Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Jaké hnojivo použít pro doplnění železa a mikroprvků

V kategorii: Hnojení

Gargamel - 25/08/2012

autor: Gargamel


V dnešním článku se trošku víc rozepíšu o výběru vhodného hnojiva pro dodání železa a mikroprvků. Pokusím se i nastínit, jak takové hnojivo vyrobit ze sypkých chemikálií a rozeberu pojmy jako cheláty, stabilizátory apod.


Výběr hnojiva (nebo chemikálie) pro doplnění mikroprvků je daleko složitější než vybírat chemikálie pro doplnění dusičnanů, fosforečnanů nebo draslíku. Při výběru těchto chemikálií nemůžete udělat chybu. Na dusičnany KNO3, pro fosforečnany KH2PO4, pro draslík K2SO4 nebo KCl. Jaké hnojivo ale zvolit pro dodání železa? Na trhu je celá řada tekutých připravených hnojiv, ale i sypká hnojiva jako Tenso cocktail nebo CSM+B. Problémem u těchto hnojiv je to, že se mohou v roztoku časem znehodnocovat a i jejich přijmutí rostlinami v akváriu není tak snadné jako u NPK, které se v roztocích téměř neznehodnocují.


Pokud chcete kvalitní hnojivo s mikroprvky, můžete se zaměřit na kvalitní tekutá hnojiva renomovaných značek jako Dennerle, EasyLife, Seachem, ADA, Tropica atd. Tyto hnojiva používají kvalitní a vhodné cheláty a stabilizátory. Nevýhodou je, že je cena oproti sypkým hnojivům mnohonásobně vyšší. Platí se zde v podstatě za vodu a krásné lahvičky s etikatami. Ve skutečnosti jsou však také vyrobeny ze sypkých hnojiv. Nemají v sobě žádnou zázračnou přísadu nebo nově objevenou sloučeninu. Jsou to jen vhodně poskládané chemikálie zalité vodou. Dobrá zpráva je, že lze takovéto hnojivo (a troufám si tvrdit stejně kvalitní a hlavně přizpůsobené vlastním podmínkám) vyrobit svépomocí z chemikálií. K tomu je třeba ale znát alespoň základy. Jak na to?


Cheláty


K pochopení problematiky je třeba znát i trochu chemie. Nebudu vás ale zatěžovat složitostmi a vysvětlíme si to jen laicky (chemici odpustí).


Jak dobře víme, mikroprvky jako železo jsou kovy. Problémem je, že pokud bychom je do vody jen tak nalili, velice rychle by zreagovaly a rostliny by je nebyly schopny spotřebovat. Cheláty ale tyto kovy ochrání před reakcí s jinými ionty a rostliny je tak mohou bez problémů spotřebovat.


Aby to ale nebylo tak jednoduché, existuje několik chelatačních agentů, které mají odlišné vlastnosti a při různých pH se rozpadají odlišnou rychlostí. To je naše výhoda, protože můžeme použít takový chelát, který je právě pro naše podmínky nejvhodnější a nejekonomičtější.


V ČR dostupní chelatatční agenti jsou EDTA, DTPA, EDDHA. Pojďme si rozebrat jejich přednosti a slabé stránky:


 


EDTA


fe-edta Tento chelát chelátuje železo, ale i ostatní mikroprvky. Je používán ve směsi mikroprvků prodávaném pod označení CSM+B. Jednoznačnou výhodou tohoto chelátu je jeho cena, která je nižší než u DTPA a EDDHA. Problémem ale je, že by se neměl používat ve vodě s pH 7 a více. V této vodě se stáva nestabilním, rozpadá se a rostliny jej nemohou využít.


 








DTPA


fe-dtpaPoužívá se jen při chelataci železa. Je použit ve směsi Tenso coktail. Je vhodnější než EDTA, protože se začíná chovat nestabilně až při pH 7,5. Většina akvárií nemá pH vyšší než 7,5, takže je daleko vhodnější používat jej. Nevýhodou je cena, která je vyšší. Hlavně z tohoto důvodu se používá především CSM+B obsahující Fe EDTA.


