Jsme největší eshop s akvaristikou v ČR a SK!
555 444 753(Po-Pá: 7-15h.)
Expedujeme ihneddoprava zdarmasklad v OpavěDokážeme poradit

Důležitost proudu v akváriu

V kategorii: Jak hnojit CO2 v akváriu

Kvalitní proud v nádrži je společně s hnojením a dodáváním CO2 extrémně důležitý faktor, který může způsobit úspěch či neúspěch vašeho úsilí o krásné akvárium bez řas. Jak už bylo řečeno v tomto článku: Dusičnany a fosforečnany z hnojiva nezpůsobují řasy. Proč? je pro zdravý růst rostlin a minimální výskyt řas nutné zajistit rostlinám vhodné podmínky, aby jim neopadávaly listy a netvořil se organický odpad, který následně rozšíří řasy. Vhodné podmínky rostlinám zajistíme dostatečným hnojením a přidáváním CO2. Může se ale stát, že rostliny budou hladovět, přestože budeme do akvária lít velké dávky hnojiva a pouštět kvanta CO2. Proč? Odpověď je jednoduchá – špatný proud v nádrži.

Pokud totiž máte v jednom rohu nádrže umístěný difuzor CO2, bez adekvátního proudu se toto CO2 nikdy nedostane k rostlinám v druhém rohu, kde budou trpět hladem, opadávat a produkovat čpavek, který je spouštěčem řas. Toto je velice častá chyba, které se dopouští spousta akvaristů. Dokonce se šíří mýty, že by měl být proud v nádrži minimální nebo dokonce žádný, protože může spustit růst řas. To je ale nesmysl. řasy může způsobit jen organický odpad, ze kterého se vytvoří čpavek a ten nakrmí spóry řas, které se rozmnoží. Možná, že tato fáma vznikla z toho důvodu, že když někdo, komu rostly řasy a měl špatný proud vody přidal na proudu, sice pomohl výrazně rostlinám, kterým přinesl proud živiny, ale přinesl je i řasám, které parazitovaly na jejich listech, takže krátkodobě může dojít k většímu růstu řas, jenomže jakmile se rostlina zotaví, tak už nedovolí řasám, aby se na ní přichytily a ty zmizí. Pokud by byl proud pořád špatný, tak by sice řasa rostla pořád stejně, ale rostliny by rostly špatně taky a nikdy by nedošlo k nápravě.

Dalším důležitým významem proudu je kvalitní vyčištění akvária od zbytků krmiva a veškerého organického odpadu, který způsobí čpavek a následně rozmnožení řas. Dobrý proud tyto nečistoty velice rychle schová ve filtru, kde se o něj už postarají užitečné bakterie. V akváriu se tak čpavek nemá šanci ukázat.

Když jsme si už vysvětlili, že je kvalitní proud nezbytný, je na čase ukázat si, jak docílit tohoto správného proudu. Za prvé musíme zajistit dostatečnou sílu čerpadel a filtrů, které tento proud vytvoří a za druhé je to vhodné umístění výstupů filtrů a rozstřikovacích ramp, které umožní dobré pokrytí celého akvária tak, aby se proud dostal do každého zákoutí akvária a přinesl potřebné živiny a CO2 i té nejvzdálenější rostlině. Kvalitní proud poznáme tak, že se každá rostlina v nádrži bude jemně pohupovat v proudu.

Splnění prvního bodu dosáhneme nákupem adekvátně silného filtru, příp. pomocných proudových čerpadel. Snažte se dosáhnout přefiltrování vašeho akvária 10x za hodinu (je to udávaný výkon- ten co je napsán na filtru, nikoliv reálný). Filtrační náplně samozřejmě průtok filtrem přibrzdí, realný výkon se tak bude pohybovat trochu níže, spíše 5 - 6 x objemu nádrže za hodinu. V konečném důsledku to tedy znamená, že 100 litrové akvárium musí mít filtr, který má výkon 1000 l/h. Pokud už máte nádrž zařízenou a nechce se vám investovat do nového filtru, stačí ke stávajícímu slabšímu filtru přidat do nádrže klasické čerpadlo, které se prodává v každé akvaristice. Součet udávaných výkonů všech filtrů a čerpadel však musí přečerpat nádrž alespoň 10 x za hodinu(reálný průtok však bude, jak už jsme si řekli, trochu nižší).

Pokud jste splnili první bod, je na řadě vhodně umístit výstupy filtrů a čerpadel tak, abychom zajistili vhodné rozprostření tohoto proudu po celé nádrži. Pokud byste totiž tak silný proud pustili do nádrže z jednoho místa, ryby by nemohly plavat a rostliny by byly zamotané. Proud by nebyl rovnoměrně rozmístěn, takže by  nedosáhl všude a některé rostliny by trpěly hladem. Proto je důležité rozmyslet si, jak tento proud rozmístit.

Vlastnící malých nádrží mají o mnoho snažší práci a daleko větší prostor k chybám. Ať totiž umístí vývody filtrů kdekoli, dostane se proud všude, protože je to malá nádrž. Jestliže ale vlastníte dlouhou a vysokou nádrž, musíte si s umístěním rozstřikovacích ramp a čerpadel daleko více pohrát. Pokud byste totiž umístili rozstřikovací rampy pouze na pravé boční sklo, rostliny vpravo by sice rostly poměrně dobře, ale levá strana akvária by hladověla a způsobovala čpavek, což by nakonec postihlo celou nádrž.

