Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Kolik živin rostliny skutečně potřebují?

V kategorii: Hnojení

Ardjuna - 28/10/2013

Zajímává vás, kolik živin ve skutečnosti vaše rostliny potřebují?

Pokud ano, tak bych vás chtěl poprosit o spolupráci. Stačí, když po každém stříhání přerostlých rostlin ve svém akvárku tyto zbytky rostlin zvážíte a zaznamenáte k nim pár doplňujících údajů:

1) [color=#3366ff]Hmotnost živých rostlin v gramech[/color] (je důležité, abyste rostliny zbavili přebytečné vody, která se na nich drží => stačí je pořádně oklepat, a mechy případně v ruce trochu vyždímat).
2) [color=#3366ff]Doba, která uplynula od posledního stříhání ve dnech[/color] (jinými slovy: doba, za kterou se vytvořilo to množství rostlin, které jste právě ostříhali). Ideální by bylo, abyste vždycky při každém stříhání zastřihli rostliny na stejnou velikost. To znamená, že vám třeba rostliny vyrostou až k hladině, tak je zastřihnete na poloviční velikost. Až vám opět povyrostou až k hladině, tak je opět zastřihnete na původní výšku. Při tomto pokusu je důležité, abyste stříhali rostliny vždy (pokud možno) na stejnou výšku => Když byste svoje akvárko měli po každém stříhání vyfotit, tak by se ty fotky měly shodovat.
3) [color=#3366ff]Velikost nádrže v litrech + plocha dna[/color] (délka x šířka v cm).

PS: V případě dotazů nebo nejasností se klidně ptejte.
PPS: Tento pokus je primárně určen pro akvárka, do kterých se přidává CO2 a kde rostliny rostou jako o život. Data sem ale může zapisovat každý z libovolného akvárka.

Já vám k tomu dopočítám teoretické množství živin, které vaše rostliny za danou dobu spotřebovaly a přepočítám to na denní množství mg/L. Podle toho pak budete vědět (alespoň orientačně), kolik živin má vůbec smysl do svého akvárka přidávat ... a jestli tam nepřidáváte třeba zbytečně moc.

Tom Barr třeba tvrdí, že některá akvária mohou mít denní spotřebu NO3 až 4 mg/L, tak bych chtěl ověřit, jestli se něco takového u někoho vůbec děje.

Přestože někdo by mohl namítnout, že si to může spočítat sám ... stačí si změřit koncentraci dusičnanů ráno, a pak druhý den (a rozdíl = denní spotřeba), skutečnou spotřebu tím těžko zjistí, protože spousta živin, která dávkujeme do vody, končí v substrátu nebo je odbourají bakterie ve filtru, takže nejspolehlivější je vypočítat si to z rostlinné sušiny.

Marcel


makra - 30/10/2013

Můžeš prosím trochu víc popsat, jak se to určí? Z nějakého teoretického poměru prvků v jednom kilogramu živé rostlinné hmoty?
Asi se z toho ale nedá určit správný poměr jednotlivých složek pro hnojení.

Nebylo by přesnější na měsíc nasadit hnojení EI (aby nic nechybělo), provést přesné objemové výměny vody a změřit hodnotu zbytkového množství živin po poslední výměně a celé to nasimulovat v kalkulačce hnojení? Myslím, že to co skončí v substrátu nebo sežerou bakterie musíme stejně do akva dodávat navíc, jinak to bude chybět, takže bych to považoval za virtuální rostlinu (která má navíc v čase konstantní průměrnou spotřebu).

Myslím (a mohu se samozřejmé mýlit), že tím výpočtem po několika cyklech výměny se dá spotřeba včetně toho co sežere "virtuální rostlina" určit s přesností 10% a to i pro jednotlivé měřitelné klíčové živiny (N, P Fe)


Ardjuna - 30/10/2013

Vycházím z toho, že v rostlinné sušině je zhruba 45% uhlíku (C) a 2% dusíku (N), což jsou pro mě nejdůležitější prvky ... ostatní prvky se dají samozřejmě dopočítat také. Dále jsem zjistil, že živé rostliny obsahují přibližně 90-95% vody. Sám jsem si tento údaj ověřoval, a vyšlo mi, že sušina u mého vzorku rostlin tvořila přibližně 7% celkové živé váhy. Takže za předpokladu, že mi za 1 měsíc vyroste v akvárku 500g živé rostlinné hmoty, připadá zhruba 50g na sušinu. 45% z těch 50g připadá na uhlík (= 22,5g C) a 2% na dusík (= 1,0g N). Když to pak převedu na ekvivalent CO2 a NO3, vyjde mi, že na vytvoření 500g živé váhy akvarijních rostlin se spotřebuje asi 82 g CO2 a 4,5 g NO3. To už pak stačí jen vydělit počtem dní, za které se těch 500g vytvořilo. V případě jednoho měsíce mi pak vychází, že mi rostliny "sežraly" denně 2,75 g CO2 a 150 mg NO3 ... a pokud mám 100L akvárko, tak to dělá 27,5 mg/L CO2 a 1,5 mg/L NO3 denně.

Rád bych upozornil na to, že průměrné množství CO2, které se "napumpuje" do rostlinných akvárií je kolem 10 g (= 10 000 mg) CO2 denně! Takže pokud zjistíme, že ve skutečnosti rostliny potřebují třeba jen 1-2%, tak na tom každý uvidí, jak přestřelené to naše dávkování je ... nebo jak extrémně neefektivní je plynné CO2, když z něj jsou rostliny schopné využít jen tak malé množství. Ale tohle je třeba si nejprve ověřit.