 








EDDHA


fe eddhaTento chelát by se měl používat v akváriích s pH <7,5. Má totiž tak silnou vazbu, že se nerozpadne ani při pH 8. Má to však jeden háček. Velice silně barví vodu do červena, proto jej lze nelze použít jako jedinný zdroj mikroprvku, ale pouze jako doplněk. Pro doplnění železa je tak nutné použít např. DTPA jinak by se mohla zbarvit voda v akváriu lehce do růžova.


 


 


 


 


Nebudu se zmiňovat o dalších zdrojích železa jako Fe gluconate apod., protože ty nejsou v ČR k sehnání.


Co to pro nás znamená? Můžeme si přizpůsobit výběr hnojia přímo našim podmínkám v akváriu.


Pokud máte vyšší pH >7 a nepoužíváte CO2, je nejlepší řešení použít DTPA a EDDHA. Protože ale EDDHA barví, je třeba ji použít v malém množství. Zdrojem DTPA je potom Tenso coktail. Fe DTPA lze však koupit i samostatně. Pro vytvoření takové směsi smíchejte Tenso cocktail s Fe EDDHA v poměru 9:1 a dávkujte následně tak, aby jste přidali týdně 0,5 mg/l Fe (železa). Můžete použít tuto kalkulačku na výpočet mikro prvků. Fe EDDHA obsahuje 6% Fe. Tenso coktail obsahuje 1,74% DTPA železa a 2,1% EDTA železa.


Můžete ale použít klidně jen Tenso cocktail. Rozpusťte 20 gramů Tenso cocktailu v 250 ml vody. Přidáním 1 ml tohoto roztoku na 50 litrů akvarijní vody dodáte 0,05 mg/l Fe (železa). Týdně přidávejte 0,5 mg/l Fe.


Pokud máte nízké KH <8, přidáváte CO2 a máte trvale nízké pH <7, můžete použít Fe EDTA společně s Fe gluconate (které je ale obtížné sehnat). Zdrojem Fe EDTA je směs mikroprvků CSM+B. Tady použijte výše uvedenou kalkulačku a opět dávkujte 0,5 mg/l Fe týdně.


Nenakupujte cheláty pochybné kvality z ebay.com z Číny, protože na kvalitě chelátů také velmi záleží. Zvýšenou obezřetnost bych věnoval i dovozcům z Ukrajiny a východní Evropy.


 


Stabilizátory


Sice jsme si namíchali perfektní směs, ale pokud tuto směs smícháte s vodou a vytvoříte špatný roztok bez stabilizace, můžou se vaše cheláty rozpadnout už v namíchané láhvi!


Musíte neustále respektovat pH a to, že když namícháte CSM+B (které obsahuje EDTA, který se rozpadá při pH pod 7) do destilované vody nebo vody z kohoutku o pH 7 a více, tak se tam prostě a jednoduše bude chovat nestabilně a bude reagovat a znehodnocovat se. Proto musíme pH v tomto roztoku snížit na 6, aby k těmto reakcím nedocházelo.


To můžeme zajistit například pomocí HCl nebo kyseliny askorbové. Na 500 ml přidejte cca 0,5g kyseliny askorbové - na špičku lžičky. Tak zajistíte vhodné pH roztoku a předejdete znehodnocování chelátů. Je vhodné použít i něco proti tvorbě hub a plísní (takové ty cucky v roztoku). Na to můžete použít sorban draselný (0,2g na 500ml vody - na špičku lžičky) nebo do roztoku stříkněte trošku Seachem Flourish Excel. Často se řeší, zda použít destilovanou vodu nebo tu z kohoutku. Destilovaná voda se používá kvůli čistotě. Sebemenší nečistota totiž může způsobit růst plísní a hub. Při použití stabilizátoru ale destilovaná voda není nutná.


