Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Dusičnany a fosforečnany z hnojiva nezpůsobují řasy! Proč?

V kategorii: Hnojení

Gargamel - 23/08/2011

Dusičnany a fosforečnany z hnojiva nezpůsobují řasy! Proč?


Prolog: Problematika líhnutí řas a spór je v článku značně zjednodušena a nebyla bohužel doposud vědecky prokázána. Zakládá se tak pouze na pozorování akvaristů, nikoliv na vědeckých experimentech.


 


Můžeme vůbec říci, co způsobuje řasy? Pro lepší pochopení této problematiky je si je třeba uvědomit, že řasy žijí v dvojí podobně. Nejdřív jsou ve formě spór a teprve potom jsou to regulérní řasy, které můžeme vidět lidským okem. Velice vhodné je přirovnání k motýlům. Nejdříve žijí jako housenky, které se živí určitým druhem potravy. Jakmile ale dospějí do určitého stádia, přemění se v krásného motýla, který se živí naprosto něčím jiným. Stejně tak je to i v případě řas.


akva


Jak jsem již uvedl, než řasy vůbec můžeme spatřit, existují pouze jako pro nás neviditelné spóry. V tomto stádiu jsou to „housenky“ v případě našeho příkladu s motýly. V tomto stádiu se živí světlem a čpavkem. Čpavek žádné hnojivo v akvaristice neobsahuje. Čpavek vzniká rozkladem špatně rostoucích listů rostlin, trusem ryb a nespotřebovaným krmivem. Jakmile spóry dostanou dostatek čpavku a světla, přemění se na našeho nepřítele – řasy. Spóry budou v akváriu přítomny vždycky, i v akváriu naprosto čistém a bez řas. Proto začnou řasy růst i v obyčejné uzavřené zavařovací sklenici na parapetu. My musíme zajistit, aby se „nevylíhly“. Pokud je v akváriu hodně světla, ale žadný čpavek, spóry se v řasy nepřemění, protože je potřeba obou – jak čpavku, tak světla. Pokud je v nádrži hodně čpavku, ale málo světla, také se nepřemění – proto se akvárium i po několikadenním zatemnění stále nerozmnoží řasy. Pokud ale do akvária dostatečně svítíme a zároveň je v něm čpavek – odumírají nám rostliny a jejich zbytky padají ke dnu, kde se rozkládají a vzniká čpavek, tyto spóry se přemění v řasy během velmi krátké chvíle. Toto my ale nesmíme dopustit. Vzniklé řasy jsou tedy ekvivalentem pro vykukleného motýla. Buď se musíme zbavit světla nebo čpavku. Světla se ale zbavit nemůžeme, to by nám nerostly rostliny a navíc bychom z pohledu na něj nic neměli. Je nutné absolutně odstranit čpavek. Ten odstraníme jednak pravidelnou výměnou vody a čištěním filtrů a za druhé, což je velice důležité – nesmíme povolit, aby špatně rostly rostliny. Pokud totiž špatně porostou, budou se jejich listy rozkládat a budou způsobovat čpavek. Proto musíme hnojit, dodávat CO2 a zajistit kvalitní proud, který tyto živiny k rostlinám donese.


akvarium


Spóry řas se neživí dusičnany(NO3) a fosforečnany(PO4), takže tyto živiny řasy jednoduše spustit nemůžou. Je to jenom čpavek a světlo. Živí se jimi ale už vylíhlé řasy – v našem případě ekvivalent pro motýla.


