budulinecek - 24/08/2012

Gargamel: o N a P v komerčních hnojivách nepochybuji že jsou to vyhozené peníze. Mikroprvky určitě jsou super, ale všude uvádějí že mají dostatek i K. A když se podívám na složení pokud se dá najít a dá se mu věřit, tak tam opravdu K je málo. Ale neexistuje i pro K nějaký způsob jako i mikroprvků jak může stačit i to malé množství?
Pokud vím tak nedostatek K se třeba projevuje dírkami ve starých listech rostlin třeba u Hygrophila polysperma. Jakmile jsem začal přidávat Bioflor tak se další dírky už netvořily. Ale tohle určování nedostatku živin podle projevů na rostlinách si myslím že není úplně spolehlivé a může se zaměňit za podobné příznaky.

Ardjuna - 24/08/2012

.

budulinecek - 24/08/2012

Nikde jsem nepsal, že si myslím že K je mikroprvek.

Nikde jsem nepsal, že mám něco proti sypkým chemikáliím.

Kde berete znalost o složení komerčních hnojiv pokud jí výrobce neuvede a jak jste sám napsal výrobcům se nedá stejně věřit. Třeba u ProFita jsem po tom pátral docela dlouho a k ničemu jsem se nedopátral. Pouze po různých fórech jsem objevil asi 2 nebo 3 různá složení o jejichž zdroji se mohu jen dohadovat. Budiž Baar udělal rozbor něčeho od ADA.

Jinak k tomu nemám co dodat, protože daleko lépe na mě reagoval GARGAMEL v postu #206.

Ardjuna - 25/08/2012

.

milosak - 25/08/2012

Zajímavá diskuze.

Více, jak 3 dni přidávám denně do své 72l nádrže 5 ml. EL Profito a stále měřím Fe 0.1 ml ( podle návodu Sery dop. 0,5-1 )

Z toho pravděpodobně plyne absolutní nedostatek Fe! a možná i dalších mikroprvků (které už nezměřim)

Ode dneška přidávám každý den navíc 2 ml denně EL Ferro a zítra provedu kontrolu.
Profito dojedu a uvidím, jestli budu dávkovat nově vše samostatně od E. Life, nebo koupim balíčky chemikálii zde v shopu.

Takže Marceli tvoje příspěvky mají dost reálný základ a docela by mě zajímalo, kolik toho Profita by bylo doopravdy potřeba do AK ve skutečnosti
dodat ??? :)

Gargamel - 25/08/2012

Budulinecek: Mikroprvky někdy stačí dodávat opravdu v nižších koncentracích z důvodu použití kvalitních (a hlavně vhodných) chelátů pro dané akvárium a současnou situaci v akváriu. Tuto problematiku jsem studoval docela dlouho a v současnosti mám o chelátech a jejich použití rozepsaný článek. Ještě mám v počítači nějaké články od grundy, tak to tady postupně naházím jako novinky.

Draslík ale narozdíl od mikro nijak "neošulíš", tady se prostě jede na kvantitu. Nevím o tom, že draslík z K2SO4 by šlo využít rostlinami třeba hůř než z KCO3. Profito toho K opravdu moc neobsahuje (o přesném množství se bez přesného rozboru můžeme jen dohadovat). Pro některá akvária to možná stačí (jsou málo osvětlená, bez CO2 případně mají K už ve zdrojové vodě), ale neznám opravdu zkušeného "zahradníka", který by frčel jen na draslíku z profita. Všichni aquascapeři v Německu používají k Profitu ještě K2SO4 nebo Kalium. Takže odpověď na tvou otázku, jestli může stačit i malé množství K je taková, že v silně osvětleném akváriu s CO2 určitě ne. Čekají tě pak maximálně tak řasy.

Marcel: Jako vždy krásné shrnutí. Souhlas. Akorát u toho porovnání CSM+B s Profitem je ten tvůj výrok trochu diskutabilní, protože takový Tom Barr přidává Fe z CSM+B a musí ho dávat přes 1 mg/l aby neměl příznaky nedostatku mikro. Podle mě jde při zvolení správných chelátů přidávat i míň. Docela dlouho jsem to nejen studoval, ale i testoval. CSM+B používají v USA hlavně kvůli ceně, pro většinu akvárií by tam byl asi vhodnější tenso cocktail (kvůli tomu, že obsahuje chelát DTPA), ale TC je o mnoho dražší. Více v připravovaném článku, něchce se mi to psát 2x.

Milosak: To, že je v Profitu málo Fe je známá věc. Proto si většina "zahradníků" hned pořizuje i Ferro. Já jsem kombinoval Profito + TC a byl jsem spokojen, myslím, že je to asi nejlepší možnost pro zarostlejší akvárium s přidáváním CO2.

milosak - 25/08/2012

Gargamel:

Tak to vidíš, musím si vše vyzkoušet sám :) Ferro mám 5 měsíců koupený a nepoužívaný,a to platí i otestu Fe :D

Ardjuna - 25/08/2012

.