Známou věcí také je, že by se nemělo v roztoku michat společně KH2PO4 a cheláty. Pokud však použijete stabilizátor na snížení pH, můžete tyto dvě chemikálie smíchat, protože nezreagují. Viz. vliv pH na stabilitu chelátů.


Taky je třeba zdůraznit, že je nutno takto připravený roztok skladovat ve tmě, protože cheláty reagují nepříznivě na světlo. Světlo se k nim musí dostat až v akváriu! Skladujte tyto roztoky tedy v temnu (třeba lednice, skříňka) a ideálně v tmavé nebo oblepené láhvi.


 


Toto jsou takové základy, do větších podrobností se už pouštět nebudu, protože už stejně 90% lidí tento článek přestalo číst :-D Pokud vyberete správné, kvalitní cheláty a správně je namícháte, není třeba dávkovat velká množství živin, protože si rostliny vystačí i s málem, které ale dokáží velmi dobře využít. Jak tedy vidíte, lze si připravit kvalitní tekuté hnojivo i doma za zlomek ceny. Komerční hnojiva nejsou žádné zázračné vodičky, všechno jsou to jen chemikálie smíchané s vodou (viz. laboratorní rozbory Toma Barra). Mnoho lidí používá obyčejné balíčky PMDD, ale svou neznalostí už během namíchání ztratí většinu účinku hnojiva.


Gargamel


budulinecek - 25/08/2012

Jak prosím získám z K2SO4 fosforečnany?


Gargamel - 25/08/2012

Opraveno ;)


budulinecek - 25/08/2012

:)
Jinak pěkný článek, jen v tom posledním odstavci: ano lze vytvořit kvalitní hnojivo za zlomek ceny, ale musím tomu co je v článku alespoň trochu porozumět. Řada akvaristů si ale v dnešní uspěchané době přeje instantní akvárium a tomu neodpovídá čas strávený čtením, přemýšlením, počítáním, mícháním hnojiva. "Prostě si půjdou koupit tamtu vodičku na kytky aby to rostlo."
Stejně tak i začátečník, který tomu chce třeba rozumět, tak jako začátečník má už tak plnou hlavu jiné problematiky, že raději dá ty peníze. V dnešní době totiž za spoustu věcí neplatíme za to co si fyzicky kupujeme, ale platíme za to, že za nás přemýšlí někdo jiný. (Mimochodem i to mě částečně živý, takže jen tak dál běžný člověče.)


Gargamel - 25/08/2012

Přesně tak, vytvořit svépomocí lze kde co, ale málokomu se kvůli tomu chce něco studovat nebo zkoušet. Kdo si dneska dělá knedlíky doma? Každý ho koupí už hotový v supermarketu.
Vytvořil jsem už namixované sypké hnojivo FEROX které se řídí podle doporučení v článku: https://www.rostlinna-akvaria.cz/pmdd-a-sypka-hnojiva stačí přilít 250 ml vody a protřepat. Výjde to pořád o dost levněji než již namíchané tekuté hnojivo.


budulinecek - 25/08/2012

Čímž se pomalu, ale jistě sunete na úroveň komerčních hnojiv. Nemůžu si pomoci, ale čím dál víc tohoto dojmu nabývám.


Gargamel - 25/08/2012

Na těch stránkách nekoupíš chemikálie v menším množství než 1 kg, což většina lidí nepotřebuje. Nevím navíc, jestli to pošlou každému, protože když jsme začínali, chtěly po nás všechny podobné e-shopy s chemikáliemi živnostenský list s odůvodněním, k čemu nákup je.
Další věcí je, že je už vše přesně od nás navážené s popisem, kolik mg/l to přidá a není už potřeba vůbec nic počítat: https://www.rostlinna-akvaria.cz/pmdd-a-sypka-hnojiva Myslím, že toto může lidem pomoci stejně tak, jako zdejší fórum. Sám jsi napsal, že ne každý má chuť něco počítat a vážit. To, že by byly stránky bez e-shopu lepší nechápu :@


arnie - 25/08/2012

No a co je na tom špatnýho budulinku? Mě ten shop v začátcích dost pomohl ptž jsem si nebyl moc jistý jak hnojit metodou EI tak jsem si objednal balíček a tam bylo všechno rozvážené s návodem. Každý třeba nechce běhat po lekarnách a schánět chemii jako ty.


milosak - 25/08/2012

Taky si velmi rád připlatim, než něco vážit měřit atd.