Tento článek už čtete pozdě, protože se vám už spóry pravděpodobně vylíhly – dali jste jim čpavek a světlo. Klidně teď ale řasám můžete podstrojovat hnojením a krmit je. Že to nedává smysl? Vždyť potom porostou ještě víc…. Porostou, ale už se víc nerozmnoží, protože dodáte rostlinám dostatek živin, ty nebudou hladovět a nebudou se jim rozpadat listy, což nezpůsobí další čpavek a řasy se tak nerozmnoží. Řasy se můžou totiž znovu rozmnožit jedině pomocí spór a ty jak dobře víme nespotřebovávají hojiva- NO3 a PO4, ale čpavek. V skoro všech případech bývá čpavek způsoben rozpadem rostlin, které hladoví nedostatkem živin. Proto se správně říká – podud chcete, abyste neměli řasy, nechte růst rostliny. Když dodáte rostlinám hnojivo a CO2 – to musí být podpořeno dobrým proudem po nádrži, aby se živiny a CO2 dostaly k listům rostlin a zároveň, aby se odnesly z nádrže do filtrů jiné nečistoty – odpad z ryb. Když omezíte hnojení, rostliny budou odumírat ještě více, rozkladem vznikne více čpavku a řasy se rozmnoží pomocí spór, které tento čpavek spotřebují. Pokud tedy dodržíte tyto podmínky, sice nynější řasy v akváriu ještě chvíli porostou, ale už nevzniknou další. Řasy, které jsou v akváriu teď, budou slábnout a zmizí, popř. je odstraníte vy. Nové už se ale nikdy neobjeví.


Při kvalitním hnojení, dodávce CO2 a dobrým proudem vám nebudou opadávat ani spodní části rostlin jako na fotce, kde můžeme vidět spodní část 50 cm vysoké rostliny:


limnophila


Uděláme si takový pokus. Představme si zdravou nádrž bez řas, kde se pravidelně a vydatně hnojí, s dostatkem CO2 a silným a kvalitním proudem, ve kterém se všechny rostliny mírně pohupují – proud krásně přináší hnojivo a CO2 a zároveň odstraňuje zbytky krmiva a výkaly ryb. Do takovéto zdravé nádrže, která je intenzivně osvětlená teď nalijeme čpavek. Voda se ve velice krátké chvíli zbarví do zelena a vznikne sinice. Je ale velmi důležité si uvědomit, že se tyto řasy nevyskytnou na listech rostlin, ale všude okolo nich.


Většinou se ale řasy vyskytují na listech, tak proč ne v tomto případě? Protože není zdrojem čpavku přímo ten list. Jak si můžete všimnout, řasy se většinou vyskytují hlavně na rozpadajících listech, které tvoří čpavek. Zde se spóry usadí a začnou čpavek požírat. Rychle se přemění do stádia řasy a trable s řasami pokračují. To nás přivádí k dvěma druhům případů a jejich řešením:


V prvním případě, kdy byl čpavek produkován z jiného zdroje než z rozpadu listů rostlin(nalili jsme ho tam – v typickém akváriu to bude mnoho nespotřebovaného krmení, špinavé filtry, trus ryb, mrtvá těla ryb). V takovém případě nemusíme hnojit víc, protože jsou rostliny zdravé a čpavek nezpůsobují. Zdroj čpavku ale musí být vystopován a eliminován – větší výměny vody, odstraňování mrtvých živočichů, čištění filtrů, důkladné odkalování. Většinou je to případ akvárií, kde jsou velice vitální rostliny, na kterých nejsou řasy – v akváriu je jen zelená voda a sinice, ale jsou přerybněné a špinavé.


Druhým případem jsou řasy, které rostou přímo na rostlinách rostlin. Toto je jasný znak toho, že se rostliny rozpadají – tvoří čpavek a že hladoví, jinak by rostly vitálně a i ve spodních patrech by byly krásně zelené. Proto je v tuto chvíli nezbytné přihnojit a dodat CO2 i za cenu toho, že z toho budou profitovat i současně rostoucí řasy, které se ale už nedostatkem čpavku nebudou moci znovu rozmnožit. Nějakou dobu budou sice řasy na rostlinách dál růst a možná se jejich rychlost růstu i zvýší, ale jakmile se díky dobré kondici rostlin zastaví růst čpavku, odstraníte je a nové již nepřibudou. S touto krátkou dobou růstu řas se ale musíte smířit. Pokud byste pouze omezovali dál hnojení, rostliny by stále víc hladověly, rozpadaly se, násedně způsobovaly čpavek a ten další přeměnu spór v řasy. Samozřejmě nic nezkazíte ani výměnami vody, které budou odstraňovat čpavek.


