Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Dávky hnojív

V kategorii: Hnojení

stafflik - 13/12/2012

Vlastní výroba podle tohoto návodu: http://www.akvarko.cz/clanky.php?str=67 trošku upravený podle svého. Nicméně COčko rozpouští fakt suprově. I když ho napustím do plna plynem a teprve pak pustím filtr tak je otázka pár sekund a je to všecko pryč. Problém budu mít jinde. Hodiny sem přenastavil na sepnutí už tři hodiny před světlem. Uvidím jestli to pomůže aspoň trochu


grunda - 13/12/2012

podle mne, účinnost rozpouštění nula


Gargamel - 13/12/2012

Dej to na zkoušku na dva dny do nasávání filtru.


stafflik - 14/12/2012

Grundo viděl si to video co je u toho článku? Jestli je tohle účinost rozpouštění nula tak už nevím co chtět víc. Pokusím se udělat videjko jakou dávku do vody valím a jak rachle se to rozpouští. Spíš začínám být přesvědčený že bude špatná distribuce. Checker mám v dolní polovině akva a tady bude ten problém, nebudu mít dostatečný proud abych to dostal až dolů :|


grunda - 14/12/2012

kytky nemají moc rády úplně rozpuštěný CO2, mnohem raději mají malé bublinky. Video jsem viděl.


Gargamel - 14/12/2012

stafflik: Škoda že nemáš preznetaci, takhle můžeme jen hádat v čem může být chyba a jsou to jen dohady.


stafflik - 14/12/2012

Já to napravím, ale doufám že si neuříznu ostudu ;) Ale proud to asi bude, na 300 litrovy akvárko mám výkon filtrů 1200l/hod. Víc sem neměl kvůli rybám odvahu, už plavou dost šikmo, ale asi mě nic jinyho nezbude. Pokusim se neco nafotit a založit prezentaci. Dík za rady!


grunda - 14/12/2012

ono to občas není o výkonu, ale o správném umístění vývodů filtru;)


stafflik - 14/12/2012

To mám hnany na ostřikovací rampu a ta je podél celé zadní stěny akva. Takže tady snad taky problem nebude..


tonof - 03/01/2013

Ak je v zdrojovej vode pre akva Ut 5 a Ct 8, je pri hnojení EI nutné dávať odporúčané dávky MgSO4, alebo je možné znížiť jeho dávky?


Gargamel - 03/01/2013

Tyto hodnoty nic neříkají. Sežeň si z vodárny množství Mg a Ca v mg/l.


tonof - 03/01/2013

Ca=56 mg/l Mg=20 mg/l to sú hodnoty z vodárni.


Gargamel - 03/01/2013

Není třeba používat MgSO4. Máš ve vodovodní vodě hořčíku dost.


copiapoa - 24/02/2013

Marceli moc jsem pročítal tvoje stránky a chtěl bych poprosit třeba tebe,jestli by jsi mě pomohl nastavit hnojení.Akvarium 100x40x40,ubírat se chci high-tech se slabším osvětlením,neboli 2x30w.Hnojiva mám sypká,dusičnan,fosforečnan,tenso coctail,síran draselný,hořkou sůl.Filtrace Eheim 2217 a Fluval 305 přes rampu na zadní stěně.Co2 s tlakové lahve,rozpuštění přes lipové dřívko,které je vloženo do nasávání fluval 305.Alespon od něčeho se odpíchnout.Díky.


Ardjuna - 24/02/2013

Ahoj Copiapoa,

jak už jsi asi zjistil, existuje celá řada metod hnojení (z těch komerčních např. ADA, Tropica, Easy-Life, Seachem ... z těch "lidových" pak třeba PMDD, PPS-Pro, EI). Každá metoda používá jiné koncentrace živin => viz tabulka "Doporučené týdenní koncentrace živin u různých metod hnojení" (http://www.prirodni-akvarium.cz/index.php?id=metody).

Z tohoto důvodu někteří lidé doporučují přidávat do akvária velmi malé množství živin (ADA, Tropica, Easy-Life, PMDD), zatímco jiní naopak poměrně velké množství živin (EI).

Ještě než se rozhodneš pro tu nebo onu metodu, je důležité si nejprve stanovit cíle. Jak už jsi uvedl, tvým cílem je high-tech akvárium se slabším osvětlením. Při slabém osvětlení rostou rostliny mnohem pomaleji, a tím pádem klesá i jejich spotřeba živin. V takovém případě si s největší pravděpodobností vystačíš i s málem.