Život je krátký ;)


LaXo - 25/08/2012

Díkes za fajn článok, to o závislosti chelátov na pH som nevedel, možno preto sa mi roztok s CSM+B vždy sfarbí do červena aj keď je v chladničke.
Takže nabudúce pridám aj kyselinu citronovú.


Sentinel - 25/08/2012

Jo, také dávám pašáka za článek.

2LAXO: mám stejné zkušenosti, hold si přiobjednám stabilizátor, nebo tam dam kyselinu.

2Budulinecek: no chápu tvůj pragmatickej postoj .. v dnešní době se každej snaží bejt obezřetnej, ale když to vemu kolem a kolem..

Cokoli co jsem si tu na foru vyslech vždy mělo hlavu a patu a pomohlo, a za druhý, je to opřený o vědu a fakta (a já se trochu za vědce považuju - byť v jiném oboru, do tohoto teprv pronikám :)) ).
To že jsou suroviny v e-shopu beru jako velký plus, mě osobně by odradilo kupovat to na kila (viz dnes zeolit, v celý Plzni se mi podařilo splašit nejméně 5kg.. ) Jednou za mesic či dva objednám a jsem spokojen.

2Gargamel: .. jak dlouho maximálně vydrží namíchané hnojivo v lednici? .. za předpokladu že bude ve vodě se správným pH, a pokud se v něm objeví sraženina, má smysl ho do akva ještě dodávat?


Gargamel - 25/08/2012

Jak dlouho vydrží je opravdu těžké říct. Záleží totiž na čistotě láhve a vody. Výrobci tekutých hnojiv si to pohlídají, protože mají 100% čisté lahvičky a dávají tam ověřenou vodu. Takže jedinná rada je snažit se mít pěkně vyčištěnou láhev. Pár měsíců by to ale mělo určitě v pohodě vydržet.


Sentinel - 26/08/2012

Díky :)
Dobré je, že mě článek s největší pravděpodobností odpověděl, proč je v nádrži tak malo Fe, když pravidelně dodávam CSM-B ... ;)


Gargamel - 26/08/2012

Testy na Fe bych bral s velkou rezervou. Já normálně přidávám 0,5 mg/l Fe týdně ze správných chelátů a správně je skladuju, takže testy vůbec neřeším. Fe tam musí být dost a ušetřím za testovací sady.


mikkal - 29/08/2012

2 LAXO popř. ostatní: Mohu se zeptat jaké množství kys citronové přídáváte na konkrétní objem roztoku s CSM-B?


Vladik - 29/08/2012

Na 500ml půl gramu, ale jde to těžko naměřit, takže prostě na špičku lžičky.


Sentinel - 29/08/2012

Kdyžtak si to můžeš pak přeměřit testem PH (tu vodu) a když to bude pod 7 tak to asi bude ok, ja to tak udělám.


LaXo - 29/08/2012

@Vladik, ja som dal po prvý raz na špičku kys.citrónovej, zmeral som pH, bolo dost nízko (mimo rozsah testu) a zatial mi roztok farbu nezmenil, tak dúfam že je OK.


Sentinel - 11/09/2012

tak jsem z toho jelen... přidal jsem do vody kysel. citronovou ph bylo cca 5 a stejně mi roztkok po tydnu barvu změnil... jediné co ještě mohu udělat tak je poużít destilku.. a opravdu zalepit sklenici něčím neprůhledným (i presto ze v lednici je tma)


Další stránka