Lubek - 02/08/2012

Fe bolo doteraz asi 0,05 mg/l a PO4 test mi ako jediný ešte chýba... Dnes som sa naštval a poriadne som prihnojil čisto iba tenso coctailom, test železa mi teraz ukazuje až 0,4 mg/l tak uvidím čo sa bude diať. Každopádne už nemám čo stratiť.

Lubek - 07/08/2012

Páni, prišiel som na jednú vec. Mám spravenú rozstrekovaciu rampu pozdĺž zadnej steny akvária. Okolo otvorov cez ktoré vystrekuje voda sa mi začala robiť výrazná zelená riasa, tam kde otvory niesu riasa nieje. Taktiež na miestach kde je silnejší prúd je riasa aj na rastlinách, tam kde je prúd menší riasa nieje vobec... čo vy na to ako odborníci???

Gargamel - 07/08/2012

https://www.rostlinna-akvaria.cz/dusicnany-a-fosforecnany-z-hnojiva-nezpusobuji-rasy-proc-78
Tady je to vysvětlené.
Tím, že jsi zlepšil proud lépe distribuješ živiny a CO2 po nádrži. Z toho mají radost rostliny, ale samozřejmě i řasy. Ty tak teď přechodně rostou. Jakmile se ale spraví rostliny, žádné další řasy už nepřibudou a ty jen odstraníš ty staré, protože zdravé rostliny = žádné řasy.
Akvaristi na základě pozorování přišli přesně na to samé, co ty - proud=řasa. Proto se dlouho tvrdilo, že by v akváriích měl být minimální proud kvůli řase, ale skutečnost je jiná.
Brzdit proud je blbost, protože sice řasám živiny nepřineseš, ale nepřineseš je ani rostlinám, takže ti neporostou ani rostliny. Kdežto když bude proud distribuovat živiny po akváriu, rostliny porostou, budou odčerpávat čpavek, nebudou opadávat a řasy tak nebudou mít po čase co žrát a vymizí. Porostou jen tu chvíli, než se dostatečně spraví růst rostlin.

Lubek - 07/08/2012

Toto mi príde ako velmi rozumné vysvetlenie :)
Debatoval som o tom aj s otcom a ten tvrdí, že v prírode rastliny rastú vyložene pri krajoch rieky a pri brehu, kde je pohyb vody úplne minimálny, niekedy až nulový. Vyskúšal to aj on s tou rampou, ničím nehnojí a nepoužíva žiadne CO2 a taktiež sa mu začína objavovať riasa ktorá tam nikdy nebola a pýta sa ma, aké živiny sa prúdom dostávajú na miesta kde sa riasa tvorí, keď nijako nehnojí. Ovšem môj názor je podobný ako tvoj, pretože som videl množstvo nádrží so silným prúdom a bez rias. Čiže prúd ako taký riasy spôsobovať nemôže.

Gargamel - 07/08/2012

Vždyť živiny nejsou jen z hnojiva...
Užitečné bakterie produkují spoustu NO3, v akváriu vzniká samovolně CO2 atd. To vše dokáže proud zanést rostlinám (a v počátku i řasám).

Lubek - 08/08/2012

Hm... často tu ale čítam, že riasy nespôsobujú živiny ale čpavok, čiže sa neživia tým čo rastliny ale vyložene čpavkom. Mohlo by sa povedať, že tým pohybom vody sa vlastne distribuuje aj ten čpavok z ktorého sa robia riasy. Lenže mne meranie NH4 ukazuje nulu! Myslím že to je všetko daleko zložitejšie ako si myslíme. Ale to je na tom práve to krásne :)

Gargamel - 08/08/2012

Tady je jedno z těch možných vysvětlení: https://www.rostlinna-akvaria.cz/dusicnany-a-fosforecnany-z-hnojiva-nezpusobuji-rasy-proc-78
Spóry potřebují pro růst čpavek, ale již vzniklé řasy chtějí i NO3, PO4 atd..
To, že ti test ukazuje nulu vůbec nic neznamená. Ukaž mi akvárium, kde je 0. Stačí stopová, testem nezachytitelná množství a už roste řasa.

Miso - 08/08/2012

precitaj si toto http://akva.wu.cz/clanky/Metody%20zamerene%20na%20kontrolu%20ras%20vs.%20pestovani%20rostlin.pdf , pozorne ;)

Gargamel - 08/08/2012

To překládal Marcel?
On má takový skvost a dá to na takové neviditelné místo :D
Hodím to tady jako článek s odkazem. Sice to není zrovna čtení na dobrou noc, ale pro lidi, kteří jsou ochotni přemýšlet je to naprosto perfektní článek.

Miso - 08/08/2012

:) tiez som to na tom jeho webe nasiel nahodou

Lubek - 14/08/2012

Pripájam aktuálne foto... zdá sa mi, že niektoré rastliny sa zlepšujú, ale stále to nieje ono a stále tam mám nejakú tú riasu i ked to nieje nič mimoriadne. Vodu nemením, hnojím len tenso coctailom a CO2 mám takmer na maxime. Akurát na rampe ktorú mám svetlej farby mám snáď všetky druhy rias aké existujú.