Nejtěžší práci však mají majitelé velkých akvárií, kteří pěstují kobercové rostliny. Většinou se neúspěch pěstování kobercových rostlin svádí na nedostatek světla, které nedokáže proniknout hlubokou nádrží až ke dnu. To je ale pouze částečný problém. Tyto rostliny na popředí rostou špatně hlavně kvůli špatné distribuci CO2. Plyn má totiž tendenci z vody unikat k hladině a u dna nádrže je tak logicky daleko méně CO2 než nahoře. Můžete si to vyzkoušet klidně i umístěním drop-checkeru ke dnu. Pokud máte špatný proud v nádrži, jeho barva zde bude spíše modrá. Stejná situace nastává i při opadávání spodních listů stonkových rostlin. Velice často se to opět svádí na nedostatek světla, ale já i mnoho jiných akvaristů jsme zaznamenali, že naše stonkové rostliny neztrácejí spodní listy ani v tom největším šeru.

Ano, tušíte správně, na vině je z velké části nedostatek CO2, které se díky špatnému proudu nedostane do hustého porostu rostlin, což způsobí, že spodní listy trpí hlady a následně opadají – důsledkem je vytvoření čpavku a rozmnožení řas. Z těchto důvodu je nesmírně důležité správné rozmístění rozstřikovacích ramp po akváriu.

Rozstřikovací rampy a čerpadla musíme umístit tak, aby se v akváriu vytvořil vír. Proto je vhodné umístit rampy na vrchní část zadního skla. Odtud bude voda proudit směrem k přednímu sklu, zde se odrazí a bude směřovat podél čelního skla ke dnu, odtud se odrazí podél dna zpět k zadnímu sklu a zde opět nahoru k rozstřikovacím rampám. Vytvoříme tak vír kolem celé nádrže a v akváriu nebude místa, kde by byl slabý proud.

Důležitost víru si ukážeme na následujícím příkladu: Pokud někoho houpete na klasické zavěšené houpačce, musíte do houpačky vkládat sílu vždy, když se od vás vzdaluje, protože pokud byste do ní "žduchali", když se k vám blíží, výsledná síla by byla daleko menší. Stejně tak je to i s proudem v nádrži, jakmile si voda obkrouží výše zmíněný okruh, je stále v pohybu a pouhým vystříknutím další vody z rozstřikovacích ramp dáme víru ještě větší sílu, což povede k ještě lepší distribuci CO2 a živin a také k odstranění organických nečistot, výkalů a zbytků potravy.

 

Vysvětleme si, proč je třeba umístit všechny vývodu filtrů a čerpadel na jednu stranu a proč je umísťovat na zadní sklo: Pokud bychom totiž umístili rozstřikovací rampu na pravé boční sklo a čerpadlo na levé boční sklo, proudy by se uprostřed nádrže srazily a rozptýlily se. To my ale nechceme, nevznikl by totiž pravidelný vír. Je to jako plivat proti větru.

A teď proč je nejlepší umístit je na zadní sklo: Kdybyste umístili rampu i čerpadlo na levé boční sklo, jejich proudy by se sice nestřetly, ale je velice pravděpodobné, že by proud nepronikl přes celou nádrž(obvzlášť, pokud je dlouhá) a nenarazil by do druhého bočního skla, takže by se opět nevytvořil vír – výkon filtrů a čerpadel by musel být silnější než udávaných 10 x objem nádrže za hodinu. Pokud však rampu umístíme na zadní sklo, je vzdálenost, kterou musí proud překonat k čelnímu sklu daleko menší, takže bude vír daleko silnější. Jak už jsem napsal, vlastníci menších akvárií mají úkol zlehčený, protože jsou vzdálenosti mezi bočními skly menší, takže se vír vytvoří lépe než v dlouhé nádrži. Stejně tak nejsou tak hluboké, takže není pro vír těžké stlačit CO2 ke dnu.

Jak vidíte na obrázku, není vhodné, aby proud z rozstřikovacích ramp šel přes vrchní části rostlin, protože by jej rostliny pouze zpomalovaly a nemusel by dosáhnout čelního skla a nevznikl by vír.

Jak můžete vidět na obrázcích, je vhodné použít více rozsřikovacích ramp tak, aby pokryly celou šířku nádrže.

Jak můžete vidět zde, je ideální, pokud otvory z ramp směřují vodorovně či trochu nahoru. Vír se vytvoří díky nárazům o sklo. Pokud byste nastavili díry směrem k dolní části čelního skla, odrazil by se proud všude možně a opět bychom nedosáhli víru. Navíc toto umístění děr dokáže kvalitně čeřit hladinu, takže se zbavíte nepříjemné mastné hladiny a dodáte do akvária dostatek kyslíku, který je pro ryby a užitečné bakterie důležitý. Nebojte se úniku CO2, to by unikalo pouze tehdy, pokud by bylo čeření opravdu intenzivní a šla by vidět „bílá pěna“ jako pod splavem.

Nádrž na fotografiích patří moderátorovi fóra o pěstování akvarijních rostlin www. ukaps.org , jehož postřehy jsem přeložil.