Já osobně se při hnojení držím metody Estimative Index (i když ji spousta akvaristů tady v ČR nemá ráda). Jedná se o akvaristy, kteří zastávají názor, že nadbytek živin souvisí velmi úzce s přemnožením řas. Já jsem si to samozřejmě dlouhou dobu myslel také. Pak jsem si ale založil akvárko, do kterého jsem schválně a zcela cíleně zkoušel přidávat opravdu velké množství živin a sledoval jsem, jestli se objeví řasy. Protože používám poměrně silné osvětlení (70 µmol PAR dole u dna), mají řasy v mém akváriu docela ideální podmínky k přemnožení. Přibližně 3 měsíce jsem udržoval hodnoty živin v akvarijní vodě na 45-50 mg/L NO3, 5-7 mg/L PO4, 0.5-1 mg/L Fe. Během této doby jsem nezaznamenal žádnou invazi řas. Řasy se mi v akváriu objevují obvykle ve chvíli, kdy mi bez povšimnutí uhyne nějaký živočich a delší dobu se pak v akvárku rozkládá (např. krevetka nebo rybka). To se mi vždy trochu zakalí voda (do bíla) a začnou se mi objevovat řasy (ať už rozsivky nebo ruduchy). Jakmile se řasy objeví, trvá obvykle několik týdnů nebo i více než měsíc, než se jich člověk úplně zbaví a akvárko se zase vrátí do původního stavu. Jinými slovy, něco pokazit trvá jen malou chviličku, ale náprava pak trvá nesrovnatelně déle.

Našel jsem na internetu také pár příspěvků, kde akvaristé zkoušeli přidávat do akvária mnohem větší koncentrace živin než já, a ani oni nezaznamenali žádné problémy s řasami. Řasy jsou samozřejmě v každém akváriu, ale já teď mluvím o přemnožení (kdy začnou být řasy v systému dominantní - nekontrolovatelně se množící).

Tímhle obšírným příkladem chci říct jediné: Větší koncentrace živin v akvarijní vodě nemusí nutně znamenat zvýšené riziko přemnožení řas. Je ovšem důležité si uvědomit, že toto platí předvším v hustě osázených přírodních akváriích (kde rostliny pokrývají přibližně 50% povrchu dna nebo více). Rostliny jsou neuvěřitelně užitečné organismy, které pomáhají stabilizovat akvárium, čistí vodu, svými kořeny provzdušňují substrát, podporují činnost užitečných bakterií ... atd. Každý, kde chce mít fungující akvárium, by v něm měl mít co nejvíce rostlin a starat se o to, aby byly zdravé a dařilo se jim. Tuhle věc pochopil třeba Tom Barr (nebo i řada jiných akvaristů), který se dávkováním většího množství živin snaží o to, aby ROSTLINY měly všeho dostatek a nic jim nechybělo ... protože jsou to ROSTLINY, kdo definuje systém.

Je samozřejmě na každém akvaristovi, aby se rozhodl, jakým způsobem se bude o rostliny starat ... jestli jim bude dávat živiny po troškách (a bude doufat, že jim to bude stačit), nebo jestli jim dá živin raději nadbytek (a bude mít jistotu, že jim nic chybět nebude). Někteří akvaristé dokonce rostliny záměrně limitují a nedávají jim třeba skoro žádné fosforečnany nebo dusičnany. Podle mého názoru je to tak trochu mučení (ale rostliny nejsou zvířata, a tak asi bohužel nemají žádné právo na důstojný život).

Já rozhodně nikoho nenutím k tomu, aby používal metodu EI. Je mi v podstatě jedno, jakou metodu kdo používá. A dobře vím, že spoustě lidem fungují i jiné metody (s mnohem menším množstvím živin ... protože třeba používají slabší osvětlení nebo mají hodně živin v substrátu, nebo používají méně náročné druhy rostlin). Já sám jsem docela dlouho s metodou EI vnitřně bojoval, a nedokázal jsem "uvěřit" tomu, že by byl nadbytek živin neškodný (především ve vztahu k řasám). Teď už to ale vidím jinak ... hlavně díky tomu, že jsem si to mohl sám na sobě (resp. svém akvárku) vyzkoušet a vidět na vlastní oči, jestli EI funguje nebo nefunguje. Kromě toho jsem četl i některé studie, které tyto závěry potvrzují (a vědeckým postupům já rozhodně věřím).

Každopádně metoda EI je založena na zjištění, jakou maximální možnou spotřebu živin mohou mít rostliny v silně osvětleném, hustě osázeném přírodním akváriu. Pokud má tedy někdo hustě osázené rostlinné akvárium a používá silné osvětlení + CO2, jeho rostliny mohou za týden spotřebovat maximálně kolem 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 20 mg/L K, 0.5 mg/L Fe. Pokud jim bude kažý týden dávat tohle množství živin, nemusí mít strach, že by jim to nestačilo. Samozřejmě pokud má někdo slabší osvětlení a/nebo méně rostlin, pak jeho rostliny budou potřebovat úměrně méně živin (třeba jen třetinu, pětinu nebo desetinu). Málokdo například ví, že osvětlení ADA (instalované dle doporučení výrobce) mívá u dna intenzitu jen kolem 40-50 µmol PAR. Já jsem to měřil a Tom Barr to měřil také u několika nádrží ADA. U všech byly naměřeny přibližně stejné hodnoty: jen 40-50 µmol PAR. To je velmi decentní osvětlení. Tom Barr třeba používá osvětlení o intenzitě až 180 µmol PAR u dna (viz http://www.prirodni-akvarium.cz/index.php?id=nadrz). To je více než 3x více, než co používá ADA. Systém ADA je navíc založený na používání výživných substrátů, které jsou doslova nabyté živinami, takže pak není potřeba přidávat tolik živin do vodního sloupce (a vystačí si prakticky jen s přidáváním draslíku). V nádržích ADA se také velmi často používají méně náročné druhy rostlin (v každé druhé nádrži najdete nějaké kapradiny nebo mechy), případně se jedná o tzv. iwagumi, kde opět není příliš hodně rostlinné biomasy (= nižší spotřeba živin = menší potřeba přihnojování). Tohle všechno je tedy dobré při výběru metody hnojení zvážit, abys mohl správně posoudit, kolik živin tvé rostliny budou asi tak potřebovat (zda si vystačíš s málem nebo bude rozumnější hnojit více).