Lubek - 22/08/2012

Konečne som zakúpil aj posledný test na PO4 a vo stupnej vode z vodovodu ho je nemeratelné množstvo, ale... v akváriu je vysoké množstvo fosforu blížiace sa až k 2 mg/l !!!! Čím to môže byť a čo to môže znamenať??

Gargamel - 22/08/2012

Asi tam je ještě pořád dost PO4 po tom, co jsi skončil s EI. Při EI jsou tyto koncentrace naprosto normální. Já jsem měl i přes 5 a řasy nerostly. Měl jsem ale celkem málo světla a hodně jsem přidával CO2.

Ardjuna - 22/08/2012

Může to znamenat: 1) ryby produkující hodně fosforečnanů; 2) překrmování [většina moderních krmiv už ale moc fosforečnanů neobsahuje]; 3) rostliny nespotřebují tolik fosforenčnanů z hnojiva a proto část zůstane ve vodě nespotřebovaná; 4) substrát do sebe neumí nasáknout fosforečnany (ať už proto, že to opravdu neumí nebo proto, že už je živinami maximálně nasycený).

Samo o sobě ale 2 mg/L PO4 ničemu/nikomu neublíží.

Ardjuna - 22/08/2012

Může to znamenat: 1) ryby produkující hodně fosforečnanů; 2) překrmování [většina moderních krmiv už ale moc fosforečnanů neobsahuje]; 3) rostliny nespotřebují tolik fosforenčnanů z hnojiva a proto část zůstane ve vodě nespotřebovaná; 4) substrát do sebe neumí nasáknout fosforečnany (ať už proto, že to opravdu neumí nebo proto, že už je živinami maximálně nasycený).

Samo o sobě ale 2 mg/L PO4 ničemu/nikomu neublíží.

Miso - 22/08/2012

a za posledne 2tyzdne si hnojil? naposledy si pisal ze NO3 30mg/l a Fe 0,05mg/l to by mohlo znamenat ze rastlinam chyba mikro a preto nespotrebovavaju pridavane N a P. Teraz ked mas tie testy skus hodnoty v akva dostat do takychto hodnot: NO3 10-30, PO4 0,4-1, Fe 0,1-0,4

Lubek - 22/08/2012

Toto je presne tá vec, ktorú by som potreboval... vedieť ideálne koncentrácie NO3, PO4, Fe aby som vedel kedy je to OK. Ovšem neviem, či vobec existuje nejaký ideálny pomer, ale skúsim sa riadiť tým čo si napísal. :) Za posledné 2 týždne som nehnojil vôbec, naposledy som prihnojil asi pred troma týždňami vyšším množstvom K2SO4.

Gargamel - 23/08/2012

Zkusím tě trochu navést, jakým směrem se dál ubírat, protože se mi zdá, že v tom máš trochu hokej. V podstatě se teď můžeš vydat na dvě cesty, jednu z nich si vyber:

1) Metoda limitace živinami + hodně světla.
Tato metoda je vhodná pro ty, kteří rádi testují vodu, pozorují bedlivě stav v akváriu a přizpůsobují tomu hnojení. Svítí se na maximum (takže pro tuto metodu moc neplatí zdejší články o osvětlení - můžeš použít daleko více PAR, klidně ve stovkách) ale funguje to, protože rostliny limituješ pomocí PO4, které brzdí jejich růst, takže není tak vysoká poptávka po CO2. CO2 při této metodě nemusí být nijak extrémně vysoké, stačí 20-30 mg/l.

Do dna by se měla vložit výživa - ideální je Osmocote, protože obsahuje NPK, lepší hnojivo do dna neznám. Je to důležité, protože jednou zapomeneš přihnojit, rostliny vyčerpají všechno PO4 a je problém. S výživou ve dně ale budou pořád mít nějaké živiny.

Jak jsem již řekl, můžeš si dovolit klidně 1 W/l a bude to fungovat, protože budeš růst limitovat pomocí PO4, takže rostliny nebudou potřebovat kvanta CO2. Źiviny při této metodě udžuj na těchto koncentacích:

NO3 - 10 - 20 mg/l
PO4 - 0,2 -0,5 mg/l
týdně přidej 5 - 20 mg/l draslíku podle hustoty osázení a síly světla
Fe - 0,5 mg/l a týdně se snaž minimálně 0,5 mg/l přidat
Nějak takhle to udržuj. Hnojí se každý den.

2. metoda - málo světla + hodně živin + hodně CO2
Tady je nevýhoda (nebo výhoda) toho, že rostliny rostou poměrně pomalu. Týdně dodáváme hodně živin (je to v podstatě Estimative index). Živiny udržujeme cca takto:
NO3 - 30 mg/l
PO4 - 3 mg/l
Fe - 0,5 mg/l a více
draslík - týdně přidáváme 25 mg/l

Výhoda je, že nemusíme neustále testovat vodu, protože to tam hážeme od oka a nic se nestane, protože máme slabší světlo, takže není třeba tolik CO2.

