Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Důležitost proudu v akváriu

V kategorii: CO2 - oxid uhličitý

Gargamel - 08/09/2011

Kvalitní proud v nádrži je společně s hnojením a dodáváním CO2 extrémně důležitý faktor, který může způsobit úspěch či neúspěch vašeho úsilí o krásné akvárium bez řas. Jak už bylo řečeno v tomto článku: Dusičnany a fosforečnany z hnojiva nezpůsobují řasy. Proč? je pro zdravý růst rostlin a minimální výskyt řas nutné zajistit rostlinám vhodné podmínky, aby jim neopadávaly listy a netvořil se organický odpad, který následně rozšíří řasy. Vhodné podmínky rostlinám zajistíme dostatečným hnojením a přidáváním CO2. Může se ale stát, že rostliny budou hladovět, přestože budeme do akvária lít velké dávky hnojiva a pouštět kvanta CO2. Proč? Odpověď je jednoduchá – špatný proud v nádrži. Pokud totiž máte v jednom rohu nádrže umístěný difuzor CO2, bez adekvátního proudu se toto CO2 nikdy nedostane k rostlinám v druhém rohu, kde budou trpět hladem, opadávat a produkovat čpavek, který je spouštěčem řas. Toto je velice častá chyba, které se dopouští spousta akvaristů. Dokonce se šíří mýty, že by měl být proud v nádrži minimální nebo dokonce žádný, protože může spustit růst řas. To je ale nesmysl. Jak už bylo zmíněno v článku Dusičnany a fosforečnany z hnojiva nezpůsobují řasy. Proč? řasy může způsobit jen organický odpad, ze kterého se vytvoří čpavek a ten nakrmí spóry řas, které se rozmnoží. Možná, že tato fáma vznikla z toho důvodu, že když někdo, komu rostly řasy a měl špatný proud vody přidal na proudu, sice pomohl výrazně rostlinám, kterým přinesl proud živiny, ale přinesl je i řasám, které parazitovaly na jejich listech, takže krátkodobě může dojít k většímu růstu řas, jenomže jakmile se rostlina zotaví, tak už nedovolí řasám, aby se na ní přichytily a ty zmizí. Pokud by byl proud pořád špatný, tak by sice řasa rostla pořád stejně, ale rostliny by rostly špatně taky a nikdy by nedošlo k nápravě. K pochopení tohoto problému je ale nutné přečíst si článek Dusičnany a fosforečnany z hnojiva nezpůsobují řasy. Proč? Dalším důležitým významem proudu je kvalitní vyčištění akvária od zbytků krmiva a veškerého organického odpadu, který způsobí čpavek a následně rozmnožení řas. Dobrý proud tyto nečistoty velice rychle schová ve filtru, kde se o něj už postarají užitečné bakterie. V akváriu se tak čpavek nemá šanci ukázat.


6


Když jsme si už vysvětlili, že je kvalitní proud nezbytný, je na čase ukázat si, jak docílit tohoto správného proudu. Za prvé musíme zajistit dostatečnou sílu čerpadel a filtrů, které tento proud vytvoří a za druhé je to vhodné umístění výstupů filtrů a rozstřikovacích ramp, které umožní dobré pokrytí celého akvária tak, aby se proud dostal do každého zákoutí akvária a přinesl potřebné živiny a CO2 i té nejvzdálenější rostlině. Kvalitní proud poznáme tak, že se každá rostlina v nádrži bude jemně pohupovat v proudu.


Splnění prvního bodu dosáhneme nákupem adekvátně silného filtru, příp. pomocných čerpadel. Snažte se dosáhnout přefiltrování vašeho akvária 10x za hodinu (je to udávaný výkon- ten co je napsán na filtru, nikoliv reálný). Filtrační náplně samozřejmě průtok filtrem přibrzdí, realný výkon se tak bude pohybovat trochu níže, spíše 5-6 x objemu nádrže za hodinu. V konečném důsledku to tedy znamená, že 100 litrové akvárium musí mít filtr, který má výkon 1000 l/h. Pokud už máte nádrž zařízenou a nechce se vám investovat do nového filtru, stačí ke stávajícímu slabšímu filtru přidat do nádrže klasické čerpadlo, které se prodává v každé akvaristice. Součet udávaných výkonů všech filtrů a čerpadel však musí přečerpat nádrž alespoň 10 x za hodinu(reálný průtok však bude, jak už jsme si řekli, trochu nižší).


