Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Metoda hnojení Estimative index (EI)

V kategorii: Hnojení

Ardjuna - 09/11/2012

#539: V tomhle ti moc dobře rozumím. Já jsem taky léta choval rybky, a když se objevila rostlinná akvária, tak jsem z toho byl skoro u vytržení. Zároveň si ale člověk hned uvědomí, že je taková sranda dost drahá ... najednou to chce CO2, lepší světla, hnojivo ... na trhu jsou nové rostlinky (třeba kobercovky), krevetky ... atd. Český človíček tuhle "akvarijní revoluci" řeší obvykle tak, že si nejprve zkouší všechny tyhle věci nějak podomácku sám vyrobit. Bohužel ne vždy se to daří, a naše rostlinná akvárka pak často vypadají spíše jako "řasárka". Stačí si pročíst posledních pár diskuzí zde na fóru ... a uvidíš, jak se tady každý snaží používat různá "levná" řešení, která ale s největší pravděpodobností napáchají spíše více škody než užitku. Řada lidí používá "domácí" filtry, substrát vykopaný na zahradě nebo zakoupený v zahradnictví, CO2 z burčáku nebo v lepším případě z hasičáku. Já samozřejmě nejsem proti tomu, aby si každý vyzkoušel, co chce. Na druhou stranu jsem ale z vlastní zkušenosti došel nakonec k závěru, že některé věci je lepší nezkoušet. Já např. od jisté doby používám jen osvědčené substráty (i když si čas od času zaexperimentuju), CO2 mám v kvalitní bombě s kvalitními komponenty a filtry si vybírám opravdu pečlivě. Změnit metodu hnojení, je to nejmenší ... ale vyměnit akvárko, filtr, CO2 set nebo substrát, to už tak snadné (a hlavně levné) není. Na druhou stranu si myslím, že když člověk své akvárko postaví na dobrých základech (kvalitní substrát, dostatečně výkonný filtr s velkou filtrační náplní, kvalitní CO2 sada s dobrým rozpouštěním CO2, vhodné a dostatečně silné osvětlení), není těžké to dotáhnout do zdárného konce, resp. to dlouhodobě udržet v dobré kondici. Kromě toho se tady spousta akvaristů, kteří nemají moc zkušeností s rostlinnými akvárii často pouští hned ze začátku do nesmyslných akcí, kdy si koupí 300L akvárko a pak se buď topí v dluzích kvůli obrovským počátečním investicím ... nebo spoustu věcí různě "ošolíchají", a pak se diví, že mají všude samé řasy. Já jsem zastáncem toho, aby si každý vyzkoušel rostlinou akvaristiku nejdříve na malém nano akvárku, kde se dá všechno sakum-prásk pořídit tak do 10 tisíc Kč (akvárko, kvalitní substrát, kvalitní CO2 set, kvalitní osvětlení, kvalitní filtr + rostlinky). Když se pak něco podělá, není problém těch pár rostlinek vyhodit, substrát v nejhorším vyměnit a zkusit to odznova. U velkého akvárka je to ale o nervy ... obzvlášť když člověk začíná a nejde mu všechno tak, jak si představoval.


stafflik - 09/11/2012

Souhlasím i když ne úplně ve všem. Já zase neuznávám moc metodu utrácet neskutečný peníze za něco co je ve stejné kvalitě jinde za hubičku. Ono v akvaristice je totiž dost věcí které se používají i jinde, jenom páni obchodníci si z toho dělají "vejvar" Viz třeba to COčko. Mám koupený celý set od Rataje. Stál majlant a stál za prd. Použitelná je z něho pouze flaška, jenže s tou je zase problem s plněním. Výměna je za tak šílený prachy že to snad není možný. Mám půlkilovou, výměna je za víc jak stovku. Šetikilový hasičák mě přijde na necelý tři kila. Navíc pokud se nepletu tak sám stavíš reaktor a taky si šel tak trochu svou vlastní cestou :D


milosak - 09/11/2012

To je zvláštní já mám set od Rataje 4. rokem a denně je v provozu.