estimative index


Bohužel tento mýt, že řasy způsobují živiny přišel pouze kvůli nedostatečnému přemýšlení. Uveďme opět příklad. Máme nádrž, kde pěkně rostou rostliny a akvarista pravidelně hnojí a přihnojuje CO2. Má ale přerybněno a neodkaluje dno. Zbytky potravy samozřejmě způsobí čpavek, který využijí spóry řas a voda se zbarví do zelena. Akvarista okamžitě začne společně s kamarády z fóra obviňovat dusičnany a fosforečnany, které jsou v hnojivu. Přestane tedy hnojit a nejenže bude mít zelenou vodu, ale přestanou mu růst i rostliny. Ty začnou hladovět a opadávat, což způsobí další čpavek. Najednou začnou tedy růst řasy i na listech rostlin. Místo jednoduchého řešení – výměny vody a pořádného odkalení začne spekulovat a nakonec má kromě zelené vody i dalších pět jiných druhů řas.


Vidíte, že to není nic složitého. Stačí se nad tím pouze trochu zamyslet. Řasy nezpůsobují živiny, ale čpavek. Ne nadarmo se říká: „Udělejte vše proto, aby vám rostly rostliny a nebudete mít potíže s řasami.“


Nádrž, která je na fotkách je provozována metodou Estimative index, kdy je ve vodě velké množství hnojiva a jak můžete vidět, žádné řasy v ní nerostou. Jejím vlastníkem je člen akvaristického fóra www.ukaps.org , se kterým jsem vedl zajímavou konverzaci a tak jsem přeložil tyto jeho postřehy.


Další velice užitečný článek o problémech s řasami můžete najít zde: Řasy v akváriu


Pro ještě lepší pochopení důrazně doporučuji nastudovat medotu Estimative index nebo alespoň kapitolu dole v článku o EI nazvanou: A nebude takové množství živin způsobovat řasy?


Principy popsané v tomto článku jsou pro pochopení souvislostí klíčové a jakmile toto pochopíte, nemusíte se již nikdy znovu obávat problémů s řasami. Jelikož je toto opravdu důležité, zakládám speciální téma ve fóru, kde se bude prodiskutovávat speciálně toto téma. Pokud jste něčemu neporozuměli nebo máte další otázky, neváhejte a napište dotaz. Diskuzi najdete ve vláknu: Proč živiny nezpůsobují řasy


cho-se - 30/12/2011

ahoj tady jsem konecne nasel a pochopil jednoznacne proc mam a co mi zpusobuje řasy v 90litrovem akvariu..delam akvaristiku 16 let a ras sem se nikdy nezbavil ted nastala chvile,kdy to konecne vse vyresim a obrati se vse tim spravnym smerem..zduraznuji,ze me nikdo nic neucil a nedaval zadne rady k akvaristice..vse sem se ucil sam a jedinou oporou mi byly 2 knihy jak o rostlinach tak o chovu ryb..tez chci rict o tom to clanku,ze jsem lepsi necetl nez tento protoze je tu napsano to co presne potrebuji..kdybych ho mel ohodnotit,dal bych 100 z 10 presne jako kolega predemnou.. ;):)


DavidDizzer - 12/01/2012

No tedy - klobouk dolů. Výborně popsaný a vysvětlený článek, který by pochopil i největší "Ne-inteligent". :-)
Myslím si, že tento článek mi hodně osvěžil paměť a pomohl mi, udělám to tedy podle článku.
Děkuji Vám :)


Gargamel - 07/07/2012

Vím, že Tom Barr nějaké pokusy na toto téma prováděl, ale nikdy jsem nečetl výsledky.
Po tom, co se mi dostalo zdrcující kritiky na rybicky.net ohledně tohoto článku, jsem raději do prvního odstavce napsal to, co tam je. Hodně lidem nebylo po chuti, že se drželi celý svůj akvaristický život mýtem, že žasy jsou způsobeny dusičnany a fosforečnany.
Důkazem toho, že to funguje, jsou i stovky prodaných Estimative index balíčků nadopovaných dusičnany a fosforečnany a jejich spokojených uživatelů.