Pokud jste splnili první bod, je na řadě vhodně umístit výstupy filtrů a čerpadel tak, abychom zajistili vhodné rozprostření tohoto proudu po celé nádrži. Pokud byste totiž tak silný proud pustili do nádrže z jednoho místa, ryby by nemohly plavat a rostliny by byly zamotané. Proud by nebyl rovnoměrně rozmístěn, takže by  nedosáhl všude a některé rostliny by trpěly hladem. Proto je důležité rozmyslet si, jak tento proud rozmístit.


Vlastnící malých nádrží mají o mnoho snažší práci a daleko větší prostor k chybám. Ať totiž umístí vývody filtrů kdekoli, dostane se proud všude, protože je to malá nádrž. Jestliže ale vlastníte dlouhou a vysokou nádrž, musíte si s umístěním rozstřikovacích ramp a čerpadel daleko více pohrát. Pokud byste totiž umístili rozstřikovací rampy pouze na pravé boční sklo, rostliny vpravo by sice rostly poměrně dobře, ale levá strana akvária by hladověla a způsobovala čpavek, což by nakonec postihlo celou nádrž. Nejtěžší práci však mají majitelé velkých akvárií, kteří pěstují kobercové rostliny. Většinou se neúspěch pěstování kobercových rostlin svádí na nedostatek světla, které nedokáže proniknout hlubokou nádrží až ke dnu. To je ale pouze částečný problém. Tyto rostliny na popředí rostou špatně hlavně kvůli špatné distribuci CO2. Plyn má totiž tendenci z vody unikat k hladině a u dna nádrže je tak logicky daleko méně CO2 než nahoře. Můžete si to vyzkoušet klidně i umístěním drop-checkeru ke dnu. Pokud máte špatný proud v nádrži, jeho barva zde bude spíše modrá. Stejná situace nastává i při opadávání spodních listů stonkových rostlin. Velice často se to opět svádí na nedostatek světla, ale já i mnoho jiných akvaristů jsme zaznamenali, že naše stonkové rostliny neztrácejí spodní listy ani v tom největším šeru. Ano, tušíte správně, na vině je z velké části nedostatek CO2, které se díky špatnému proudu nedostane do hustého porostu rostlin, což způsobí, že spodní listy trpí hlady a následně opadají – důsledkem je vytvoření čpavku a rozmnožení řas. Z těchto důvodu je nesmírně důležité správné rozmístění rozstřikovacích ramp po akváriu.


vir


Rozstřikovací rampy a čerpadla musíme umístit tak, aby se v akváriu vytvořil vír. Proto je vhodné umístit rampy na vrchní část zadního skla. Odtud bude voda proudit směrem k přednímu sklu, zde se odrazí a bude směřovat podél čelního skla ke dnu, odtud se odrazí podél dna zpět k zadnímu sklu a zde opět nahoru k rozstřikovacím rampám. Vytvoříme tak vír kolem celé nádrže a v akváriu nebude místa, kde by byl slabý proud. Důležitost víru si ukážeme na následujícím příkladu: Pokud někoho houpete na klasické zavěšené houpačce, musíte do houpačky vkládat sílu vždy, když se od vás vzdaluje, protože pokud byste do ní žduchali když se k vám blíží, výsledná síla by byla daleko menší. Stejně tak je to i s proudem v nádrži, jakmile si voda obkrouží výše zmíněný okruh, je stále v pohybu a pouhým vystříknutím další vody z rozstřikovacích ramp dáme víru ještě větší sílu, což povede k ještě lepší distribuci CO2 a živin a také k odstranění organických nečistot, výkalů a zbytků potravy.


