Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Bakterie ADA BACTER 100

V kategorii: Substráty, kameny a kořeny

stafflik - 16/10/2012

Momentálně uvažuji o totálním překopání svého akva. Jako substrát mám zatím vybraný Liapor a prosypu ho Osmocote. Chtěl sem použít i bakterie Ada Bacter 100, ale došel jsem do stádia kdy zřejmě zaimprovizuji. Jsem totiž správce obecní čističky odpadních vod a tady se na čištění používá něco čemu se říká Aktivovaný kal. Jde o shluk bakterií ktré se živí právě biologickým materiálem. V podstatě jsou to bakterie které máme ve filtrech u akva, takové to hnědé bláto, jenom tady mají ideální podmínky tak je jich tam moc. Co tak použít tyto bakterie na naočkování substrátu? Upozorňuji že se dělají bakteriologické rozbory a tudíž je jistota že aktivní kal neobsahuje něco čím by se otrávilo akva.... Co vy na to? Nebyla by to levná varianta ADA bakterií?


Ardjuna - 16/10/2012

Osobně s tím sice nemám zkušenost, ale podle mě by to mohlo fungovat (nevím, proč by nemělo). Jen bych řekl, že pokud si chceš ušetřit starosti, tak ten Liapor ještě zvaž. Jedná se o extrémně lehký substrát, což není moc vhodné na sázení/kořenění rostlinek. Zkus raději popřemýšlet o následujících variantách: a) Dennerle DeponitMix jako zásobní substrát (2-3 cm) ... překrytý vrstvou jemného křemičitého písku (2-4 cm); b) ADA Aqua Soil; c) Akadama (zrnitost 2-3 mm). Kal bych pak umístil pod/do/nad zásobní substrát; důležité je ho pak hlavně překrýt další vrstvou, která ho nepropustí přímo do vody. Vím, že je Lipor hodně levný, ale nemyslím si, že je to zrovna vhodný substrát do akvária.

PS: Jako zásobní substrát můžeš použít i nějaký substrát do květináčů (tj. pro sázení rostlin). V ideálním případě by měl obsahovat rašelinu, jíl, písek, kůru, živiny (hlavně NPK).
PPS: Osobně bych jako zásobní substrát vyzkoušel "substrát pro pelargónie", protože podle popisu obsahuje všechno, co by měl takový substrát obsahovat.


Pepis - 16/10/2012

Marceli, to jako koupím hlínu pro kytky, nasypu jí do akva a překryju jí křemičitým pískem. Ptám se, jsem začátečník.


Ardjuna - 16/10/2012

Ano, přesně tak. S touto metodou přišla Diana Walstad (viz http://akva.wu.cz/index.php?id=walstad) a ve svých akváriích jí používá třeba i Jeremy Squires (viz http://akva.wu.cz/index.php?id=squires). Já jsem to sice ještě nezkoušel přímo s tím pokojovým substrátem, ale chystám se na to, jakmile si pořídím další nano akvárko. Jako zásobní vrstvu stačí použít substrát pro pokojové květiny (důležité je jen vybrat nějaký vhodný, který obsahuje nejlépe trochu rašeliny, jíl [velmi důležitá složka], humus/kůru a nějaké živiny [hlavně dusík, fosfor a draslík]). Tomu asi nejlépe odpovídá substrát pro pelargónie (možná bys ale našel i nějaký další). Jen je třeba to nepřehánět s tloušťkou. Doporučená tloušťka spodní (zásobní) vrstvy je jen 2-3 cm. Pokud bys použil příliš tlustou vrstvu, mohly by ti tam začít organické látky zahnívat = vznik toxických plynů (to ovšem platí pro jakýkoli zásobní substrát!). Tuto spodní vrstvu pak stačí překrýt nějakým jemnějším křemičitým pískem (zrnitost nejlépe tak 1-3 mm) - opět stačí tak 3-4 cm, aby tam mohlo docházet k výměně vody a kyslíku. Je to poměrně levné řešení, jak si pořídit opravdu kvalitní substrát. Já osobně kombinaci zásobního substrátu s křemičitým pískem upřednostňuji před ostatními možnostmi ... a jsem s tím opravdu spokojený (kvalitní růst rostlin a žádné řasy). Substráty jako ADA Aqua Soil nebo Oliver Knott NatureSoil jsou sice také kvalitní (a můžes s nimi navíc pěkně tvarovat dno), ale na můj vkus jsou dost předražené. Pokud se té zeminy bojíš, můžeš místo toho samozřejmě použít dražší variantu v podobě Dennerle DeponitMix (nebo něčeho podobného) - to mám odzkoušené. Akorát tyto dražší (komerční) zásobní substráty obvykle neobsahují skoro žádné živiny (narozdíl od substrátu pro pokojové rostliny), což vidím jako jejich největší nevýhodu. Každopádně po čase do sebe živiny natáhnou z vody.