Ardjuna - 09/07/2012

No, já jsem zainvestoval něco málo přes dvě stovky do předplatného a postahoval jsem si všechny jeho zpravodaje v PDF. Bohužel je na ně uvalené přísné embargo a informace v nich obsažené se nesmí publikovat nikde jinde pod hrozbou doživotního zrušení předplatného :(, což je velká škoda, ale zase chápu, že do toho investoval spoustu peněz. V jednom z jeho PDF o koloběhu dusíku se o tom, že spóry se aktivují čpavkem v kombinaci se světlem, rozepisuje a uvádí i odkazy na některé výzkumy v této oblasti. Já sám jsem na toto téma hodně pátral a pročítal kde co, a narazil jsem na pár akvaristů, kteří s tím také dělali nějaké pokusy - např. záměrně do akvária ládovali skoro až mezní koncentrace NO3, PO4, K, Fe + ostatních mikroprvků, a navzdory těmto obrovským koncentracím živin neměli žádné problémy s řasami! Příklad č. 1 (Clive alias ceg4048): 1x týdně (10 mg/l PO4 + 60 mg/l NO3 + vynikající distribuce CO2), světlo: 0.79W/l. Příklad č. 2 (Clive): 4x týdně 50-60 mg/l NO3 + 6-9 mg/l KH2PO4 + několikanásobné dávky mikroprvků – po dobu 6 měsíců s týdenními výměnami 50% vody. Příklad č. 3 (Tom Barr): 3x týdně (5 mg/l PO4 + 15 mg/l NO3), světlo: 0.53W/l, po dobu 2 let (v akváriu s neonkami a tetrami). Ve všech případech byla akvária bez řas! Clive sám o sobě říká, že má až paranoidní sklon k udržování čistoty v akváriu. Z toho vyvozuju, že klíčem k úspěchu (tj. akváriu bez řas) je především eliminace čpavku (odstraňování organických zbytků pokud možno ještě před jejich rozpuštěním do vody). Pokud vím, tak někteří akvaristé také v této oblasti experimentují s použitím zeolitu, což je pórovitá hornina (1kg se dá koupit za cca 15 Kč), která umí vázat ionty čpavku. Funguje to na bázi výměny iontů čpavku za ionty sodíku a draslíku (pravděpodobně to tedy trochu zvýší alkalitu). Stačí ten zeolit přidat do filtru (např. místo jedné molitanové houby) a po čase ho vyměnit za nový (případně povařit v solném roztoku, čímž se regeneruje). Je to jen takový tip pro kutily :) A těch, co se těmto již mnohokrát ověřeným závěrům ohledně čpavku a řas, vysmívají, je mi upřímně líto, protože je určitě lepší mít krásné akvárko bez řas než smích na rtech a za zády zařasený fujtajbl.