Nikdy s nim nic nebylo a jeho flašku naplněj bez keců všude (myšleno v Praze) :)


Ardjuna - 09/11/2012

#541: Nechci se rozhodně s nikým přít, ale mám na to trochu odlišný názor ... i když bych řekl, že ve většině věcech se určitě shodneme.

Světla: Pokud je někdo natolik zručný, že si umí sám vyrobit osvětlení, tak není pochyb o tom, že se to dá udělat mnohem levněji. Jenže problém je, že né každý si to umí udělat. A právě potom můžou vznikat různé problémy, když si to někdo sesmolí (nepříliš dobře) doma na koleni.

CO2: Není to tak dlouho, co tu někdo (už nevím kdo) řešil problém právě s hasičákem ohledně úniků plynu - za pár hodin/dní po naplnění ho měl prázdný. Takže ty sice nemusíš mít s hasičákem problém, ale jiný člověk ho mít může. I tak ale s tebou samozřejmě souhlasím, že některé "komerční" CO2 sety jsou hodně předražené ... a k tomu to ještě mohou být pěkné šunty. Proto jsem ale také ve svém příspěvku zdůrazňoval, že bych vybíral "osvědčené" věci (a výrobky Rataj mezi "osvědčené" zrovna neřadím - ať už se jedná o akvarijní testy, světla, CO2 sety nebo substráty).

Pokud jde o CO2 reaktor, který dávám dokupy, tak jak už jsem říkal, pokud má někdo funkční akvárko a z dlouhé chvíle zkouší různé věci, tak je to trochu jiné, než když má někdo nefunkční akvárko a snaží se to dát dohromady pomocí podomácku vyrobených součástek (tím teď nemyslím tebe, ani nikoho konkrétního). Mně akvárko perfektně funguje, rostlinkám se daří, neřeším zatím žádnou invazi řas ... momentálně používám na rozpouštění CO2 skleněný difuzor a jsem s tím celkem spokojený (není důvod to měnit). Reaktor bych ale rád vyzkoušel ... to je moje motivace. Podobně mám ve svých akvárkách dostatečné osvětlení 50, 70 a 70 umol PAR (není důvod nic měnit). Přesto zkouším i jiné varianty ... ale né proto, abych měl funkční akvárka (to už mám), ale proto, že mě to baví a rád si rozšiřuji obzory. To je myslím rozdíl.


stafflik - 09/11/2012

no uhodil si hřebíček na hlavičku. Ten s tim hasičákem jsem byl já :P Naštěstí vyřešeno, konečně mám redukci na přepouštění a plním si sám flašku právě od Rataje. Jinak jasně, pokud mám problémy a řešim je všelijak tak se z toho vubec nemusim vymotat. To že Rataje neřadíš mezi osvěčené, já už taky ne. Bohužel v době kdy sem to pořizoval tak to u mne byl PAN někdo. Překopání akva mě vede několik věcí. První a nejdůležitější byl problem se štětičkovkou. Momentálně sem to vyřešil. Po přidání rozstřikovací rampy začala mizet, mezitím sem pořídil Fluorish excel a doslova mizí před očima. Druhý důvod je právě vzhled. Doteť sem nějaký vzhled neřešil, teď už chci. Přece jenom když vidím že se dá dělat akvárko i s jinyma rostlinama než na ktery jsem byl zvyklý, tak do toho du.
Milosak: Po koupi mi to fungovalo asi čtrnáct dní, pak odešel redukčák, asi po měsíci praskl difusor (dodnes sem nepochopil jak mohl sám prasknout), když sem pak koupil jiné díly tak u nich byl i skleněný zpětný ventil, vyměnil sem ten plastový Ratajův a následně ho kuchl. Vevnitř je pružinka a zřejmě tam má být kulička kerou ta pružinka tlačí na vstup ventilu, bohužel tam nebyla. Dodnes ho mám v šuplíku. Takže od Rataje fakt už nic.