Tebou navrhovaný způsob výpočtu mi nepřipadá příliš spolehlivý, protože substrát do sebe může natáhnout opravdu velké množství živin, a různé substráty absorbují různé množství živin, takže nevidím způsob, jak bys pak počítal skutečnou spotřebu. Já jsem třeba jeden čas dávkoval do vody 7 mg/L PO4, a jednou se mi dokonce povedlo omylem do vody vylít asi 28 mg/L PO4. Po třech dnech ale byla koncentrace fosforečnanů neměřitelná! Znamená to, že to spotřebovaly rostliny? Ani náhodou! Všechno to skončilo v substrátu. Jak by si z toho tedy zjistil, co doputovalo k rostlinám, a co skončilo v substrátu? Živiny, které skončí v substrátu nemají na růst rostlin žádný vliv, dokud si je rostliny nevezmou a nevybudují si z nich rostlinné pletivo.


makra - 30/10/2013

Tvoje metoda zní zajímavě líbí se mi.

Ale musím trošku oponovat s tím substrátem - i kdybys úplně přesně spočítal, že rostliny sežerou 4.5g NO3 na 500g, stejně musíš do akva za daný čas dodat navíc i to, co sežere substrát (virtuální rostlina, odpad, prostě co se do rostin nedostane a přesto nezůstane ve vodě), jinak na 500 g sušiny těch 4.5 g do vody nebude stačit.
Mám tím na mysli něco jako případ letadla s netěsnou nádrží - ty potřebuješ vědět, kolik musíš nalít do nádrže abys uletěl 1000 km. Ne kolik je reálná spotřeba motoru. Musíš počítat i s tou dírou, což je v našem případě substrát, bakterie a výměna vody. Ale určitě má smysl znát poměr "výnosů a ztrát" - jestli je to 1:10, 1:1 nebo 10:1

Je to přesně jako s tím CO2 - bublinek nám spousta uteče, jenže my je tam musíme dát, jinak by na rostliny nezbylo dost. Nedokážeme ovlivnit něco, co bych nazval účinnost, nebo efektivita. U CO2 to trochu jde - snížením proudu, resp vlněním hladiny - ale to přesně nechceme kvůli dostatečnému proudu.

Myslím, že správná metoda by byla zkombinovat oba způsoby výpočtu dohromady a optimalizovat je.

Zabýval ses (nebo někdo) něčím jako kapacita substrátu? Mám na mysli jestli jde určit třeba stav, kdy substrát nesežere 50% fosforu co se dodá do akva, protože je"nasycený"?

Pokud určíme, kolik živin skončilo v rostlinách (tvou metodou), kolik živin zůstalo ve vodě při daných výměnách (mou metodou), dokážeme říct, kolik živin šlo do substrátu, bakterií atd.


Ardjuna - 31/10/2013

Určitě nad tím ještě popřemýšlím. Je to určitě zajímavý postřeh. Zatím se ale snažím postupovat krok za krokem ... nejdříve potřebuji zjistit teoretickou reálnou spotřebu rostlin. Teprve pak k tomu můžu přidávat další faktory jako účinnost a nasákavost substrátu. Pokud tedy budeš moct, zkus prosím někdy zvážit, kolik rostlin ti za určité období vyroste, a písni to pak sem, abych měl k dispozici trochu více dat.


tonof - 31/10/2013

Ja mám iba čistý kremičitý, filtračný piesok a hnojím EI tak tu asi nehrozí žiadna nasiakavosť?


Ardjuna - 01/11/2013

#6-Tonof: Budeš se divit, ale i v křemičitém písku je 1-2 cm vrstva (tzv. biologická blána), která je silně oživená aerobními mikroorganismy. A do této vrstvy se určitě může část živin z vody dostávat. Kromě toho některé firmy tvrdí, že část anorganických živin se z vody odbourává i v některých filtračních médiích (např. Eheim nebo Seachem tvrdí, že v jejich filtračních médiích dochází k částečnému anaerobnímu odbourávání dusičnanů). Pokud bys chtěl skutečnou spotřebu živin rostlinami zjišťovat jinak, než jak navrhuji já, tak bys musel mít v akváriu pouze rostliny bez substrátu a bez filtru. Jinak nemůžeš mít jistotu, kam ti ty živiny zmizí ... jestli opravdu jen do rostlin. O činnosti různých mikroorganismů toho víme zatím hodně málo na to, abysme z toho mohli dělat nějaké univerzální závěry. Například nitrifikační bakterie tvoří asi jen 0,02% ze všech bakterií, které jsou přítomné v akváriu. A o těch ostatních toho zatím moc nevíme.


tonof - 01/11/2013

Opäť kvalitné vysvetlenie, vďaka. Asi aj môj mokro-suchý filter naplnený valčekmy siporaxu od seri odbúra hodne dusičňanov.


Ardjuna - 01/11/2013

Na redukci dusičnanů zpátky až na dusík je zapotřebí anearobní prostředí, takže zrovna u mokro-suchého filtru bych tomu moc šancí nedával, protože ten je provzdušňovaný velmi dobře. Ale nejsem v tom žádný odborník.