Gargamel - 09/07/2012

Já jsem taky testoval přidávat vysoké dávky NO3 a PO4 a řasy se vůbec neobjevily. Naopak rostliny rostly ještě líp. Opravdu se tam nesmí vyskytovat žádný čpavek, jenom ten spuští řasy a je taky zodpovědný za vznik mastné hladiny. To jsem si potvrdil i na svém akváriu - jakmile je v akváriu nějaký org. odpad, okamžitě nastupuje mastná hladina. Objevuje se i v akváriích, kde se krmí masitým krmivem - to způsobuje čpavek a následně mastnou hladinu.
Ještě připojím můj názor k algicidům, které by údajně měly vypouštět rostliny:
Podle mě se řasy v akváriu se zdravými rostlinami nevyskytují proto, že zdravé rostliny odčerpávají čpavek. Přijímají ho totiž ještě raději než dusičnany. Všechen čpavek je tak v akváriu rostlinami vyčerpán a řasy z něj nemůžou profitovat. Proto se doporučuje hned po založení akvária nasadit rychle rostoucí rostliny - není to proto, aby odčerpaly dusičnany, ty vůbec nevadí, ale aby odčerpaly čpavek. Vypouštění algicidů rostlinami je podle mě dost přeceňováno. Důkazem je i to, že pokud provedete ve zdravém akváriu radikální sestřih rostlin, je akvárium daleko náchylnější na řasy. Rostliny jsou totiž zastřihnuté a než jim vyraší nové výhonky, tak nerostou a nespotřebovávají žádný čpavek. Tím dostanou prostor řasy. Proto je dobré mít v tuto chvíli silnou filtraci, která bude čpavek přeměňovat na dusičnany a po prostřihu vyměnit hodně vody.
Stejně tak po přerývání dna se vyplaví velké množství čpavku. Proto se potom musí vyměnit minimálně 1/2 vody aby se předešlo výskytu řas.
Takže rada je prostá: Udržujte akvárium v maximální čistotě a nebojte se hnojit. Raději víc než míň - a to platí pro všechny akvária, nejen ta rostlinná.


Ardjuna - 10/07/2012

Tak dnes jsem zase studoval všemožné zdroje o řasách a spórách, a o tom, co může způsobovat jejich "probuzení ze spánku", a narazil jsem na celou řadu zajímavých článků. Naštěstí mám přístup k do celé řady komerčních plnotextových databází jako Ebsco, ProQuest, SpringerLink apod., takže se mi podařilo nashromáždit úctyhodný soubor dat. Bohužel pokud mám být upřímný, tak celá řada vědeckých výzkumů teorii se čpavkem jako hlavním "spouštěčem" řas nabourává. Jelikož zde nemohu obsáhle citovat všechny závěry, uvedu jen několik postřehů. Tak zaprvé řasy podle dosavadních výzkumů nevyvolá jen jeden prvek, ale s největší pravděpodobností je třeba splnit několik (na sobě různě závislých) podmínek: 1) světlo (většina řas má nejraději bílé, některé pak červené spektrum světla), 2) vhodná teplota (obvykle nad 20 st.C), 3) vhodnou koncetraci N, P, Mg (nesmí být příliš nízká, ale ani příliš vysoká!); negativně na vývoj řas údajně působí i přítomnost mikroprvků, 4) vývoji řas napomáhá také přítomnost určitých rostlinných hormonů, kinetinu, tryptofanu, některých vitamínů a dalších látek, 5) pro řasy je optimální pH 7-8, 6) řasám ve vývoji příliš nesvědčí narušování struktury (když je nějaký živočich decimuje/spásá), vodní šoky, antibiotika, UV světlo a znečištění vody (např. těžkými kovy, pesticidy apod.), 7) rentgenové a gama záření, 8) pohyb vody (ten brání usídlení řas na substrátu - skle, rostlinách apod.), 9) jsou-li spóry ve fázi nečinnosti/klidu, může na ně mít ničivý vliv změna teploty, světla a některých dalších faktorů.
Důležitým poznatkem také je, že každý druh řas je jiný a na různé podmínky může reagovat jinak. Co tedy spustí jeden druh řas, nemusí spustit jiný druh řas. K podobně komplikovanému zjištění došel konec konců asi i Tom Barr, přestože podle něho čpavek může být také jedním ze spouštěčů řas. Velmi zajímavá je v tomto ohledu diskuze na jeho stránkách, kterou každému vážnému zájemci doporučuji (http://www.barrreport.com/showthread.php/6166-Methods-algae-control-or-growing-plants).