PS: Zásobní substráty se před použitím neproplachují ve vodě (ve většině případů by se proměnily v bláto). Proplachuje se obvykle jen vrchní vrstva (křemičitý písek, akadama, manado apod.), ale ani to není nezbytně nutné.


grunda - 16/10/2012

se zeminou opatrně, často je nadopovaná čpavkem, lepší je použít hlínu z kompostu


Ardjuna - 16/10/2012

Zásobní substrát ADA Power Sand v sobě obsahuje přes 400 mg NH4-N/kg (tj. cca 1600 mg NH4/kg) a substrát ADA Aqua Soil přes 250 mg NH4-N/kg (tj. cca 1000 mg NH4/kg). Nejsem si jistý, jestli substrát pro pokojové rostliny bude mít toho čpavku víc (dost o tom pochybuju - kromě toho je otázkou, jestli vůbec nějaký čpavek obsahuje; může obsahovat klidně jen dusičnany). Kromě toho substráty pro pokojové rostliny obsahují obvykle "postupně se uvolňující" živiny na principu Osmocote, takže u nich nehrozí, že by se v případě narušení substrátu uvolnilo do vodního sloupce nějaké nebezpečné množství živin (tak jako je tomu třeba u vysoce ceněných substrátů ADA). Hlínu z kompostu je samozřejmě také možné použít, ale je třeba myslet na to, že kompost obsahuje mnohem více organických látek, což může vést k vyšší produkci toxických plynů - a obzláště nebezpečné to může být v případě, že to s tím kompostem někdo přežene (= příliš tlustou vrstvu), protože pak se tam nedostane dostatek kyslíku a celé dno se promění v anaerobní časovanou bombu => jen do ní píchnout!


grunda - 16/10/2012

pokud rostou kytky, tak kořeny dodají dostatek kyslíku pro bakterie ve dně, takže anaerobní prostředí nehrozí. zeminu jsem zkoušel a je to mazec, tak zelené kva jsem ještě neviděl, nepomohlo nic. s kompostem mám dobré zkušenosti, proto jej doporučuji. pokud máš zkušenosti jiné, tak to napiš, kopírování dat z jiných webů bez vlastní zkušenosti k ničemu nevede;)


Ardjuna - 16/10/2012

Promiň, nechci s tebou polemizovat o tvých zkušenostech ... ale nemyslím si, že informace získané jinak než z vlastní zkušenosti jsou automaticky podřadné nebo nespolehlivé ... nebo že k ničemu nevedou. Substrát pro pokojové rostliny používá už více než 20 let např. již zmiňovaná Diana Walstad a kromě ní i celá řada dalších akvaristů s velkými úspěchy. Je to tedy desítkami let prověřená a velmi dobře zdokumentovaná metoda (možná na rozdíl od používání kompostu). To, že někdo vyzkouší podobný substrát a něco se mu pokazí, ještě neznamená, že je chyba v substrátu. Pokud by všichni stavěli jen a pouze na vlastních zkušenostech, těžko by byl nějaký pokrok, vědecké objevy ... těžko bychom se mohli poučit z chyb ostatních ... těžko bychom si dokázali udělat nějaký solidní názor.

