebo excel. Hnojení bych nechal tak jak je. Pokud byste dávky z EI snížil, nebylo by už to EI.

Gargamel - 22/01/2012

Nemyslím si, že by mělo pouze algicidní účinky. Někteří přidávají jen samotný glutaraldehyd a funkci to plní perfektně. Při vyšších koncentracích se stává, že začne jakoby hnědnout riccie, to však jen při předávkování. jaký to má vliv na ryby netuším, ale podle mě by to asi firma seachem nepustila do prodeje, kdyby to mělo při dávkování podle návodu nějaký vliv na ryby. Bez nějakého vědeckého rozboru to ale stejně nezjistíme a dohady na fóru to myslím taky neodhalí.

Gargamel - 04/02/2012

Ty testy od JBL bývají jako jedny z mála více méně přesné, takže tomu bych docela i věřil. Zjistěte si hlavně parametry vstupní vody a podle toho bych se zařídil. Pokud máte opravdu tak vysokou hodnotu PO4, tak rostliny nelimitujete pomocí PO4, ale pomocí CO2. Proto pomůže přidat na CO2 nebo snížit PO4, aby se stalo limitujícím. Podívejte se pečlivě na tyto grafy a něco si k nim v tom článku přečtěte a budete o hodně moudřejší: https://www.rostlinna-akvaria.cz/rozdily-mezi-metodami-estimative-index-a-pmdd-90

Gargamel - 04/02/2012

V tom, čím si procházíte je právě to úskalí metody PMDD, ketrou provozujete. Testy, které měří každý jinak a různé nepoměry živin. Pokud v tom nejste zběhlý, tak budete mít potíže s řasami. Já jsem právě kvůli tomu přešl na Estimative index, protože mě nikdy nebavilo pořád testovat vodu.
[quote]Jen ale nechápu, v radách boje s GSA řasou je doporučení přidat PO4 a nyní bych ho měl snižovat, aby se stalo limitujícím? Ale nebude limitující spíše pro rostliny než pro řasy?[/quote]
Ano, to se radí, jenomže u Estimative index. Vy ale nemáte nelimitující ostatní živiny, jako např. CO2. Tím, že máte vysoké PO4 se stalo novým limitujícím faktorem růstu rostlin něco jiného. Vy teď máte dvě možnosti - buď uberete PO4 a budete rostliny lehce limitovat tím PO4 nebo zvýšíte množství té jiné limitující živiny/CO2 a zajistíte rovnováhu. Musíte prostě najít tu rovnováhu. V tom já nejsem moc dobrý, ale chodí tu spousta zkušenější lidí, kteří provozují metodu PMDD narozdíl ode mne už léta, tak vám snad někdo poradí.

Gargamel - 04/02/2012

Světla tam je až až. U EI je nutné měnit polovinu vody týdně. Kompromis mezi EI a PMDD je PPS Pro. Pro vás asi ideální. Více zde(dole): http://www.akva.sk/metody-provozu-rostlinnych-akvarii-t11899.html?hilit=metody%20provozu&start=96 je nutné to ale přčíst i dál, protože v tom příspěvku od krta jsou ty koncentrace špatně přepočtené, pak to tam hoši opravili.

Gargamel - 10/02/2012

50 mg/l NO3? To je moc. Co to je za test? 50 mg/l tam podle mě není a jestli ano, tak je něco špatně. Jak často je měněna voda a kolik? Drop checker je domácí výroba nebo od JBL? Je akvárium dobře odkalováno a jsou čisté filtry? Kdy byly naposledy pročištěny?

karlos - 11/02/2012

Pokut je ve vstupní vodě tolik NO3 tak už nepřidávat nahradit draslíkem.

Gargamel - 12/02/2012

No pokud je vstupní voda opravdu tak bohatá na NO3, tak určitě KNO3 vynechat a nahradit pomocí K2SO4. Raději to ale ještě kontrolovat průběžně testy, aby to nespadlo na nulu.
K sinici: Nejčastější problém při výskytu sinice je nepoměr mezi P:N. Při metodě EI je ale podle mých zkušeností problémem nedostatek CO2. Vždy, když se mi zhoršil proud nebo jsem snížil početl bubl/s nastoupila poměrně rychle sinice. Vyřešil jsem to vždy zatemněním( délka zatemnění podle množství sinice) a po odtemnění a výměně vody jsem opět najel klasicky na EI a hlavně zvýšil množství CO2. Poté už se sinice nikdy nevrátila.

Gargamel - 13/02/2012

Tady je podrobně vysvětlené, jak to nahodit do té kalkulačky: https://www.rostlinna-akvaria.cz/

Gargamel - 14/02/2012

Chybí jedna podstatná informace - velikost nádrže.

Gargamel - 14/02/2012

V pohodě. No mě to teda vychází úplně jinak. Do 250 ml rozmícháš K2SO4 - a to třeba 20 gramů. Potom 3x týdně dávkovat 28 ml roztoku.

Miso - 14/02/2012

to chcete pridavat iba K2SO4? ono K je aj v KNO3 a KH2PO4

Miso - 15/02/2012

ono je to trochu inak, ak date 30g MgSO4.7H2O do 250ml tak tymy 28ml pridate 3,33g/l (nie mg/l) MgSO4.7H2O z toho je 3.3 mg/l Mg, pretoze vy potrebujete pridat 10mg/l Mg a nie MgSO4.7H2O.
A k tomu K ak chcete pridat 3mg/l PO4 z KH2PO4 pridate aj cca 1,3mg/l K

Miso - 15/02/2012

ja som to tiez trochu doplietol :), 28ml pridate 3,33g na 100l tj 33,3mg/l MgSO4.7H2O z toho je 3,3mg/l Mg.

Miso - 15/02/2012

trochu pletie to ze v MgSO4.7H2O je cca 1/10 Mg

Gargamel - 24/02/2012

Pokud už sinice dosáhla určitého stádia, je zatemnění nevyhnutelné a ani vysoké CO2 jen tak nepomůže. Rozhodně bych to zatemnil přesně tak, jak píšeš. Rozhodně bych ale vyměnil před i po zatemnění velká množství vody, které vyčistí rozkládající se sinici. Rostliny v pohodě přežijí.

Další stránka