2


Vysvětleme si, proč je třeba umístit všechny vývodu filtrů a čerpadel na jednu stranu a proč je umísťovat na zadní sklo: Pokud bychom totiž umístili rozstřikovací rampu na pravé boční sklo a čerpadlo na levé boční sklo, proudy by se uprostřed nádrže srazily a rozptýlily se. To my ale nechceme, nevznikl by totiž pravidelný vír. Je to jako plivat proti větru. A teď proč je nejlepší umístit je na zadní sklo: Kdybyste umístili rampu i čerpadlo na levé boční sklo, jejich proudy by se sice nestřetly, ale je velice pravděpodobné, že by proud nepronikl přes celou nádrž(obvzlášť, pokud je dlouhá) a nenarazil by do druhého bočního skla, takže by se opět nevytvořil vír – výkon filtrů a čerpadel by musel být silnější než udávaných 10 x objem nádrže za hodinu. Pokud však rampu umístíme na zadní sklo, je vzdálenost, kterou musí proud překonat k čelnímu sklu daleko menší, takže bude vír daleko silnější. Jak už jsem napsal, vlastníci menších akvárií mají úkol zlehčený, protože jsou vzdálenosti mezi bočními skly menší, takže se vír vytvoří lépe než v dlouhé nádrži. Stejně tak nejsou tak hluboké, takže není pro vír těžké stlačit CO2 ke dnu.


Jak vidíte na obrázku, není vhodné, aby proud z rozstřikovacích ramp šel přes vrchní části rostlin, protože by jej rostliny pouze zpomalovaly a nemusel by dosáhnout čelního skla a nevznikl by vír.


1


Jak můžete vidět na obrázcích, je vhodné použít více rozsřikovacích ramp tak, aby pokryly celou šířku nádrže.


3


Jak můžete vidět zde, je ideální, pokud otvory z ramp směřují vodorovně či trochu nahoru. Vír se vytvoří díky nárazům o sklo. Pokud byste nastavili díry směrem k dolní části čelního skla, odrazil by se proud všude možně a opět bychom nedosáhli víru. Navíc toto umístění děr dokáže kvalitně čeřit hladinu, takže se zbavíte nepříjemné mastné hladiny a dodáte do akvária dostatek kyslíku, který je pro ryby a užitečné bakterie důležitý. Nebojte se úniku CO2, to by unikalo pouze tehdy, pokud by bylo čeření opravdu intenzivní a šla by vidět „bílá pěna“ jako pod splavem.


4


5


Nádrž na fotografiích patří moderátorovi fóra o pěstování akvarijních rostlin www. ukaps.org , jehož postřehy jsem přeložil.


stafflik - 29/10/2012

Není ten doporučovaný výkon čerpadel na ryby trochu moc? Mám 300l akva, filtr Fluval 304 výkon 1000l/hod a Atman 201 výkon 500l/hod hlavu připojenou na rozstřik. rampu a všechny menší rybky plavou šikmo k hladině, nejenom že to vypadá dost divně (nepřirozeně) ale zdá se mi že musí dost makat aby se udržely plavat v jedné lajně. Jasně, proud je potřeba kvůli rostlinám a musím uznat že se mi akva dost zlepšilo i ohledně řasy, jenom mám trošku obavu o ty rybičky a to ještě nenám ten doporučený výkon což by pro mne mělo být 3000l/hod...


grunda - 29/10/2012

ten výkon je doporučený do rostlinných nádrží ve kterých se hnojí EI a mají velmi silné světlo, pro běžné akva stačí cca 4 násobek objemu akva za hodinu


Gargamel - 29/10/2012

Je rozdíl, jak máš těch 3000 l/h rozmístěných. Pokud to tryská z jednoho vývodu, bude z toho vířivka. Pokud to ale dáš třeba do rozstřikovací trubice podél zadní stěny, proud bude rovnoměrný po celé nádrži a ryby problém s plaváním mít nebudou. Vlastní zkušenost.


stafflik - 29/10/2012

Mám rozstřikovací rampu podél celé zadní stěny plus vývod z filtru nasměrovaný na přední sklo. Moc extra zarostlé akva není, odpoledne skusím něco vyfotit a dodat, díky.


stafflik - 31/10/2012

Konečně jsem se dokopal aspoň k jedné fotce: http://rybicky.net/nadrz/16354/0.jpg?a=1351622770