Jak už jsem řekl, já osobně zastávám názor, že přemíra živin ničemu neuškodí, a rostlinám naopak pomůže (nikdy se totiž v tomto případě nestane, že by jim nějaká živina chyběla). Proto ve všech svých třech akváriích hnojím nyní důsledně metodou EI (30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10 mg/L K, 0.5 mg/L Fe + mikroelementy) => viz http://www.prirodni-akvarium.cz/index.php?id=aq. Pokud se při této metodě používá silnější osvětlení, má to jednu nevýhodu: poměrně rychlý růst rostlin (nejméně každých 14 dní vyrostou rostliny po zastřižení opět až k hladině). Pokud to někomu nevyhovuje, může buď snížit intenzitu osvětlení nebo množství živin (obojím rostliny omezí). Je ale dobré si uvědomit i to, že rychlejší růst má také své výhody: rychleji rostoucí rostliny bývají méně náchylnější na uchycení řas.

Doporučovat někomu používání metody EI má i svá úskalí. Pokud ten člověk nemá stabilní podmínky v nádrži, nemá tam dostatek rostlin, a má tam nějaké řasy, může se klidně stát, že přidání většího množství živin bude mít přesně opačný účinek ... totiž rychlý nástup všech možných řas. Jak už jsem řekl, přemíra živin nevede k přemnožení řas, POKUD je v akváriu opravdu hodně rostlin. V nových nádržích může trvat i několik měsíců, než se tam vytvoří stabilní podmínky a rostliny se na nové prostředí dokonale aklimatizují.

Pokud jde o samotnou přípravu hnojiva, tak můžeš použít nějaký kalkulátor (třeba zde: http://www.prirodni-akvarium.cz/index.php?id=kalkulator). Stačí tam zadat velikost tvého akvária; objem roztoku, ve kterém budeš sypké chemikálie rozpouštět a množství chemikálií. U metody EI by ti měly ve výsledku vyjít hodnoty přibližně 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10-20 mg/L K, 0.5 mg/L Fe. Pokud máš ve zdrojové vodě třeba hodně dusičnanů (NO3), tak je z hnojiva vynech (to samé se týká i fosforečnanů nebo železa). Ve sloučenině KNO3 máš třeba dusičnany i draslík (pokud tedy použiješ KNO3, nebude už pravděpodobně potřeba přidávat další drasík). Pokud bys měl ve zdrojové vodě hodně dusičnanů, tak můžeš draslík přidávat ve formě K2SO4. Železo a stopové prvky můžeš přidávat buď ve formě CSM+B, Tenso Cocktail nebo nějakého komerčního produktu (já třeba používám Easy-Life ProFito). U železa je potřeba vzít v úvahu ještě tvrdost akvarijní vody (CSM+B funguje pouze do pH 6.5, Tenso Cocktail zase jen do pH 7.5 ... pokud máš tedy pH třeba 8, tak budeš muset použít jiný, kvalitnější zdroj železa - třeba Easy-Life ProFito/Ferro nebo chelát Fe-EDDHA, který se ale špatně shání).

Marcel


tonof - 24/02/2013

Marcel nevieš aké druhy rastlin použil Tom Barr v 120g Dutch-inspired Aquarium. Nádherna kombinácia farieb.


copiapoa - 24/02/2013

Děkuji moc.No je to boj.Teda bude.


copiapoa - 24/02/2013

Jinak ještě ty tvoje stránky Marceli to je bomba....další komentář netřeba,prostě bomba.


Ardjuna - 24/02/2013

#35: Zkus si pročíst vlákno, které je této nádrži T.Barra věnováno ... popisuje tam vše, co dělá + rostliny, které tam má, vyměňuje, přesazuje: http://www.barrreport.com/showthread.php/9553-120-gallon-Dutch-Planted-something-or-another.

#37: Díky!


Miroslav - 30/03/2013

Ahoj. Ako je dobré hnojiť počas zábehu akvária? Alebo nehnojiť, a dávkovať len CO2?


Předchozí stránka

Další stránka