Ale abych nezůstal jen u teorie, přidám také jednu vlastní zkušenost:
Zkoušel jsem zásobní substrát ADA Power Sand v kombinaci s ADA Aqua Soil Amazonia New. Po týdnu mi koncentrace dusitanů ve vodě přesáhla hodnotu 200 mg/L !!! Koncentrace čpavku byla natolik velká, že mi na to nestačila ani stupnice na dostupných testech. Do tří týdnů od založení akvária jsem měl v nádrži snad všechny možné druhy řas a nepomohlo mi naprosto nic, abych se jich zbavil.
Závěr:
Substráty ADA jsou nadopované čpavkem. Nebrat! Hrůza! Špatná zkušenost.

To samozřejmě uvádím v nadsázce, i když s tím substrátem od ADA si nedělám legraci. Tuto zkušenost s ním opravdu mám. Je ale také pravda, že se to přibližně po měsíci stabilizovalo a rostliny pak prosperovaly výborně. Jak už jsem řekl ... ono jistě nelze všechnu vinu svalovat na substrát. Ale to už jsme se dost odchýlili od původního tématu.


grunda - 16/10/2012

zkušenosti z ADA mám taky, při dodřžení častých výměn vody(tak jak je v návodu) žádná řasa. o tom, že se používají zahradnické substráty vím, jenže problém je v tom, že narozdíl od ADA soilů má každý jiné složení, takže pokud ho nemáš osobně vyzkoušený, tak ho nemůžeš nikomu s čistým svědomím doporučit. informace získané z webu jsou supr, ale pokud si to nevyzkoušíš na vlastní kůži, tak se můžeš bavit jen v teoretické rovině, což je supr do diskuze, ale ne jako praktická rada;)
neber to nijak špatně, já taky neustále studuju a snažím se posunout dál, ale než opakovat poučky, nebo to co někde někdo napsal, tak si to sám první vyzkouším a pak konrétně poradím. neexistuje návod na instantí akva, každé akva je jiné, já se snažím radit konkrétně, ne formou pouček


stafflik - 17/10/2012

Hmmm, a teť babo raď. S tím substrátem si mě celkem navnadil, ještě pouvažuju. Na ten Liapor jsou hodně rozdílné názory. V jedné diskusi čtu že je na prd, protože plave, je lehký, blbě se do něho sážou rostliny, ve druhé diskusi se zase dočteš že ho má v akvárku s pancéřníky a je to v pohodě, tak nevim. U substrátu mě dost vadí že je to neodkalitený materiál. A z toho mám celkem dost strach. To už chce slušně zajeté akva s ideálnima podminkama a toho já nedosáhnu. Mám málo světla a přidělat další nejde. No uvidím, ještě s tim spichat nebudu..


grunda - 17/10/2012

právě proto, že máš málo světla, tak bych šel cestou výživného dna. pokud dáš na hlínu dostatečné množství štěrku můžeš vesele odalovat a nic se nestane, jen nesmíš bagrovat moc do hloubky. vyhnojené dno je optimální pro Kryptokoryny a ty snáší málo světla bez problémů