Gargamel - 31/10/2012

Tak tomu říkám parádní akvárium! Nicméně vývody filtrů nejdou vidět a kvůli tomu jsi to tu předpokládám dával :D


stafflik - 31/10/2012

Parádní?? :o Tak teť se budu bát sem dát další fotky. Rostliny sážu bez ladu a skladu, není v tom nějaký zamýšlený vzhled. Na vývody filtrů je potřeba chvilku vyčkat. Mám maliho prcka a ten jak vidí foťák tak mě ho rve z ruk. A když jde spát tak už akva nesvítí.


stafflik - 01/11/2012

Tak se zadařila aspoň jedna fotka kde je vidět výstup filtru a rampa. http://rybicky.net/admin.php?action=vsechnyfotky&c=16354


ceklis - 08/11/2012

zdravim mam otazku je lepsie Hydor Koralia nano alebo cerpacia hlava + rampa?? zapinat sa bude iba pri zapnutom CO2 kvoli hlučnosti.Alebo este jednu variantu mam ktora sa mi zva najefektivnejsia kupit Ph controller potom netreba riesit purud?kedze bude Ph bude na cca 6.4???


kchrz - 08/11/2012

Mně se Hydor Koralia taky hrozně líbí. Mám v plánu ho dát v 720l akvariu na boční stranu, ve směru proudu rozstřikovací rampy z filtru.
Snad je to dobrej nápad.


Pepis - 09/11/2012

Mám Hydor Koralia nano 1600 v 240 l nádrži Musím říct,že jsem docela zlamanej s proudu. Měl jsem tam ATMAN AT201 a dělal větší proud v nádrži. Jediná výhoda Hydor Koralia nano 1600 je ta, že bere 4,5W a ATMAN 16W. Hydor Koralia nano 1600 vypadá lépe.


Vladik - 09/11/2012

Ten proud je u Koralie lepší. Jde po celé šířce akvária. Je rozprostřený. Proto se ti zdá, že je slabší. Ve skutečnosti má ale lepší efekt.
Atman jde namířit jen do jednoho bodu a v něm je proud moc silný a zamotává rostliny. Pro zlepšení proudu to není moc vhodná volba. Používá se jako čerpadlo na biomolitanové kostce.


Pepis - 10/11/2012

To já moc doře vím, na co se používá Atman. Používal jsem ho 5 let. Můj pocit je takovej, jakej jsem napsal.


Gargamel - 08/09/2011

Ahoj, no to si myslím, že není úplně dobrý nápad, protože se sice bude většina rostlin kymácet v proudu, ale nevznikne požadovaný vír. Voda se z výtoku filtru rozstříkne na různá místa, ale proud nebude pravidelný a nedostane se do všech rohů. Vír je opravdu důležitý.