Dejvwa - 12/09/2012

Ahoj, chtěl bych se zeptat jak spočítat množství světla pokud mám zářivky T8. V grafu č.1 bych vyčetl hodnotu pro T5 ale pro T8 si nejsem jistý. Dál by mě zajímalo, jak je do odečtení hodnot z grafu začleněna výška vodního sloupce. Na tom přece záleží, pokud mám dvě stejná akvária se stejným osvětlením ve shodné výšce, ale každé bude mít jinou výšku vodního sloupce, tak hodnoty PAR se musí také lišit, pokud tedy vyšší vod. sloupec pojme více světla. Pokud jsem tedy dobře pochopil graf, tak pro vyčtení hodnoty je rozhodující pouze vzdálenost ode dna po svět. zdroj, ale "kolik vody" mezi nimi je, na tom nesejde? Nevím jestli jsem to celé špatně pochopil. Poraďte prosím, bojuji s řasami a snažím se najít chybu.

Vladik - 12/09/2012

Myslím, že se tady už Marcel někde zmiňoval o tom, že hlubka vody nemá na sílu světla vliv.

Ardjuna - 12/09/2012

.

Dejvwa - 13/09/2012

MARCEL (#220): Díky moc za rady a za odkaz, o osvětlení obecně je tam toho spoustu a hodně věcí se teď budu snažit zlepšit. Všiml jsem si měření PAR pro T8 zářivky 2x30W bez reflektoru s tepl. 4000K (2x T8-R P, 2x T8-R P+N) a hodnoty při 50cm, což mám i já, nebyly tak vysoké, jak jsem čekal. Já tedy používám T8 Osram Lumilux 2x18W o tepl. 3000K a Sylvania 2x18W o tepl. 4000K. Teď jsem tedy kvůli řase osvětlení snížil a používám od každé jednu (stáří cca 2-10 měs.). Chtěl bych se tedy zeptat do jaké míry pro mě můžou být tvoje výsledky měření směrodatné, podud tvoje měření bylo pro 2x30W a já používám 4x18W a které s těch dvou měřených je mi bližší. Na skle dole u substrátu se mi totiž dělá hnědá řasa a to by mohlo signalizovat málo světla, jak jsem se dočetl, ovšem řasa a nejen hnědá je rozšířena po celém akváriu, což nasvědčuje, že je světla spíše víc. Zajíly by mě taky zkušenosti třeba s rozmístěním těles zářivek, když mám 4 trubice po 60cm resp. 59cm na délce akvária 120cm, tedy po dvou trubicích za sebou, jak je nejlépe umístit nad akvárium, zda směřovat ke středu, nebo naopak spíše dál od sebe, blíže k přednímu a zadnímu sklu. Nemám totiž kompaktní těleso, ale 4 tělesa zvlášť rozmístěna v krytu.

Předem moc děkuju za případné rady a postřehy.

PS: Možná by bylo fajn, kdyby jsi založil nějaké forum i na svých stránkách ;)

Sentinel - 13/09/2012

DEJVWA#221:
ber to tak že světlo na zářivkové trubici je více, méně konstantní (když pomineme že to světlo je u krajů slabší) Watáž je závislá na délce.

Osobně si myslím že toho světla je tam málo, máš 4 docela vzdálené od sebe .. ty dvě marcel měřil u mě a jsou docela blízko u sebe cca 6-7cm.. a dávají světla na tu vzdálenost málo.

Zkus si přidat reflektory, mohlo by ti to pomoci (já to teď budu zkoušet). Podle Marcelových měření by měli dávat reflektory asi 2.8x více PARů než bez reflektorů.

Jinak co se týká té řasy, mám také v akvárium hnědo-černou rudochu (či co to je za prevíta), Marcel mi doporučil (a Gargamel to dost potvrdil) .. viz link u mé nádrže, https://www.rostlinna-akvaria.cz/forum/sentinelarium-thajsko-185-40#post_179819 Třeba ti to k něčemu pomůže.

Ale s těma světlama bych si iluze o přesvětlení nedělal.. spíš ho tam bude málo, pouze těsně pod hladinou a cca do poloviny nádrže to nějak rozumně svítilo.

Ardjuna - 13/09/2012

.

Gargamel - 13/09/2012

Já nerozumím tomu, proč mají někteří lidé při nedostatku světla hnědou řasu. Momentálně mám nad 300 litrovým akváriem už měsíc a půl nouzově jednu 36W zářivku starého typu T8 bez reflektorů (ve skutečnosti se mi zdá, že jde daleko víc světla do stropu než do akvária) a hnědá řasa se vůbec neobjevila. Rostliny rostou krásně a akvárium je naprosto bez řas! Je plné skalár a čichavců. CO2 pouštím 8 hodin denně 1 bubl/s. V akváriu je například eleocharis, eustralis sp., bacopa, hygrophily atd. a žádná z těchto rostlinek nijak nestrádá a krásně rostou. Eleocharis mám ale daleko od zářivky, takže se o růstu nedá moc mluvit, každopádně ale nijak nestrádá.
Hnědou řasu musí způsobovat něco jiného než málo světla, protože jinak by už u mě musela být. V čem to vězí ale netuším.