Ardjuna - 17/10/2012

#9 (grunda): Souhlasím s tím, že vlastní zkušenost je vždy cenná. Nemyslím si ale, že je správné stavět všechno jen na vlastních zkušenostech. Naopak si myslím, že je dobré naše zkušenosti neustále konfrontovat se zkušenostmi jiných ... ale především pak s prokázanými fakty či vědeckými objevy. Může se třeba klidně stát (a často se to také stává), že když začne někdo hnojit metodou EI, začnou mu bujet řasy. Tím získá zkušenost, že "EI = řasy". Na základě této své zkušenosti pak může radit ostatním, aby se metodě EI raději vyhnuli. Má ale taková zkušenost reálné (vědecké) opodstatnění? Je založena na objektivním pozorování? ... Chci tím jen ukázat na to, že vlastní zkušenosti bychom neměli přeceňovat. Málokterý akvarista má čas, chuť, možnosti nebo kapacitu na to, aby všechny své zkušenosti podroboval důkladné analýze a objektivnímu zkoumání. Právě díky tomu jsou pak fóra plná různých "vlastních zkušeností", které ale mohou být velmi zavádějící nebo zcela nepodložené (mylné). Ty sám jsi na základě možná jen jedné vlastní zkušenosti s použitím zeminy došel k obecnému závěru, že zemina (či substrát pro pokojové rostliny) není pro akvaristiku vhodný a vede k nekontrolovatelnému bujení řas. Naproti tomu zde ale stojí více než 20-letá zkušenost Diany Walstad (a zkušenosti celé řady jejích následovníků + dalších akvaristů), kteří zeminu ve svých akváriích s velkými úspěchy používají. Protože "jejich zkušenosti" nejsou "mojí zkušeností", mohu je odmítnout. Nebo se nad tím mohu aspoň zamyslet a případně to sám vyzkoušet. Když někdo někomu zprostředkuje zkušenost někoho jiného, také mu tím vlastně předává určitou zkušenost (i když né nutně svou vlastní). Nevidím tedy nic špatného na tom podělit se s ostatními o zkušenosti (a nemusí to být jen mé vlastní, ale klidně to mohou být i zkušenosti jiných lidí [pokud jsou podle mého názoru dostatečně objektivní a podložené]).
Jinak jsem chtěl ještě dodat, že se mi líbila tvoje poznámka o tom, že dostatečně rozvinutý kořenový systém zajistí v substrátu dostatek kyslíku, takže tam pak nehrozí vznik anerobního prostředí.
PS: Doufám, že ty naše "diskuze" bereme oba s nadhledem a nevyvolá to mezi námi žádnou nevraživost. Tvoje zkušenosti jsou určitě cenné ... i pro mě.

#11 (naprostý souhlas): Naprosto souhlasím s grundou, že obzláště když máš méně světla, tak je vhodné se vydat cestou výživného dna. Zásobní substrát, který obsahuje opravdu hodně živin, je ADA Power Sand (je ale dost drahý). Jiné komerční zásobní substráty neobsahují pokud vím žádné NPK (obvykle jen mikroprvky), takže druhou možností je buď "risknout" nějakou tu výživnou zeminu nebo na dno nasypat trochu hnojiva Osmocote (2-3 gramy na 1litr substrátu). Takže: a) pokud máš dost peněz, můžeš investovat do ADA Power Sand; b) pokud se bojíš trochu experimentovat, pak bych ti doporučil použít jako zás.substrát Dennerle DeponitMix (nebo něco podobného) a ten pak překrýt vrstvou jemnějšího křemičitého písku; c) pokud se nebojíš experimentovat, tak můžeš vyzkoušet velmi levné řešení v podobě nějakého substrátu pro pokojové rostliny => nutno si ale ověřit jeho složení: podle doporučení D.Walstad by měl obsahovat alespoň jíl [ten váže živiny] a humus [organické látky, které při rozkladných procesech slouží jako potrava pro užitečné bakterie], někteří pak doporučují i rašelinu [ta slouží ke snížení pH].
PS: Pokud budeš chtít pěstovat rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem (např. kryptokoryny nebo echinodory), tak je vhodné mít vyšší (svrchní) vrstvu substrátu, aby tam mohly lépe zakořenit.