marko41b - 17/11/2012

Dobry den.
Uvodom chcem podakovat administartorom fora a ludom co k tomu maju co povedat, za zdielanie svojich poznatkov NAM neskusenym a menej pokrocilym.(v rastlinych akvariach;))
Chcel by som predstavit moj problem:
V blizkej buducnosti mam v plane zalozit rastlinne akvarium. Rozhodol som sa po precitani clankou a fora ze vyskusam hnojenie EI.
Moja otazka je, po akom dlhom case po zalozeni nadrze je mozne praktizovat metodu EI?( na dno mam zakupeny
DENNERLE živná půda Deponit Mix 120 4,8 kg a na vrch Rataj Aquaclay ground.)
Jedna sa o nadrz 140l tj cisty objem cca 120l.
Chcem este poprosit o vypocet namiesania hnojiva EI na 120l nadrz, lebo po dlhom premyslani som zistil ze to asi nezvladnem.
Prosim ak sa ma hnojit aj novozalozena nadrz, prosim zohladnite aj primerane zarastenie(nasadenie novych rastlin).
Budem namiesavat pomocau cajovej lyzicky.(lyzicka sa mysli kopcom,alebo zarovno)?
Za odpovede a reakcie vopred dakujem.


Vladik - 17/11/2012

S EI můžeš začít klidně hned. Plno lidí tě od toho možná bude odrazovat, ale funguje to v pohodě od začátku. Druhá monost je hnojit 1. měsíc jen mikroživinama a s EI začít 2. měsíc.


grunda - 18/11/2012

přesně jak píše Vladik, hnojit můžeš hned EI, ale .... Po založení akva je třeba měnit spoustu vody, tak 1/3 denně, první měsíc, takže je otázka,zda to má vůbec smysl, stejně většinu hnojiva vyliješ do .... Pokud má rozumnou vstupní vodu, nebo dobře vyhnojené dno, tak stačí občas přidat mikro a K, makro podle vstupní vody a kytky budou O.K.


Ardjuna - 18/11/2012

Souhlasím s tím, že pokud máš [color=#3366ff]dobře vyhnojené dno[/color] (např. pomocí hnojiva Osmocote), nebo používáš nějaký [color=#3366ff]zásobní substrát bohatý na živiny[/color] (např. ADA Power Sand nebo nějaký výživný zahradní/květinový substrát), tak v prvních 2-3 týdnech přliš přihnojovat do vodního sloupce [color=#cc0000]nemusíš[/color].

Určitě je ale dobré měnit v prvních pár týdnech často a hodně vody (v případě substrátů ADA se doporučuje 1.týden 50% každý den, 2.týden 50% obden ... poté už obvykle stačí 50% 1x týdně). Časté a velké výměny vody se určitě vyplatí! Značně se tím dá omezit přemnožení řas a hodně to také prospívá rostlinám. Problém je, že většina lidí to podceňuje nebo to prostě zanedbává (ať už z lenosti nebo z časových důvodů).

[color=#339900]Pokud ovšem žádný zásobní substrát bohatý na živiny nemáš, tak je každodenní přihnojování pro rostliny určitě důležité![/color] Rostliny (ať už jsou mladé nebo staré) potřebují k růstu bez výjimky všechny základní živiny (NPK + mikroprvky ... především Fe). Pokud jim to nedodáš, tak budou strádat (tzn. že ti buď odejdou nebo se na nich uchytí a přemnoží řasy). Pokud máš hodně živin ve vstupní vodě [color=#999999][nutno ověřit u vodárny nebo si nechat udělat vlastní rozbor][/color], tak si můžeš zcela nebo částečně vystačit pouze s touto vodou. Pokud ale tvoje zdrojová voda příliš živin sama o sobě neobsahuje, tak je třeba je do vody dodávat jinak ... např. pomocí tekutých hnojiv.