Gargamel - 10/07/2012

Jenomže většina těch odborných článků je publikována v souvislosti s vodními přehradami, rybníky v mírném pásmu. Podle mě to nejde úplně porovnávat s akváriem. Spíš bych to porovnával s tropickými oblastmi.
Vím, že se prováděly nějaké studie tak, že se schválně nalilo hnojivo z polí do jezera. Následoval nástup sinic. To amé se provedlo někde v Miami v tropech a výsledkem byl naopak úbytek řas a bujný růst rostlin.
Odkaz si rád přečtu. Díky za něj.


Slavko - 10/07/2012

Marcel, chlapík popisujúci metódu hnojenia MCI (tu popísaná len veľmi stručne), v druhej časti svojho pojednania popisuje nerovnováhy medzi prvkami a ich vplyv na množenie/rast rias.

angl text tu: http://acuariorosa.com/2011/10/13/the-controlled-imbalance-method/


Ardjuna - 10/07/2012

No, dva z těch článků, které jsem četl, byly přehledem všech uskutečněných a v odborných časopisech publikovaných výsledků výzkumu po celém světě za posledních asi 20 let, a zcela jistě tedy zahrnovaly i výzkum řas v tropických oblastech (navíc mezi tím bylo i několik [i když ne moc] výzkumů v laboratorních podmínkách blízkých sladkovodním akváriím). Jinak ale samozřejmě souhlasím s tím, že ve sladkovodních akváriích je zcela specifický ekosystém, který se může od většiny ostatních lišit a řasy se tak u nás můžou chovat jinak. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by se "naše" řasy mohly chovat zas až tak odlišně. Jinými slovy, jsem dost skeptický k černo-bílým návodům typu "všichni ostatní přede mnou se mýlili a teprve já jsem přišel na to, jak to správně dělat". V tomto duchu mi po pravdě řečeno připadá i ten článek, na který sem dal odkaz Slavko (bez urážky). Článek jsem četl a je docela zajímavý a docela rád bych si ty postupy v něm i vyzkoušel (pokud to půjde). Nevyváženost jednotlivých prvků jistě může svou roli na řasy mít. Na druhou stranu mi ale zastávání takového přístupu připadá trochu moc zjednodušené, protože celá řada akvaristů provozujících EI experimentovala s extrémně vysokými koncentracemi látek (NO3, PO4, Fe), aniž by kdy měli nějaké problémy s řasami. Podle metody MCI by se ale při tak vysokých koncentracích měli potýkat s celou řadou řas. Už to samo o sobě metodu MCI poněkud diskvalifikuje. Toť alespoň můj názor. Já jsem určitě ten poslední, co by mohl něco kritizovat (sám jsem nic nevymyslel), ale na druhou stranu je mou snahou kriticky přemýšlet a nebojím se některé teorie zavrhnout, pokud se ukážou jako pochybné. Podle toho, co jsem zatím četl na www.barrreport.com i Tom Barr (vědec a profesor na univerzitě v USA) je dost opatrný na to, aby činil nějaké černo-bílé závěry ohledně problémů s řasami (viz odkaz v příspěvku č. 8).


Slavko - 11/07/2012

Marcel prečo by som sa mal urážať? Za to, že máš na vec iný pohľad? Mne sa skôr zdá čierno-bielou metódou práve EI - narvite tam toho (prvkov) kopu, meňte stále vodu a máte hotovo :@ Samotné MCI sa mi zdá, že na vec pozerá vo väčších súvislostiach.

Problém EI však je, že zjavne nie všetkým to takto funguje (rovnako ako všetky ostatné metódy). Môžem len hádať, že prečo. Možno vstupná voda, možno svetlo, možno zloženie rastlín, možno rozloženie živín (prúd, ak chcete), možno počet rybiek a ich kŕmenie, možno niečo ešte celkom iné. Pravdepodobne, od každého trochu. Mnohé spomenuté aspekty sú v domácich podmienkach len ťažko merateľné.