grunda - 17/10/2012

každá disuze je plodná, pokud je k tématu. a to ty naše většinou jsou:D neberu je osobně, s tou zeminou mi šlo o to, že doporučuješ konkrétní druh bez vyzkoušení, zemina obecně do akva patří, dělal jsem pokusy se čtyřmi druhy - 3x kupovaná, jednou hlína z kompostu, akva s kupovanou hlínou byly vždy katastrofa, kompost byl v pohodě. proto ho doporučuji, nejsem typ, který něco odsoudí na základě jednoho neúspěchu. navíc si nejsem jistý, jestli kupovaná hlína není nějakým způsobem chemicky ošetřena(třeba insekticidy), nikdy jsem se nedostal do fáze vypuštění živočichů do akva, ve kterém ty kupované zeminy byly, to prostě nešlo. většinou pokud mi něco nejde, tak začnu hledat v čem by mohla být chyba, prošel jsem snad všechny zahraniční fóra co znám a nedobral jsem se k žádné zásadní chybě, takže chyba musela být v hlíně.


Ardjuna - 17/10/2012

Díky za dodatečné vysvětlení ... hned to vidím z trochu jiného úhlu. Já mám v plánu si na konci října koupit další nano akvárko, tak bych to v něm rád vyzkoušel. Třeba se doberu k naprosto stejnému výsledku jako ty. Každopádně je mi jasné, že u nás v ČR určitě nemáme mezi substráty takový výběr jako třeba v USA, takže narazit na nějaký vhodný "pokojový" substrát u nás může být docela oříšek.

PS: Jsem rád, že existujou takoví šílenci jako my, kteří se nebojí všechno vyzkoušet.


grunda - 17/10/2012

šílenec asi jsem, žena mi to pořád opakuje:D


stafflik - 17/10/2012

No já si vybral ten Liapor hlavně kvůli ceně, na ADA prostě nemám. Než bych naplnil ADA substrátem 300 litrvé akva tak to bych se prohl. Takže pokud na můj problém se štětičkovou řasou nezabere Flourish Excel, tak překopávám celé akvárko a půjdu do toho substrátu na kvitka. Kompost sice doma mám, ovšem příliš nekvalitní na to abych ho narval do akvárka.


Pepis - 17/10/2012

Pánové, tak jsem se rozhodl, že udělám hokus pokus. Budu předělávat mé 240L akva. Jako substrát použiji 1 vrstva asi 1,5-2 cm rašelina (sám si jí nakopu u nás v bažině) tu propařím v hrnci na pařáku tak 45 minut (čas jse se dočetl u výrobse substrátů do květináčů) pak nasypu hnojino Osmocote a na vrch dám stávající křemičitý štěrk ten je hrubej tak 2-5 mm. No a jak se to říká, Děj se vůle boží. Budu pouštět CO2 tak 30-40mg/l a měnít alespoň 1/4 vody 2*týdně při zapnuté vnější filtraci. To vše bez ryb. Po 14 dnech po ustálení bych změřil pH, NO2, NO3, KH a pokud bude vše OK pustím tam nájemníky. Jen nevím, jestli mám dávat hnojiva i do vody a jestli tam mám dát i část staré vody, nebo novou. Zatím hnojím metodou EI. Bojuji s Ruduchou a už to vypadá, že konečně vedu. Napište mi váš názor, budu moc rád.


Ardjuna - 17/10/2012

No, obecně se doporučuje ze začátku příliš nehnojit, i když já osobně vždy hnojím od samého počátku. Aspoň totiž do sebe ten zásobní substrát může nasát z vody další živiny. Pokud to hnojení zkombinuješ s větším přísunem CO2, nemusel bys mít žádný problém s řasami. Pokud ale použiješ něco zatím neodzkoušeného, tak bych možná častěji měřil KH a pH, aby ti KH nekleslo úplně na nulu a pH by nemělo nikdy klesnout pod 5. Rašelina by totiž měla pH zejména zpočátku dost dramaticky snižovat (obzvlášť v kombinaci s CO2).


grunda - 17/10/2012

tu rašelinu bych smíchal s jílem a jemným pískem, jinak souhlasím s Marcelem


Další stránka