marko41b - 19/11/2012

Velmi pekne dakujem za rady.
Rozhodol som sa ze zistim parametre v stupnej vody od vodarni.
Ale problem je v tom ze ani neviem na co vsetko sa mam pytat. Prosim pomozte mi ktore veci si mam viziadat.
A ktory typ osmocote je vhodny do nadze a v akom mnozstve pri rozmeroch dna 95x33cm? http://obchod.takacs.sk/?content=SHOP&nparams=typ_t;010800
A zas len vopred dakujem.


stafflik - 19/11/2012

Nemusíš se ptát na nic. Zajdi tam a chtěj ať ti okopírují rozbor pitné vody. Tam se všechno dozvíš. A ještě jedno doporučení, provádí se dva druhy rozborů. Plný a Krácený (aspoň u nás se tomu tak říká) Tak chtěj ten plný. Z kráceného se dovíš jen pár základních údajů pro pitnou vodu.. A Osmocote se tuším dávkuje 2-3g na litr substrátu. Aspoň tak sem to tu někde četl.


Ardjuna - 19/11/2012

Většina vodáren má rozbory vody na svých webových stránkách (zkus se na to mrknout). Co by tě v těch rozborech mělo zajímat, je množství/koncentrace amonných iontů, dusitany (obojí by mělo být kolem 0 mg/L), dusičnany, chloridy, sírany, vápník, hořčík, železo, případně ještě tvrdost vody (viz obrázek).

[img]http://www.rosicko-oslavansko.cz/_uploads/obrazky/masarykova-studanka/protokol-rozbor-vody-200805.gif[/img]

V případě, že by byla koncentrace amonných iontů nad 0.5 mg/L a koncentrace dusitanů nad 0.1 mg/L, tak tuto vodu nelze v akváriu používat (otrávili by se ti tam živočichové). V případě dusičnanů by koncentrace neměla překročit 50 mg/L (pokud budeš mít koncentraci dusičnanů ve zdrojové vodě nad 15-20 mg/L, tak tuto živinu nemusíš vůbec přidávat v podobě tekutého hnojiva). Vysoká koncentrace chloridů také není moc dobrá (v takovém případě je nutné nechávat vodu alespoň 1 den odstát nebo použít nějaký přípravek na odstranění chlóru z vody => chlór ničí užitečné bakterie). Sírany jsou v podstatě neškodné až tak do 250 mg/L. Vápník a hořčík tvoří společně celkovou tvrdost vody. Pro rostliny je dobré, aby v nějakém (alespoň malém množství byly tyto látky ve vodě přítomné). Poměr vápníku ku hořčíku bývá obvykle 4:1 až 2:1. Obsah železa by neměl překročit 0.5 mg/L (jelikož pro pitnou vodu je limit 0.2 mg/L, tak tam mít více asi nebudeš). V případě, že budeš mít ve vodě > 0.2 mg/L železa, tak ho opět nemusíš přidávat ve formě tekutého hnojiva (i když je otázkou, jestli bude ve vodovodní vodě to železo přítomné ve vhodné podobě). Tvrdost vody (= vápník + hořčík) obvykle rostlinám nevadí, i když je vysoká (nad 20°dGH = 3.5 mmol/L). Horší už je to s alkalitou (nazývanou někdy jako "uhličitanová tvrdost" nebo "přechodná tvrdost"). Tento údaj ale obvykle ve zkráceném rozboru vody nenajdeš. Alkalita bývá obvykle nižší než celková tvrdost (ale nemusí to být vždy). Většina rostlin snáší lépe nízkou alkalitu kolem 1-2°dKH (na měření alkality existují jednoduché akvarijní testy). Každopádně pokud budeš mít celkovou tvrdost vody vyšší jak 15°dGH (= 2.7 mmol/L), tak se dá předpokládat, že bude alkalita někde kolem 10°dKH, což už nemusí být pro řadu rostlin příliš vhodné (některé rostliny ti v takové vodě nemusejí moc dobře růst).