Vo všeobecnosti si myslím (nie som biológ ani nič podobné), že na vplyve amoniaku/dusitanoch na riasy bude veľa pravdy. Vzhľadom na to, že vyššie rastliny si dusičnany spätne menia na amoniak (či ako sa ten fras volá) je veľmi dobre možné, že riasy ako nižšie rastliny tento proces nedokážu realizovať tak dobre (ak vôbec) ako vyššie rastliny, a tak keď množstvo amoniaku vo vode stúpne, majú hody. O samotných spóroch ani nehovorím… ;)

Problém vedeckých výskumov v reálnej prírode vidím v jednej veci - akvárium sa skutočnej prírode môže len blížiť, a teda podmienky v ňom sa líšia. Samozrejme, správanie sa rastlín veľmi odlišné nebude, ale tie podmienky okolo nich…

Názory na vplyv dusičnanov na riasy majú, podľa mňa, korene v tom, že keď nepridávate ďalšie NO3 a pravidelne meníte vodu, tak s jeho výškou súvisí aj s hladina NH3/NH4. NH3 však v nádrži nemôže byť veľa, lebo sa zmení na pohrebisko a merať hodnoty veľmi blízke nule? No ťažko – mnohí to zjednodušia na 0. Ale NO3 stúpa a stúpa. A riasy rastú a rastú. Záver? NO3 podporuje riasy. Avšak, vyzerá to ako dôsledok zamenený s príčinou.

Každopádne, ja nerobím poplach z každého fliačika rias (tie dlhšie nemávam), myslím si, že riasy patria k prírode a mierne zariasené listy rastlín vytvárajú nádherný nádych patiny :P


Ardjuna - 11/07/2012

Jsem rád, že máš na věc takovýhle zdravý pohled (opravdu). Ne všichni dokáží být tak tolerantní. No, mně osobně občas docela vadí, když někteří lidé šíří nějaké názory, které vydávají za "jedinou pravdu a zaručený lék". Myslím si, že kdyby většina lidí více přemýšlela a méně pohotově vysílala do světa své názory, byly bychom v akvaristice (a nejen tam) už o mnoho dál. Nevím, jestli jsi někdy zabrousil na stránky www.barrreport.com a pročítal si zde občas nějaké diskuze ohledně řas nebo metody EI, ale postoj, který zde prezentuje Tom Barr, je mi celkem sympatický. Metoda EI, kterou v podstatě vymyslel, rozhodně není tak černobílá, jak se často prezentuje. Je za ní docela logická a propracovaná teorie, která se snaží používat cestu nejmenšího zla - tj. je lepší mít mírný nadbytek živin, než pak složitě zjišťovat, co mi to v akváriu vlastně chybí. Navíc jak už bylo vědecky prokázáno, množství živin s řasami přímo nesouvisí. Přebytek některých živin by tedy za normálních okolností neměl nikomu způsobovat nějaké problémy (vč. řas). To, že někteří lidé své problémy s řasami svádějí právě na přebytek živin, pramení většinou z nedostatku informací. S tím se setkávám dnes a denně, že má někdo nějaký problém a druhý člověk mu bez problémů radí, co přesně udělal špatně a že stačí udělat jen to nebo ono, a všechno bude mít OK. To jsou takové královské rady. Většinou to ale tak černobílé ve skutečnosti není, a co funguje jednomu, nemusí vůbec fungovat druhému, protože nevzal v úvahu celou řadu dalších parametrů. Problatika řas je natolik složitá, že právě z tohoto důvodu doporučuje většina lidí, co má trochu rozum, aby se akvaristé přestali soustředit na řasy a zajímali se spíše o zdravý růst rostlin, čistotu v nádrži a pravidelné výměny vody (kterými se v high-tech nádržích nic nezkazí - opak je samozřejmě pravdou u nádrží bez umělého přidávání CO2, kde časté výměny vody mohou nabourat stabilitu CO2).