Fungují obě metody, ta první je pro hračičky a ta druhá spíš pro začátečníky a nebo pro lidi, kteří prostě 3x týdně přihnojí, jednou týdně vymění vodu a nic neřeší. Výsledky jsou v podstatě totožné, řasy se trochu lépe kontrolují při té druhé metodě. Nevýhoda první je časová náročnost + cena elektřiny za světlo.

Více o těchto dvou metodách zde: https://www.rostlinna-akvaria.cz/rozdily-mezi-metodami-estimative-index-a-pmdd-90
a zde: https://www.rostlinna-akvaria.cz/metoda-hnojeni-pps-pro-91

Lubek - 23/08/2012

Ja som rozhodnutý pre druhú variantu. Pre mňa je omnoho jednoduhšie pridávať hodne živín a hodne CO2 ako mať silné osvetlenie. Táto varianta je v podstate EI že...
Posledná vec ktorá ma brzdí je v tom, že si musím zohnať pekné skaly, prípadne korene a rozhodnúť sa pre nejaký layout. Potom už len akvárium založím znovu a prejdem znovu na EI, snáď budem mať viac šťastia ako pri prvom pokuse :)

Ardjuna - 23/08/2012

No, doufám, že to nezpůsobí více zmatku než užitku při našich diskuzích, ale osobně mám na ty metody hnojení a způsoby osvětlení trochu jiný pohled (zda správný, to nevím - tolik zkušeností s tím zase nemám).

Podle různých výzkumů se přišlo na to, že vodním (akvarijním) rostlinám stačí k životu (a přiměřenému růstu) něco kolem 40-60 μmol PAR. Při tomto světle a dovávání všech potřebných živin (ideálně metodou Estimative Index - tj. tak, aby rostlinám nic nechybělo a spíše toho měly trochu navíc), včetně CO2, budou rostliny bez problémů prosperovat a vy nebudete mít žádné problémy s řasami (to může potvrdit celá řada akvaristů). Pokud se chcete obejít bez CO2 (a nebojovat přitom s řasami), tak byste měli světlo snížit na přibližně 25-35 μmol PAR (hnojení opět na maximum). A pokud z nějakého důvodu máte rádi opravdu hodně světla, je možné světlo zvýšit až tak na 80-120 μmol PAR. Při takto silném světle už ale musíte počítat se zvýšeným rizikem výskytu řas, což v praxi bude znamenat, že aby se řasy v takto silně osvětleném akváriu příliš nerozbujely, budete ho muset častěji čistit (i několikrát týdně), častěji měnit větší množství vody, častěji čistit filtry a častěji ošetřovat rostliny (zastříhávat, včas odstraňovat řasami chycené listy apod.). Silně osvětlené nádrže jsou mnohem náchylnější k řasám ... a to bez ohledu na to, jestli budete hnojit málo nebo hodně (nebo jestli budete přidávat málo nebo hodně CO2). To, [color=#cc0000]co řídí fotosyntézu, je světlo[/color] (nikoli živiny). Takže i když se budete snažit rostliny limitovat živinami, silné osvětlení si i přesto bude vybírat určitou daň. Kromě toho já osobně (a celá řada dalších akvaristů) nevidím smysl v používání silného osvětlení, když ho nehodlám využít. [color=#0000ff]Jaký má smysl používat silné osvětlení (které nutí rostliny k překotnému růstu), když jim pak vzápětí bráním v růstu (omezováním dávek PO4)?[/color] Proč to dělat takto složitě a platit zbytečně za elektřinu, když můžu rovnou ubrat světlo a výsledek bude stejný (a ještě ušetřím za elektřinu)?! Silné osvětlení má smysl podle mě používat pouze v případě, kdy nutně potřebuji, aby mi rostliny rostly jako o život (např. když se živím jejich pěstováním a chci jich co nejvíce prodat). V takovém případě se to snad vyplatí. Každopádně udržet v takovéto nádrži dlouhodobě zdravé a vitální rostliny je opravdu dřina (to mi potvrdilo hned několik zkušených akvaristů a já sám jsem si to už párkrát vyzkoušel). Nikdo, koho znám nebo s kým si dopisuju a kdo má rostlinné akvárium relativně bez řas, nepoužívá silnější osvětlení než 150 μmol PAR (a když už takto silné osvětlení má, tak jen proto, že pěstuje extrémně náročné rostliny kvůli prodeji) ! Já si ale troufám tvrdit, že mezi námi je jistě celá řada akvaristů, kteří mají v krytu nad hladinou namontovány 4 zářivky T5HO s kvalitními reflektory (což odpovídá hodnotám kolem 300 μmol PAR u dna !!!). S takovým světlem jsou pak řasy prostě a jednoduše nevyhnutelné.

Předchozí stránka