Marcel: Prosímtě, nemáš odkaz na to, kde jsi četl o tom EI v akváriu bez CO2? Chci si založit low-tech akvárium tak sbírám informace o metodách hnojení v nich.

Dejvwa - 14/09/2012

SENTINEL#222, MARCEL#223, GARGAMEL#224:
Sentineli, díky za odkaz, Marcel tam výborně popisuje, jak s řasou bojovat, ikdyž už rozbujela, což je můj případ, takže se budu snažit podle toho řídit, jinak ty reflektory asi seženu, protože doposud jsem jako "reflektor" kusy alobalové izolace, která se používá ve stavebnictví, ale podle všeho nestojí za nic.

Marceli, jak jsem psal, tak moje "reflektory" jsou kusy izolace s alobalovou vrstvou, takže je asi sundám a koupím nějaké kvalitní. Nejdřív musím ale začít s CO2 a s testy. GARGAMEL mi u mé nádrže poradil změřit NO3 a PO4 a sehnat CO2 set, zjistil jsem, že to jinak nepůjde a už mám doma 6kg láhev, teď čekám až mi přijde redukčák, elmag a jehlový ventil. Do té doby než ale bude CO2 v provozu, tak se bojím světla přidat. S tou hnědou řasou bych byl rád kdyby mi pomohlo CO2, protože jestli má GARGAMEL u 300l nádrže jen 36W a řasa se neobjevuje, tak to jen o světle nebude, protože toho mám určitě víc. Co se týče koncentrace NO3,tak jsem se dočetl že má být 10-30mg/l a PO4 0,2-2mg/l, ovšem ty jsi někde psal PO4 má být 3mg/l. Až tedy budu měřit, kde by se měla koncentrace pobyhobat?

Ještě jsem se chtěl zeptat. Pokud už mi v akváriu řasa rozbujela a dokonce se objevuje i na nových listech. Většina rostlin má řasu hlavně ve spodních částech, kde shodila listy jako Rotala Waliichii a Rotala rotundifolia, rotala russila a Pogostemon stellata. Mám s řasou bojovat s takto napadenými rostlinami, nebo je nutné se rostlin zbavit a zotavit je? Kdybych měl totiž odstranit všechny napadené listy, tak mi tam nezůstane skoro nic.

Všem Vám moc děkuji za rady, je to super, že s Váma můžu tohle konzultovat ;)

Ardjuna - 15/09/2012

.

Gargamel - 15/09/2012

Vždycky, pokud se vyskytnou řasy, nesmíš se je snažit vyhubit. To je cesta do pekel. Musíš podpořit rostliny, protože řasy vs. rostliny je jen konkurenční boj. Můžeš buď pomoct rostlinám, které následně celkem snadno dokáží porazit řasy nebo se můžeš snažit vyhladovět řasy, což je ale největší blbost, protože když začneš omezovat řasy, začnou logicky hladovět i rostliny, protože ty potřebují živin daleko víc.
Neboj se přidávat NO3, PO4 a další živiny. Pokud je budeš omezovat, budeš jen podkopávat nohy rostlinám. Tyto sloučeniny jsou údajně naprosto neškodné i při koncentracích nad 50 mg/l, na tak vysoké hodnoty se ale díky pravidelným výměnám vody stejně nedostaneš.
Koupit testy jsem ti poradil z toho důvodu, aby ses naučil pozorovat hodnoty NO3 a PO4 a měl o nich nějaké povědomí. Časem stejně zjistíš, že je v podstatě ani nepotřebuješ, protože dokážeš cca odhadnout, kolik je ve vodě zrovna cca mg/l přítomno. Taky si dávej pozor na levné testy, protože ty jsou schopny člověka velmi často zmást zavádějícími údaji. Jednou jsem měl špatný test, který neustále ukazoval 20 mg/l NO3 a já jsem snad půl roku spekuloval, proč nerostou rostliny a bují řasy. Po půl roce jsem přidal KNO3 a strašně rychle se vše obrátilo k lepšímu a řasy zmizely. Celou tu dobu bylo NO3 blízké nule. NIKDY nevěř 100% testům a používej je spíš jenom jako ukazatel změny, aby jsi věděl, zda se hodnota snižuje či zvyšuje. Ono když test ukazuje 30 mg/l NO3, málokdy tomu tak opravdu je. Může to být 10 mg/l nebo třeba 50 mg/l. Ty testy se používají spíš jako ukazatel změny koncentrace.

Vladik - 15/09/2012

https://www.rostlinna-akvaria.cz/vztah-rasy-vs-rostliny-89
https://www.rostlinna-akvaria.cz/dusicnany-a-fosforecnany-z-hnojiva-nezpusobuji-rasy-proc-78

Sentinel - 18/07/2012

Hezky napsané a úžasně načasované - akorát rozmýšlím jak budu dělat osvětlení nad akvárko. :)

Předchozí stránka