Pokud ti některé parametry překročí výrazně doporučené hodnoty, pak je lepší zdrojovou (vodovodní) vodu kombinovat buď s dešťovou, destilovanou nebo demineralizovanou vodou. Pokud bude mít voda příliš velkou tvrdost, pak je lepší koupit si jednotku reverzní osmózy (cca 1.500,- Kč) a "vyrábět" si demineralizovanou vodu ... kterou pak můžeš smíchat s původní vodou v určitém (vhodném) poměru, aby ses dostal na doporučené hodnoty. Tak to třeba dělám já, protože u nás máme tvrdost vody kolem 25°dGH (alkalita = 15°dKH).


jtoman - 20/11/2012

kolik tech chloridu skodi jake mnozstvi??diky u nas mame ted 47mg/l.Je to dost??


Ardjuna - 20/11/2012

Máš to v tom vzorovém protokolu ve sloupci "Limit" (je tam max. 100 mg/L). Pamatuj ale na to, že to jsou limity pro pitnou vodu pro člověka, nikoli pro ryby nebo bakterie v akváriu. Jaký je limit pro vodní organismy, to asi nikdo přesně neví, ale dá se předpokládat, že to bude podobné.

PS: Každopádně je ale dobrý nápad nechávat čerstvě napuštěnou vodu alespoň několik hodin odstát, tím ti možná část volného chlóru vyprchá.


jtoman - 20/11/2012

no jo ale je problem kde a v cem mam nechat odstat 80 litru vody.To by me zena dala doma skladovat sudy s vodou :@


grunda - 20/11/2012

pokud ti z kouhoutku neteče mlíko, tak bych se chlóru nebál. Měním týdně cca 150 litrů vody - akva má 280 litrů, po dvou letech žádný problém, V krevetárku měním tak 100 litrů - akva asi 300 litrů a taky je všechno v pohodě


Ardjuna - 20/11/2012

A odkud jsi, grundo? U nás třeba v létě bývá ve vodě chlóru opravdu hodně, a přesto vodu jako mlíko nemáme. Když jsem ale do ní jednou přendal krevetky, tak mi dvě z nich pošly ... ostatní se mi podařilo zachránit. Kromě vysokého chlóru nic dalšího nebezpečného ve vodě nemíváme. Tvoje zobecněná doporučení mi proto nepřipadají zrovna moc rozumná. To, že jsi neměl 2 roky problém s vodou z kohoutku neznamená, že chlór není nebezpečný ... znamená to jen to, že ve tvé vodě je chlór s největší pravděpodobností v neškodném množství.


marko41b - 20/11/2012

Dnes som bol odovzdat vzorku vody do labaku.
Chceli 160e.(u nas to je proste tak). Pouzil som vsetok svoj sarm a zjednal som to na jednu bonbonieru Merci.(7.20e)
Urobia mi rozbor na pH, amonne ionty, dusicnany, dusitany, chloridy, sirany, vapnik, horcik, zelezo, mangan a celkova tvrdost.
Bude to stacit? Budem sa vediet odrazit spravnym smerom?


grunda - 20/11/2012

Krnov- severní morava: http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?sid=188
dole je rozbor vody

to že ti umřely 2 krevetky nemusí mít s chlórem vůbec nic společného


Gargamel - 20/11/2012

Já si taky myslím, že za úhynem krevetek nemusel být chlór, ale třeba odlišná teplota. Taky jsem nikdy neměl problém. Když jsem se bavil s chovatelem terčovců, tvrdil, že mění taky tolik vody a nemá ji odstátou. Je ale pravda, že bydlím pár kilometrů od Krnova taky :D


Předchozí stránka

Další stránka