Gargamel - 09/09/2011

Myslím si, že to co jsi napsal není vůbec špatná technika. Článek jsem psal já a to jednak podle zkušeností cega, který je moderátorem na fóru www.ukaps.org a taky podle svých zkušeností. Musím říct, že po přechodu k systému proudu, který je popsán v tomto článku jsem zaznamenal o mnoho lepší růst rostlin než předtím. V akváriu jsem měl před vylepšením podle tohoto článku jen jednu rozsřikovací rampu a jedno čerpadlo atman 200 na mou 300 litrovou nádrž. Součet výkonů filtru a čerpadla byl pouze 900 l/h, takže jsem nedodržoval pravidlo přečerpat akvárium 10x za hodinu(teoretický výkon, ten byl tehdy pouze 3x za hodinu). I tak tehdy rostly rostliny uspokojivě a řasa se objevovala jen místy a trochu. V té době jsem ale začínal číst články ze zahraničních fór a akvaristických stránek a všude psali a doporučovali pouze tento přístup. Vrtalo mi to hlavou a tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím taky, když jim to tam všem tak pěkně funguje. Dokoupil jsem 2 další čerpadla atman celkově asi za 4 stovky a na zadní stěnu jsem nainstaloval po celé délce trubku s propálenými otvory. Napojil jsem na to čerpadla a čekal jsem, co se bude dít. Po zapnutí se všechny rostliny krásně třepotaly v proudu a ryby si to očividně užívaly(nebyl to takový ten chaotický proud, který zamotá všechny rostliny a ryby nemůžou plavat - tenhle byl krásně pravidelný a třepotal jemně každou rostlinou a to i přes tak vysoký průtok - to dělalo to správné umístění rampy - vír) . Už po týdnu jsem začal pozorovat změny. Listy rostlin byly dvojnásobně velké a barva a vitalita rostlin byla o mnoho lepší. Řasy během měsíce úplně zmizely. Zachoval jsem přitom stále stejnou hladinu CO2 a hnojení. Tehdy jsem zjistil, proč ten pořádný proud s vírem všude tak doporučují. To jenom abych přidal i svou zkušenost.
Jinak nikdy jsem nepoužíval tvůj způsob, kdy se voda z filtrů dávkuje přímo ke kořenům, ale myslím si, že při určitých modifikacích by to mohl být ještě lepší způsob. Díky rozstřikování vody zpod substrátu dojde k lepšímu rozpuštění CO2 a hlavně k lepší výživě užitečných bakterií v substrátu, které budou mít dostatek kyslíku z vývodu filtru. Tento proud by však měl být znatelně slabší, než proud z rozstřikovací rampy od zadního skla. Musí být slabší proto, aby nenarušil vír, který tvoří ta rozstřikovací rampa. Kdyby byl moc silný, začal by narážet do víru a ničil by ho, čímž by nedostaly všechny rostliny dostatek CO2 a živin. Nevýhodou je, že se nemůže použít hnojivo do dna, které by proud roznesl všude kolem. Takže abych to shrnul, myslím, že je to výborný způsob, pokud se dodrží několik těchto podmínek. Důležitý je ten teoretický průtok 10x za hodinu, rozdělil bych to tak v poměru 8(zadní rampa):2(ze dna s CO2)


Gargamel - 09/09/2011

Ale jo, rozumíme si. Ale stejně proč pouštět tolik proudu do dna, když ho stejně skoro zastaví substrát... Lepší je ho dát většinu nahoru k rampě - tak bude mít větší sílu vír a donese líp CO2 a živiny rostlinám.
Jak říkám nikdy jsem takhle filtraci neprovozoval, takže nedokážu odhadnout, jaký může mít ten proud přes substrát sílu. Bohatě by ale měl stačit i slabounký proud, protože donese bakteriím ve dně kyslík a CO2 se pomalým průchodem přes substrát dokonale rozpustí a těsně nad substrátem si ho vyzvedne vír a roznese krásně po celé nádrži.


kchrz - 09/09/2011

Tak tak, myslíme to obdobně. Jinak tento způsob jsem okoukal od Peta, můj velký vzor :)
http://akvarium.napady.net/


Gargamel - 09/09/2011

Jasně, tu nádrž Pokusné akvárko jsem viděl už kdysi dávno a taky jsem tehdy uvažoval o podobném rozmístění výstupů filtrů. Nakonec jsem ale zůstal u obyčejné molitanové kostky s čerpadlem, kterou jsem taky odkoukal od Peta. Jak ale říkám, způsob, který jsem popsal tady ve článku přináší daleko lepší růst rostlin, protože se CO2 a živiny dostanou ke každému lístku. Když jsem používal Petův způsob s molitanovou kostkou a čerpadlem se slabým průtokem, stávalo se, že stonkové rostliny od spodu vyholovaly. Bylo to nedostatkem CO2, které se kvůli špatnému proudu nedostalo do hustých porostů. To se ale díky víru nestane a rostlinám zůstanou vždy všechny listy- i ty úplně u dna a to můžou být skoro ve tmě. Kdysi jsem si myslel, že opadávají jen kvůli nedostatku světla, ale po přechodu na silnější proud přestaly rostliny se stejným osvětlením opadávat, takže je to hlavně zásluhou CO2. Navíc když nebudou rostliny opadávat, nebude se tvořit org. odpad z rozpadajících se listů a nevznikne čpavek, takže zmizí i řasy.


Další stránka